ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 10.10.2019

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítám vás u čtvrtečního Týdne s prezidentem, s panem prezidentem Milošem Zemanem, který tentokrát opravdu natáčíme ve čtvrtek, ve čtvrtek okolo poledne na Pražském hradě. Dobrý den i Vám pane prezidente.

Dobrý den.

Pane prezidente, já jsem ten úvod řekl, že tentokrát natáčíme ve čtvrtek, protože minule jsme natáčeli v úterý a vysílali ve čtvrtek, a bohužel v tom mezidobí se stala událost, která zasáhla snad úplně všechny v naší zemi a ne jen v naší zemi, zemřel Karel Gott. Jaká byla Vaše první myšlenka, když jste se to dozvěděl?

Já Vás překvapím, pan Soukupe, v sobotu jedu na pohřeb Karla Gotta, ale nikoli proto, že chci uctívat nějaké masové shromáždění, ale proto, že to byl můj přítel, a já jsem v poslední době byl pouze na třech pohřbech. Na Františku Čubovi ze Slušovic, potom na mém příteli rybáři Jirkovi Růžičkovi z Bohdalova a nyní na Karlu Gottovi, protože to byl přítel, to, že to byla celebrita, mě nezajímá.

Já jsem Karla Gotta znal, ale ne nějak hluboce, znali jsme se, pozdravili jsme se, strávili jsme spolu jeden večer a musím říct, že ta zpráva mě zasáhla víc, než jsem čekal. Také jsem to veřejně říkal v mnoha pořadech, zasáhla mě víc, než jsem čekal, zasáhla mě úplně možná stejně jako sta tisíce lidí. Do Prahy snad má přijet v pátek, se odhaduje, přes 300 000 lidí rozloučit se s Karlem Gottem. O to víc možná se mě dotklo, asi je to správné slovo dotklo, to divadlo, které se odehrálo okolo účasti státu na jeho pohřbu. Jestli bude státní pohřeb, pohřeb se státními poctami a pak ta debata, která se rozběhla, jestli si to Karel Gott zaslouží, protože se politicky neangažoval v socialismu a tak dále. Sledoval jste to?

Víte, já jsem neměl nic proti tomu, aby i Vlasta Chramostová měla pohřeb se státní účastí, a Vy dobře víte, že se zapletla se Státní bezpečností, že byla v komunistické straně. Nikdo jí to nebude vyčítat, ale stejně tak bychom to neměli vyčítat Karlovi Gottovi.

Víte, já jsem na to říkal to, smířlivě, že Karel Gott rozdával radost milionům a milionům lidí po dobu šedesáti roků, a to, že se odmítl politicky angažovat proti tehdejšímu režimu, ale takových lidí, kteří se nechtěli a nechtějí i dnes politicky angažovat, je většina, a rozdával radost a nikdy nikomu neublížil. Vlasta Chramostová byla vynikající herečka, která se ale rozhodla politicky angažovat, za to jí samozřejmě patří čest a úcta, ale úplně stejně jako Karlu Gottovi.

Určitě ano, já si vzpomínám na její skvělý herecký výkon ve Spalovači mrtvol.

Ano.

To je film, který je dobré vidět znova a znova.

Co jste říkal vyjádření Pavla Rychetského, který se okamžitě politicky vymezil. On řekl, on se vyjadřoval k obsahu rozhodnutí vlády týkající se toho pohřbu a naznačil, že jemu se nelíbí, že by Karel Gott měl být pohřben se státními poctami a Vlasta Chramostová ne. On řekl doslova, jestli si někdo zaslouží státní pohřeb, tak je to Vlasta Chramostová. Nejde o tu věc, o ten obsah, jde o to, že předseda Ústavního soudu se takhle vyjádřil k obsahu rozhodnutí vlády, což je čistě politická věc.

Když dovolíte, tak na tohle bych reagoval trochu obšírněji. Nejde o Vlastu Chramostovou, já jsem jasně řekl, že nemám nic proti jejímu pohřbu se státní účastí, ale Pavel Rychetský v poslední době vydává celou řadou autoritativních prohlášení, která mu nepřísluší. Kdyby se jednalo jenom o toto, tak bych to prošel, ale vzpomeňte si na jeho prohlášení ve věci výměny ministrů kultury, a co horšího jeho sympatické vyjádření směrem k demonstracím, a přitom je dobré si uvědomit, že jsou to protivládní demonstrace, jejichž účastníci vyžadují demisi ministerského předsedy. Já jsem podle ústavy součástí moci výkonné, no tak musím reagovat tak, že demonstrace proti moci výkonné mají být ignorovány, a má se počkat na výsledek svobodných voleb, to zaprvé.
A ještě jeden bod, u Ústavního soudu, pane Soukupe, leží tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky ve věci lex Babiš. Co je to za soud, který nedokáže projednat tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky, ať už ze zbabělosti, nebo z lenosti, nebo z jakéhokoli jiného důvodu. Takže kdyby se Pavel Rychetský více věnoval Ústavnímu soudu a méně si hrál na arbitr eleganciarum politické scény, udělal by lépe.

Tak mi dovolte se k tomu vrátit, tady k té Vaší stížnosti na lex Babiš, mimo jiné střet zájmů Andreje Babiše je pořád středobodem politického dění. Nebudeme si nalhávat, že to rozhodnutí Ústavního soudu je jednou z klíčových rozhodnutí Ústavního soudu pro vnitropolitickou atmosféru, neříkám, že pro právní pořádek České republiky. Proč to tam teda leží? Myslíte si, že to tedy Pavel Rychetský blokuje, nebo ten soudce to blokuje, nebo jde o tak složitou právní otázku, která vyžaduje takhle dlouhý čas?

Ne, určitě ne. Já si myslím, že je to spíš politické taktizování, ale pane Soukupe, já přece nechci od Ústavního soudu, aby rozhodl tak či onak. Já pouze chci, aby rozhodl, a je prokazatelná lenost Ústavního soudu, jestliže tak nečiní.

A tak to je typické, nemyslím tedy typické, nechte mě to doříct, protože vím, že jste se nadechl, typické pro to, že chtít něco po soudu, aby udělal, aby rozhodl, tak jak, jak tedy právo bude náležet, je v pořádku. To není žádný nátlak na nezávislou justici, protože předpokládám, že Vaše slova by mohla být tak vykládána.

Rozhodně ne.

Že tlačíte na nezávislou justici. Vy jenom chcete rozhodnutí, to si myslím, že je v pořádku.
A druhá věc, já jsem se na to ptal i ministryně spravedlnosti Marie Benešové a říkal jsem jí a ptám se i Vás, no já si myslím, že další kandidát na prezidenta, a to je téma, ke kterému se poslední dobou vyjadřujete, bude z okruhu justic. A řekl jsem, já si myslím, že to bude Rychetský a Bradáčová, co Vy na to?

Myslím si, že je to poměrně úzká specializace, a já sám jsem jmenoval tři možné kandidáty, z nichž jeden je levicový, to je předseda odborů, druhý pravicový, to je prezident Hospodářské komory, a třetí je všeobsáhlý, pane Soukup, a to je Andrej Babiš.

Jo, a to Vám nevadí, že ten Dlouhý, ten předseda hospodářské komise, ten jeden z architektů toho přerodu socialistické ekonomiky v kapitalismus, teď asi bude obviněn, respektive vyšetřovací komise k OKD na něj podá trestní oznámení, to není...?

V době, když jsem to navrhoval, jsem tohle samozřejmě nevěděl a mě to samotného zarazilo. Buď se očistí, anebo nebude kandidát.

Pojďme k další kauze, která hýbe veřejností, hýbala tedy i naší televizí, protože včera jsem měl v duelu Luboše Xavera Veselého, kterého Vy znáte.


Jistě.

Protože s Vámi dělal rozhovory. A Luboš Xaver Veselý se dostal pod tlak České televize a palbu jim spřízněných médií, mě ho bylo trochu líto, protože na to nebyl úplně připraven. On je statečný člověk a byl tak jako překvapen, co všechno se děje kvůli tomu, že si dovolil udělat v Českém rozhlase, což je jiná veřejnoprávní instituce, rozhovor s Andrejem Babišem, kde se teda neptal na Čapí hnízdo a střet zájmů, a Česká televize na něj zaútočila a je tam taková zajímavá přestřelka mezi ním a Českou televizí. Sledujete tu kauzu?

Ne.

No tak Česká televize zaútočila na Český rozhlas, protože se nedostatečně investigativně zabýval osobností Andreje Babiše. Přijde Vám to v pořádku?

Andrej Babiš je předseda vlády České republiky, kdyby Česká televize byla co pro to, tak by například ocenila fakt, že agentura Moody's nedávno zvýšila rating České republiky o celý jeden procentní bod. To je významné mezinárodní ocenění a i Andrej Babiš má na tom svoji nepochybnou zásluhu, ale co čekat od České televize, jejíž ředitel vstoupil v září 1989 do komunistické strany.

No jo, ale víte, já to říkám jako příklad, protože veřejnoprávní instituce jaksi svoji úderku vyšle na média, dokonce tentokrát na veřejné služby, pokud ji vysílala na mě, tak v pořádku, my jsme soukromá instituce, protože nedostatečně projevila svoji nevoli vůči Andreji Babišovi a Miloši Zemanovi, tak zní otázka. Může tedy Česká televize takto dál pokračovat?

Ale vždyť jsem Vám na tuto otázku několikrát odpovídal.

Já vím.

Zaprvé, navrhl jsem, aby nebyla dvakrát schválena zpráva o hospodaření České televize, což logicky vede k personálním změnám. Zadruhé, navrhl jsem zrušení koncesionářských poplatků. Co chcete víc?

No, já bych chtěl vidět výsledek.

Výsledek by byl, že by byla personální změna a samozřejmě, že Česká televize, která by byla závislá na státním rozpočtu, by nemusela rozhazovat tak moc, jako rozhazuje teď.

To je sice hezký, ale Luboš Xaver Veselý se dostal pod tlak, stejně jako já, a moje okolí ne úplně dobře vnímalo tu nenávist plynoucí z České televize a jím spřízněných médií, samozřejmě, že ne.  A on se pod to dostal také vedle mě nebo po mně a ukazoval mi třeba smlouvu na skoro dva miliony dolarů, která byla úplně černá, a přesto Česká televize zaútočí na jakékoliv médium, které na tyhle ty věci upozorní. Pane prezidenta, ale to už přeci nemůžeme dopustit, to přeci nejde.

No, tak vezměme na vědomí, že Česká televize je nástroj politické opozice a zejména pražské kavárny, a že jsem navrhl dva způsoby, jak se s tím vyrovnat.

No, tak ony se ty zprávy České televize teď probírají. Tam vyplavala taková věc, pokud se podíváte na zpravodajství České televize, tak tam jsou stále zváni údajní odborníci z Ústavu nezávislé žurnalistiky, který sídlí v nějaké chatové oblasti a má jednoho zaměstnance. Nikdo neví, kdo to platí a ve veřejnosti jsou vědomě titulováni Ústav nezávislé žurnalistiky. To znamená zcela evidentně, má být vyvoláván dojem, že jsou to skuteční odborníci, a přitom ta instituce sídlí v nějaké chatě, má jednoho zaměstnance, ale to už je vážné.

Je to vážné, právě proto to chce ty personální změny.

Tak ono to chce, ale žádné nejsou, no dobře.

Pane prezidente, další ožehavé téma, Čína. Já jsem poměrně s úžasem teď sledoval debatu o tom, budeme se bavit o několika tématech, debatu o tom, že PPF, to je soukromá firma českého miliardáře Petra Kellnera, je sponzorem nebo partnerem Karlovy Univerzity. Měla jí dát za partnerství jeden a půl milionu korun a teď se začala bouřit akademická obec s tím, že taková firma není dostatečně kredibilní partner, protože má svoje aktivity v Číně, jinými slovy, že část toho daru jeden a půl milionu korun pochází ze zisku v Číně, a to je nepřijatelné. Je to nepřijatelné?

Samozřejmě, že není, ale na druhé straně je to dohoda dvou subjektů a do této dohody nikomu dalšímu nic není.

No tak, ti akademičtí funkcionáři se tam vztekají, Filozofická fakulta se vzteká.

Asi nedostala nic z toho půldruhého milionu korun.

No, to já nevím, tam jde spíš o tu Čínu, ne?


Ale já si myslím, že to je jenom naprostá záminka. Kolik zahraničních společností podniká v Číně. Už jsem Vám říkal, že Angela Merkelová tam teď byla po jedenácté a uzavírá další a další kontrakty. Na tom není nic nenormálního.

Jo, jo, jo, to jo, tak mně tady jde o tu, to jsme si už mnohokrát řekli, mně jde o tu Karlovu Univerzitu, protože kam směřují. Rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima se mnohokrát vyjádřil vlídně k otázkám na jeho prezidentskou kandidaturu. Není to další kandidát?


Záleží na něm. Já jsem jmenoval tři a já si myslím, že mně to úplně stačí.

A ten jeden a půl milionu je to dost, myslíte?

Je.

Protože já jsem se koukal...


Firma velikosti PPF má jistě navíc, ale já nechci kritizovat její sponzorské aktivity.

No, a Čína. Přestřelka mezi Prahou a Pekingem. Mně to přijde takový, byla uzavřena smlouva o spolupráci mezi Prahou a Pekingem. Praha chtěla vyškrtnout z té smlouvy ustanovení o uznání územní celistvosti jedné Číny, to znamená včetně Tchaj-wanu a Tibetu. No, tak to přeci je zřejmé, že Čína na to nikdy nepřistoupí vzhledem k historickým souvislostem. No, a stalo se to, co se stát muselo, Peking tu smlouvu vypověděl, Praha udělá úplně to samé. No tak, pane prezidente, to se přeci vědělo, protože jakmile se s tímhle začalo, tak se přeci vědělo, že to takhle musí skončit, a všechny ty řeči o tom, že Peking a čínské velvyslanectví nepřiměřeně tlačí a tak dále, to jsou jenom řeči, protože přeci to jsme věděli, že se stane.

Pane Soukupe, kdyby šlo jenom o vzájemné vypovězení smluv, tak se nic tak hrozného neděje, i když ta pirátská aktivita primátora Hřiba je opravdu politický amatérismus, a já Vám řeknu proč. Čína reaguje některými odvetnými opatřeními, mimo jiné některé letecké linky, které měly směřovat do Prahy, mají být odkloněny do Chorvatska, ale co je nejdůležitější, má být zastaveno financování Slavie, Slavie Praha a jak víte, Slavie Praha byla nejúspěšnější čínská investice tady v republice. Bohužel jedna z mála úspěšných, toho lituji, ale o to více jsem obdivoval vzestup Slavie a její úspěchy. No tak, jestli pan primátor Hřib si připíše na konto svých politických úspěchů, nebo spíše neúspěchů i to, že se ocitne v potížích pražský fotbalový klub, tak si myslím, že to může potěšit jenom Sparťany, a možná pokud mají fair play, tak ani to ne.

No, tak ona by to samozřejmě, já tedy nevím, jestli je to pravda, to od Vás tedy slyším poprvé, ani takovou spekulaci jsem neslyšel, že by Slavia Praha měla mít omezen rozpočet od svých čínských vlastníků, to tedy skutečně nevím, takže se mi na to těžko reaguje. Ale faktem je to, že tam, ve Slavii konkrétně tedy Jaroslav Tvrdík udělal opravdu dobrou práci. To je potřeba říci, že prezident Slavie Jaroslav Tvrdík udělal dobrou práci a, i když mnoha lidmi byl ostrakizován vzhledem ke své politické minulosti, tak tady udělal dobrou práci a pro český sport by to byla teda opravdu ztráta, pokud je to pravda, ale já nevím, jestli je to pravda, protože podívejme se na výsledky českých sportovců. Skončilo mistrovství světa v atletice a žádná medaile po pětadvaceti letech, a pokud by tedy Slavie měla být v problémech, no.

Že?

To by tedy dobré nebylo. Je z toho cesta ven?

Podle mého názoru a já jsem to říkal na čínské recepci tady v Praze, Čína poněkud přehnala svoji reakci, ale na druhé straně je pravda, že prvotním impulsem pro tuto reakci byl pan primátor Hřib. V takovém případě by to měl být pan primátor, který by hledal cestu ven.

No, tak oni na tom si jaksi získávají politické body. Domnívají se, že tento postup jaksi ocení jejich voliči a bude jich víc. Nic víc v tom není, protože ekonomicky je to špatně, to co jste řekl, může se dostat do problémů například Slavie, i když je to spekulace, kterou slyším poprvé, samozřejmě, že logickým krokem mnoha čínských cestovních kanceláří může být to, že Prahu vyškrtnou ze seznamu měst, kam jejich klienti jezdí. Číňané jezdí tak, že mají čtyři nebo pět evropských měst, v každém stráví dva nebo tři dny a utrácí tam peníze a jedou dále, pokud Praha bude vyškrtnuta, tak na její místo přijde Vídeň nebo Berlín nebo jakékoliv další město, které z toho ten profit mít bude a my ho mít nebudeme. Tak to je.

Tady vidíte, že člověk, který neuvažuje, což pan primátor Hřib zřejmě je, tak se setkává s negativními důsledky svých činů, a to tedy ne jenom, pokud jde o celou Českou republiku, ale zejména pokud jde o Prahu.

K tomu tématu se ještě vrátíme. Příště bych se zeptal na činnost těch sinologů a organizací, které jsou tady vytvořeny protože, zdá se že, no nechme to napříště.

OKD, to je další kauza posledního týdne. Nějakým způsobem se blíží k závěru práce té vyšetřovací komise k OKD, která dva roky tedy zkoumá okolnosti privatizace a prodejů a získání majority v OKD a hlavně osud těch peněz, které z toho podniku byly jaksi vyvedeny pryč, ať už jakoukoli formou. Upozorňuju, že údajně dohromady má jít až o sto miliard korun, a ta komise tedy uspořádala tiskovou konferenci a řekli, že budou podávat trestní oznámení na Zdeňka Bakalu, na Bohuslava Sobotku, na některé poradce a úředníky tehdejšího Fondu národního majetku jako pana Češku nebo advokáta Pokorného. Překvapily Vás ty závěry?

Já jsem je četl v novinách, podotýkám, že v roce 2004 jsem už byl na Vysočině, ale na druhé straně se nechci vyviňovat z odpovědnosti. Pravda je, že OKD byla v situaci, kdy vlastnický podíl státu, tedy většinový podíl, byl některými machinacemi změněn na menšinový a to už se potom těžko jedná. Na druhé straně, víte, když něco prodáte za čtyři miliardy a druhá strana to během týdne přeprodá za devět miliard, tedy vydělá pět miliard, tak tady něco smrdí a na to jsem několikrát upozorňoval.

Něco tam smrdí určitě, něco tam smrdí určitě, mně jde, to jsme si už řekli, Vy jste dokonce vyznamenal Pavola Krúpu, sám jste to řekl, za jeho tvrdý postup.

Vůči OKD, ano, přesně tak.

Vůči OKD a Zdeňku Bakalovi, takže naše názory se v tom shodují. Mně jde teď o to, jestli to trestní oznámení bude něco znamenat, jestli se něco stane, protože všichni zúčastnění, ať Bohuslav Sobotka nebo Vladimír Dlouhý nebo Zdeněk Bakala, vydali tisková prohlášení, kdy říkají, je to plácnutí do vody, ty věci, z kterých jsme tam viněni, už dávno byly prošetřovány. My jsme si naprosto jistí, že se nestane vůbec nic, a je to součást politického boje.

Je záležitostí policie, zda to trestní oznámení akceptuje, ale podle mého názoru vyšetřovací komise Parlamentu by měla být jako velmi důležitá instituce, a její podání by se neměla zahazovat. Pak už bude záležet na státních zástupcích, jak s tím vyšetřováním naloží.

Ten předseda té komise pan Černohorský, což je poslanec, říká, že jsou tam některé nové důkazy, a jako příklad uváděl nalezené audionahrávky z jednání vlády, které mají dokazovat jaksi trestnou činnost Milana Urbana, Bohuslava Sobotky. Tak já doufám, že to opravdu jsou nové důkazy, které budou dokazovat trestnou činnost, no.

Žijeme-li v parlamentní demokracii, máme i v těchto případech respektovat Parlament, a tedy i jeho vyšetřovací komisi, to je můj závěr.

Víte, co je zajímavé? Reakce těch médií a České televize zase. Oni, já jsem se na to pečlivě koukal, jak budou na tuto věc reagovat, oni reagovali tak, že Zdeněk Bakala je kapitalista, a ty jsme přece chtěli po revoluci, kapitalisty. A kapitalisté se snaží vydělat a pan Bakala neudělal nic jiného, než že vydělal, že využil příležitosti, kterou mu politici dali, takže pan Bakala je hodný. Ten je v pořádku, protože když dostal příležitost, tak vydělal, to jsme přece všichni chtěli. Kdo není hodný, jsou ti politici, kteří panu Bakalovi umožnili vydělat. Kdyby mu neumožnili vydělat, pan Bakala by nevydělal. Takže je všecko v pořádku, zapomeňte.

Pan Bakala je neúspěšný kapitalista a buďme rádi, že v České republice máme celou řadu úspěšných kapitalistů. To není jenom Petr Kellner, to jsou desítky, možná stovky dalších domácích podnikatelů.

Já to říkám proto, pane prezidente, že ta Česká televize a jim spřízněná média, Deník N, Hospodářské noviny, Aktuálně samozřejmě toto říkají proto, že jde o Zdeňka Bakalu, který vlastní jim spřízněná média Hospodářské noviny, Aktuálně.cz, DVTV a tak dále. Kdyby toto, co udělal Zdeněk Bakala, udělal kterýkoliv jiný podnikatel, který nevlastní jimi spřízněná média, no tak se dostane samozřejmě na pranýř a ten přístup je úplně jiný.

Určitě. Zdeněk Bakala, vracím se ke kauze OKD, vytuneloval prosperující firmu. Ta firma dnes opět má zisk asi dvě nebo tři miliardy korun ročně jenom proto, že není vlastněna Zdeňkem Bakalou, a ten si přesto přisvojil dividendy, které měly jít do investic. To skutečný podnikatel nikdy nedělá, ten investuje.

On si dokonce půjčil od bank, OKD si dokonce půjčilo od bank miliardové úvěry, které použilo na výplatu dividend Zdeňkovi Bakalovi.

Ano, ano, ano.

A pak to musí splácet.

Já říkám o Zdeňkovi Bakalovi, že je to podvodník. Může mě za to žalovat.

No to on asi nebude. No, dobře.

Tak pojďme k ekonomickým tématům. Pane prezidente, víte, co mě naštvalo? Postup Ministerstva zemědělství, protože ti připravují novelu zákona o významné tržní síle, která by mimo jiné zapověděla těm velkým koncernům, těm potravinářským, nebo jaksi obchodním koncernům, těm řetězcům, uzavírat se svými dodavateli smlouvy, jejichž předmětem by byly slevy, množstevní slevy. Vycházím tedy z toho, že potom v obchodech by nemohly být ty slevové akce.

Já si myslím, že to není dobře, pane Soukupe. A to neříkám jako zainteresovaný člověk, protože v těch obchodech na slevách to většinou nekupuju, možná moje žena něco ano. Podívejte se, nic se nemá přehánět, když někdy vidíte nápis sleva devadesát procent, tak si říkáte, že to zboží je třeba prošlé, nebo že před tím se jeho cena schválně našponovala tak vysoko, aby se to potom mohlo shodit. Tohle všechno se dá kritizovat, čili bylo by poctivé, kdyby se ty slevy omezily tímto způsobem. To znamená, řekněte, v čem je princip vašich slev, v čem byla původní cena a jak je staré Vaše zboží. Ano, tohle bych bral, ale proč zakazovat slevy obecně. To je normální podnikatelský nástroj.

No, ale tak ta jejich argumentace je taková, že třeba ve Francii taková omezení jsou a že to není zcela výjimečné, což je pravda. Druhá věc je, druhý argument je, že se tím podpoří lokální výrobci, kteří nemohou prodávat řetězcům pod náklady, a mohlo by to být tedy dobré pro ty výrobce. To je jedna strana argumentace toho Ministerstva zemědělství.

Promiňte, já to považuji za poměrně vážnou věc, protože vedle toho více než padesát procent lidí kupuje potraviny v akci, padesát procent lidí. A to není proto, že by je to bavilo. To je proto, že na to zboží v normálních cenách, v těch běžných cenách, nemají peníze a nemohou si ho třeba dovolit tak často. Mluvím o masu, zelenině a tak dál. A důchodci při výši těch důchodů, víme, že mnohdy, pokud nakupují maso a zeleninu při dnešních cenách, tak čekají na ty akce. Takže já tu argumentaci Ministerstva zemědělství neberu, protože by přímo poškodila ty lidi, kteří počítají každou korunu, a ona by také pomohla těm výrobcům potravin.

Politika je o zájmech. Je o zájmech občanů, a někdy se ty zájmy občanů dostávají do protikladů a vy pak musí rozhodnout, který zájem je přednostní. Já nemám vůbec nic proti malým zemědělským výrobcům, které jste uváděl, podporuji třeba farmářské trhy a podobně. Ale tady je prioritní zájem občanů, kteří kupují v těch slevách, a těch je nesrovnatelně víc než těch malých zemědělských výrobců. Čili hledejme nějaké úlevy i pro ně, ale rozhodně ne v zákazu slev.

Víte, proč o tom mluvím takhle obšírně? Protože já bych tohle považoval, pokud by ta teorie, že ministr zemědělství jde na ruku předsedovi vlády, protože na tom vydělá Agrofert jako velký výrobce potravin, tak bych to považoval za nejvážnější prohřešek Andreje Babiše, který udělal.

Já si myslím, že tohle je konspirativní teorie, pro kterou nejsou důkazy.

To nejsou.

Ministr zemědělství vzešel z prostředí zemědělských podniků, samozřejmě, že jim chce vyhovět. Oba dva mimochodem nemáme rádi obchodní řetězce, což je taky fenomén svého druhu.

Ano.

Protože ty vykořisťují zemědělské podniky nejrůznějšími přirážkami, regálné, zápisné a tak dále a tak dále.

Mimo jiné tlakem na ty slevy.

Ano.

No jo, ale ty slevy pak dostanou ti občané.

Vždyť to je v pořádku, ne?

No to jo, ale podle Ministerstva ne.

Ale není v pořádku, jestliže velké obchodní řetězce vykořisťují ty zemědělské podniky, tedy dodavatele.

Ano, to jistě ne. Já jsem tady tu konspirativní teorii, pokud by ty kroky měly vést k tomu, že Agrofert více vydělá, řekl. Dobře.

Další kontroverzní téma, ekonomické, je ta bankovní daň. ČSSD, zdá se, trvá na mimořádném zdanění bank, na zavedení té bankovní daně, a teď to je jedno, jakým způsobem by to chtěli udělat, jestli je to z aktiv, zisku a tak dále, ale zavedení mimořádné daně. Hnutí ANO, ústy tedy ministryně Schillerové i Andreje Babiše, říká, ne, my jsme udělali ten dobrovolný fond, kam ty banky budou přispívat dobrovolně, a to stačí. Pokud na tom budete trvat, je to porušení koaliční smlouvy.

To asi ano. Já jsem si spočítal, kolik přinese ten fond, tak dejme tomu sedm miliard korun. Bankovní daň by podle údajů sociální demokracie přinesla čtrnáct miliard, ale musíme brát v úvahu také to, že by ty banky zřejmě část té daně přelily do poplatků svým klientům, a těch klientů je opět hodně, opět se dostáváme k těm občanům.

Takže z tohoto důvodu já jsem spíše fanda digitální daně, protože tady opravdu Google, Facebook a další platí směšné částky, zatímco takový Seznam, ten tady platí asi milion korun na daních.

On platí miliardu dokonce.


Ježíš Maria, to jste mě překvapil.

Platí skutečně, vyhledávač Seznam skutečně platí.


Budiž mu čest a sláva.

Stamilionové částky.

Tak ať tyhle ty firmy také platí miliardy.

Vidíte, jsem objektivní. Já obsah jejich zpravodajství nemám rád, ale uznávám, že jsou velkými plátci daní, to je pravda.

No právě.

No jo, ale víte, já tady úplně s Vámi nesouhlasím, protože to konkurenční prostředí by si s tím poradilo. Ty banky, pokud by tu daň platily z objemu aktiv, tak by byly postiženy ty velké banky, a pokud, nejvíce, to by byla největší suma peněz, ty které tady nejvíce vydělávají. A pokud by chtěly ty to přenést na ty zákazníky, no tak by se dostaly pod tvrdý konkurenční tlak těch malých bank, těch bezpoplatkových bank, a ty by na tom mohly vydělat a zákazník podle mě by na tom neprodělal.

Víte, pane Soukupe, já sice vyznávám princip konkurenčního prostředí, ale ne vždy funguje. Vezměte si například operátory, těch je několik, a najděte mně tam konkurenční prostředí. Daleko spíš se dá mluvit o kartelové dohodě. No a teď se mluví o naději, že se získá čtvrtý operátor, a kde Vám zaručí, že se nebude chovat stejně jako ty tři předchozí?

Ano, že se nedomluví úplně stejně s těmi třemi, že se teď budou domlouvat čtyři a předtím se domlouvali tři.

Tak.

To máte pravdu.

Pane prezidente, poslední část otázek se týká, no tak částečně vnitřní politiky, částečně zahraniční. Hned po nás tady ve čtvrtek odpoledne přijmete nejvyšší ústavní činitele a téma bude zahraniční politika. Tedy pokud jsem to pochopil správně. Co budete řešit?

Ano. Jako obvykle si vyměníme názory na naše aktivity. Jak víte, já jsem tady velmi nedávno přijal pět prezidentů a ptám se, kdy naposled bylo na českém území najednou pět prezidentů, takže budu referovat o prezidentském summitu. Předpokládám, že premiér Babiš bude referovat o svých zahraničních cestách a tak dále a tak dále. Pak vydáme nějakou společnou deklaraci, jejíž návrh už je připraven. Tak uvidíme, jestli se ta deklarace projedná.

Budete řešit otázku Kosova?

Samozřejmě, že ano.

Já jsem četl nejdříve, poté, co jste to řekl, že byste navrhl a přál si, aby se ta debata otevřela a případně směřovala k oduznání Kosova.

Ano.

Tak nejdříve byly velké debaty, že to nejde, že v mezinárodním právu veřejné takové kroky jsou nepřijatelné. No a teď už se v klidu píše, tedy odborníci na mezinárodní právo veřejné říkají, ano teoreticky to samozřejmě jde. Budete tedy tlačit tvrdě na tohle?

No, tlačit, já bych si přál, aby na těchto poradách byla vždy přátelská a kritická atmosféra, takže uvedu dva argumenty pro oduznání Kosova a uvidíme, jak na to moji partneři budou reagovat.

Budete hovořit o Turecku, tedy o invazi nebo ofenzívě tureckých vojsk na sever Sýrie, na území, která ovládají Kurdové? Oni tam chtějí udělat nějakou bezpečnostní zónu, to je tedy oficiální důvod té akce.

Teď jste plavným skokem přeskočil od Kosova o několik set kilometrů na jih. Dobře, podívejte se, kdyby tam šlo o to, aby se vytvořil bezpečnostní koridor pro průchod syrských uprchlíků z Turecka do jejich vlasti, tak by bylo všechno v pořádku. Mám ovšem obavy, že Turecko si chce vyřídit svoje účty s Kurdy. Kurdské jednotky zvané pešmergové byly nejstatečnější, které bojovaly s Islámským státem, mají moje sympatie. A kromě toho nelze ani vyloučit, že by chtělo rozšíření svého území, takže zvažujme, zda půjde o koridor, pak jsem pro, anebo o něco jiného.

Tak oficiálním důvodem je ten koridor a skutečně umožnění tedy návratu syrských uprchlíků do země.

Ano.

Ti jsou teď na tureckém území, oficiálně to tak je, mezinárodní společenství tedy bude nějak reagovat. No ale mě by teda zajímalo, pokud tam budou tedy boje a ten koridor pro návrat, tedy oficiálně, to je oficiální důvod, já nevím, uvidíme v příštích dnech a týdnech, jak to tedy skutečně bude, nebude umožněn, no tak Turecko současně říká, no a pokud nebude umožněn, no tak my je necháme jít do Evropy. A je to několik milionů lidí.

Tři. Pokud vím, tak tři miliony. Trapně jsem se splet s tou daní Seznamu, ještě jednou Vám děkuji, že jste mě opravil, ale teď vím, že jsou to tři miliony, možná dokonce už čtyři. Dobře, podívejte se, proč by nad tím mezinárodním koridorem nemohla být i mezinárodní záštita. To znamená, buď záštita velmocí, nebo by úplně stačily třeba Spojené státy a Rusko nebo nějaká jiná kombinace, to už není tak podstatné. A pokud Turecko skutečně nemá zlé úmysly a jde mu jenom o ten mezinárodní koridor, tak by jistě tu mezinárodní záštitu akceptovalo.

No, mocnosti tedy říkají, nebo jaksi z americké diplomacie, z francouzské diplomacie a z dalších, tedy jaksi prosakují zprávy, že bude svolán, nebo že se budou snažit mocnosti po dohodě svolat Radu bezpečnosti OSN. Myslíte si, že v tom může tedy sehrát OSN nějakou roli, ať už tedy dozorem nebo nějakou formou?


Pokud přijme nějakou rozumnou rezoluci, proč ne, to bude na půdě Rady bezpečnosti, předpokládám.
 
Ano, ano, Rada bezpečnosti. A teď tedy takový v téhle té situaci takový malý český zájem, občanský zájem, myslíte si, že tenhle ten střet na tom citlivém území Blízkého východu může mít vliv na cenu ropy?

To víte, že ano.

Ptám se Vás jako ekonoma.

To víte, že ano. Odhaduje se, viděl jsem některé analýzy, že cena ropy má z nejrůznějších důvodů vyletět nahoru, vyletět nahoru v horizontu nejbližších pěti až deseti let, to je dost dlouhodobý horizont. V takovém případě každý vojenský konflikt, každé napětí samozřejmě tu cenu ropy zvyšuje.

Tak se máme na co těšit.

No, pane prezidente, další věc z té zahraniční politiky, no politiky, událostí zahraničních, já se budu snažit Vám to vysvětlit. V Německu, ve městě Halle se stalo to, že sedmadvacetiletý muž začal tedy střílet před synagogou, zavraždil zezadu jednu ženu a v Německu to je samozřejmě velký konflikt. Mě zaujala jedna věc, média německá, ale do určité míry i česká, v té takové zvláštní ultra korektnosti jela rétoriku, no tak my nemáme důkazy o tom, že jde o antisemitismus. To my nevíme, jestli ten útok je motivován rasově. Co by to mělo být jiného než antisemitismus?

Zaprvé, já jsem svému příteli a německému prezidentovi Frank-Walteru Steinmeierovi poslal kondolenční dopis, kdy jsem zcela jednoznačně odsoudil antisemitský podtext tohoto útoku. Víte, že jsou novináři stupidní, to vždycky říkám, ale když se nějaký útok stane před synagogou, no tak si myslíte, že tam jdou vraždit křesťany, nebo o co jde?

Já jsem to nepochopil. Ten člověk se snažil prostřílet do synagogy plné lidí a přitom zastřelil jednu ženu a média a ultra korektní politici říkali, že jde o kriminální čin a nikoliv o antisemitismus. Proboha, o co by mělo jít jiného než antisemitismus?


Víte, oni Němci se tak trochu bojí své minulosti, protože samozřejmě hitlerovský režim byl založen na antisemitismu. My máme také hříchy, nepochybně, ale zdaleka ne tak intenzivní, takže my klidně o antisemitismu můžeme mluvit.

No, v Evropě antisemitismus, útoky, nevůle a diskriminace Židů, o tom se hovoří hodně, třeba ve Francii, tam se dokonce hovoří o tom, že celé židovské rodiny, které tam žijí desetiletí, se chtějí stěhovat pryč, ať už na jiná místa v Evropě nebo do Izraele. Čím to je?

Benjamin Netanjahu, další můj přítel, já už jsem si ve světové politice udělal alespoň několik málo přátel, tak další můj přítel dokonce vyzval francouzské Židy, aby se přestěhovali do Izraele. Když tam byla ta debata o vztahu k Palestincům, no tak se argumentovalo tím, že kdyby tam bylo soustátí, tak by se mohlo stát, že, protože Palestinci mají poměrně výraznou populační dynamiku, takže by přečíslili ten celkový počet obyvatel židovského původu. Mimochodem, četl jste Vyrozumění?

Ne.

To je půvabná kniha francouzského autora o tom, jak islamisté, umírnění islamisté postupně přebírají francouzský stát, velmi zajímavé.

Už jsme se o tom jednou bavili, ale.

Tak tady by přebírali židovský stát. No a jak reagovat na tuto obavu? Zvýšeným přílivem migrantů, židovských migrantů pochopitelně.

Židovských, do Izraele, chápu. Ale já jsem se spíš ptal na důvody v té Francii, anebo i v Německu, tedy v Německu to může být nějaký neonacista, to si dovedu představit, ale ve Francii jsou za tím...

Ale ve Francii mají taky své hříšky. Vzpomeňte si na to, jak pomáhali při deportaci Židů, takže z tohoto hlediska občas se ta vina provalí, pane Soukupe.

Dobře. Tak tímhle tématem to pojďme uzavřít. Náš čas, pane prezidente, pomalu vypršel a já Vám moc děkuji za rozhovor.

Já také, ale skončili jsme bohužel smutným tématem, a tak by bylo dobré, říci si něco veselejšího, není-liž pravda. Já bych Vám citoval mého oblíbeného autora Šoloma Alejchema, v jehož knize o Laziku Rojtšvancovi je jedna půvabná věta, pojďme se bavit o něčem veselejším, jak to vypadá s cholerou v Oděse? Tak mějte se hezky a za týden, dá-li bůh, na shledanou.

Tak děkuju, vážení diváci, tak s optimistickou myšlenkou na choleru se s Vámi loučím a děkuji Vám za pozornost.

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18.10.2019
  Dobrý večer, dobrý čtvrteční večer, vážení diváci televize Barrandov,...

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

15.10.2019
  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře...