ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 13.09.2018

 

Dobrý večer, vážení diváci Televize Barrandov, vítejte u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem, který tentokrát natáčíme na Pražském hradě. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Dobrý den.

Pane prezidente, v minulé diskuzi, minulý čtvrtek jsme hovořili o té Vaší možná celoživotní zásadě, že hodnotíte lidi, včetně politiků, protože politici jsou tedy také lidé, podle jejich výsledků, nikoliv podle toho, jaké vedou řeči. Pojďme dnešní rozhovor vést takto, nikoliv o názorech nebo hodnocení politiků podle toho, co říkají, ale podle toho jaké výsledky mají.

Vláda už je rok po volbách, bez ohledu na to, že trvalo dlouho ji sestavit, ale je rok po volbách, je takřka rok nebo tři čtvrtě roku po prezidentských volbách. Pojďme se soustředit na ty výsledky.

Dobře, já jsem většinou kritický vůči komukoli včetně vlády, ale v tomto případě jsem Vám už minule říkal, že bych dal vládě jedničku, protože zákon roku, což je zákon o státním rozpočtu, se blíží, jak se zdá, úspěšnému konci. Já teď budu v nekřesťanskou hodinu v osm hodin ráno na zasedání vlády, která bude projednávat státní rozpočet. Měli jsme už v Lánech s premiérem a paní ministryní financí podrobnou diskuzi o státním rozpočtu. Já si vážím toho, že paní ministryně ten původně plánovaný deficit padesát miliard korun dokázala snížit na čtyřicet, což je taková cesta k vyrovnanému rozpočtu v příštích letech.

Pane prezidente, nezlobte se, ale já jsem, tady si dovolím ocitovat Vaši větu, kterou jste pronesl v Parlamentu při hlasování o důvěře vládě, a řekl jste tam doslova, schodkový rozpočet lze pochopit v době krize, nikoli hospodářského růstu. To byla nepřímá kritika navrženého padesáti miliardového schodku.

Ano, ano.

Pak paní ministryně udělala několik účetních operací, trošku to vylepšila. Je z toho čtyřicet a najednou je to v pořádku, jednička s hvězdičkou. V čem je těch deset miliard tedy kouzelných, že z té pětky je jednička s hvězdičkou
? Mně to tedy přijde trošku...

Pane Soukupe, Andrej Babiš používá argument, který má svoji váhu, ale proti kterému lze vznést i protiargumenty. Ten Babišův argument zní, že není důležité, jaký je plánovaný schodek, ale jaký je skutečný schodek. A pravda je, že v minulých dvou letech byl rozpočet jednou přebytkový a podruhé přibližně vyrovnaný.

Troufnu si tady s Vámi nesouhlasit.

Protiargument, jenom abych to dokončil, protiargument proti tomuto argumentu zní, že když plánujete příliš vysoký schodek, tak tím otevíráte cestu ministrům, aby zbytečně nafukovali svoje požadavky, i když ne vždy jsou racionální.

No, já si dovolím tady s Vámi nesouhlasit, protože to, co říkáte, trochu kulhá. V roce 2016 skutečně skončil rozpočet v přebytku, ale přiznejme si, že vláda podsekla příjmy o šedesát miliard, protože špatně naplánovala příjmy z Evropské unie, čerpání dotací z Evropské unie, a pak naprosto zastavila investiční akce o devadesát miliard. No, pak jim to vyšlo v plusu, ano, to je pravda, nicméně ty očekávané výdaje devadesáti miliard pak přišly a valí je před sebou, to není správný argument, pane prezidente.

Zaprvé, sám říkáte, že rozhodující jsou výsledky, a z tohoto hlediska pokladní plnění státního rozpočtu je ten výsledek, ale dám Vám za pravdu v tom, že jsem sám veřejně několikrát kritizoval podinvestovanost české ekonomiky, na investicích se nemá šetřit. Teď se situace, musím to zaklepat, zaplať pán bůh, zlepšuje, takže investiční dynamika už je poměrně výrazná, a jak víte, když jsem mluvil o programovém prohlášení vlády, tak jsem tam řadu věcí kritizoval, ale současně jsem ocenil desetiletý investiční program, který tady ještě nikdy nebyl.

No, státní rozpočet, vláda a celá česká ekonomika se opírá jaksi o solidní hospodářský růst, přesto máme rozpočtový deficit. Není to tak, že projídáme tu možnost vytvářet si rezervy do budoucnosti?


Tak musím Vás ještě jednou opravit, přesto máme plánovaný rozpočtový deficit, což není totéž jako skutečný.

No jo ale, víte, já tohle to moc nepřijímám. Já Vám rozumím, já jsem na stejnou věc upozorňoval Andreje Babiše a on mi na to řekl naučenou větu, že hodnotím výdaje a příjmy státu v pololetí, a že na závěr roku se to zlepší. Zajímalo by mě, jak to může vědět, a zajímalo by mě, jestli ten rozpočet není plánovaný deficitně právě proto, že už ví, že bude trochu lepší, aby to politicky prodal. To je můj názor.

Ne, naopak, naopak, pane Soukupe, teď je sice k prvnímu září přebytek asi patnáct miliard korun, ale každý, kdo se někdy zabýval rozpočtem, ví, že ve druhém pololetí roku je takzvaná mikulášská nadílka. Víte, co to je mikulášská nadílka? To se prostě čerpají někdy ne zcela užitečné výdaje. Díky tomu se rozpočet dostává do schodku.

A kdy se může udělat zásadní reforma veřejných financí, pokud ji tedy podle Vašeho názoru potřebujeme, když ne teď? Když máme tento hospodářský růst. A já upozorňuji na to, že ekonomové, včetně vládních organizací třeba Výboru pro rozpočtové prognózy, který zřizuje přímo Ministerstvo financí, říkají, že odhad hospodářského růstu už na příští rok je nadhodnocený, že tak vysoký nebude.

Tto mají pravdu. A víte proč? Protože už teď začíná obchodní válka mezi Amerikou a Čínou, a tato obchodní válka podle mého odhadu může vyvolat až celosvětovou ekonomickou krizi. Pokud jde o to, jestli máme dosáhnout toho vyrovnaného rozpočtu skokem, anebo postupným přibližováním se, já bych tady citoval přísloví, příroda nemiluje skoky. A i ekonomická příroda nemiluje skoky, takže počkejme si, jaký bude výsledek, a já budu samozřejmě naléhat na to, aby v příštích letech byl plánovaný deficit opět o něco nižší.

Víte, pane prezidente, i velké věci se sestávají ze souboru malých věcí.

No právě.

A teď u toho státního rozpočtu, já bych chtěl, aby to nebylo politikum, ale abychom hovořili reálně jako ekonomové, aby to byla pravda, aby nám občané mohli důvěřovat. Tak já znova opakuji, státní rozpočet je příjmy minus výdaje. Záleží na tom, jestli jsou výdaje větší, pak je deficit, jestli jsou výdaje menší.

Deficit je, nebo schodek je příjmy minus výdaje, Vy jste řekl, státní rozpočet jsou příjmy minus výdaje.

Ano. Promiňte, samozřejmě, deficit, rozdíl mezi nimi, to je logické, doufám, že mi diváci porozuměli stejně, jako jste mi porozuměl....

Lépe než já, ano.

No, k těm příjmům, víte, jedno velké politikum, možná šikovné politikum, je EET. Musíme zabránit daňovým únikům, musíme zabránit tomu, aby příjmy nás všech nepoctivců neunikaly. Musíme udělat kontrolní hlášení. Víte, ale to je politicky velmi, velmi možná vlídné, velmi populární. Mediálně to zaznamenalo veliký ohlas. Ano, proti tomu nic, my jsme o tom hovořili už několikrát. EET je správná cesta, skutečně se nesmí jaksi krást nebo zkracovat oprávněné příjmy státu, to je v pořádku.

Nicméně, já, když jsem se podíval na to DPH, tak jsem si vzal mé oblíbené čtení před spaním, což jsou zprávy NKÚ, a tam NKÚ dokonce upozorňuje na to, že například stát zcela zaspal při výběru daní při postupující digitalizaci. Konkrétně tam uvádí ten případ, že až sto miliard korun možná u DPH uniká do zahraničních e-shopů. Víte, to je tak, že pokud si Čech objedná v zahraničním e-shopu zboží, ten zahraniční e-shop by měl českému státu odvést DPH, což tedy nedělají, a možná v tom je až sto miliard korun. Ale na ty hospodské jsme si vyšlápli. Rozumíte té otázce?

To neznamená, že necháme hospodské být, ale že zahrneme i e-shopy.

No, ale o tom se nějak nehovoří.

Já jsem doporučoval Andreji Babišovi, a také jsem mu tu zprávu NKÚ dal, aby se na ni podíval, a sám jsem ji citoval ve své zprávě o stavu unie, chcete-li to tak nazvat. V každém případě si myslím, když se vrátím k těm daním, že existuje objektivní kritérium, podle kterého můžete poznat, jestli je, nebo není zlepšený výběr daní. Když si srovnáte tempo růstu daňového výnosu a v první řadě DPH, protože to, jak víte, je nejvýživnější daň.

Ano.


Tak, když je tento růst vyšší než růst hrubého domácího produktu, pak to znamená, že se výběr daní zlepšuje a naopak.


No ano, ty makročísla, víte, já jsem trochu u těch politiků alergický, že se máme dobře, že jsme nejbezpečnější země světa, že tady uprchlíky nemáme, že nám ekonomika stoupá a tak dále.

Jsme šestá nejbezpečnější.

To ano.

Teď už se zase pro změnu říká, že sedmá. A Vy jste mně sám, pane Soukupe, nedávno citoval výzkum Masarykovy univerzity,...

Ano.

...kdy, a já jsem tomu nechtěl věřit, devadesát procent našich občanů se cítí šťastni.

Ano.

Je to tak?

Ano, je to tak. Nicméně, já jsem to uvedl jako příklad, že ty řeči politiků, které jsou primárně určeny pro jejich voliče, chci rozebrat jaksi na konkrétní věci a na konkrétní výsledky, abychom o nich mohli hovořit. Jedna věc je tedy až sto miliard, které bez nějaké velké pozornosti médií, novinářů i politiků unikají v zahraničních e-shopech, a pravděpodobně ta částka poroste. Český hospodský neunikne, čínský e-shop nebo americký e-shop asi ano, tak se možná proto o tom nehovoří. To je to, co mi na těch politicích vadí.

Ale ano. A mohl bych uvádět další příklady, Apple, Google a tak dále. Ale nezapomeňte, a to je právě ta zpráva NKÚ, že stejné miliardy se vyhazují na naprosto nepotřebné informační systémy. Já jsem, pane Soukupe, dělal dvacet let u počítače, takže mě asi nikdo neopije rohlíkem. Když si myslím, že se tady dokonce někdy i v jednacím řízení bez uveřejnění, jak se tomu učeně říká, to znamená, nevypíšete na to ani veřejnou soutěž, vyhazují miliardy a desítky miliard. Kdyby to bylo k něčemu, neřeknu ani slovo, ale ono se to pak založí, nepoužije se to, není to kompatibilní. Tady, tady, unikají krvavé peníze.


No, vidím, pane prezidente, tak se pojďme bavit o těch výsledcích. Vidím, pane prezidente, že máme stejné čtení před spaním, zprávy NKÚ.


Jistě.

Pokud si dobře pamatuji, tak NKÚ v té zprávě píše, že v České republice existuje přes sedmdesát informačních systémů různých těch databází.

Daleko víc, pane Soukupe, daleko víc. NKÚ uvádí jenom některé.

Informační systémy ve smyslu registrů uvádí některé, které pořízení stálo sto deset miliard korun a roční provoz třináct miliard.

Ano. Ano, správně.

To jsme spolu kritizovali, máme stejné čtení před spaním.

Jistě.

To jsme spolu kritizovali už před půl rokem. Mě by zajímalo, co se s tím stalo, když říkáte, že vláda má jedničku s hvězdičkou. Ono se totiž nestalo vůbec nic, stále to pokračuje.

Tak jedničku s hvězdičkou má za rozpočet, abychom byli konkrétní. A pokud jde o informační systémy, já budu opakovat svoje, ostatně soudím, že Kartágo musí býti zničeno. To znamená, že musíme redukovat dotace na obnovitelné zdroje, že musíme snížit přebytečný počet státních úředníků, že musíme omezit při nízké nezaměstnanosti sociální dávky, které vedou k parazitnímu způsobu života, a mimo jiné, a to už jsem říkal, mimo jiné musíme provětrat vyhazování peněz na informační systémy.

Teď jsme u té základní věci, kterou jsem říkal na začátku. No to, že to říkáte, je jedna věc. Druhá věc, co se stane, jestli se to podařilo prosadit, jestli se v té věci něco děje.
Protože říkají to všichni upřímně řečeno.

Vláda s důvěrou je zde od 11. července. A musíte uznat, že někteří ministři se báli, možná oprávněně, radikálních zásahů. No a uznejte, že zrušení některých zakázek by byl radikální zásah a spustil by se řev různých lobbistických skupin.

No, to je sice pěkné, já jsem se Andreje Babiše ptal, on mi říkal, že vláda, která vládla bez důvěry, byla skvělá vláda, že byla online, že jim posílal SMS, že ho všichni poslouchali. Tak jsem tomu rozuměl. To znamená, pokud mi toto předseda vlády řekl, že ta vláda byla skvělá, tak nedělám velký rozdíl mezi vládou s důvěrou, nebo bez důvěry. Pan premiér mi v podstatě vysvětlil, že ta vláda bez důvěry fungovala podle něj lépe, než ta vláda s důvěrou.

Pan premiér by si samozřejmě přál, aby vláda byla jednobarevná.

To chápu.

Já ho taky chápu, protože já jsem takovou vládu čtyři roky měl, a vím, že je to pohoda.

Když jsme u těch zpráv NKÚ, já jsem třeba četl, týká se to zemědělství, že jeden příjemce dotace rekonstruoval lesní cestu za tři tisíce a druhý za třináct tisíc korun.

No právě.

Je to ve stejné zprávě, kterou jsme četli, a takových případů je tam celá řada. No, tak já jenom protestuji, že vláda má jedničku s hvězdičkou. Za to, že prosadila státní rozpočet, možná ano, ale za to, že ji čeká celá řada těchto úkolů...

Ona ještě neprosadila státní rozpočet, počkáme si na hlasování. To, co jsem řekl, je moje anticipace. Ale když ke mně přicházeli šéfové NKÚ, tak na základě jejich zpráv jsem vždy vyžadoval podání trestního oznámení. A ptal jsem se Míly Kaly, zda se to děje i při jednání současné vlády, a dostal jsem odpověď, že ano. Takže jednak NKÚ sám může podat v případě plýtvání trestní oznámení. A zadruhé, trestní oznámení může podat i vláda nezávisle na NKÚ.

To ano, teď, ano, samozřejmě policie šetří nezákonnosti, pokud někdo podá trestní oznámení, včetně NKÚ nebo vlády, tak policie šetří nezákonnosti, které už se staly. Vláda je od toho, aby se v nich nepokračovalo. To je, já nehodnotím totiž vyřešení věci podle toho, jestli někdo podal trestní oznámení. Trestní oznámení vždycky řeší věci, které už se staly. Mě zajímá, aby už se to neopakovalo. A v tomto, upřímně řečeno, moc velký posun nevidím, ani u té korupce.

Mimo jiné, když hovoříme o korupci, nakousli jsme EET, postup Finanční správy, výběr daní. Zaregistroval jste zprávu o postupu Finanční správy, ať šlo o zajišťovací příkazy, různé další administrativní pokyny, které jsou velmi tvrdé, až soudy zasahují, budiž, nechme to být. Ale správa, Finanční správa, myslím v Hodoníně, se dotazovala svatebčanů, co pili, a kontrovala to podle účtu na té účtence. Když se toho média chytla, že je to neuvěřitelné. A ministryně Schillerová skutečně trošku hodila zpátečku a říká, že Finanční správa má postupovat trošku citlivěji a tak dále. Tak víte, co řekl šéf Finanční správy pan Janeček? Nedomnívám se, že by tento postup byl necitlivý. Zvolili jsme tu nejméně obtěžující formu. V hraničním případě jsme je mohli nechat předvést policií. Myslíte si, že ten pán je normální?

On má jinak velmi dobré výsledky v jiných oblastech, ale toto je nenormální, v tom s Vámi souhlasím. Ale jenom bych navázal na naši předchozí diskuzi, Vy správně říkáte, debatujme o tom, co bude dál. No a já Vám říkám, že cestou k tomu, aby se toto neopakovalo, je výrazné omezení těch jednacích řízení bez uveřejnění a nahrazení seriózním tendrem, tedy veřejnou soutěží, protože i tam můžete ušetřit, a zpráva NKÚ to také uvádí, velice výrazné částky.

Víte, co jsem slyšel, když jde u největšího tendru, který se teď ve státní správě chystá, to je tendr na mýto. O tom, proč stát si nevybírá to mýto sám, už jsme hovořili. Vy jste mě trochu jaksi pokáral, že jsem etatista, proč by všechno měl dělat stát. Tak víte, co jsem slyšel? Že Ministerstvo dopravy údajně chystá jednací řízení bez uveřejnění a změnu dodavatele jedné soukromé firmy za druhou právě v tom jednacím řízení bez uveřejnění s ohledem na to, že se dostali do časové tísně, protože zasáhl ÚHOS, to jsem slyšel. To jsem zvědavý, jestli to udělají.

No, já si dokonce myslím, jak ÚHOS teď reagoval a vrátil to k původnímu projednání, že, a to je jenom můj odhad, dojde k tomu, že nakonec vítěz té soutěže, což byla ta společnost SkyToll, bude potvrzen za podmínky, že bude zrušen ten nesmyslný požadavek na těch, teď nevím, jestli šest set nebo devět set,...

Devět set kilometrů.


...devět set kilometrů silnic první třídy. Ale jenom abych to doplnil, pokud by to neměl být nový tender, pak by bylo zapotřebí, aby vláda svým usnesením, k čemuž má kompetenci, tuto podmínku zrušila.

Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Já jenom říkám, že to budu nadále sledovat.

Budete dělat dobře. Každá kritika je užitečná.

No uvidíme, uvidíme. Zůstaňme u té vlády, trošku od té ekonomiky pojďme k jinému resortu, který zmínit musím, a to je Ministerstvo zahraničních věcí. To je stále neobsazeno.

Jak to? Má svého ministra.

No, to ano, ale...

Jmenuje se Jan Hamáček.

...takového ministra z nouze, že.


Proč z nouze? Víte, kolik v zahraničí je případů, kde třeba premiér řídí vedle premiérství ještě jeden resort?

Vím, Izrael.

Například.

Ale přeci jenom Izrael je od nás dost daleko. Mají jiné reálie. Skutečně zahraniční politika...

Ale tím jste vůbec nic neřekl.


V novodobé historii Česka nikdy jsme nebyli bez plnoprávného ministra zahraničních věcí. Ale já si znova říkám, ČSSD dostalo ten resort, ČSSD nominovalo pana Pocheho a pan Hamáček se tam ocitl jenom proto, že pan Poche byl prostě neprůchodný. Já se teď ptám, koho je to selhání? ČSSD, nebo Andreje Babiše? Protože Andrej Babiš říká, že je to problém ČSSD. Upřímně řečeno, Andrej Babiš je předsedou vlády. Na druhé straně ČSSD není tedy schopno jaksi navrhnout kandidáta, který by...


Dobře, tak chcete odpověď na Vaši otázku, a já Vám jí dám. Jistě uznáte, že je svaté právo předsedy vlády, aby si sám rozhodl, kdo bude, anebo kdo nebude ministr zahraničí.

Ano.

Koaliční dohoda pouze mluví o tom, že křeslo ministra zahraničí má vyhrazeno sociální demokracie, ale tím ještě není řešena personální otázka. Nechcete-li dělat, jak říkával Václav Havel, z předsedy vlády, on to teda říkal o prezidentovi, automat na podpisy, no tak ponechme mu toto suverénní právo, ať si sám vybere, kdo má být ministrem zahraničí.

To já vůbec nezpochybňuji toto, to je, zase jsme u té naší dnešní tenze nebo možná rozporu nebo vědomého tlačení mnou jako ředitele televize prezidenta republiky k hovoru o výsledcích. Já to vůbec, to co říkáte, jako obecnou pravdu samozřejmě, nezpochybňuji. Já ale zpochybňuji to, že pan Hamáček plnoprávně může zvládnout řídit dva resorty, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. Možná bych s Vámi i souhlasil, pokud by byl předsedou vlády a řídil by současně Ministerstvo zahraničních věcí. Předseda vlády má přeci jenom více koordinující a politickou funkci, než je řízení složitého resortu, jako je Ministerstva vnitra.

Milý pane Soukupe, já jsem svého času byl dlouhá léta předsedou politické strany a současně předsedou vlády, obojí byla práce na plný úvazek a chcete mít tu drzost a tvrdit mně, že jsem tyto dvě funkce nezvládl?

Ne, to v žádném případě, ale jsem přesvědčen o tom, že zvládnout předsedu strany a předsedu vlády lze. Zvládnout řídit plnoprávně ministerstvo...

Je vidět, že jste nikdy nedělal předsedu strany, to je daleko horší úkol, než je třeba ministr zahraničí, protože jak říká klasik Winston Churchill, není horšího nepřítele než člen vlastní strany.

Tak mi řekněte, co se na tom ministerstvu bude dít? Máme rok po volbách, já opakuji to, že podle mého, a Vy se mnou nesouhlasíte, nelze zvládnout Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zahraničních věcí. Pan Poche je neprůchodný. On tedy je poměrně drzý a vypráví věci, že tam stejně bude někdo, koho doporučí on, protože ten, kdo tam bude, bude muset mít stejné názory jako pan Poche. To tedy tvrdí pan Poche. No, pak jsou zase teorie, že ministrem vnitra bude pan Zimola a ministrem zahraničí bude pan Hamáček. Jak to tam bude?

Podívejte se, já věřím Janu Hamáčkovi, který prohlásil, že ve druhé polovině října bude tento problém vyřešen. Chápu dokonce i důvody, které ho k tomu vedly. Jsou to komunální a koneckonců i senátní volby. Vést válku na dvě fronty, jak se ukazuje, je ne vždy dobré. Takže Jan Hamáček chce nejdřív vybojovat první válku a teprve potom se věnovat válce druhé.

Dobře. Mimo jiné všiml jste si, sledoval jste události při hlasování o takovém kárání Maďarska za jeho postup v Europarlamentu, myslím včera?

Ano, vím, kteří poslanci hlasovali proti Maďarsku nebo proti, chcete-li to personifikovat, Viktoru Orbánovi.

Ano.

Zmínil jste pana Pocheho, ano, byl tam pan Poche, ale byl tam taky pan Niedermayer a další topkaři.

Telička.


Telička už nepatří k hnutí ANO, takže Andrej Babiš se ho zřekl. Jinými slovy, ano, toto je nedostatek solidarity, v daném případě solidarity s Maďarskem, a zejména ti, kteří se jinak neustále zaklínají solidaritou, tak když my v rámci Visegrádu solidaritu projevíme, tak najednou je tady spousta kritiky.

Pane prezidente, ještě k té vládě, podle výzkumu, myslím, že to bylo CVVM, dat CVVM, jí věří zhruba třetina obyvatel. To mně tedy nepřijde zrovna úžasný výsledek vlády. Oproti tomu Andreji Babišovi věří zhruba čtyřicet sedm procent, což mi tedy taky nepřijde úplně úžasný výsledek. Já chápu vládu, že tomu jde proti, proti tomuto trendu klesající důvěry vládě i tomu vládnímu hnutí ANO, různými kroky, které můžeme nazvat populistickými, v uvozovkách.

Mě zajímá to jízdné. Já jsem se koukal na data Eurostatu a jízdné v poměru k příjmu máme jedno z nejlevnějších v Evropské unii. Každý, kdo jel třeba vlakem ve Velké Británii, to může potvrdit, protože tam tedy se pohybují částky ve stovkách liber za padesáti, sedmdesáti kilometrové jízdné, a přesto vláda rozhodla je výrazně zlevnit právě důchodcům a studentům, což mi tedy přijde jako čistě populistický krok.

Jak vidíte, tak já v našich diskuzích zpravidla vystupuji jako obhájce vlády, a to z přesvědčení, ale jsou samozřejmě výjimky a jízdné je jednou z nich, protože ten výdaj je šest miliard a šest miliard by se dalo použít na užitečnější věci.

To ano.

I když na druhé straně, víte, já jsem občas pohořel, když jsem říkal, že hospitalizační poplatek by se měl obnovit, aby bylo víc peněz pro zdravotnictví. Říkal jsem, že sto korun denně hospitalizačního poplatku nikoho nezabije. A pan Středula veřejně prohlásil na sjezdu odborů, že lžu, protože to zřejmě zabije. Od té doby jsem se s panem Středulou rozešel a dospěl jsem k názoru, že říkat nepopulární věci se politikům střednědobě nevyplatí a dlouhodobě vždycky vyplatí.

Teď to vůbec neberte osobně, nebo já, teď to není kritika míněná primárně na Vás, já jenom chci porovnávat ty výsledky, co vláda skutečně udělala, a to, co slibuje. Protože dnes všichni politici mají průzkumy toho, co lidi zajímá, a upřímně řečeno nenajdete třeba nikoho, kdo by nechtěl přidat sestrám nebo učitelům. Problém je, když tedy je ve vládě, že to neudělá. U těch sester je to tak, že samozřejmě před volbami, když lákají politici voliče, aby je volili, tak všichni chtěli přidat sestrám. Teď ministr zdravotnictví hodil trochu zpátečku a říkal, že plošné zvyšování platů ve zdravotnictví není na místě a že to podléhá dalším analýzám a tak dále.

Ono není na místě nikde, ne jenom ve zdravotnictví.

No jo, ale ty sliby byly trochu něco jiného. Učitelé jsou na tom podobně, my jsme se o tom už minule bavili. Ono se to zase posunulo do ledna. Ano, můžete říct, že tři měsíce nejsou zásadní, ale já nevím, jestli při současné finanční situaci učitelů ty tři  měsíce, kdy třeba přijdou o pět tisíc korun měsíčně, to je tak málo, nevím, myslím si, že ne.

Dobře, ale důležité je, že potom dostanou patnáct procent zvýšení. To je důležité.

To je důležité, to by samozřejmě byla pravda, pokud by to skutečně ti politici splnili.

No, pane prezidente, když jsme to tak probrali pár těch bodů, pořád by ta vláda dostala jedničku s hvězdičkou?

Ale jo, já jsem Vám uváděl jedničku s hvězdičkou pro rozpočet, protože si uvědomte, že aby k tomu došlo, je zapotřebí přinutit všechny ministry, aby ustoupili ze svých požadavků. A teď mluvím z vlastní zkušenosti. Vím, že to bylo obtížné i v mé jednobarevné vládě, tím obtížnější je to ve vládě koaliční.

Menšinové.


Dobře, ale koaliční. Pokud se tedy Andreji Babišovi toto podaří, a počkáme si na výsledek, pak je to ta jednička s hvězdičkou. A já budu teď jenom dvě minuty pokračovat. Budete se divit, ale další jednička s hvězdičkou patří Ministerstvu dopravy, které je jinak proklínáno, za to, že konečně udělalo kompletní seznam všech investičních akcí včetně těch drobnějších, jako jsou obchvaty. A pětka patří, i když je tam teď nová ministryně, Ministerstvu průmyslu a obchodu za to, že nemá hotovou řekněme energetickou koncepci, ale vzal čert koncepci. Tady je důležité, aby jednotlivé investiční akce byly uspořádány tak jako v té dopravě. Postavíme tehdy a tehdy to a to za ty a ty peníze. A to bohužel v tomto resortu nemáme, proto ta pětka.

No, tak alespoň nějakou mírnou kritiku a tlak na vládu jsem slyšel, za to jsem rád, protože já s tím objektivně, s těmi výsledky, tak spokojen nejsem a měl jsem trochu obavy nebo pocit z minulého hovoru o tom, že vláda funguje bezvadně, že se máme dobře, a tak dneska jsem trošku možná zařadil zpátečku a našli jsme dokonce i společně tedy výtku Ministerstvu průmyslu.

Je tam ještě jedna věc, já jsem si četl rozhovor Andreje Babiše pro německý deník Bild. Já tedy nevím, jestli to bylo jenom online nebo i v papírovém tištění. Je to největší německý deník v papírovém vydání toho Bildu. Andrej Babiš tam říkal při své návštěvě Německa, že komunisté nemají na vládu žádný vliv v České republice. To znamená, to tvrzení německého redaktora, že se opírá o hlasy komunistů, řekl, že není pravda, že ji ti komunisté podpořili pouze jednorázově a na chod té vlády nemají žádný vliv. Protože po našem pořadu mám v duelu Vojtěcha Filipa, tak bych se Vás chtěl zeptat, proč to tedy ti komunisté dělali?

My jsme před chvilkou mluvili o zákonu o státním rozpočtu. Milý pane Soukupe, jestliže komunisté nebudou hlasovat pro zákon o státním rozpočtu, a k nim se samozřejmě přidá celá takzvaná demokratická opozice plus strana přímé demokracie, tak tím pádem zákon o státním rozpočtu neprojde. Nepovažujete toto za dostatečný argument pro tvrzení, že komunisté svojí tolerancí, která se netýká jenom důvěry, ale například toho rozpočtu, vliv mají?

Mají, proto mě překvapilo to vyjádření Andreje Babiše pro ten německý deník, protože zcela popřít jejich vliv na vládu lze těžko, pokud se třeba tak klíčový zákon jako o státním rozpočtu bude muset opírat o jejich hlasy, protože jinak mi to matematicky nevychází, a představa, že ODS nebo TOP 09 podpoří zákon o státním rozpočtu...

Určitě ne.

...je prostě iluzorní.

Já teď za chvíli jedu do Německa, a pokud se mě tam zeptají na tutéž otázku, odpovím jim, na also, und sie haben die Link. Also was?

Ano, jaké očekáváte výsledky senátních voleb? Myslím ve smyslu, bude ta vládní menšina v Senátu ještě prohloubena? Můžeme očekávat problémy v legislativním procesu? Protože podle všeho to vypadá, že nejsilnějším klubem pravděpodobně možná bude KDU-ČSL.

Není to vyloučeno, znáte můj skeptický vztah vůči Senátu a ta skepse je podmíněna i tím, že sami občané České republiky většinou Senát neberou příliš vážně, což dokazuje extrémně nízká volební účast. Někdy, zejména v tom druhém kole až pod dvacet procent. Takže jinými slovy právě kvůli té nízké volební účasti se do Senátu mohou dostat i lidé, kteří by se tam jinak vůbec nedostali. To je první poznámka.

A zadruhé, tady bych řekl, a platí to i pro komunální volby, ne už pro volby do Poslanecké sněmovny, že u senátních voleb přece jenom hraje o něco větší roli osobnost a o něco menší roli stranická příslušnost, a právě proto, pokud lidovci navrhnou úspěšné osobnosti, například úspěšné starosty, jak se mnohdy děje, budiž jim to přáno.

Já se spíše ptám na důsledky. Samozřejmě, to je jejich právo a voliči prostě rozhodnou, jestli nedokážou jiní kandidáti zvednout lidi ze židlí, aby šli volit, no tak se nedá nic dělat, taková je demokracie. To prostě musíme respektovat, ale ty důsledky podle mého můžou být docela vážné jak pro Vás tak pro vládu, protože pokud Senát bude pravidelně vracet, neschvalovat všechny zákony.

Ne.

Ano, Poslanecké sněmovna je může přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců, ano. Nicméně při délce toho legislativního procesu a k tomu, že zbývají do voleb pouze tři roky, se de facto na nějaké závažné reformy může zapomenout. To si přiznejme.

Ta délka v tomto případě je několik týdnů, takže to není nic hrozného. A Vy jste zajisté jako pečlivý pozorovatel zaregistroval, že v nedávných týdnech Senát přehlasoval, tedy pardon...

Poslanecká sněmovna.


...Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát. A jak říkám, trvalo to opravdu těch čtrnáct dní, maximálně tři neděle.

To ano, ale tam na přehlasování Senátu potřebujete nadpoloviční většinu všech poslanců.

Sto jedna.

Ano, všech. To znamená sto jedna. To znamená včetně komunistů. A komunisté podle Andreje Babiše nemají na vládu žádný vliv.

Ale to je totéž, co jsem Vám říkal před chvílí.

No ano.


Pokud jde o zákon o státním rozpočtu, a samozřejmě souhlasím s tím, že se to týká i všech jiných zákonů, i když si myslím, že komunisté jako levicová strana by těžko souhlasili, jestliže pravicový Senát bude nějaké zákony zamítat.

Pane prezidente, ještě k těm výsledkům vlády. Tím hlavním jaksi motivem vstupu Andreje Babiše do politiky byl boj proti korupci a skončení se starými pořádky. Sám nazýval tu svoji vládu protikorupční vládu a tak dále. Ty výsledky boje proti korupci. Já dám příklad. Oblíbený, možná tak trochu otloukánek, jmenuje se Zdeněk Bakala. Upřímně řečeno, já už si ani nepamatuju, kolik politiků si kritikou Zdeňka Bakaly snažilo získat politické body. Spolu jej kritizujeme taky velmi mocně, to musíme přiznat. Problém je v tom, já jenom zrekapituluju, možná až sto miliard korun vytáhl z OKD, které je teď v problémech, a tak dále. To nechme stranou, to všichni vědí, ale ono se nestalo nic. Parlament zřídil nějakou komisi, vyšetřovací komisi, která to začala vyšetřovat. Předvolal si třeba bývalého premiéra Sobotku, který tam vypovídal přes čtyři hodiny, a pan Bakala si ani nepřevzal poštu. To podle mého názoru svědčí o tom, že se nám směje, ale je to jenom příklad, že se nám směje, a ty výsledky nejsou.

Pozor, pozor, věcná chyba pane Soukupe.

Ano.


Pan Bakala si v první fázi nepřevzal poštu proto, protože, ač tato vyšetřovací komise je vedena Piráty, kteří by tomu měli rozumět,...

Ano.

...ti zapomněli, že existuje něco jako datové schránky. Na druhý pokus si už tu poštu převzal, protože šla do datové schránky, to zaprvé.

Zadruhé, tady budu naopak Piráty chválit. Oni prohlásili, že ho nechají předvést. Protože žije víceméně ve Švýcarsku, tak to znamená požádat Švýcarsko o právní pomoc. Vzhledem k tomu, že Švýcaři se už jednou angažovali v kauze Mostecká uhelná, proč by se proboha neangažovali i v kauze OKD, minimálně tím, že toho Bakalu vydají?

No ano, to chápu, to bych byl rád, akorát víte ty řeči mnoha let, kdy si politici na tom Bakalovi snaží nahonit body u voličů, se vedou mnoho let a výsledek zatím prostě není vůbec žádný. Nakonec dokonce jsem viděl, že dokonce Jiří Paroubek teď podává trestní oznámení na Bakalu jako součást své volební kampaně. Tedy on pan Paroubek ty trestní oznámení a žaloby a stížnosti posílá na kdekoho, na mě už jich poslal opravdu spousty, na Radu rozhlasového a televizního vysílání a další a další. On vždycky, když se mu něco nelíbí, tak na někoho podá nějakou stížnost, ale on byl přeci předsedou vlády třeba. On byl předsedou vlády a v té době, kdy byl předsedou vlády, se nic nestalo. A zase, když chci nahonit body, tak kritizuji Zdeňka Bakalu, korupci a tak dále, ale ty výsledky prostě nejsou. To jsem chtěl konstatovat.


Já jsem byl taky předsedou vlády, ale přiznávám se, že za mě Zdeněk Bakala ještě nebyl majitel OKD. To se stalo až v roce 2004.

Pane prezidente, pojďme k dalšímu tématu, které je pravidelnou součástí našich debat, a to je Česká televize. Oba dva ji kritizujeme. Tak, já jsem se koukal teď na pořad 168 hodin Nory Fridrichové, a to vám byla taková agitka, kterou jsem snad viděl naposledy ve filmovém týdeníku v roce 1985, kdy jsem jako šestnáctiletý vzal nějakou slečnu do kina. Pak jsem viděl pořad Reportéři ČT, kde z nitek spřádali další nitky, aby dokázali, že za Adamovskými strojírnami stojí prezident Putin, a ten by snad Vám měl pomáhat s kampaní nebo co. Já tedy nevím, proč prezident Putin by chtěl Adamovské strojírny, ale to nechme stranou. Nemáte pocit, že se utrhli ze řetězu?

Já bych přidal ještě třetí případ, který je obzvláště odporný, protože zahrnuje indoktrinaci dětí, a to jsou takzvané Zprávičky.

Podívejte se, já dvěma větami shrnu svůj názor, kvůli kterému poslanci TOP 09 uspořádali během mého inauguračního projevu pochodové cvičení Vladislavským sálem. Ta věta zněla, že Česká televize, ač veřejnoprávní, je neobjektivní, že straní pouze jedné, notabene úzké a stále se zužující názorové skupině, kterou lze nazvat pražská kavárna, a která má blízko k TOP 09, proto to pochodové cvičení. Ty Zprávičky a ta indoktrinace dětí jsou pouze jedním z důkazů, mnoha důkazů, této zaujatosti a této neobjektivity.

No, tam je konkrétní věc, na kterou třeba, když pan Paroubek posílá stížnosti na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání na mě, že jsem na něj ošklivý. Mě zajímalo, jestli někdo pošle na Českou televizi, protože ve stejné době, kdy Česká televize tedy v těch Zprávičkách hovořila o tom, že nebohé palestinské děti kreslí spontánně rakety, protože žijí v ošklivém světě, který jim Izraelci vytváří, tak ve stejné době už Česká televize zapomněla říci, že Palestinci vypálili sto padesát raket během jednoho týdne právě na Izrael.

Ale těm dětem by neměla říkat ani jedno ani druhé, protože tomu ještě nebudou rozumět. Ale málem sem zapomněl...

Víte, já jsem chtěl protestovat proti TOP 09, víte. Já totiž nemám pocit, že by Česká televize stranila TOP 09, že by TOP 09 řídila Českou televizi. To bychom TOP 09 příliš přeceňovali. Já si myslím, že Česká televize se stala jaksi názorovou platformou sama o sobě, na politiky se příliš neohlíží a jestli něco neplní, tak je to ta její veřejnoprávní úloha.

Tady bych namítl, že v životě lidském existuje časové zpoždění, a ten vliv TOP 09 na Českou televizi se začal formovat v době, kdy TOP 09 měla ne pět procent jako dnes, ale sedmnáct procent. A protože je setrvačnost, tak to chvilku trvá.

Ale jedna poznámka, která mě taky zaujala. V těch Zprávičkách se prohlásilo, že Pásmo Gazy okupuje Izrael. Ve skutečnosti už řadu a řadu let od rozhodnutí Ariela Šarona, že vyklidí pásmo Gazy, v Pásmu Gazy vládne teroristická organizace, ale palestinská teroristická organizace, která se jmenuje Hamás. Proč to říkám? Protože tohle je elementární neznalost těch lidí, kteří to do těch zpráv pustili, takže závěr, abyste se taky dostal k řeči, neobjektivita České televize je smrtící koktejl, který zahrnuje i další ingredienci, a to je neznalost. Chcete-li hloupost, ale ono je to v podstatě totéž.

Anebo úmysl. Já jsem primárně samozřejmě Českou televizi kritizoval proto, že je placena z veřejných zdrojů koncesionářskými poplatky. My si nemůžeme vybírat, jestli je platit budeme, nebo nebudeme. Prostě platit je musíme všichni včetně mě, včetně Vás a tak dále. Česká televize z mého pohledu veřejnoprávnost neplní, ale to jsme prodiskutovali. Já jsem kritizoval to hospodaření, neprůhledné hospodaření, neuveřejňování smluv, absence výběrových řízení, absence kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Okolo toho se strhla mela, mediální mela, já jsem tedy stál v čele, takže velká kritika na mě. Byly okolo toho dokonce demonstrace. Ne tedy primárně, za svobodu tisku a tak dále.

Nic si z toho nedělejte, včera bylo na Pražském hradě setkání nejvyšších ústavních činitelů a na nádvoří Pražského hradu proběhla masová demonstrace proti tomuto setkání. Sice nevím proč, ale budiž. Víte, kolik tam bylo lidí?

To nevím.

Deset.

Deset. No, každopádně v Radě České televize sedí doslova šílenci jako pan Šarapatka a tak dále. Mě zajímá, my jsme se o tom bavili už před půl rokem a Vy jste říkal, ano, ale musí se s tím začít něco dělat, jsou to veřejné prostředky. Tak by mě zajímalo, co se s tím stalo. Totiž nic, vůbec nic, protože se jich politici bojí. Nestalo se vůbec nic, naopak.

I když nejsem poslanec nebo senátor, nemám právo se na to vymlouvat, a proto jsem navrhl řešení, které ovšem vyžaduje jistou politickou odvahu. To řešení spočívá v tom, že pokud Česká televize plýtvá mimo jiné i na takové pořady jako jsou Reportéři, 168 hodin nebo Zprávičky, tak je jí zapotřebí omezit rozpočet.

No, ale to se samozřejmě nestane, protože ta absence odvahy vlády a Poslanecké sněmovny k tomu nebude. To Vám říkám dopředu, abychom se příliš nezdržovali. Mimo jiné ta Česká televize se ráda ohání BBC, legendární veřejnoprávní televizí Velké Británie. A když kritizujeme, že desítky milionů korun dává do pořadů typu StarDance, což je taneční soutěž, nevím přesně, co je na ní veřejnoprávní, tak se ohání právě licencí BBC. Já bych chtěl jenom říci, že mimo jiné BBC zdaleka nemůže z koncesionářských poplatků vyrábět úplně všechno, že má definováno, co je to veřejnoprávní a mimo jiné musí sdílet své formáty s komerčními televizemi zdarma a tak dále.

Mimo jiné v této souvislosti mě zajímalo, Česká televize dříve natočila celou řadu seriálu, filmů a tak dále z peněz nás všech. A ty filmy buď vysílá sama, anebo to ostatním televizím prodává za ceny, které tedy rozhodně nejsou nízké. Třeba Major Zeman, seriál, který jsme dlouhodobě vysílali my, protože jsme jej od České televize kupovali, tak už jsem koupit odmítl, protože ta cena je prostě neadekvátní. Je to nějaký důvod, proč mají vydělávat na filmech a seriálech, které jsme už stejně jednou zaplatili?

Já jsem si teď prohlížel čtyři roky staré noviny, které se mně náhodou dostaly do ruky, a tam byl titulek, Zeman navrhuje zestátnění České televize. To znamená financování ze státního rozpočtu a samozřejmě daleko důslednější kontrolu jejích výdajů, než která existuje dnes. Je to samozřejmě návrh, který je nepopulární. Mně se říká, že jsem populista. Pane Soukupe, já jsem Vám uvedl příklad těch hospitalizačních poplatků. Říkal jsem, že i když mám Andreje Babiše rád a vážím si ho, mám své pochybnosti o těch šesti miliardách, i když musím říci, že on argumentuje, že něco podobného zavedl Robert Fico na Slovensku. No a teď Vám dávám třetí případ, že nejsem populista. To znamená, že jdu možná hlavou proti zdi, protože tvrdím, že má-li existovat objektivní veřejná kontrola nad Českou televizí, pak to musí být jenom tím, čemu se za komunistů říkalo kontrola korunou, ale ona existuje kontrola dolarem, kontrola rublem.

Ale nic takového tam není.

Kontrola čímkoli.

Mimo jiné ty filmy. Je nějaký reálný důvod, proč by neměly být dostupné? Já neříkám, že by ty filmy, které jsme platili všichni, třeba Třicet případů majora Zemana a tak dále, měly mít komerční televize zdarma. Je nějaký důvod, proč by to lidé neměli mít třeba na webu zdarma ke stažení, když už jsme to jednou zaplatili?


Teď už se zase dostáváme k jinému problému, a to je stahování, a jak se sakra jmenovala ta akce, jak nosili takové ty masky? Vzpomenete si?

Ano, to jméno mi vypadlo, mám to přesně před očima.

Takže to jsme dva, ale víme, ano, víme, o co šlo. Kdy šlo o to, jestli se to má stahovat zdarma, nebo ne. Já jsem zastánce svobody internetu, jsem v tomhle velice, velice generózní, protože veškeré pokusy, které teď zažíváme, cenzurovat internet, jsou generovány tím, že tištěná média, tedy papírová média upadají. Klesá jejich náklad, až na Blesk, který si furt drží těch půl milionu čtenářů.

Zdaleka ne.

Chraň bůh.

Zdaleka ne, pane prezidente.

Viděl jsem statistiky, a pokud nebyly zfalšovány, tak tam bylo toho půl milionu, ale dobře. No a v každém případě dřív se bojovalo proti cenzuře. V okamžiku, kdy najednou jsou ohrožena tištěná média, protože je nahrazuje internet, začíná se prosazovat cenzura internetu, a to je podle mého názoru špatně.

Dobře, o médiích navrhuji, že budeme pokračovat příště, ale pro dnešek náš čas vypršel, pane prezidente. Já Vám velmi děkuji za dnešní velmi živou debatu. Mě velmi potěšila, mě velmi bavila a při vší úctě taková debata byla skutečně debatou, děkuji Vám za ni.

Já si dokonce myslím, že je moc dobře, že jsme trošku zostřili diskuzi, protože Vám, pane Soukupe, někdy vytýkají, že jste vůči mně příliš servilní. Dneska jste nebyl a já Vám za to děkuji.

Já Vám také, pane prezidente, děkuji.


Krásný den. 

 

 

Projev prezidenta republiky při velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR

Projev prezidenta republiky při velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR

20.11.2018
  Vážený pane premiére, vážený pane ministře obrany, vojáci a vojačky Armády...

Projev prezidenta republiky při křtu knihy „Lánská obora v proměnách času“

Projev prezidenta republiky při křtu knihy „Lánská obora v proměnách času“

19.11.2018
Vážený pane řediteli, dámy a pánové, přečetl jsem si knihu o Lánské oboře a protože je...