ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 13.06.2019

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítám vás u premiérového dílu pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem, tentokrát z Pražského hradu. Dobrý večer i Vám, pane prezidente.

Dobrý večer, v čem je ten díl premiérový?

Protože minule jsme vzhledem k Vaší zahraniční cestě vysílali střihový pořad, takže to bylo opakování, a dnes je tedy po minulém týdnu premiérový. Takto jsem to myslel.

Ach tak, já myslel, že je to nějaký zaokrouhlený výsledek.

Ne, ne, ne.

Dobře.

Pane prezidente, jako vždycky na začátek naší debaty bych se chtěl věnovat pár aktualitám, které přinesl politický vývoj v České republice. A tou jednou z těch jaksi nejviditelnějších a uvidíme, jestli nejvýznamnějších, to teprve přinese budoucnost, je založení politického hnutí Trikolóra Václavem Klausem mladším. Zaregistroval jste to? A co tomu říkáte?

Zaregistroval, protože v Monitoru k tomu bylo tolik užvaněných komentářů, že se to nedalo přehlédnout. Nicméně pokud rodina Klausů bude pokračovat ve své tradici, což bych jí doporučoval, tak to nebude hnutí, ale strana.

No, to je taková věc, vždycky ty nové projekty, ať už je to třeba hnutí ANO a další a další, tak jsou to hnutí podle zákona o politických stranách a hnutích, jsou zaregistrovány jako hnutí a nikoliv jako strana. Ono v tom obsahu, stanovách nic moc rozdílného být nemůže, ale tak nějak to líp zní asi. Znamená to, že to je nedůvěra k těm stranám?

Pane Soukupe, pojem hnutí vznikl na počátku, Občanské hnutí viz příklad, na počátku devadesátých let. Já ho pokládám za zastaralý, přežilý a myslím si, že každý, kdo má politickou odvahu, by se měl přihlásit k tomu, že zakládá novou politickou stranu.

Takhle jsem to myslel, protože ono to vypadá, že jako ty nové projekty se více..., říkají, my nejsme strana, my jsme jako hnutí vycházející zespoda a tak dále a tak dále. Takhle to je.


Tak strana snad taky vychází zespoda, alespoň dobrá strana.

Podle těch zakladatelů to možná hůř zní. No a já jsem se díval na to, co chtějí dělat, ta Trikolóra. Bezpečnou dopravu, jednoduchost v zákonech, nižší daně, menší byrokracii, zrušení inkluze, mrhání sociálními dávkami, zakázat a tak dále. No, jsou to takové věci, programové priority, které má skoro úplně každá strana. V čem se budou odlišovat?


Osobností svého šéfa, protože já si myslím, a už jsem Vám to říkal několikrát, že rozhodující pro úspěch i neúspěch jakékoli politické strany, nikoli hnutí, je to, kdo ji vede.

No tak Václav Klaus mladší je nepochybně charismatická osobnost, je tam několik dalších zkušených politiků v tom přípravném výboru nebo v těch zakládajících členech, tak uvidíme. Já si dovolím trochu rýpnout, on si dal Václav Klaus na Facebook fotografii s Jiřinou Bohdalovou a říkal, že bez této dámy se volby vyhrát nedají. Nežárlil jste?

Ale no tak. Já myslím, že, když mu Jiřina Bohdalová o své vůli pomůže, bude to jenom dobře.

Vrátíme se asi k predikcím nebo za chvilku budeme hovořit o predikcích politického vývoje a ta jednoduchá otázka, vezme hlasy ODS, domníváte se? Anebo je to nevýznamné hnutí, kterých už bylo? Tak to řekl Petr Fiala, šéf ODS, takže on to tak od sebe odhodil, že to jsou nevýznamné věci.

A tak Václav Klaus mladší získal po Andreji Babišovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů, to je fakt, který nelze odestát. Právě proto si myslím, že ta Trikolóra vezme hlasy ODS, ale netroufám si predikovat v jaké míře.

Dobře s tím jaksi poměrně turbulentním vývojem na politické scéně souvisí ty demonstrace, které se plánují. Teď se různě organizují a plánuje se tedy velká demonstrace na Letné. Ti organizátoři těch Milion chvilek pro demokracii říkají, že tam možná bude až čtvrt milionu lidí. Máme to ignorovat z pohledu ústavních činitelů? Mají to ústavní činitelé ignorovat a hodnotit pouze jako právo lidí se sejít, anebo už je to politická síla?

Ano, já přesně toto doporučuji. Já jsem byl na demonstraci na Letné v listopadu 89, kdy tam bylo sedm set padesát tisíc lidí, a tehdy mělo smysl demonstrovat, protože se hroutila totalitní diktatura. Na druhé straně pořád nechápu, o co jde těmto demonstrantům. Pokud protestují proti výsledkům svobodných voleb, tak je to, pane Soukupe, demonstrace poražených, demonstrace těch, kdo tyto volby prohráli. Tak ať se laskavě seberou, zmátoří se, jdou k příštím volbám a snaží se, aby pro ně dopadly lépe.

Víte, pane prezidente, já miluju svobodu. To znamená, že to, že se lidé schází, mi vůbec nevadí, naopak. Ale dovolím si říct, že naprosto s Vámi souhlasím s tím, že ty důvody, pro které se jaksi demonstruje, jsou trochu liché. Ale ten organizátor, ten pan Minář, který jaksi organizuje nebo vede ten Milion chvilek pro demokracii, začíná poměrně rétoricky schopně se vyjadřovat k politickým otázkám. Hovoří o tom, že lidé mají právo se vyjádřit i mimo volby a že mu to nikdo nemůže a začíná se pouštět do hodnocení práce, vlády a tak a začíná mluvit jako politik. Nepotvrzuje se to, že z toho prostě bude politická strana z tohoto hnutí?

Příliš heterogenní, než aby z toho byla jedna politická strana, možná, že budou dvě. Ale ona Vás předběhla k názoru na demonstrace Frekvence 1, takže já jenom zopakuji, že při vší úctě k panu Minářovi je to zběhlý student, který by měl dokončit svá studia, a teprve potom se stát nějakým vůdcem nějaké politické strany, zdůrazňuji ještě jednou strany, nikoli hnutí.

No, ale dobře, já se vracím samozřejmě, dobře, to je v hodnocení pana Mináře, Vy jste řekl, že je to tedy zběhlý student, a že by si měl najít nějakou pořádnou práci, protože organizování těch demonstrací není tedy moc perspektivní profese. Ale možná, že to je perspektivní profese. Možná, že je jenom tak trochu loutkou, kterou někdo vodí.

I kdyby tomu tak bylo, těžko můžete předpokládat, že ty demonstrace budou každý rok a že budou přinášet vysoký honorář. Já jsem se díval na tabulku demonstrací, které tady byly od listopadu 89, bylo jich tuším necelých deset, a skončily tak, jak skončily. A to nechci být jízlivý a nechci mluvit o tom, jak v únoru 1948 pracující lid vyšel na Václavské náměstí a demonstroval za svržení vlády.

Ale jo, tady se asi jako ne úplně shodneme, ať lidé se scházejí, já k tomu mám naprostý respekt. Já se spíš bavím o tom politickém podtextu nebo cíli. Víte, co mě zaujalo? Že to podporuje ODS, dokonce KDU-ČSL vypravuje nějaké autobusy, s dovětkem na Facebooku bylo napsáno klimatizované autobusy, lidí, kteří by tam jeli. Proč to dělají? Nechápou, že si jaksi sedají na lopatu?

Tak pokud je to jižní Morava, tak členové lidové strany chtějí navštívit v klimatizovaných autobusech Prahu. Na druhé straně, když je zaženou na Letnou, tak té Prahy moc neužijí.

Ne, ten smysl otázky je trošku jiný. Mně přijde trošku nesmyslné, že ODS, TOP 09, KDU-ČSL jaksi podporují toto hnutí Milionů chvilek pro demokracii, přičemž podle mého názoru je zcela zřejmé, že nejvíce, pokud se z toho Milionu chvilek pro demokracii stane politická strana, budou brát voliče právě jim. To znamená, já se domnívám, že pokud ta strana vznikne, tak je to konec ODS a konec TOP 09, to si myslím.

To je, myslím si, naprosto správná poznámka. Kromě toho, podívejte se, vždyť tyto strany ve větší nebo menší míře vyznávají zásady parlamentní demokracie. To znamená, že například, když se teď diskutuje o justici, tak stabilita justice pochopitelně není dána pouličními nepokoji. Stabilita justice je dána zákony a institucemi. To je elementární pravda. Nezlobte se na mě, česká politika měla některé zajímavé osobnosti v pozitivním i negativním smyslu, ale nejsem si jist, zda pan Minář mezi ně bude patřit. Měl by, a to je moje dobrá rada na dálku, měl by dostudovat.

Tak pojďme k další zprávě a tou zprávou byl výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, který říká, že vrcholnými představiteli státu, ústavními činiteli, kterým lidé nejvíce důvěřují, jste Vy a Pavel Rychetský. Jak to moc vnímáte? Já vím, máte trochu nedůvěru k průzkumům obecně. Svědčí to o něčem?

Já mám nedůvěru k průzkumům obecně, ale tohle je průzkum, který se víceméně už několik let opakuje plus minus. Víte, co mě na těch výzkumech zaujalo daleko víc?  Že ministerstvem, jemuž občané nejvíce důvěřují, je ministerstvo kultury. Myslím si, že by se nad tím měla zamyslet sociální demokracie, která popravuje svého ministra v přímém přenosu za to, že vyhodil člověka, který si vystavil smlouvu na milion korun ke svému platu. Připadá mně to jako tak trošku sebevražedné. Víte, co jsou to lumíci, pane Soukupe?

To nevím.

Neprobírali jsme toto téma už někdy? Lumíci jsou dílem brouci, dílem motýli podle zrovna stádia vývinu a ti trpí sebevražedným komplexem, který spočívá v tom, že se vrhají do moře a tam utonou, protože neumí plavat. Ten lumíkovský komplex má někdy sociální demokracie. Co by za to jiní ministři dali, kdyby byli takhle populární. Když má sociální demokracie oblíbeného ministra, tak ho chce zavraždit.

No, já teda nevím, o kterém průzkumu mluvíte.

CVVM a vyšlo to před necelými čtrnácti dny.

Tak to jsem si toho nevšiml.


Ale to bylo ne ten Rychetský Zeman.

Tak to byl jiný, tak ten jsem asi neviděl.

To byl jiný průzkum, který se týkal oblíbenosti jednotlivých ministerstev.

Tak ten jsem asi neviděl, ale zajímavé téma. Ono to vypadá, že to tak jako usnulo, ta výměna ministra kultury. Nějak se okolo toho vzedmula mediální bouře, vyjadřovali se politici. Vy jste dal jasný distanc, že si necháte čas, abyste se rozhodnul, a pak to nějak usnulo, mi přijde. A mimo jiné zaregistroval jsem vyjádření pana Šmardy, toho potenciálního kandidáta, který k Vašemu vyjádření, že se v geologicky dohledné době k té věci dostanete, o tom řekl velmi smířlivě. On hovořil, ano, já pana prezidenta respektuji a něco ve smyslu, to je velmi vlídné vyjádření a já tedy budu čekat. Takto vlídně se vyjádřil.

Nemusí čekat dlouho, protože já se s ním sejdu na Vysočině, až tam teď pojedu. Vysočinu máme oba rádi, takže to bude příjemné prostředí, ale to, o čem budeme diskutovat, Vám samozřejmě neřeknu, to je v první řadě určeno jemu.

Na tom jsem tak nějak zvyklý, že mi moc věcí neřeknete.

Tak jste první, komu jsem řekl, že se s ním setkám na Vysočině. Co chcete víc?

Dobře. Tak další téma, žaloba. Žaloba na prezidenta republiky za hrubé porušování ústavy, jejímž důsledkem může být zbavení funkce Ústavním soudem prezidenta republiky. Skupina senátorů se domnívá, že jste hrubě porušoval ústavu, třeba tím, že jste nechal vládnout Andreje Babiše bez důvěry nebo jste odmítl jmenovat Miroslava Pocheho a celou řadu dalších a dalších věcí. A hodlají to dát k Ústavnímu soudu. Těch senátorů už má být tedy třicet. Bojíte se té žaloby?
Ne. Tak zaprvé, musí to projít dvoutřetinovou většinou Senátu, poté dvoutřetinovou většinou Sněmovny a teprve poté se to může dostat k Ústavnímu soudu.

Ano.

Ale co není podstatné! Podstatný není obsah té žaloby. A víte proč? Protože to je naprostá ústavní negramotnost. Kdyby se to náhodou dostalo k Ústavnímu soudu, tak pokud tam bude kvalifikovaný ústavní právník, tak jim to samozřejmě hodí na hlavu. Uvedu, abych nebyl příliš dlouhý, jediný příklad. Jmenování Jiřího Rusnoka premiérem. Ústava jasně říká, že prezident není jakkoli omezen ve jmenování premiérů, což jsem taky udělal. Když tito lidé tu ústavu neznají, je mi jich trochu líto, trochu soucitu a trochu kalení vody.

No tak je zřejmé, že ta žaloba nejenže k tomu Ústavnímu soudu nedoputuje právě vzhledem k těm schvalovacím mechanismům, které by to musely odsouhlasit. To je jasné. To, že by každý ústavní právník se tomu vysmál, je zřejmé. Že by to Ústavní soud s pravděpodobností hraničící s jistotou jaksi zamítl, je zřejmé, ale ono se to tam vůbec nedostane. Ono je to spíš politické gesto těch senátorů, to je také zřejmé.


Dobře, ale neměli by ukazovat, že neznají ústavu, že. A na tomto jednoduchém příkladu, mohl bych jmenovat i další, jsem Vám dokázal, že neznají ústavu. Panebože, co je to za senátora, který nezná ústavu?

No, tak ono je zřejmé, že oni si myslí, že ji znají, jen jste podle té ústavy nekonal tak, jak oni by si představovali.
No, a když jsme u těch soudů a justice, já mám několik otázek na nejvyššího státního zástupce. Vy jste se vyjádřil v tom směru, že vzhledem k tomu, že začal zase vykládat Pavel Zeman do médií a komentovat věci týkající se toho auditu, předběžné zprávy auditu z Evropské unie mířící na Českou republiku a tak dále, že vzhledem k tomu, že se takhle vyjadřuje, tak asi odvolán být nemůže, a on to vyložil tak, že tedy tím jste nepřímo potvrdil, že jste uvažoval o jeho odvolání. Rozumíte tomu?

To je poněkud pokřivené uvažování, ale to mě nepřekvapuje. Ještě jednou pro méně chápající, ten výklad je jasný. Tímto veřejným vystoupením, myslím k té předběžný zprávě Evropské komise, Pavel Zeman udělal vše proto, aby zabránil jakýmkoli pokusům o svoje odvolání, protože každý by řekl, hele, je odvoláván proto, protože se postavil proti Babišovi. Ve skutečnosti podle mého názoru osm let skoro nic nedělá, ale to už teď není důvod, protože já už jsem uváděl jeden příklad. Před několika lety jsem ho žádal, aby se podíval na kauzu OKD, tenkrát se ještě dalo něco zachránit, neudělal nic jako obvykle.

No, my jsme se o tom bavili několikrát, mě to teda tohle vyjádření, taková ta konstrukce přišla taková trochu legrační a trochu mě tak utvrdila v názoru, že možná nejvyšší státní zástupce se více cítí být politikem než státním úředníkem. Mýlím se? A mělo by to tak být?

Kdyby byl politikem, tak by byl vidět, ale o něm se opravdu říká, že je zpravidla neviditelný. Toto byla první výjimka.

No, ono je to podobné, víte, teď se hodně hovoří o té nezávislosti justice, státních zástupců. Já bych se chtěl Vás zeptat na takovou úvahu, kam je ta nezávislost? Já Vám dám takový příklad, novináři. No, tak přeci je zřejmé, že já jako majitel vydavatelství nemůžu chodit a měnit myšlenky jednotlivého novináře a měnit mu slova. To přeci tak nemůže fungovat. Od toho je novinář, on dává své myšlenky a já nebudu měnit jeho myšlenky, to přeci nejde. Na druhou stranu je v pracovním poměru a mohu hodnotit jeho efektivitu práce, kolik odevzdal práce, aby si svoji mzdu zasloužil. Mohu řešit organizační věci, jestli bude psát o kultuře, nebo zahraniční politice a podobně. Chápou tohle, ten podobný princip třeba státní zástupci a soudci? Že samozřejmě do konkrétních spisů jim nikdo mluvit nemůže, ale pořád jsou to státní zástupci nebo soudci a může se hodnotit jejich efektivita, finanční nákladnost, výkonnost a tak dále?

Podívejte se, ať jde o soudce nebo o státní zástupce, jejich rozhodnutí bychom neměli kritizovat, protože jsou nezávislí, ale můžeme kritizovat jejich pomalost, a to už od úrovně Ústavního soudu. Několikrát jsem tady připomínal soudce Filipa s mojí ústavní stížností, tak to je jedna věc.
Zadruhé, můžeme kritizovat chaotičnost soudů. Vezměte si kauzu Nečesaný, kde byly různé protikladné rozsudky.
Zatřetí můžeme samozřejmě kritizovat i takové věci, jako je kauza Rath. Jak to, že už je to sedmým rokem a pořád se ještě nic neděje. Tak bych mohl pokračovat dál a dál, ono by se toho našlo víc. Čili pomalost, chcete-li lenost, je základní chyba naší soudní justiční soustavy včetně státních zastupitelství.

Tak já jsem tohle téma otevřel, možná je to abstraktní téma, nezávislost justice, nezávislost státního zastupitelství, ale já jsem to otevřel schválně, abychom to pojmenovali, abychom to trošku začali odtabuizovávat, protože naprostá nezávislost samozřejmě patří pro rozhodování soudců nebo státních zástupců. Kritika pomalosti práce není žádný zásah do nezávislosti.

No samozřejmě, že ne.

No a oni jsou takové trošku hysterické reakce. No, nejvyšší státní zástupce řekl ve svém vyjádření, že se domnívá, že velká část kriminality se přesouvá na internet, a pak řekl jednu věc, myslím, že odpadly takové ty méně závažné trestné činy například drobné krádeže. Ne, že by se nestávaly, ale lidé je tolik nehlásí policii. To je citát nejvyššího státního zástupce. No tak opticky to vypadá tak, že kriminalita klesá, protože to lidi nehlásí. Co je to za úvahu?

Já věřím, že kriminalita klesá díky dobré práci policie, a samozřejmě může se stát, že některé drobné krádeže se nehlásí. Kromě toho tam byl jeden problém, a sice že ta trestnost se zvýšila z pěti tisíc asi na deset tisíc. Je to tak?

No je to návrh, je to návrh.

Je to teprve návrh.

Zatím to tak není.

No, tak kdyby k tomu došlo, tak jistě vám kriminalita výrazně klesne, že? Ale doufám, že k tomu nedojde.

A Váš názor na tohle?

Ne, já bych to nechal na té hranici, na které to je. Jinými slovy, ano, práce policie je dobrá. Já už jsem poděkoval policejnímu prezidentovi za dobrou práci jeho spolupracovníků. Státní zástupce by se opravdu měl věnovat některým kauzám. Alena Vitásková na svém blogu teď uvedla celý seznam, kde podle jejího názoru selhal, tak ať se na to alespoň podívá.

Dobře, další tabu nebo takové téma, které je tabuizováno, jsou média. Já jsem si našel takovou zprávu z Ameriky, která říká, že ty velké mezinárodní korporace, jako je Google, Facebook a podobně, oni tu svoji návštěvnost do určité míry jaksi generují tím, že lidé si tam sdílejí články a informace, které vyprodukovali novináři v jiných médiích, a pak si tedy ty reklamní příjmy strhnou na sebe a ta klasická média z toho nic nemají. A to je velký problém. V Americe se odhaduje, že je to pět miliard dolarů, v Evropě pravděpodobně půjde o podobnou částku, a to, že média mají problémy s financováním, ty klasická média, to je zřejmá věc, zatímco zisky těch mezinárodních korporací stoupají. Ta otázka je, když se zavádí na tyhle ty mezinárodní korporace typu Facebook, Google a tak ta speciální daň, nemělo by se myslet na ta klasická média?

Tak já bych v první fázi se zaměřil na ty velké korporace, protože pokud byste chtěl z výnosů této daně někoho platit, tak nejdřív ten výnos musíte mít. Vím, že o tom uvažuje Rakousko, dokonce není vyloučeno, že už to mezitím zavedlo, teď bohužel v Rakousku je zase nějaký drobný zmatek s vládou. Věřím, že to prosadí i naše vláda.

Dobře. Tam, víte, prostě ten princip, ta návštěvnost těch Facebooků a tak dále a podobných sítí je dána do určité míry, že lidé tam diskutují o věcech, které vytvořil někdo jiný. A ty peníze z těch reklamních příjmů mají ty sítě.

Já si myslím, že ve většině případů, pane Soukupe, si úplně stačí sami mezi sebou, protože úroveň tištěných médií, znáte můj názor, není zase tak dramaticky vysoká, aby byla sdílena na Facebooku a aby se o ní diskutovalo.

No dobře. Mimo jiné z té digitální daně má být vyčleněn ten Seznam, česká firma, tedy Seznam.

No, ta platí daně u nás.

Další téma k médiím. Česká televize, Český rozhlas. Nebylo by na místě uvažovat o spojení těchto dvou institucí? Jsme jedna z posledních evropských zemí, kde máme dvě tyto instituce placené z peněz koncesionářských poplatků. Třeba na Slovensku už je to dávno jedna, v Británii, v Německu, můžeme pokračovat dál a dál.

Nic proti tomu, pokud to někdo navrhne a pokud se to prosadí. Mě bude zajímat jenom to, jestli to sníží náklady na činnost těchto institucí, nic víc a nic méně.

Tak nepochybně by to náklady snížilo, akorát teď jsme u toho druhého tabu, nejdřív jsme mluvili o justici a každá debata o médiích veřejné služby vyvolá hysterickou reakci, že jde o zasahování do jejich nezávislosti. Já se tady ptám, jestli by nestálo za úvahu skutečně ty dvě instituce spojit, jako to třeba mají Slováci?

Počkejte, ale to není přímá souvislost, nezávislost médií a spojení médií. Představte si, že spojíte Deník N s Lidovými novinami. No tak tyto nízkonákladová média nebudou vysokonákladová, protože spojením dvou trpaslíků obr nevzniká, ale na druhé straně se může stát, že se třeba mírně sníží režijní náklady. Ale to nemá nic společného s nezávislostí Deníku N a nezávislostí Lidových novin.

No to určitě nemá, no ale hovořili jsme o tom tabu. A Česká televize, oni si stěžují, že v Parlamentu leží pět jejich výročních zpráv, které jsou neschváleny, a že tedy fakt, že je poslanci neschválili, je jasným nátlakem na nezávislost České televize. Je to jasný nátlak na nezávislost České televize?

Já jsem několikrát řekl svůj názor, ale nemohu to bohužel přímo ovlivnit, že by bylo vhodné, kdyby Parlament tyto zprávy projednal a zamítl a to dvakrát za sebou. V takovém případě má Parlament právo volit novou Radu České televize a další.

A už by tam nebyli lidi, jako je třeba pan Šarapatka a podobní. No dobře, tak kacířská myšlenka, když už jsme u toho odtabuizování témat, nemělo by se uvažovat, že by ten televizní poplatek a rozhlasový se dělil mezi všechny televize a rozhlas?

Jak sdělil mezi všechny televize?

Dělil, dělil, no protože teď patří pouze České televizi a upřímně řečeno, spousta lidí, kteří nám píšou, neví, že se jaksi nedistribuje nějakým klíčem mezi ostatní.


Ne, nedistribuje a já si vážím komerčních televizí, které tento poplatek nepotřebují. A kdyby Česká televize hospodařila dobře, tak by ho nepotřebovala taky.

No což oni nedělají. Dobře, tak pojďme od tabu a k lehčím tématům. Vývoj počtu obyvatel. Český statistický úřad uveřejnil teď v minulých dnech zprávu o vývoji počtu obyvatel. Česká republika má 10,652 milionů osob, ale počet zemřelých jaksi převýšil počet narozených dětí. To znamená, naše populace jaksi klesá, ale zachraňují ji tedy cizinci, migrace. Znamená to, že Češi tedy postupně vymírají, když to přeženu?

Ale no tak, nedramatizujte to proboha, migrační saldo je asi tři tisíce osob, pokud se nemýlím.

Ano.

A vždycky je důležité, jací migranti k nám přicházejí. Abych uvedl trošku absurdní příklad, kdyby k nám přišlo tři tisíce Slováků, tak to ani nepoznáte.

No, nejvíce, třetinu lidí, kteří se do Česka přistěhovali, tvoří občané Ukrajiny, necelou desetinu občané Slovenska a třetí nejpočetnější skupinou jsou Rusové, takhle to je.

Všichni jsou jazykově blízcí, což je pochopitelné.

Ano, jsou to Slované. Není divné, že se k nám nestěhují tedy lidé ze západu, když se máme tak skvěle, jen tak?

Máme pořád výrazně nižší životní úroveň než občané na západě.

No, ale počet Čechů tedy klesá, není to o moc, ale klesá. Nestálo by za to, aby tedy vláda a ústavní činitelé tedy zahájili nějakou jaksi proaktivní politiku, která by měla zvýšit porodnost? Rozumíte, hovoříme o penězích.

A co si myslíte, že je ten rodičovský příspěvek, který se evidentně zvýšil poměrně razantně, a já to podporuji právě jako faktor propopulační politiky. Představa, že by sami politici se svým charismatem měli vyjít mezi lid a oplodňovat ženy, je podle mého názoru špatná strategie, i když jste ji možná zvažoval, ale v každém případě zvýšení rodičovského příspěvku je strategie dobrá.

Slovy klasika, myslíte, že to bude stačit? Že by nestálo za úvahu jaksi opravdu razantně šlápnout do podpory výstavby nájemních bytů?

Ale nájemních bytů. To, co potřebujete především, jsou školky. Školky, kterých je enormní nedostatek, to je takzvaný úzký profil. A když se bude stavět více školek, tak ženy mohou jít častěji nebo dříve do práce. A že je těch školek nedostatek a že v pořadnících tisíce a tisíce dětí se tam nemohou dostat, to je prostě smutný fakt, takže stavte školky kromě toho rodičovského příspěvku.

No, tak on by to asi měl být nějaký komplex opatření, aby jaksi zakládat rodinu nebyl risk, ale aby tam byla přiměřená jistota, že je to dobrý životní krok.

Dobře, ale pane Soukupe, já už jsem jako starý kozák zažil takovou frázi, musíme k tomu přistupovat komplexně a systémově, a nakonec každý takový návrh spadl pod stůl, protože nebyl dostatečně komplexní ani dostatečně systémový.

Já to myslím ve smyslu, že to nemůže být jedno opatření, rodičovský příspěvek nebo školky. Že to je prostě celá řada malých kroků, které by tu jistotu rodiny.

Dobře, ale když budou alespoň tato dvě opatření, zaplať pánbůh za ně.

No dobře. Když jsem se díval do toho průzkumu nebo do těch výsledků statistického úřadu o počtu obyvatel, tak je tam taková zajímavá věc. Stále pokračuje přelívání obyvatelstva ze severní Moravy a západních Čech do jiných regionů. No je to zřejmé, vylidňují se ekonomicky slabší regiony, takže zase, když nejsme u porodnosti, co udělat pro to, aby se tohle nedělo?


Já si myslím, že se ten proces zpomaluje. Když jsem byl v těchto regionech, a minulý rok jsem navštívil Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj, koneckonců i Karlovarský kraj, no tak proti minulosti se už tento přeliv trochu zpomalil. Co proti tomu dělat? Bytová výstavba, protože chcete-li mladé lidi udržet v regionu, tak musí mít kde bydlet. Kvalitní školství počínaje těmi školkami, o kterých jsme před chvíli mluvili, a také atraktivní pracovní příležitosti. Tak já jsem rád, že třeba konkrétně v moravskoslezském regionu celá řada nových a dobrých pracovních příležitostí vznikla.

No, tak uvidíme, jestli to teda bude mít při dalších datech statistického úřadu, která vyjdou za další kvartál, jestli se ten trend zpomalí. Zatím to tedy úplně nevypadá, že by ta opatření stačila, ale když se to takhle deklaruje, tak to docela dobře zní. Konkrétní výsledky potom, ta data, zatím svědčí o něčem jiném. No, tak jestli jste si jist tím, že ty opatření stačí a že se to zvrátí, tak mi nezbývá, než Vám věřit.

Počkejte, uvědomte si, že nemůžeme všechno svádět na centrální vládu. My jsme zaváděli před lety a lety krajskou samosprávu právě proto, aby tady byla decentralizace, takže i kraje mají svoji odpovědnost.

No, to mají, ale tak já nevím, takový příklad, tak kraje na sobě nesou náklady na tu sociální péči, ty diskutované dvě miliardy, kdy vláda prostě odmítla krajům rozdistribuovat ty dvě miliardy. Ty říkají, že jim to chybí, vláda nakonec přišla s tím, že jednu miliardu našla a druhou miliardu si mají najít v evropských fondech. A teď kraje křičí, že to je alibi, protože z těch evropských fondů to čerpat nejde, takže jim stále ta jedna miliarda chybí. A takhle vidíte, vztah mezi centrální vládou a těmi kraji není úplně optimální.

Druhý případ je dotace na silniční síť druhé a třetí třídy. Tam se také neustále diskutuje o výši této dotace a vůbec o tom, zda má být poskytnuta.

Dalším příkladem sporu mezi centrální vládou a kraji je to diskutované mýto. Tady jsme diskutovali o tom, že těch zhruba tisíc kilometrů navíc, které byly důvodem pro změnu výběru mýta, se krajům samozřejmě nelíbí a už teď říkají, že pokud to mýto se tam bude vybírat, tak budou chtít z toho podíl, aby právě na silnicích druhých, třetích tříd měly více peněz na jejich opravy, protože lze očekávat, že budou více ničené díky objíždění náklaďáků a tak dále. A tady těch sporů mezi kraji a centrální vládou je daleko více.

Já pevně doufám, že ty silnice první třídy nebudou zpoplatněné, těch devět set kilometrů, o nichž se mluví. A ostatně je to i v kompetenci krajů, takže pokud ony budou proti zpoplatnění, tak žádné zpoplatnění nebude.

Pane prezidente, Slovensko a Česko, to je další téma, které jsem si připravil. Nově zvolená prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová se za dva dny jaksi stane prezidentkou, přebere svůj úřad. Hned poté, co ho přebere, se chystá do České republiky za Vámi. Jak se na to setkání těšíte?

Tak já se těším na všechna setkání se zajímavými politiky a paní Čaputová je pro mě o to zajímavější politik, že ji prakticky vůbec neznám.

To jste právě říkal. Vy jste říkal, v průběhu voleb jste uvedl, že ji moc neznáte, že neznáte její názory, že jste si všiml, že je to krásná dáma, což je pravda. Už jste se s těmi názory trochu seznámil?


Ne. Předpokládám, že ji vyslechnu a od toho je tato návštěva, stejně tak, jako, bude-li mít o to zájem, seznámím paní Čaputovou se svými názory.

Takže žádné jaksi dohody Vašeho aparátu s aparátem slovenské prezidentky zatím nejsou, nevíme?

A o čem dohody?

No, nevím, o tématech, která budete chtít probírat. Já nevím, jestli si aparáty, Vaše kancelář vyměňuje nějaké teze.

Samozřejmě, že podklady přijdou těsně před tímto setkáním, ale i kdyby ne, tak samozřejmě, že jsme svobodní lidé, každý z nás si stanoví svoje témata, a o těch budeme mluvit.

A jak si vysvětlujete její úspěch? Je to první žena v čele Slovenské republiky, to je velká věc. Čím to je?

Já nejsem psycholog, ale pravda je, že slovenská veřejnost byla do značné míry otřesena vraždou pana Kuciaka. Zdá se, že tato vražda přitom neměla politické, ale kriminální, ekonomické pozadí, nicméně to se v té době nevědělo a spíše se předpokládalo, že politické pozadí má. Proto padla Ficova vláda, no a z tohoto otřesu se Slovensko vlastně dodnes nevzpamatovalo. Vezměte si, že Maroš Šefčovič kandidoval jako kandidát Ficovy strany SMER - sociálna demokracia. Takže to mu spíše ublížilo, než aby mu prospělo. Možná, že i to byl jeden z důvodů jeho nezdaru.

Vy jste Maroše Šefčoviče přijal tehdy v Lánech.

Ano.

Mezi jednotlivými koly slovenské prezidentské volby. Hodně se diskutovalo o tom, že to je jako zasahování prezidenta České republiky do průběhu voleb na Slovensku a tak. Myslíte si, že tohle, ten fakt, že jste přijal mezi těmi dvěma koly Maroše Šefčoviče, trošku naštval paní Čaputovou a ovlivnil ty vztahy mezi Vámi potenciálně?

Tak zaprvé, já jsem svého času přijal Roberta Fica, když byl kandidátem na prezidenta, ale s Andrejem Kiskou přesto byly později vztahy korektní. A rozlišujte, prosím, jestliže přijmu někoho, kdo o přijetí sám požádá, to je taková abeceda, že? Anebo kdybych se domáhal setkání s někým, kdo by o to setkání ani moc nestál.

Ještě k tomu Slovensku. On tam jaksi se setkal o víkendu Andrej Babiš, český premiér, se slovenským kolegou Peterem Pellegrinim. A při té diskuzi, kterou tam vedli před publikem, a myslím, že tam byli i nějací novináři, on řekl takovou větu, že na dotaz, jestli jaksi uvažuje o odstoupení na základě toho, že se tady tedy organizují poměrně hojně navštěvované demonstrace, a byla tam ta paralela, že Peter Pellegrini se dostal jaksi do svého křesla premiéra právě po demonstracích, které vyjadřovaly odpor slovenské veřejnosti vůči vraždě pana Kuciaka a jeho ženy nebo jeho přítelkyně. Tak Andrej Babiš řekl, Česko není Slovensko, u nás se vláda na základě demonstrací měnit nebude, a já jsem koukal na ten televizní záznam, Peter Pellegrini tak zaraženě koukal. Viděl jste to?

To já nevím, já jsem to neviděl, ale v zásadě měl pravdu. Vláda se má, což je taky abeceda, měnit na základě výsledků svobodných a demokratických voleb a nikoli na základě pouličních kraválů.

Dobře, tak to bylo Slovensko a posledních pár otázek, které mám připravené, jsou ekonomické. Ty Vy máte rád.

Máme Národní rozpočtovou radu, ta je zřízena zákonem, je to důvěryhodná instituce, a oni řekli, že dlouhodobě při současném nastavení daňového systému je stav veřejných financí a struktura tedy výdajů státu dlouhodobě neudržitelná, tečka.

Co to znamená dlouhodobě?

No, to tam neříkají.

Ale říkají, nečetl jste to.

Ale četl, oni tam říkají, že padesát let.

Do roku 2060. Ano, padesát let.

Za padesát let a dosáhne dvě stě dvacet dva procenta hrubého domácího produktu.

Člověk si vzpomene na Keynese, který vždycky říkal, in the long run we are all dead. Dlouhodobě jsme všichni mrtví. Kromě toho já jsem tu zprávu četl a nechci urazit paní Zamrazilovou, ale ta zpráva je dělána tou nejprimitivnější prognostickou metodou, to jest extrapolací. Jinými slovy, protáhnete dosavadní křivky a dostanete je těch padesát let dopředu. To je samozřejmě nesmysl, protože víte, že spousta věcí se mění.

No, já jsem tady jako, já jsem to prohlížel, četl jsem si to a použil jsem k tomu takové trochu kritické myšlení a nechci jaksi naskakovat na tu extrapolaci, kterou oni tam řekli a vyvozují to, že hlavní příčinou tedy toho negativního vývoje veřejných financí bude stárnutí populace, tečka. To tam jaksi napsali a všechno další se od toho odvíjí.

Víte, samozřejmě, že se prodlužuje i pravděpodobnost dožití. Zlepšuje se kvalita zdravotní péče a zlepšuje se alespoň u segmentu starších lidí chuť pracovat, zejména v těch tvůrčích oborech. Klavírista vám nepřestane koncertovat jenom kvůli tomu, že je mu sedmdesát, a podobně. Jinými slovy, myslím si, že jedna z těch věcí, těch parametrů, které se určitě změní, bude i podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva ve skupině nad šedesát, respektive šedesát pět let.

No a další ekonomická otázka. Podle údajů statistického úřadu, se trochu zrychluje inflace. Z dubnových dva celá osm procenta na dva celá devět a současně stále klesá nezaměstnanost. Je stále menší počet nezaměstnaných. Ta dvě čísla, souvisí spolu?

Ne, alespoň ne příliš. Podívejte se, ona ta nezaměstnanost téměř nemá kam klesat, nehledě na to, že existuje takzvaná frikční nezaměstnanost, to jest, když lidé mění zaměstnání, řekněme měsíc nebo dva jsou doma, to není nic tragického. Ale pak tady je skupina asi dvou set tisíc osob, které podle mého názoru prostě nechtějí pracovat, a já kritizuji, a budeme teď o tom jednat v Lánech s paní ministryní Schillerovou a minule jsme měli paní ministryni Maláčovou, já kritizuji výdaje na sociální dávky tam, kde mně ty dávky připadají škodlivé, protože chcete-li dostat lidi do práce, tak by měl platit jednoduchý princip, pane Soukupe, každý, kdo odmítne nabízenou práci bez vážných například zdravotních důvodů, nemá nárok na žádné sociální dávky. Ať jde pracovat.

Mně to přijde logické. Jak hodnotíte krok vlády, která chce vydat vládní nařízení, které by garantovalo jaksi mzdu, takovou tu nejnižší garantovanou mzdu ukrajinským pracovníkům, kteří tady dostanou pracovní víza, na poměrně vysoké úrovni, dokonce vyšší než je garantovaná mzda
českým zaměstnancům. Hodnotíte to pozitivně?

Jakmile sem přijdou zahraniční pracovníci, mají mít stejné mzdové podmínky jako Češi. Tady je určitý problém s těmi agenturami, které si strhávají část jejich mzdy, a tento problém samozřejmě znamená, že kvůli těmto agenturám je jejich životní úroveň o něco nižší.

Já jsem to hodnotil pozitivně, protože nebude docházet, pokud se toto bude dodržovat, nebude docházet k tomu mzdovému dumpingu a pokud skutečně není možné za důstojných podmínek obsadit to pracovní místo českým zaměstnancem, no tak potom tam samozřejmě může pracovat ukrajinský.

Poslední otázka, která se stala teď v minulých dnech, nebo ta událost se stala v minulých dnech. Byl odvolán generální ředitel Českých drah. Dozorčí rada Českých drah prostě rozhodla o odvolání generálního ředitele drah pana Kupce. Měli tam takové zvláštní odůvodnění, že dostali informace od tajných služeb, které vedly k tomuto rozhodnutí. Akorát samozřejmě nikdo neví, které informace to byly, protože to je od tajných služeb, tak je to tajné. Jak jste hodnotil ten krok u našeho národního dopravce?

Myslím si, že minimálně členové nejužšího vedení Českých drah by měli mít právo znát podrobnosti, zdůrazňuji podrobnosti, obvinění pana Kupce tajnými službami. Když se karty vyloží na stůl, tak ať pak jsou tyto zprávy považovány za důvěrné, ale nikoli za okruh, nebo pro okruh těch lidí, kteří o odvolání pana Kupce rozhodují.

Dobře, chápu, i kdybyste ty informace měl, tak mi je, předpokládám, neřeknete. Já nemám žádnou prověrku, takže bych je stejně ani vědět nesměl. Ale když se tedy podívám na fungování Českých drah, velmi jednoduše, co by se mělo zlepšit a kam by ten podnik podle Vás jako, a teď z předchozích odpovědí je zřejmé, jak rychle Vám Vaše ekonomické myšlení funguje, tak by mě zajímala Vaše vize. Co by se s tím podnikem mělo dít?

Ale já jsem docela souhlasil s Danem Ťokem, když doporučoval určitou liberalizaci a ne výsostné postavení národního dopravce na Českých drahách. Na druhé straně, když chtěl privatizovat ČD Cargo, tak proti tomu se zdvihla vlna nesouhlasu, protože to by bylo vlastně zabíjení slepice, která snáší zlatá vejce.

Dobře, pane prezidente, děkuji Vám za rozhovor. Já už další otázky nemám.


Dneska jsme byli trochu nudnější, ale myslím si, že pan Šmarda se zaraduje, když zjistí, že se oba dva setkáme na naší milované Vysočině.

No, myslím, že pan Šmarda se asi radovat bude, on se o Vás vyjadřuje velmi smířlivě a já bych neřekl, že to bylo nudné. Já myslím, že to byl zajímavý rozhovor.

Já jsem přesvědčen, že to bude velmi zajímavý rozhovor.

Tak jo, děkuji Vám, pane prezidente.

Krásný den. 

 

 

Projev prezidenta republiky při jednání vlády

Projev prezidenta republiky při jednání vlády

16.09.2019
Vážený pane premiére, milý Andreji, vážení členové vlády, dámy a...

Rozhovor prezidenta republiky pro Českou televizi

Rozhovor prezidenta republiky pro Českou televizi

16.09.2019
  Vy jste vystoupil před ministry na jednání vlády k rozpočtu. Kdybyste měl obecně shrnout...