ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 03.10.2019

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítám vás jako každý čtvrtek touto dobou u Týdne s prezidentem. Tentokrát předtáčíme Týden s prezidentem v úterý, protože pana prezidenta ve středu čeká jednání V4, prezidentů Visegrádské čtyřky, to je ten důvod. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Dobrý den.

Když jsme u toho důvodu, co od toho jednání očekáváte, V4?

V4 je takový elitní klub, kterému se podařilo dosáhnout toho, že se zrušily kvóty na ilegální migranty. Myslím si, že teď se budeme zabývat postavením V4 v Evropské unii. Budeme se zabývat odhady budoucího vývoje Evropské unie včetně brexitu. Třetí téma, na které jsme pozvali prezidenty Slovinska a Srbska, je západní Balkán, kde, myslím, všichni prezidenti máme zájem na tom, aby Evropská unie se o západní Balkán rozšířila.

Když jsme u toho, jaké teda je postavení V4? Já jenom upozorňuji, jsou komentáře, že nová šéfová Evropské komise má naopak upozadit V4 a že to rozdělování těch ministerstev, tedy těch direktoriátů v Evropské komisi, je dáno tímto. Andrej Babiš zase říká, že naopak, že jsme velmi respektováni a náš význam stoupá. A existuje vůbec my, jako Visegrádská čtyřka, nebo jsme prostě solitérní země?

Podívejte se, aby byla Visegrádská čtyřka upozaďována, tak se musí nechat upozadit, a to neexistuje. Já vím, že existují tendence vytrhnout některou zemi, třeba nás nebo Slovensko, ale já si naopak myslím, že je dobré, když se ta Visegrádská čtyřka bude rozšiřovat. To je ten model Visegrád plus, kdy se občas zvou i prezidenti jiných zemí, jako teď jsem Vám řekl, Srbska a Slovinska. Jinými slovy, věřím, že budeme úspěšní v boji s takovými nesmysly, jako je například klimatická změna.

No, pane prezidente, Vy jste to řekl, dříve nás tak nějak spojovalo to téma migrace, dovolte mi takovou možná odvážnější úvahu. Mně přijde, aspoň tedy tak soudím podle výsledků rakouských voleb o tomto víkendu, že trochu slábne v západní Evropě. To téma slábne. Viděli jsme ohromující úspěch lidovců a ohromující úspěch Zelených v Rakousku. Nebude náhodou to téma migrace pomalu nahrazováno jiným velkým tématem, třeba tou klimatickou změnou?

Přesně tak, podívejte se, není samozřejmě možné vyloučit, že pokud bude nový přísun migrantů, tak se to téma objeví znovu, ale když k tomu nedojde, tak tady budou asi tak dvě skupiny voličů. Ti mladí a méně zkušení se budou oddávat klimatickému náboženství a budou tedy v našem případě asi volit Piráty, ti starší a zkušenější budou hájit konzervativní hodnoty, to znamená hodnotu manželství, hodnotu sociálního smíru a sociálního státu a tak dál a tak dál. To bude asi základní dělicí čára v těch příštích volbách.

My jsme se o tom, o té klimatické změně a těch událostech, které byly v New Yorku, Greta, projev a tak dále, bavili minule a Vy jste jaksi zastával poměrně, jak to říci, střízlivé stanovisko. Takže Miloš Zeman bude věrný své celoživotní linii, že mírně bude plavat proti proudu a říkat své názory, z mého pohledu racionální?

Tak nevím, jestli mírně proti proudu, ale to není podstatné. Záleží na tom, jak velkou skupinu lidí to klimatické náboženství osloví, a já bych si velmi přál, aby se lidem vysvětlovalo to, co jsme si minule říkali. To znamená, že v dějinách planety se chladná a teplá období střídala miliony let a že z tohoto hlediska bychom se měli věnovat něčemu jinému.

Já jsem na to trošičku, ne, že bych se s Vámi přel, ale říkal jsem, no, ona tahle velká témata, s kterými většina lidí souhlasí, nikdo není pro korupci, nikdo není proti demokracii, nikdo si nepřeje škodit planetě, mnohdy jsou politicky zneužívána. To byl ten můj takový, jádro sporu mezi námi, nebo možná trošku rozdílný názor od Vás.

Dobře, tak budou univerzální témata platná pro všechny politické strany, to nemohu vyloučit, ale v politice rozhoduje to, co lidi rozděluje, říká se tomu differentia specifica, čili to, co je pro tu danou politickou stranu specifické, co ji odlišuje. Já si myslím, že to budou strany konzervativní na jedné straně se sociálním akcentem a na druhé straně právě ti Piráti, a ti mohou získat od mladých lidí poměrně výraznou podporu.

Pane prezidente, jedna událost, kterou jsme nestačili okomentovat, protože se stala minulý čtvrtek odpoledne nebo k večeru, a to bylo zamítnutí té ústavní žaloby na Vás Poslaneckou sněmovnou. Nikdy neříkej nikdy, nikdy člověk neví, dokavaď není poslední vteřina zápasu, jak to dopadne, ale tak nějak se dalo očekávat, že to nemá šanci k Ústavnímu soudu dojít. A tak se stalo. Měl jste z toho radost?

No, radost, mně bylo líto těch, kdo tu ústavní žalobu buď podepsali, anebo pro ni hlasovali, protože neznají právo. Několik právníků napsalo články, ve kterých dokazují, že žádný z těch osmi bodů ústavní žaloby není porušením Ústavy. Dokonce jeden takový článek v té rozpravě citovala poslankyně za hnutí ANO. Takže, protože ti lidi nejsou úplně negramotní, tak se musíme ptát, proč pro to hlasovali. Vysvětlení navrhl v rozpravě Jaroslav Faltýnek. Víte, jestliže je tady prezident, který trvale odmítá existenci Senátu a vyzývá k jeho zrušení, tak se nelze divit, že někteří senátoři, i když ta ústavní žaloba je velmi hloupá, tak přesto pro ni budou hlasovat. Nicméně chtěl bych poděkovat těm, kdo pro ni nehlasovali, ostatně získala pouze padesát osm hlasů, potřebovala sto dvacet, a protože opozice má kolem devadesáti hlasů, tak je zřejmé, že i někteří rozumnější představitelé opozice tam prostě nebyli, nepřišli a tím dali najevo svůj pocit.

Máte pravdu, že každý, kdo aspoň trošku zná právo a současně zná rozložení sil v Parlamentu, tak nějak tušil, že to nemá naději na úspěch. Já jsem spíše byl překvapený z míry té nenávisti. Já jsem ty proslovy, ne úplně všechny, to jsem tedy nedal, ale nějaký sestřih jsem viděl, a ta míra té nenávisti byla překvapivá, aspoň pro mě. Já jsem si říkal, že jsou věci, které už jsou přes čáru, ale zdá se, že tedy ta čára se pořád prohlubuje. Jste z tohoto smutný?

Já se vracím k tomu, co už jsem Vám jednou řekl, trvale hájím názor, že Senát je zbytečný, a ta nenávist je důsledkem tohoto názoru.

Pane prezidente, v sobotu jste slavil narozeniny, to byla další velká událost, která byla mezi našimi natáčeními. Viděl jsem, že jste slavil tady s nejbližšími v Lánech, ale já jsem kromě Vaší dcery, Alex Mynářové a Vašeho pana kuchaře, který Vám předával dort, v novinách nikoho neviděl. Jinými slovy, nevím, kdo tam byl, kdo se všechno zúčastnil té oslavy tady?

To byla oslava asi osmnácti lidí, jednak rodina a jednak ředitelé odborů prezidentské kanceláře.

Říkal jsem si, jestli tam není něco tajného, že bulvár se nedopídil, nedopátral žádných fotografií.

Myslím, že Jiří Ovčáček dal na Facebook nějakou fotografii.

Dobře, pane prezidente, tak jo.

Věra Jourová, další téma. Tu teď čeká slyšení v Evropském parlamentu, asi to úplně příjemné nebude. Otázka je jednoduchá. Projde, myslíte, Vaším odhadem? A co se tam bude dít okolo jejího šéfa Andreje Babiše? Protože lze očekávat, že jaksi zástupci politických stran napříč celou Evropou, kteří mu nejsou nakloněni, se do něj pustí.

A proč by se do něj měli pouštět? On nekandiduje na komisaře ani na místopředsedu Evropské komise.

To jo, ale bude dobré kladivo na Věru Jourovou, jestli mi rozumíte.

To může být v rozpravě nějaká věta nebo dvě, a to je asi tak všechno.

A projde Věra Jourová?

Já bych skoro řekl, že ano, i když jsem si všiml, že teď neprošel maďarský a rumunský kandidát, takže u Evropského parlamentu platí to, co kdysi řekl Oliver Cromwell o takzvaném dlouhém parlamentu, a ta věta zní, zasedá-li parlament, nikdo si nemůže být jist majetkem ani životem. Tady je to mírnější, tady si nikdo nemůže být jist svojí funkcí.

Když jsme u Vaší tedy původní profese prognostika, když jsem se ptal, projde Věra Jourová, tak taková prognostická otázka související s britským parlamentem. Projde tvrdý brexit? Jak to dopadne?

Tohle je otázka, na kterou nedokázala odpovědět bývalá premiérka Mayová, a obávám se, že na ni nedokáže odpovědět ani současný premiér Boris Johnson, proč bych na ni tedy měl odpovídat já?

Protože jste prognostik.


No dobře, nicméně myslím si, že nakonec dojde k dohodě.

V těchto čtyřech týdnech, které nás čekají?

Nebo bude prodloužení, ani to nemůžete vyloučit.

Dobře. Pane prezidente, včera, nebo tedy včera, natáčíme v úterý, to znamená v pondělí, v pondělí se Českem prohnala větrná bouře. Poměrně silná, způsobila velké škody. Pokud jste se díval na zpravodajství, jak náš stát, záchranáři, hasiči reagovali, jak rychle byly tedy obnoveny cesty, byl jste spokojen s reakcí státu a státních složek na tuhle přírodní katastrofu?

Já bych chtěl samozřejmě všem poděkovat. Nemluvil bych o katastrofě, protože s katastrofou jsou spojeny lidské oběti, a ty, pokud vím, tady nebyly. Nám tady v parku také spadl jeden starý, trošku vykotlaný strom. Podívejte se, ta větrná bouře, ta je každých, neřeknu každý rok, ale řekněme každé dva, tři roky. Musíme s tím počítat a přizpůsobit se.

To jo, to určitě, akorát pro ty lidi, kteří jsou tím postiženi, je to nepříjemné. Jsou přerušovány dodávky elektřiny, což se stalo pro desetitisíce lidí, nejezdí vlaky a tak dále, a proto jsem se ptal na reakci státu. Ne na tu vichřici, na reakci státu, jestli byla dostatečně rychlá, kvalitní?

Já bych ji ocenil, zejména bych chtěl poděkovat těm konkrétním lidem, kteří to dělali.

Dobře. Pane prezidente, korupce. Já vím, já vím, to je téma, které tady probíráme skoro pokaždé, ale proč. Protože šedesát procent lidí se domnívá, že je to největší problém Česka. Já teď nechci hodnotit, jestli těch šedesát procent je hodně nebo málo, jestli je to pravda, nebo to není pravda, ale zase takový malinký střípek do toho, že korupce problém je, se stal tento týden. Policie obvinila deset lidí za korupci v reklamě pro CzechTourism. Obviněným je i bývalý funkcionář CzechTourismu, což je tedy organizace Ministerstva pro místní rozvoj, která se má starat o propagaci České republiky. Viděl jste to?

Jestli jsem to viděl, nebo věděl?

Viděl v televizi, nebo četl jste o tom případu, a co si o tom myslíte?

Vím o tom. Je dobře, že se to stíhá, uvidíme, jak to dopadne. Já bych chtěl v téhle souvislosti, pane Soukupe, ocenit také nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, protože ty se často týkají právě korupce. Ona ta korupce může být maskována jako předražené zakázky, ale co je předražená zakázka jiného než to, že někdo si nasype do své kapsy peníze, které mu nepatří.

Přesně tak. Ten případ toho CzechTourismu, pokud jsem to dobře pochopil, se týká reklamy někde v zahraničí, nebo tak, a spočívalo to v tom, že bylo to organizováno z toho CzechTourismu. Ten úředník, státní úředník, to zorganizoval tak, že nakoupili fiktivní nebo velmi předraženou reklamu, to CzechTourism zaplatil nějaké reklamní agentuře, a ta firmám, které ovládal ten úředník, poslala tři a půl milionu korun.

To už je slušné, říká se tomu vývar.

To už je tedy velmi slušné, ale mě teda zarazila za A ta drzost, že neprobíhaly žádné, podle těch zpráv, žádné ty igelitky s penězi, ale posílali si normálně faktury a pan ředitel zcela evidentně si byl jist, že se mu to nemůže stát, že by ho chytla policie. A za druhé, ten obor, ta reklama. Ono to totiž není poprvé a myslím, že ani naposledy. Reklama a IT služby, to jsou dvě věci, o kterých veřejnost neví, kolik mají stát, a podle mě se tam hrozně krade.

Já s Vámi souhlasím, ale dodal bych, a to je právě ten nález NKÚ u IT systému na Ministerstvu práce ještě za ministryně Marksové, kdy byly dva informační systémy v celkové částce jedna miliarda dvě stě milionů, a žádný z nich nefunguje. Tak teď už nejde o to, že je to předražené, teď už jde i o to, že jste vyhodili tyhle ty šílené peníze oknem.

Ano, a tenhle ten případ toho CzechTourismu je jeden z mála, kde je dokázáno, aspoň tak policie říká, že ty peníze skončily u toho úředníka, protože u takto předražených zakázek na ty IT systémy se říká, ano, je to nesmysl, ale nikdy se nedopátralo, u koho ty peníze skončily, ten prospěch toho úředníka nebo ministra a podobně. A tohle mně přišlo velmi významné, že tohle se tam stalo.

Pokud jde o ty IT systémy, tak ta zakázka je naprosto jasná, adresát je naprosto jasný. Adresát není anonymní, pane Soukupe, jména tam máte, takže si můžete domyslet, kam ty peníze šly.

A ta reklama jsou stovky milionů korun, které stát platí, a miliardy korun, které stát platí za propagaci svých věcí. Ale přece každý hospodský tady v Lánech ví, že reklama je přilákání zákazníka, dá si před svoji hospodu ceduli s meníčkem, které má zvýhodněnou cenu, a to je pro něj reklama. Stát platí sta miliony za fiktivní hlouposti, a pak chybí, pak ty peníze prostě někde chybí.


To je sice pravda, ale i malé příklady jsou příklady, a za předminulého ministra zemědělství byla reklamní kampaň, která se jmenovala Ryba domácí.

Ano.

Byly na ni vyhozeny desítky milionů korun.

Sto osmdesát.

Jak říkám, desítky milionů, ale jste dobře informován, blahopřeji. Ale v každém případě, když se pak zkoumalo, jak vzrostla, protože šlo o kapra, tak jak vzrostla spotřeba kapřího masa, tak buď to byla jedna desetina procenta, anebo ani to ne.

Víte, co je zvláštní, víte, proč jsem byl dobře informován? Protože o téhle té věci, a ty útraty Ministerstva zemědělství za tu reklamu byly neuvěřitelné a máte pravdu, bylo to za předchozích ministrů, nikoliv za ministra Tomana, to byli ti předchozí, tak jsem o tom natočil speciální díl Kauz, o této kauze. A víte, co se stalo? Já jsem řekl pravdu a víte, co se stalo? Ta firma, která dostala sto osmdesát milionů korun od státu za propagaci kapra domácího, který není k dostání a tehdy nebyl k dostání, pouze o Vánocích, poslala stížnost na Radu pro rozhlasové televizní vysílání, že jsem nebyl objektivní, a já jsem dostal pokutu dvě stě tisíc korun.

Ale odhalil jste sto osmdesát milionů.

Ale stát mi poděkoval tím, že jsem dostal flastr dvě stě tisíc. Já to unesu, ale přišlo mi to zvláštní.

Příště si pozvěte toho člověka, který měl tu drzost tuto reklamní kampaň organizovat, a můžete ho ve svém pořadu docela inteligentně zesměšnit.

Tak dobře. Další téma, politické. Já jsem se v sobotu, pane prezidente, díval na ČT 2 na dokument Roberta Sedláčka Nekrolog politika a oslava Vysočiny. Byl natočen v roce 2007 a já jsem ho opravdu zhlédl úplně celý. A moje otázka, díval jste se taky? A pokud jo, měnil byste něco, co jste tam říkal? Vy jste hodně filozofický, ale...

Já jsem se nedíval, ale ten dokument samozřejmě znám. Nevím, co bych tam měnil. Samozřejmě je poplatný své době a mému pobytu na Vysočině, ale jinak je naprosto v pořádku.

On byl nabitý úvahami, s valnou většinou z nich jsem buď souhlasil, anebo jsem je považoval za velmi zajímavé, ale mně přijde, že v našich rozhovorech, a to jsme spolu strávili podstatně více času, než s panem Sedláčkem tehdy jste strávil, méně filozofujete a méně se zamýšlíte o obecných tématech.

To máte možná pravdu, ale záleží na tom, jaké otázky mně dává moderátor.

Neplačte.

Tomu se říká v tenise return, vrácení míčku z podání.

Ano, prohození po čáře.

Když jsme u toho, jaké téma tedy z Vašeho pohledu bude v parlamentních volbách roku 2021 dominovat?

To je nesmírně zajímavá otázka, i když asi není filozofická, a možná trochu ano. Podívejte se, budu riskovat, že ve skutečnosti to téma bude úplně jiné, protože třeba propukne ekonomická krize, a to nemůžeme vyloučit, protože už v Německu stagnuje ekonomika, a to se samozřejmě přenese i k nám, ale za jinak stejných okolností bych tady mluvil o sváru mezi klimatickým šílenstvím a zeleným programem, tedy programem obnovitelných zdrojů a řekl bych takovou tou klasickou, nebojím se říci konzervativní koncepcí. A ta koncepce může být konzervativní u sociální demokracie, samozřejmě u pravicových stran, ale klidně i u stran levicových. Záleží na tom, zda hájíte tradiční hodnoty, jako je například manželství, anebo zda se pouštíte do různých sexuálních experimentů.

Jinými slovy, pokud to dobře chápu, pro stejnou skupinu voličů a politiků, kteří, teď to přeženu, měli otevřenou náruč k uprchlíkům v předchozích volbách nebo okolo roku 2013 a 15, tak teď bude téma klimatické změny.

Ano.

Pro ty ostatní...


A obnovitelné zdroje. A já těmto lidem budu vlídně říkat, že my platíme zhruba padesát miliard korun...

Ano.


...jako dotace solárním baronům. Z toho dvacet sedm miliard korun má státní rozpočet na hrbu, Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ten zbytek do padesáti miliard, to platí domácnosti, aniž by si to možná uvědomily, anebo to platí samozřejmě i podniky. Takže, o co jde. Pokud bychom zastávali názor, že každý energetický zdroj má mít stejné podmínky, buď mají být dotovány všechny, anebo žádný. V takovém případě můžete ušetřit padesát miliard, což je více než plánovaný deficit státního rozpočtu, a ty peníze dát do daleko užitečnějších účelů, ať už jsou to například ty silnice, kde je to velmi, velmi pomalé, nebo ať už jsou to třeba sociálním zařízení, protože populace stárne, a tak dál a tak dál.

My stále vyrábíme, já jsem někde četl, čtyřicet osm procent elektřiny z těch neobnovitelných zdrojů, většinou v uhelných elektrárnách.

Čtyřicet sedm, ale jste téměř přesný.

Tak to je asi dost vzhledem k téhle té, jaksi tlaku na boj proti klimatické změně a zezelenění energetiky, respektive tlak na obnovitelné zdroje, ale ta obecná otázka, myslíte si, přestože znám Váš názor, že dejme tomu koupě uhelných elektráren tady nebo v Evropě do budoucna bude dobrý kšeft, anebo tomu, ta energetika, tomu politickému tlaku prostě podlehne?

Neměl byste je kupovat v Německu, protože tam strana Zelených má velmi, velmi silnou pozici, ale když je koupíte například v Polsku, a Polsko má bohaté zásoby uhlí, tak neproděláte.

Já jsem se na tu energetiku ptal z jaksi, z politického hlediska. Vyšel průzkum agentury na výzkum veřejného mínění, kde opět se potvrdily dramaticky silné preference hnutí ANO. Druzí byli Piráti, ale už trošku slabší, a ODS. To pořadí potom už bylo relativně nezajímavé, 13 % Piráti, 12 % ODS, ostatní se potom seřadili, SPD 8 %, ČSSD 7 a tak dále a tak dále, poměrně stabilní. No jo, ale to hnutí ANO je opravdu o parník, opravdu o parník vepředu, a to jsme v poslední třetině volebního období.

Je vidět, že ta vláda je úspěšná. Přidává důchodcům, přidává rodinám s dětmi. Myslím si, že ta vláda, i když je opozicí obviňována, že rozhazuje, se má starat právě o ty nejpostiženější skupiny. Důchodci se většinou nemohou bránit, malé děti tuplem, takže vláda, která se nestará o tyto skupiny, tak je vláda asociální, ale já bych ještě dodal jednu věc, vláda, která dává zbytečné sociální dávky lidem, kteří odmítají pracovat, je vláda hloupá.

A možná také asociální, protože pak ty peníze chybí těm, kteří je potřebují.


Samozřejmě.

No já, když jsem se díval na reakce různých politiků, a ne na tento průzkum, ale v posledních měsících, tak mi tam přijde u těch tradičních stran, které tak rády vzpomínají na to, na ta minulá období, stále viditelný takový sen, ono se to jednou vrátí. Oni toho Babiše zavřou, Zeman už příště kandidovat nemůže a ono se nám to vrátí. A já jsem se díval v roce 2006, kdy ČSSD a ODS po volbách měly sto padesát pět mandátů, v předchozích volbách to nebylo o nic lepší. Myslíte si, že se to může ještě někdy vrátit do těchto kolejí?

V zahraničí je dosti obvyklé, že existuje silná levicová a silná pravicová strana. Málokdy se uzavře koalice, ale někdy se uzavřela třeba zrovna v tom Rakousku do posledních voleb. Ale pokud jde o hnutí ANO, já mu přeju tento úspěch právě proto, že ta kritika těch lidí, kteří sami, když byli u moci, nic nedokázali a často tu republiku poškodili, tak ta kritika je neoprávněná.

V tom se shodujeme. Já se domnívám, že ta vláda pracuje dobře, přes všechnu kritiku pracuje dobře.

Až na ty sociální dávky, pane Soukupe.

Když je u mě Andrej Babiš, tak do něj ryju z mnoha různých důvodů a ptám se na nesmysly, to neříkám, že nesmysly tam nejsou, že tam nejsou nehospodárnosti nebo chyby, ale pokud vezmeme jaksi obecné hodnocení, tak vláda pracuje dobře.


Zaplať pánbůh za tuto vládu.

No a s tím souvisí taková úvaha. Víte, co mně přijde? Že ty tradiční politické strany, ať je to ČSSD, ať je to ODS nebo TOP 09 nebo lidovci, jsou strany chudé, zatímco hnutí ANO a SPD třeba, tyto nové, které jsou v Parlamentu, se v uvozovkách topí v penězích. Není to dáno také tím, ten jejich neúspěch? Ano, protože ČSSD bojuje se svými dluhy, ODS jaksi na rozhazování nemá, to oni říkají, ale ty nové strany jako SPD, Piráti, hnutí ANO, to je vidět i při těch kampaních, že mají peněz poměrně dost. Nemůže to být dáno i tím?

U hnutí ANO samozřejmě bych to předpokládal, ale proč si myslíte, že SPD, anebo koneckonců i Piráti, se topí v penězích?

No, topí, já, když jsem si jenom spočetl ty příjmy, které mají od státu za mandáty a výsledky ve volbách, a potom to, že nemají tak veliký aparát, nemají tak vysoké ty, variabilní náklady se tomu říká, na provoz těch stran, nemají tak velikou členskou základnu, tak jsem si říkal, že jim asi dost zbývá. To jsem si říkal a viděl jsem také ty výroční zprávy těch stran, které ukládaly v Parlamentu.

Tak dobře, netopí se v penězích, ale mají na provoz.

Ano, mají dost peněz.

Budiž jim přáno. Voliči, ať už je to SPD anebo Piráti, jim dali svoji důvěru, a za tu důvěru se musí zaplatit.

To je v pořádku, já to nekritizuju. Já jsem jenom říkal, že je takové zvláštní, že ty tradiční politické strany, tedy ty výsledky, které uveřejnily, ty jsou zase opačné, velmi špatné. No a ty nové mají tedy konkurenční výhodu, protože mají peníze na kampaň, mají možnost utrácet, investovat.

Podívejte se, kdyby ty takzvané klasické strany byly úspěšné a zejména měly charismatické lídry a mohly se odvolávat na svoji tradici, což také něco znamená, tak by nebyly v tak zahanbující pozici, že ať už lidovci nebo sociální demokracie, tedy dvě nejstarší české politické strany, se musí obávat, že v těch volbách neprojdou do Parlamentu.

Mimo jiné, v této souvislosti u charismatických lídrů tradičních stran, pojďme se zastavit v Rakousku. Tam proběhly parlamentní volby. Lidovci, tradiční politická strana, mají ve svém čele třiatřicetiletého Sebastiana Kurze, který se stal předsedou vlády už ve třiceti letech, a dosáhli ohromujícího výsledku 37 procent. Ten takto mladý politik v čele staré strany kráčí od úspěchu k úspěchu. Vidíte někoho podobného? U nás.

Tak zaprvé, u Sebastiana Kurze není ani tak důležité, že měl úspěch na začátku. To se stává charismatickým politikům, a ti potom zhasnou. Důležité je, že ten úspěch zopakoval, to znamená, opět platí, že ta vláda byla úspěšná. Podle čeho máme hodnotit vládní strany? Podle úspěšnosti vlády, to je přece evidentní.

Jestli se u nás objeví charismatický lídr? Teď se zřejmě objevil v hnutí Trikolóra, soudím podle toho, že Václav Klaus mladší po Andreji Babišovi dostal v minulých volbách největší počet preferenčních hlasů. Když se ho ODS zbavila, což bylo jedno z nejhloupějších opatření, ale víte, pane Soukupe, ony ty politické strany, ať jsou klasické nebo neklasické, mají takovou tendenci zbavovat se úspěšných charismatických lídrů, pak na to doplatí ve volbách, ale zase mají pocit, že jim nikdo nemůže mluvit do jejich práce.

Myslíte málo charismatičtí a neschopní vůdcové stran se zbavují perspektivního nebezpečí v osobě charismatického lídra. Tak jste to myslel?

Ano, a je to víceméně sebevražedná orientace, protože když ta strana nemá charismatické lídry, tak čím může zaujmout. Vy mně řeknete, že programem. Jistě, ale ten program musí někdo prezentovat.

Ano.

A buď ho bude prezentovat ťunťa, který neumí vyslovit ani jednu souvislou větu, anebo oslňující řečník, jako je třeba Sebastian Kurz.

To je pravda, to si pan Zaorálek stěžoval, my ty programy píšeme, politické programy, a oni nám to nečtou. No ono je to přesně tak, politika je o symbolech a o těch osobnostech, aby lidé věřili, že to, co píšou, když už to píšou, také dokáží zrealizovat.

Když jsme u toho Václava Klause, no tak teď se konalo, o víkendu, takové ustavující shromáždění, nebo sjezd, nebo sněm, nebo jak tomu tam říkají, hnutí Trikolóra v Brně. Poměrně nepřekvapivě se Václav Klaus mladší stal předsedou, ale já nevím, no myslíte si, že uspěje?

Já bych mu to především přál, ale to je to, čemu se říká wishful thinking, neboli přání otcem myšlenky. Já bych mu to přál jednak proto, že má poměrně rozumný program, návrat k tradiční rodině, k tradičním hodnotám a ne experimentování právě s tou klimatickou změnou a zeleným šílenstvím, a za druhé, a to už jsme si řekli, protože je charismatik, ale to je přání otcem myšlenky. Teď se na něj určitě všichni vrhnou. Víte, Karel Kryl kdysi zpíval jednu píseň, ve které bylo, že Česko je zemí závisti, je zemí závisti. To znamená, že v těch bitvách, které už se pomalu blíží, v předvolebních bitvách samozřejmě, ta Trikolóra bude pod velmi silnou palbou.

No ano, máte pravdu, rok 2021 už je za rohem. Je to něco přes rok, rok a půl, a bude už zuřit předvolební kampaň. To už je nejvyšší čas zbrojit a připravovat se, oslovovat voliče, protože, jak známo, v posledních dvou měsících před volbami už toho moc nezvládnete. To už je takové potvrzení si pozic a čekání na chybu soupeře, ale už velké oslovení voličů a přesvědčení voličů čekat nemůžete. S tím souvisí to, že ta Trikolóra zatím v průzkumech není příliš výrazná, okolo jeden a půl procenta.

Ona teprve začíná, buďte shovívavý a počkejte si tak za půl roku.

Ti solitéři v politice, to je další téma. Jiří Zimola, bývalý výrazný představitel sociální demokracie, člen vrcholového vedení sociální demokracie v době, kdy se tak nějak patlala se svými skandály a preferencemi a špatnými volebními výsledky. Ta sociální demokracie se tehdy dělila na sociální demokracii a Zimolovo křídlo, nebo jak to říct.


Ale, no.

No ne, tak on oznámil, že uvažuje o založení svého politického subjektu. Myslíte si, že může mít naději na úspěch?


Když měřím jeho výsledky v Jihočeském kraji, kde byl velmi úspěšný, tak je otázka, jestli tuto úspěšnost dokáže přenést od jihočeských voličů k celostátním voličům. A zejména, jaký program bude mít jím založená politická strana.

No, to já samozřejmě nevím a Lubomír Zaorálek o něm řekl, že je nečitelný a že neví, kam patří, Jiří Zimola. Jak byste ho charakterizoval Vy?

To jsou takové pomluvy, které si adresují méně či více úspěšní politici. Já nechci Luboše Zaorálka urazit, ale rád bych připomenul, že byl volebním manažerem České strany sociálně demokratické, čili měl spoluzodpovědnost za volební výsledky, a ty volební výsledky byly sedm procent. Já bych mu to nevyčítal, on tam taky přišel poměrně později, ale na druhé straně, proč kritizovat své konkurenty.

To jo, ale z dnešního pohledu sedm procent, já si myslím, že by to sociální demokracie brala všema deseti. Tehdy byli rozčílení v roce 2017, ale ono se to moc nezlepšilo.


Měřeno evropskými volbami, tak by to byla necelá čtyři procenta, ale na druhé straně berte v úvahu, že k evropským volbám chodí velmi málo voličů, tuším, dvacet osm procent.

Ano.


A to může velmi, velmi zkreslit ten výsledek.

Ještě možná se vrátím k té Trikoloře, někde jsem četl, u nějakého politického komentátora, že to je, nebo že to bude B team, béčko Andreje Babiše, že se na ně může spolehnout a budou oslovovat voliče podobného ražení a že bude existovat nějaká dohoda mezi Václavem Klausem a Andrejem Babišem.

Povšiml jsem si, že místopředseda hnutí ANO Petr Vokřál vystoupil na sněmu Trikolóry, no a to svědčilo o řekněme jisté možné spolupráci v budoucnosti.

No a nemůžu se nezeptat, když hovoříme o potenciálních volbách roku 2021, tedy těch parlamentních, na volby prezidentské, protože ty budou v roce 2023. Jak známo, Vy už kandidovat nemůžete podle české Ústavy, a teď se konalo nějaké jednání opozičních stran, které snad nějak začínají mudrovat nebo vybírat potenciálního kandidáta. Sledujete to?

Ani ne, ale ať ten kandidát proboha neříká, že je kandidátem opozičních stran, protože by odradil spoustu voličů.

No tak, ono totiž, mezi námi, padesát tisíc podpisů, které je potřeba sehnat, to nějakou dobu bude trvat.

To já vím, ale nezapomeňte, že máte i obezličku, to znamená deset senátorů nebo dvacet poslanců.

Což většina kandidátů v poslední prezidentské volbě nechtěla takto udělat, protože to před voliči vypadalo jako slabší pověření nebo slabší mandát ke kandidatuře. Já jenom říkám, že právě s ohledem na to, na tu nutnost získat padesát tisíc podpisů, ty volby možná už nejsou tak daleko, jak to vypadá, protože ono to nějaký měsíc půlrok nebo rok bude trvat, než se posbírá padesát tisíc podpisů.

Uvidíme.

No myslíte si, že bude stále hlavním soupeřem toho opozičního křídla nebo kandidátem Jiří Drahoš?

Nikdy nevstoupíš dvakrát do téže řeky, i když Jiří Drahoš si to možná myslí.

Hovoří se o jménech Josef Středula a podobně. Dáte někomu Vaše, dáte svým voličům doporučení?

Ne, protože bych je urazil, moji voliči mají vlastní rozum a vlastní hlavu. Nicméně kdybych měl uvažovat v tom klasickém pravolevém schématu, tak dobrým kandidátem levice je Jiří Středula. Nebo Josef Středula?

Josef Středula.

No vidíte, a když ani nevíte, jaké má křestní jméno, tak se ještě musí trochu prosadit, dobře. A Vladimír Dlouhý je naopak dobrým kandidátem pravice. Když se tihle ti dva v druhém kole prezidentských voleb střetnou, tak to bude zajímavé a inteligentní utkání.

No, to nevím teda. Já jsem se díval na známost obou dvou politiků, ta není tedy úplně veliká. To nevím, to by museli teda opravdu zapracovat, jak Vladimír Dlouhý, tak Josef Středula. Vladimír Dlouhý je možná svým jménem známější, ale také trochu kontroverznější, protože je spojován s tou ekonomickou transformací v devadesátých letech, která není všeobecně příznivě přijímána. A Josef Středula prostě není příliš známý zatím.

Proboha, je to šéf největší odborové organizace.

To ano, ale jeho jméno zná pouze třicet pět procent lidí podle jednoho výzkumu.

Vážně? Tak musí na sobě, jak jste sám řekl, zapracovat.

Ekonomická témata, pojďme rychle. To mýto, my jsme to minule zase tady říkali, o tom zpoplatnění tisíce kilometrů a problémech s tou smlouvu. No jo, ono to má ale vývoj v tom posledním týdnu, protože mimo jiné Úřad pro hospodářskou soutěž řekl, že ta smlouva není platná, ale až za rok. To znamená, teď je takové vakuum, kdy ten nový provozovatel začne pracovat a za rok to může být zpochybněno. Já se na to ptám tedy s ohledem na potenciální rizika soudních sporů, arbitráží a tak. Mně se to zdá, že se to nepovedlo.

Určitě se to nepovedlo. Tak buď ta smlouva byla korektní, a v tom případě není co zpochybňovat, anebo tam zase byl nějaký problém, o kterém jsme mluvili v předchozí části.

To je možné, ale on totiž ten Úřad pro hospodářskou soutěž zakázal plnění té smlouvy, ale s ročním odkladem.

No právě.

Tak to je. A teď ministr dopravy říká, že má nějakou záložní variantu.

Ale neřekl, kterou.

A neřekl, kterou, a přitom od prvního prosince už to mýto se má vybírat. A teď, co jsem koukal, zájemců, kteří se tam registrují z řad těch dopravců, tedy není příliš mnoho. Já jenom, že jsem nervózní, je prvního října.

To jsou zase ty nové krabičky a podobně, ale já nejsem technik, abych posuzoval výhody satelitního systému na jedné straně a toho mikrovlnného systému na straně druhé. Ponechme to povolanějším.

Já vím, já to chápu, ale tak my jsme tady od toho, abychom hovořili ne jen o třeba korupci, je otázka, jestli tam něco takového bylo, to já samozřejmě nevím, o politické situaci, ale i potenciálních rizicích. No a já nechci hodnotit, jestli smlouva je nebo není platná, jenom tady vidím to potenciální riziko těch arbitráží a říkám si, no ty arbitráže už nás stály dost peněz, aby nás to zase nestálo dost peněz.

Na druhé straně mě potěšilo, že teď ministryně Schillerová vyhrála už tři arbitráže vůči solárním baronům.

Ano, to je pravda.

A to je dobrý začátek.

To je pravda. Tak jo, tak nechme tu ekonomiku a pojďme do zahraničí.

Na jednu otázku se zeptat musím. Těsně po skončení našeho minulého natáčení, když jsme spolu ještě chvilku hovořili u kávy, tak agentury vydaly zprávu, že zemřel Jacques Chirac.

Proč u kávy, my jsme hovořili u vína.

Ano, bylo to víno a voda. Teď nevím, jestli někdo z nás měl kávu, možná pan Ovčáček, nevím. Tak my dva jsme měli víno, to je pravda. Že zemřel Jacques Chirac, to uveřejnily agentury. No, je to jedna z nejvýraznějších možná evropských poválečných osobností. Jak ho hodnotíte, jak na něj vzpomínáte?

Já jsem se s ním sešel asi dvakrát. Nemohu tvrdit, že bych byl jeho znalec, ale jednání s ním bylo vždycky příjemné, přátelské a konkrétní, byl dobře připravený a nemluvil ve frázích.

Proběhl státní pohřeb, hold mu vzdávala celá francouzská politická reprezentace, ale i většina evropských politiků, tak jedna z výrazných osobností odešla.

Chcete nějakou historku z natáčení?

Já se nemůžu ptát na historky z natáčení, já jsem se ptal, jak na něj vzpomínáte.

Já jsem měl jednou účast na nějakém evropském summitu a většina, tehdy jsem byl ministerský předseda, většina premiérů se zrovna dívala na fotbal a bylo určeno, že tehdy a tehdy se sejdeme, abychom pokračovali v jednání, ale protože fotbal se protáhl, tak ti lidi nepřišli. Já jsem to po jejich příchodu zkritizoval a jediný, kdo se mnou souhlasil, byl právě Jacques Chirac.

Možná proto, že jste ze staré školy a byli jste zvyklí držet slovo.

Ne jenom slovo, ale i termín.

Pane prezidente, já víc otázek nemám, děkuju Vám za rozhovor.

Já se omlouvám Vašim divákům a koneckonců i Vám, že dnes mluvím trochu pomaleji. Je to způsobeno jednak dozvuky oslavy mých sedmdesátých pátých narozenin, ale také tím, že jsem absolvoval úspěšnou léčbu dehydratace organismu. Nějaký trouba na internetu napsal, že na to stačí vypít několik sklenic vody. Já dostal infuze, ve kterých byly minerály, ionty a já nevím, co všechno ještě. Teď už jsem přešel na infuzi perorální, to znamená, piju tuto minerálku, nedělá mi to dobře a dále to zpomaluje moji řeč.

Tak já jsem si tedy žádného zpomalení nevšiml, ale chápu, že to byl bonmot k tomu, abyste lidem vysvětlil, jak to tedy s Vaším zdravím je a jak to s těmi infuzemi je, protože já jsem také zaregistroval spoustu zasvěcených komentářů, že to musí být něco vážnějšího, než je pouhá dehydratace, protože dehydratace se léčí skleničkou minerálky.

Ona ta sklenička z vás zase vyplave, zatímco, aby se usadila v organismu, tak musí být obohacena právě těmi komponentami, o nichž jsem teď mluvil.

Tak jo, tak děkuju.

Příště budu mluvit poněkud rychleji. Na shledanou. 

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18.10.2019
  Dobrý večer, dobrý čtvrteční večer, vážení diváci televize Barrandov,...

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

15.10.2019
  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře...