ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro Press klub Frekvence 1

neděle 06.10.2019

 

Hezký dobrý podvečer ze zámku v Lánech vám přeje Luboš Procházka a spolu se mnou už je tady v Masarykově pracovně i prezident republiky pan Miloš Zeman. Dobrý den.

Pěkný dobrý den.

Pane prezidente, rozhovor začneme aktuální smutnou zprávou. Ve věku dvaadevadesáti let dnes zemřela herečka Vlasta Chramostová, signatářka Charty 77. Další velká ztráta pro českou kulturu v několika dnech. Předpokládám, že i pro Vás.

Samozřejmě, že ano. Já si uvědomuju čím dál tím více, že odcházejí lidé, kteří byli opravdu opozicí proti komunistickému režimu, a tyto lidi nahrazují jiní, kteří, abych uvedl konkrétní příklady, dvakrát za sebou signovali antichartu, nebo jednou odsoudili Palachův týden, nebo jednou vstoupili v září 89 do komunistické strany. Prostě tahle vrstva, pane moderátore, obávám se, že dříve nebo později naprosto převrství ty, kdo se o listopadovou revoluci opravdu zasloužili.

Šéf Ústavního soudu pan Rychetský v souvislosti s odchodem Vlasty Chramostové prohlásil, že pokud si někdo zaslouží pohřeb se státními poctami, je to právě ona. Nejitří tím trochu vášně v době, kdy se začal chystat pohřeb s Karlem Gottem, který bude se státními poctami?

Tak zaprvé, nemám nic proti pohřbu Vlasty Chramostové se státními poctami, ale k tomu není kompetentní Pavel Rychetský, ale ministr kultury Lubomír Zaorálek. To zaprvé.
Zadruhé, Pavel Rychetský se v poslední době plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní, a na druhé straně zanedbává práci v Ústavním soudu, což mohu doložit tím, že v Ústavním soudu leží již tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky, a dosud není vyřízena. Doporučuji tedy Pavlovi Rychetskému, aby se nepletl do politiky a aby se věnoval Ústavnímu soudu.

Přidám aktuální informaci, ministr kultury Lubomír Zaorálek oznámil, že bude mít Vlasta Chramostová pohřeb se státními poctami. Již je to v přípravě a bude to 14. října v Národním divadle.

Přejdu k tématu odchodu Karla Gotta. Mám pocit i sám, když jedu po republice i po Praze, že to velmi stmeluje společnost, tato nepříjemná událost. Přípravy posledního rozloučení jsou v plném proudu, konkrétně, pohřební obřad a zádušní mše bude v katedrále svatého Víta. Přijdete se s Karlem Gottem rozloučit osobně, pokud přijde pozvání.

Pokud budu pozván, velmi rád ano.

A kdyby Vás případně rodina vyzvala, abyste promluvil, promluvil byste? Nebo byste to zvažoval?
Promluvil bych, ale byl bych velmi stručný, protože si myslím, že politici by se neměli při těchto příležitostech předvádět. A nejlepší by bylo, kdyby jediný proslov pronesl kardinál Duka.

Tato zpráva o odchodu Karla Gotta Vás zastihla v Lánech na začátku summitu prezidentů Visegrádské čtyřky. Vy jste se vyjádřil už k jeho odchodu, nicméně písemně či telefonicky kondoloval jste rodině, nebo to uděláte po případném pozvání?

Udělám to samozřejmě ve svatovítské katedrále.

Jak výrazně se bude na posledním rozloučení podílet Vaše kancelář, protože rodina oznámila, že je zapojena do příprav, nebo budete mít informace až v příštích dnech, Vy sám?

Pane moderátore, moje kancelář, a jste první, komu to řeknu, se bude podílet na těchto záležitostech dlouhodobě, a sice proto, protože chci samozřejmě Karlovi Gottovi udělit příští rok Řád Bílého lva I. třídy, což je nejvyšší řád České republiky. Můžete se zeptat, proč mu to neudělím už letos, a odpověď je velmi jednoduchá. Rodina stále ještě zažívá bolest nad ztrátou Karla Gotta, a kdyby byla vystavena krátce po pohřbu ceremonii ve Vladislavském sále, nebylo by to úplně dobře.

Děkuji za Vaše exkluzivní informace, které jste teď poskytl rádiu Frekvence 1. V souvislosti s posledním rozloučením s panem Gottem se objevily názory, například, cituji, od kněze Tomáše Halíka, že jde o další pokus zatáhnout náboženské a církevní symboly do politiky. Cituji stále, zemanovsko babišovského populizmu. Tak. Jste populista, jak píše pan Halík?

Já vzteklého Tomáše Halíka považuji za natolik zanedbatelnou veličinu, že bychom mu prokázali příliš velkou čest, kdybychom na něj jakkoli reagovali.

Státní vlajky na Pražském hradě i tady v Lánech, a sám jsem to viděl, jsou na znamení hlubokého zármutku celé vlasti kvůli skonu pana Gotta staženy na půl žerdi. Bude tomu tak až do jeho posledního rozloučení. Bývalý šéf Vašeho protokolu pan Forejt v týdnu v médiích tvrdil, že tímto Vaším rozhodnutím, tedy stáhnout vlajky na půl žerdi, porušujete protokol, protože státní vlajka na půl žerdi dle něj může vlát jenom v den vyhlášení státního smutku. Já jsem si v zákoně o užívání státních symbolů našel, že toto lze i při příležitostech celostátního významu. Takže, Váš vzkaz panu Forejtovi.

Našel jste si to lépe, než Jindřich Forejt. Já mám kromě toho expertizu Miroslava Sklenáře, který učil Jindřicha Forejta protokolu. Mám stanovisko ředitele právního odboru prezidentské kanceláře a tato stanoviska jasně říkají to, co jste uvedl i Vy. Nestažení vlajek by v tomto případě byla neúcta ke Karlovi Gottovi.

Dva posluchačské dotazy ke Karlu Gottovi.

Věra z Mníšku se ptá, jaká je Vaše nejoblíbenější píseň od Karla Gotta. Dokážete na první dobrou jednu říct?
Víte, ono je jich víc, ale řekl bych Čas růží. Možná proto, že jsem byl pozván mistrem na premiéru tohoto muzikálu Čas růží a ta píseň se mně velice líbila.

Posluchač Josef z Malé Hraštice, kdy jste se s Karlem Gottem naposledy fyzicky viděl? Vzpomenete si?

Záleží na tom, čemu říkáte fyzicky, ...

Tedy z očí do očí.

...protože i telefonický kontakt je fyzický svého druhu. Karel Gott mně krátce před svou smrtí volal, děkoval za blahopřání k osmdesátým narozeninám a my jsme se dohodli, že jeho i paní Ivanku a dvě dcery pozveme do Lán. Rád bych, pokud paní Ivanka bude souhlasit, kdyby toto pozvání alespoň platilo pro ni a pro dvě dcery příští rok.

Vy jste zmínil Váš telefonát z letošního července. Karel Gott z dopisu, který jste mu zaslal k narozeninám, citoval v České televizi a na konci toho citátu se rozplakal. Viděl jste to?

On se ne jenom rozplakal a on dokonce říkal, ať žije pan prezident. A já si toho samozřejmě velice vážím, protože když jsem vystaven útokům, z nichž některé jste teď právě jmenoval, tak samozřejmě každá podpůrná ruka je cenná.

Promiňte osobní dotaz, dojalo to i Vás, když jste ho viděl plakat?

Tak já jsem ho neviděl plakat, já jsem ho slyšel plakat. A ano, dojalo mě to.

Vysíláme živě z Lán. Skon pana Karla Gotta, říkám slovo nechtěně, zastínil velkou akci tady na zámku v Lánech, summit prezidentů Visegrádské čtyřky a druhý den dalších dvou, kteří se k vám připojili. Summit nicméně proběhl a mimo jiné jste na něm se svými protějšky jednomyslně podpořili začlenění Srbska do Evropské unie a ochotu poskytnut maximální pomoc. Jak by mohla konkrétně ta pomoc od české strany vypadat?

Tak já bych začal od začátku. Visegrádská čtyřka byla iniciována Václavem Havlem, to už je hodně dávno, a dokonce se tvrdí, nevím, jestli je to pravda, že tehdy Helmut Kohl volal Václavu Havlovi a říkal mu, že nemá rozdělovat Evropskou unii, ale Václav Havel to přes to udělal a udělal dobře. Visegrádská čtyřka funguje jako silný tým a tím odpovídám na Vaši otázku, na nejrůznějších fórech můžeme naléhat zejména na to, aby se urychlilo uzavírání jednotlivých kapitol, které má Srbsko při jednání s Evropskou unií.

Posluchač David z Prahy v souvislosti s případným vstupem Srbska do Evropské unie se Vás ptá, cituji, pane prezidente, není Srbsko trojským koněm Ruska?

Ale proč by proboha bylo? To mě někdy také označují za ruského případně čínského agenta. Pokud jde o toho čínského agenta, byl jsem v Číně pětkrát, Angela Merkelová tam teď byla po jedenácté, takže je zřejmě také čínskou agentkou.

Jste pozadu.

Ale zájem o dobré vztahy ať už s Ruskem, nebo s Čínou patří k výbavě schopných politiků. Ti neschopní jenom rozsévají nenávist, izolacionismus a ideologickou předpojatost.

Ještě k uplynulému summitu Visegrádské čtyřky, paní prezidentka Čaputová přijela na summit vlakem, tedy do Prahy a z Prahy ji vezli autem. Ten vlak měl nějaké zpoždění. Měli bychom to vytknout Českým drahám?

Ten vlak měl zpoždění osmnáct minu, ale já budu tolerantní. Paní prezidentka Čaputová sice přijela poslední, třebaže podle protokolu nejmladší člen Visegrádské skupiny by měl přijet jako první, ale řekl jsem už, že jsem tolerantní, a to osmnáctiminutové zpoždění nic nezpůsobilo. Přijela v zásadě tak, aby se začlenila do celkové skupiny.

Dokázal byste zhodnotit, jak si s paní prezidentkou Čaputovou po těch dvou setkáních oficiálních, které jste spolu měli, nebo měli jste možnost, rozumíte?

To je příliš brzo. Já se s paní prezidentkou ještě setkám při otevírání Českého domu v Bratislavě, to bude někdy v listopadu, tuším šestnáctého, ale to nevím přesně, a budeme pokračovat v našem, a to chci zdůraznit, přátelském rozhovoru. To, že se v některých názorech lišíme, je v demokracii normální.

Už brzy bude 28. říjen a republika oslaví sto první výročí od založení Československa, tedy Československo. Už si v hlavě dáváte dohromady, co byste řekl v tom slavnostním projevu, nebo je na to příliš brzy?

Není na to příliš brzy, v zásadě vím, co tam řeknu, pokud ovšem doklopýtám k řečnickému pultíku, protože moje nohy se zhoršují každým dnem. Ale pane moderátore, i kdybych náhodou k radosti novinářů upadnul, tak já zase vstanu a k tomu pultíku dojdu.

Myslím, že máte velkou oporu Vaší ženu i v tomto slavnostním dnu.

Přesně tak, ona mě bude držet za pravou ruku.

Je mezi letošními vyznamenanými, jejichž jména ještě nezazněla ve veřejném éteru, nějaké překvapivé, nebo se ptám moc drze?

To záleží na tom, co je překvapivé. Takže nechte se překvapit.

Nicméně paní Magda z Prahy se v souvislosti s vyznamenáními ptá, Sněmovna v minulosti ponechala Václavu Havlovi po odchodu z funkce dvě nejvyšší státní vyznamenání Řády Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka. U Václava Klause se tak nestalo. Neměl byste to, pane prezidente, napravit, se ptá posluchačka?

Ta posluchačka je přímo věštkyně.

Ne!

Neměl bych to uvádět, ale stane se tak 28. října.

Tak teď jste mi odpověděl na moji předchozí otázku a pomohla mi paní posluchačka. Vidíte.

Samá exkluzivita pro Frekvenci 1.

Dobře. Vyznamenání už teď necháme chvilku spát, uvidíme se na nich, 28. října posluchači uslyší ten kompletní seznam.

Podle Vašeho prohlášení, myslím, že to je z tohoto týdne, budou příští parlamentní volby bojem mezi mladými a méně zkušenými a staršími a zkušenějšími. Ten citát jsem zkrátil, ale je to ta podstata. Není tedy na čase trochu tu společnost spojit, ty mladé a staré, i třeba s Vaším přičiněním, a promlouvat k nim?

Já promlouvám k mladším i starším běhen svých výjezdů do jednotlivých krajů. A mohu konstatovat, že na těchto výjezdech je hojná účast, a to jak ze strany mladých, tak ze strany starších. Jinak bych ovšem jedovatě dodal, že životní zkušenosti je zapotřebí získat, a ty nezískáte žádným přemlouváním, ty získáte vlastní životní praxí.

Také jste tento týden řekl, že v příštích prezidentských volbách byste považoval za dobrého kandidáta levice odborového předáka pana Středulu a vhodným kandidátem pravice šéfa Hospodářské komory pana Vladimíra Dlouhého. Posluchačka se ptá, Gabriela, kdyby kandidoval Andrej Babiš, volil byste ho?

Ano, zcela určitě, ale on zatím odmítá kandidovat.

Když se zeptám za sebe, byl by dobrým kandidátem, kdyby do toho šel?

Poslyšte, před chvílí jsem Vám řekl, že bych ho volil.

Čímž jste mi odpověděl, ano.

Vy se mě ptáte, jestli by byl dobrým kandidátem. Vy podceňujete moji schopnost rozhodnout, který kandidát je dobrý a který špatný.

Dostáváme se k dalšímu aktuálnímu tématu. Praha pravděpodobně už zítra vypoví sesterskou smlouvu z čínským Pekingem. Důvodem je neochota čínské strany jednat o vyškrtnutí klausule o uznání jednotné Číny Prahou. Řekl to primátor Hřib. Štve Vás to, že to chce hlavní město udělat?

Podívejte se, pan primátor by se podle mého názoru měl starat o problémy Prahy, kterých je víc než dost. Pokud má dojem, že si udělá lacinou popularitu, a to pouze u některých skupin populace, tím, že si bude hrát na nezávislou zahraniční politiku města Prahy, tak si myslím, že dělá chybu a že narušuje česko-čínské vztahy.

Uvědomte si, že prakticky všechny významné země uznávají politiku jednotné Číny. Že ji uznává Česká republika bez ohledu na to, jestli měla levicové nebo pravicové vlády. Takže toto je jistá odchylka. Odchylka člověka, který zřejmě nemá, co dělat, a tak se zabývá touto problematikou.

Nicméně je to primátor hlavního města. Vy máte na to svůj pohled, on taky, nebylo by dobré si o tom třeba s ním promluvit?

Víte, já jsem ochoten se o těchto věcech bavit s lidmi, kteří mají kompetenci. A primátor jakéhokoli města, ne jenom Prahy, nemá kompetenci k tomu, aby rozhodoval o česko-čínských vztazích.

V souvislosti s Čínou, která v týdnu oslavila sedmdesáté výročí od svého vzniku, a Vy jste zasílal svému čínskému protějšku gratulaci k tomuto výročí, dnes se objevila zpráva, správkyně Hongkongu, což je administrativní region Číny, odsoudila násilí, ke kterému tam dochází. Lidé podle ní mají strach. Pane prezidente, jak to podle Vás s Hongkongem dopadne?

Já jsem velmi rád, že tato správkyně především odmítla onen zákon, který umožňuje vydávání osob z Hongkongu na území pevninské Číny. Tento zákon byl základní příčinou demonstrací, které se tam odehrávaly. Já bych teď vyzval ke klidu, protože ta základní příčina zmizela.

Dostáváme se k posluchačským dotazům.

Včera by třiaosmdesáté narozeniny oslavil pan Václav Havel. Vy jste zaslal přes své pracovníky kytici, kterou položili na jeho hrob. A Petr z Prostějova se v této souvislosti ptá. Kdyby Václav Havel žil, teď, šel byste si teď k němu pro nějakou radu, a případně jakou?

Pro radu ne, ale pro popovídání určitě ano. My jsme si s Václavem Havlem povídali často a dlouho, například v Kramářově vile u krbu. Byly to, doufám, že oboustranně, zajímavé diskuze. A tyto diskuze, jak jsem řekl, byly zajímavé a je škoda, že Václav Havel není mezi námi.

Tomáš Novák píše, nebyl by pro tuto zemi lepší prezidentský systém místo parlamentního?

Ale v řadě zemí máte prezidentský systém, v řadě zemí máte parlamentní systém. Vezměte si takovou Francii, tam je prezidentský systém. Já osobně, ale to už bude spíš otázka na mého nástupce, vzhledem k tomu, že se přešlo od parlamentní volby prezidenta k volbě všemi občany, bych doporučoval určité rozšíření prezidentských kompetencí. Mám-li být konkrétní, tak prezident by měl mít právo zákonodárné iniciativy, a pokud by vetoval nějaký zákon, tak toto veto by mělo být přehlasováno kvalifikovanou většinou, tedy sto dvaceti hlasy. Ale opakuji, toho už se dožije, možná, můj nástupce.

Tomáš Verner píše, rád bych se zeptal, jaký máte názor na vystoupení Velké Británie z Evropské unie? Vy jste ho zmiňoval už v několika rozhovorech, ale jestli byste odpověděl i našemu posluchači, momentální názor.

Já mohu opakovat svoje dlouhotrvající stanovisko. Je to neštěstí, je to chyba, je to tak zvaná lose-lose strategy, to znamená strategie, na kterou doplatí jak Velká Británie, tak Evropská unie.

Lída z Kladna píše, Česká správa sociálního zabezpečení testuje plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od prvního ledna. Musíte si také, pokud marodíte, nechat vystavovat neschopenku? Nedohledal jsem to, tak se ptám Vás?

Mám takový pocit, že pokud jsem ve funkci, tak se to ode mě nevyžaduje. Až se ze mě stane důchodce, asi to také budu muset absolvovat.

Petr z Ostravy. Sledoval jste včerejší předávání divadelních Cen Thálie? Případně, kdy jste byl naposledy v divadle a na čem?

V divadle jsem byl právě na tom muzikálu.

Čas růží.

Čas růží. A předávání Cen Thálie jsem ke své hanbě nesledoval.

Zmíním jedno ze jmen. Byl oceněn pan Ladislav Mrkvička například ve včerejším přímém přenosu, i pro informaci pro Vás.

Děkuji.

Mirek z Prahy. Sledujete cestu Slavie, fotbalové Slavie, podotknu já, Ligou mistrů? Tedy velkou prestižní evropskou soutěží fotbalovou.

Já to sleduji především pro to, protože je to čínská investice, a tato investice se nepochybně vyplatila. Přál bych si jenom, aby takových investic bylo daleko a daleko víc, a to ne jenom do sportu.

Nicméně napadá mě, do Prahy přijede z dalších klubů se Slavií hrát Barcelona, tak nechcete tu čínskou investici sledovat i fyzicky? Že byste přišel se podívat na fotbal?

A myslíte si, že by to někomu pomohlo?

No viděl byste kvalitní fotbal, předpokládám.

Já si myslím, že pokud jsem něčemu prospěl, tak právě tomu, že Číňané investovali do Slavie nemalé prostředky, a to je daleko víc, než když přijdu na fotbal.

Paní Helena píše, jak se daří Vaší dceři Kateřině při studiu v Londýně? A jaký obor přesně studuje, nebo studovala? Se doptává.

Kačenka je teď tady. Má hotovou bakalářskou práci a připravuje se na práci magisterskou. Obor, který studuje, se jmenuje lingvistická antropologie. Pro mě je to španělská vesnice, ale ji to baví, a to je důležité.

Když jste zmínil během rozhovoru generační rozdíly mezi mladými a staršími, povídáte si hodně o tom? Ptáte se jí třeba, jak ona vnímá současný svět?

Kačenka je můj anděl. Já si s ní velmi často povídám a tam žádný generační gap, tedy mezera, neexistuje.

Říká v Prezidentském Press klubu rádia Frekvence 1 Miloš Zeman.

Před týdnem v sobotu jste tady v Lánech oslavil s blízkými pětasedmdesáté narozeniny, před nimi jste šel na velkou lékařskou prohlídku, to se médii už řešilo. Ta ukázala, že jste zdravý, jen prý málo pijete tekutiny. Už jste se zlepšil? Byl už jste na avizovaných kapačkách s minerály?

To už jsem byl velmi, velmi dávno. Ty kapačky skončily a teď mám tak zvanou perorální infuzi, to znamená, že piju minerálku. Není to nic příjemného, ale zdá se, že to pomáhá.

Je někdo, kdo Vás s tím pitným režimem hlídá, nebo si to hlídáte sám, když se zeptám takto?

Ale já, když se k něčemu rozhodnu, tak to dodržuji, takže není to tak, že bych od toho utíkal.

Pokud jde o jídlo, Vy jste si dříve postěžoval, že málo jíte, že nemáte chuť k jídlu. Je to lepší?

Záleží na tom, co jím. Včera jsem měl k obědu jitrnici, a snědl jsem ji s velkou chutí. Dnes jsem měl k obědu plněné papriky, a ty mi tak moc nechutnaly.

My jsme Vám gratulovali už v éteru Frekvence 1 bez Vaší přítomnosti před týdnem, a tak dovolte v závěru dnešního rozhovoru, abychom Vám pogratulovali i fyzicky tady v Lánech. Předáváme Vám za rádio Frekvence 1 kravatovou kytici, takže až ta kytice trošku oschne, tak ty kravaty, čerstvé, z ní můžete vyndat, nechat si je srovnat a můžete je nosit. Tak to je jeden z darů, který Vám za chvíli předáme. A druhým darem je balíček od Frekvence 1, náš diář a speciální peněženka, takže jakmile skončí rozhovor, tak si to všechno budete moci prohlédnout. To je tedy od nás. Přejeme hlavně pevné zdraví a budeme se těšit za tři, čtyři měsíce opět tady v Lánech při Prezidentském Press klubu opět na slyšenou.

Bude mně potěšením. Děkuji za dárky a Vám všem z Frekvence 1, teď jsem, když jsem sem přišel, tak jsem se ptal, jestli je Frekvence 2, ale řekli mi, že není. Takže z Frekvence 1 přeju hlavně zdraví, protože to je v životě nejdůležitější, jak vím, jako čerstvý pětasedmdesátník. Pak přeji úspěch, a to je v životě to druhé nejdůležitější, hned po zdraví. Takže až se uvidíme, řeknete mi, že jste zdraví a že máte úspěch.

Uslyším, předpokládám, od Vás to samé. Budu v to doufat.

No já doufám.

Hostem Prezidentského Press klubu rádia Frekvence 1 byl živě z Lán Miloš Zeman. Já jen avizuji, že záznam rozhovoru bude už za chvíli na internetových stránkách www.frekvence1.cz. Najdete tam i fotografie, například z předání daru, ke kterému dojde za malou chvíli. Pane prezidente, hezký zbytek neděle.

Já Vám také děkuji a pojďme si dát, dopít skleničku dobrého vína, že.

Klidný večer a já vracím slovo do pražského studia. A právě za naším rozhovorem půjde píseň od Karla Gotta Stokrát chválím čas, takže i na jeho počest a na to, co tady zanechal.

Výborně.

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18.10.2019
  Dobrý večer, dobrý čtvrteční večer, vážení diváci televize Barrandov,...

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

15.10.2019
  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře...