ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 21.03.2019

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítám vás u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Tentokrát natáčíme v rámci výjezdu pana prezidenta do Karlových Varů, takže natáčíme v Karlových Varech v Grandhotelu Pupp, v legendárním ikonickém hotelu Karlových Varů. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Dobrý den.

Jak jsem řekl, setkáváme se v Karlových Varech, legendárním městě českého lázeňství proslavenému také filmovým festivalem a také Becherovkou. Já vím, že jste už před lety řekl, že Becherovku nepijete. Udělal jste malinkou výjimku a dal jste
si aspoň štopičku?

Ne, neudělal jsem výjimku a štopičku mi nikdo nenabídl, nabídl mi skleničku dobrého portského, a tu jsem s chutí vypil. Ale když už o tom mluvíme, pane Soukupe, zažil jsem nádherný zážitek a to je Zanderův sál. Viděl jste to někdy?

Ne.


Tak jděte se podívat, pokud Vás tam pustí. To je část Císařských lázní a je to tak krásné dílo našich předků, že by se dnešní designéři, dnešní architekti a tak dál měli chytit za nos a jít se naučit.

Císařské lázně jsou, pokud vím, v rekonstrukci a už se to blíží jaksi ke světlejším zítřkům.


Jsem rád, že nová primátorka plus nová hejtmanka plus nový ministr kultury společným úsilím našli peníze na rekonstrukci Císařských lázní, takže to dokazuje, že když se chce, tak to jde, a ti kdo předtím tvrdili, že to nejde, to prostě neuměli.

Pane prezidente, pomalu se pojďme sunout k politice a tak mě napadá, tedy pomalu, Karlovy Vary respektive nedaleký Loket také proslavil Goethe a jeho dílo, tedy Faust. Myslíte si, že je stále aktuální ve smyslu Faust a Mefistofeles, který byl převlečený čert, ďábel, který říkal, splním ti všechno, co chceš? Rozumíte, tím máme takovou tu přesmyčku, jestli dnešní politici mnohdy nejsou tedy ti Mefistofelové, kteří slibují, slibují, a přesto jsou to převlečení ďáblové?


Tak zaprvé, dnešní politici ne vždy mají intelektuální úroveň Fausta.

Zadruhé, ten Mefistofeles právě v tom Goethově pojetí není tak zlý, protože občas, aniž by chtěl, tak dokáže i dobré skutky.

A zatřetí, tenhle motiv se samozřejmě opakuje i jinde. Vemte Ježíšovo pokušení, že, to všechno ti dám, když padna, budeš se mi klaněti. Ježíš se neklaněl a udělal dobře.

Pane prezidente, v Karlových Varech jste, pokud jsem dobře počítal v otevřených zdrojích, popáté za celou dobu, kdy vykonáváte úřad prezidenta.


V kraji.

V kraji, v Karlovarském kraji. Vidíte tady z Vašeho pohledu viditelnou změnu?

Určitě. Tak zaprvé, nezaměstnanost klesla na úroveň tři procenta, což je celostátní průměr. Zadruhé, roste průměrná mzda, i když je stále ještě výrazně nižší než celostátní průměr. A za třetí, jsem hrozně rád, že kromě rekonstrukce Císařských lázní, o kterých už jsme mluvili, se podařilo otevřít kamenný hospic, kam jsem přivezl sochu Pražského Jezulátka, a doufám, že kardinál Duka, až někdy bude v Karlových Varech, takže tuto sošku požehná.

Pane prezidente, při Vašich výjezdech do krajů většinou navštívíte nějaký výrobní podnik, já jsem se koukal, že většinou je to jeden. Vyberete si jeden prostě podnik, který je buď významným zaměstnavatelem, nebo přispívá k průmyslu, nebo k věhlasu toho kraje a tak. Ale v Karlových Varech jste nikoho nenavštívil.


Tak zaprvé, ten hospic můžete považovat, i když je to trochu cynické, za podnik svého druhu. A zadruhé, měl jsem besedu právě včera s asi tak čtyřiceti nejvýznamnějšími podnikateli Karlovarského kraje a ta diskuze byla mimořádně zajímavá.

Dobře, tak opusťme Karlovarský kraj, tedy při naší debatě, jsme tady v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. No, pane prezidente, pojďme se věnovat těm aktualitám.

Jedna věc, která mě zaujala a možná tak trochu naštvala, bylo vyjádření pražského šéfa muslimů, jmenuje se Leonid Kušnarenko, který v reakci na negativní jaksi komentáře vůči muslimům, a souviselo to samozřejmě s tragédií na Novém Zélandě, vyzval muslimy, kteří se v České republice cítí ohroženi, aby se na něj obrátili, že jim pomůže opatřit si zbrojní pas a zbraň. Co Vy na to?

Já si myslím, že teď toho lituje, protože je to naprostý nesmysl, který jenom zhorší pozici muslimské obce u nás. Ryba smrdí od hlavy, takže jaký je šéf, taková je obec. Vím, že je to nespravedlivé, ale jako krátké spojení se to dá uplatnit. Tady byl kdysi konvertita pan Sáňka, pak byl nějaký, myslím, že se jmenoval Alrawi nebo tak nějak, a teď tady máme toho Kušnarenka. Mezitím byl ještě ten imám, který uprchl do Jordánska, a tam byl zadržen pro propagaci terorismu. Takže muslimská obec má smůlu na svoje šéfy.

To je sice možné, on se to snaží nějakým způsobem teď změkčovat, pravděpodobně se lekl reakce médií a veřejnosti.


No právě.

Tak se to snaží nějak jako vysvětlovat, ale přijde už mi to takové trochu kličkování, bylo to tedy velmi nesympatické. No, ono to asi bude trochu eskalovat i nepříjemnou nebo ne příliš pozitivní náladu vůči muslimům a samozřejmě vůči muslimské obci. Místo aby on tu situaci nějakým způsobem klidnil a snažil se o smířlivý postoj a vysvětlování věci, tak zaujal takový militantní, který se teď snaží nějak...

Já jsem četl jeden rozhovor s ním a stačilo mi to. Není to člověk intelektuálních kvalit doktora Fausta, o kterém jsme mluvili před chvílí.

Další aktualita je, která zase trochu naštvala mě. Neříkám, že je to nějaká velká zpráva, ale policie uvažuje společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím o změně zákona tak, nebo změně předpisů tak, aby policie mohla odposlouchávat v případě závažných trestných činů lidi a případně dělat i jiné úkony v trestním řízení bez souhlasu soud. A mně to tedy přijde velmi průlomové. Když se podívám pár let nazpátek, tak jsme tady vedli debaty o tom, jestli inspektoři životního prostředí mohou vstoupit do obydlí, pokud mají podezření, že topíte něčím zakázaným, a tak dále. A tohle je takový už další level, policie by mohla odposlouchávat lidi bez souhlasu soudu.

Zaprvé, kdo bude posuzovat, co je a co není závažné? Zadruhé, každá instituce včetně policie si snaží vykolíkovat co největší prostor, říkají tomu Američani elbow room, to znamená prostor pro lokty, a když jim to dovolíme, uděláme chybu, protože v demokracii je systém vah a protivah. Proto si myslím, že tento návrh by neměl projít.

Tak s tím se naprosto shoduji, zaráží mě, že se o tom nevede příliš velká a prudká debata. Mně přišlo a možná je to s pohledem, optika trochu pokřivená, protože už je to třeba dva roky, pokud se hovořilo o pravomoci inspektorů životního prostředí, tak o tom byla velká debata. A tohle tak nějak zapadlo a příliš se o tom nediskutuje, no.

Další aktualita je žádost Velké Británie o prodloužení lhůty brexitu do 30. června. A přitom Evropská komise ústy Jeana-Clauda Junckera už říkala, že nepřipadá v úvahu, aby Velká Británie posouvala termín po datu konání parlamentních voleb ve Velké Británii, tedy po 23. květnu. A oni to udělali. Tak a co bude dělat Česká republika? 


Je teoreticky možné, že Evropská rada, která se k tomu musí vyjádřit jednomyslně, tuto žádost splní, ale v takovém případě je přeci logický důsledek, že Britové budou muset jít k evropským volbám. Tak mají ještě asi měsíc čas na sestavení kandidátek, ale jistě se dostanou do časové tísně.

To je pravda. Já jsem tam udělal chybu, nejsou to parlamentní volby, jsou to volby do Evropského parlamentu. To se omlouvám.


Evropské volby, ano.

No, já teď chci uvést jaksi téma Václava Klause, ale uvedu ho ještě jednou otázkou. Vlastimil Tlustý, bývalý ministr financí a významný člen ODS řekl, že vítači Evropské unie jsou něco jako vítači třetí říše, a to se nám trošku rozmohla ta přirovnání k třetí říši a k nacismu. On kandiduje do Evropského parlamentu a upřímně řečeno, já to moc nechápu. Tihle ti zarytí odpůrci.


Kdo kandiduje?

Vlastimil Tlustý.

Vidíte.

Tihle ti zarytí odpůrci. A Vlastimil Tlustý není jediný.

Na jakém místě kandiduje?

Za poměrně neznámou stranu, Stranu nezávislosti České republiky. Nevím, na kterém místě, pravděpodobně nemá vůbec žádnou šanci se tam dostat, to ne. Akorát, když někam kandiduju, tak se tam chci dostat, místo v Evropském parlamentu znamená vysoký plat a spoustu dalších výhod. Proč tam ti lidé kandidují?


Podívejte se, pokud jde o Václava Klause mladšího, je to téměř jediný skutečně úspěšný politik Občanské demokratické strany měřeno objemem preferenčních hlasů. Byl druhý po Andreji Babišovi, to určitě víte, zatímco mnozí jiní politici dostali daleko méně. Jestliže se tato strana zbavuje svého úspěšného politika, a to říkám, že s mnoha jeho názory nesouhlasím, tak se domnívám, že dělá chybu, protože politiku dělají ti úspěšní lidé, kteří dokáží oslovit voliče.

Podívejte se, pane Soukupe, já jsem zažil spoustu dnes neúspěšných politiků. Zažil jsem Petra Pitharta spojeného s Občanským hnutím, které zaniklo. Zažil jsem Daniela Kroupu spojeného s Občanskou demokratickou aliancí, která zanikla. Zažil jsem Ivana Pilipa spojeného s Unií svobody, která zanikla, a tak bych mohl pokračovat dál a dál. Kdo si dnes vzpomene na Radka Johna a Věci veřejné. To všechno jsou politické mrtvoly na politickém hřbitově. Občas někde vykřiknou v novinách a to je všechno. Takže, neúspěšných politiků, pane Soukupe, máme dost, ale když je občas někdo úspěšný politik a dokáže oslovit voliče, tak se ho ta strana zbaví, je to logické? Dá se to vysvětlit pouze závistí, komplexem méněcennosti, nedostatkem tolerance a podobně.

Ono se to dá také, pane prezidente, vysvětlit tím, že ti předsedové strany dospějou k názoru, že ta strana je firma, v uvozovkách, a že všichni členové té strany musí dodržovat jejich názory, protože ty jsou jediné správné. Tak to na mě působí, protože upřímně řečeno Václav Klaus se netajil kritikou vedení ODS, ano netajil se a byl vyloučen. Ta záminka byla skutečně jenom záminkou. Já jsem to uvedl na tom přirovnání k té třetí říši, ano bylo to nešťastné vyjádření v Parlamentu, na půdě Parlamentu. Nebo nešťastné, no takové trochu kulhající přirovnání, i když smysl toho příspěvku nebyl nesmyslný. Šlo o poměr jaksi evropských regulací proti zákonodárné iniciativě vycházející z českých poměrů, no ale on byl vyloučen. Nepřijde Vám, že se ta strana ODS trochu sobotkizuje ve smyslu, ten kdo nedodržuje názor předsedy, bude prostě vyloučen, protože předseda nás vede ke světlým zítřkům? A patří to k Parlamentu?

O Sobotkovi se tvrdilo, že provádí, jak se tomu říkalo, personální genocidu, máte pravdu, ale taky víte, jak to dopadlo, sedm procent. Já si myslím, že strana, která má výrazné osobnosti, byť s různými názory, podívejte se, já jsem také měl ve vedení sociální demokracie Petru Buzkovou nebo Stanislava Grosse, a ti měli velmi často odlišné názory od mých, ale nebyli vyloučeni a byli velmi populární. Takže co z toho vyplývá? Ano, sobotkizace je možná, je možná veliká strana, ale není možné oboje současně.

Tak se domnívám. Víte, i Bohuslav Sobotka, ano, on odstranil svoje odpůrce z vedení a z různých funkcí, to ano, ale pokud si dobře vzpomínám, vylučovat ze strany, to se neodvážil, ať už šlo o jeho odpůrce Michala Haška, Jiřího Zimolu a tak dále a tak dále. Tady byl prostě ze strany odstraněn Václav Klaus, což je prostě...

Máte pravdu, nehledě na to, že i když nejsem nostalgický nebo sentimentální, kromě toho co jsem o něm uváděl, tak je to syn otce zakladatele. A byť jsem byl oponentem Václava Klause staršího, tak musím uznat, že tu stranu vybudoval a ve své době byla úspěšná, takže alespoň elementární úcta tímto směrem by se slušným lidem slušela.

Ono by se mohlo říci, že tahle událost byla vnitřní záležitostí ODS, a prezidentu republiky a ostatním příliš nepřísluší se k tomu jaksi vracet a dalekosáhle to...


Tak Vy se mě ptáte a já Vám odpovídám.

Ne, já tím chci uvést to, že z mého pohledu ale ta otázka je na místě, protože možná to svědčí o netoleranci k jiným názorům, pokud v rámci jedné strany, která má ambici být velkou, a Petr Fiala říká, že chce příští vládu sestavovat on.

To říká Bartoš taky, z Pirátů. Takže máme tady hodně potenciálních premiérů, že?

Ano, ale nesvědčí to o té netoleranci k jiným názorům, o snaze neustále rozdělovat kádrovat? Víte, kam mířím?


Ale já už jsem Vám jednou říkal, že pokud si lidé nejsou zcela jisti svojí pozicí, pak budou sahat buď k té genocidě, to je taky drsné přirovnání že, anebo rovnou k vylučování. Ono je to de facto téměř totéž. Pokud si jsou jisti svojí pozicí, tak to dělat nebudou.

Mimo jiné Václav Klaus starší, tedy otec Václava Klause, vyloučeného Václava Klause, řekl, že pokud by jeho syn byl vyloučen o několik týdnů dříve, ještě by měli čas, to znamená otec a syn, založit si svůj subjekt a jít s ním do evropských voleb. Tím pádem naznačil, že pravděpodobně teď u Klausů v kuchyni znova debatují o založení nové strany. Myslíte si, že je to reálné? A pokud ano, mají šanci uspět?


Mají šanci uspět, ale bude to velmi, velmi těžké. V těch evropských volbách by to měli lehké, protože tam je de facto jeden jediný volební obvod, a při průměrné účasti dvaceti procent Vám stačí osmdesát tisíc hlasů a ty by snadno získali, aby měli alespoň jednoho zástupce v Evropském parlamentu. V těch parlamentních volbách tam už musíte budovat krajské a samozřejmě i okresní organizace, je to těžká práce.

Pane prezidente, další událostí, která se stala tedy včera, je nezvolení profesora Aleše Gerlocha ústavním soudcem. Senát prostě jeho nominaci odmítl a získal pouze devatenáct hlasů ze šedesáti čtyř. Obecná otázka, co tomu říkáte?

Tak mně už se to stalo po třetí, vzpomínám si, že byli navrženi soudci Sváček a potom soudce Výborný, mimochodem z lidové strany, kteří byli tehdejším Senátem odmítnuti. Tak jsem pokrčil rameny a navrhl jsem jiné kandidáty, netrucoval jsem. Na druhé straně si velmi vážím toho, že garanční Ústavněprávní výbor poměrem hlasů 7:3 doporučil profesora Gerlocha. Vážím si i toho, že senátní kluby ANO a sociální demokracie pro něj hlasovaly.

Pokud si opozice, opoziční senátní kluby chtěly popřát chvilku herostratovské slávy, tak tím jenom uškodily ne mně, ale Ústavnímu soudu, který mohl mít skvělého člena.

To ano. Teď jsem, ta následující otázka, já ji uvedu. Víte, pan profesor Gerloch desítky let učí na Právnické univerzitě v Praze na Univerzitě Karlově, desítky let. Desítky let je vedoucím Katedry ústavního práva a teorie státu a práva, což jak známo, víte, teorie státu a práva je nejobtížnější zkouška na právnické fakultě, a tak vzhledem k té obtížnosti té zkoušky, profesor Gerloch je považován mezi studenty, a myslím si, že i mezi svými kolegy, za takového nepsaného lídra, nepsaného nejvzdělanějšího profesora právnické fakulty. A on je zpochybňován z ohledu své odborné kompetence, či dokonce morálních kvalit. A mě šokovalo, že neúspěšný kandidát na prezidenta Hilšer řekl, že zpochybňuje jeho odborné kompetence proto, že přednášel na nějakých soukromých školách, které pan Hilšer neuznává, a přitom jako externě možná tam šel. Není ten důvod jenom odpor vůči Vám, neschytal to pan profesor Gerloch?


Víte, ne jenom, také, ale ne jenom. Dodal bych ještě k té Vaší charakteristice, že tuším v roce 2006 byl už profesor Gerloch vyhlášen právníkem roku, což je nejvyšší ocenění tohoto typu.

Ano, zcela oprávněně.

Já bych opsal takový oblouk a řekl bych, že v tomto případě třeba zrovna u toho pana Hilšera se může projevit jakýsi komplex méněcennosti, protože pan Hilšer zcela určitě není ústavní právník, pochybuji, že by mu nějaká vysoká škola, ať už soukromá nebo veřejná dala šanci učit. Prostě tato závist, docela obyčejná lidská závist, může být také jednou z příčin, neříkám jedinou příčinou, negativního hlasování.

Nevím, mně tedy přijde, že se spíše hlasovalo o Vás než o profesoru Gerlochovi.

Proč? O mně by se hlasovalo, kdyby byla prezidentská kandidatura.

No to ano, ale profesor Gerloch je šéfem Katedry ústavního práva a velmi uznávaným odborníkem a zvolen ústavním soudcem nebyl.

Opakujete se, to jste řekl a já s Vámi souhlasím. Nicméně znovu opakuji, že profesor Gerloch nebyl bohužel zvolen. To, že to pokládám za nízkost nebo ubohost části senátorů, je jedna věc, ale řekl jsem Vám jasně, že nebudu trucovat, že je to třetí případ tohoto typu, nikoli první, a že se budu snažit po určitou dobu přemýšlet a hledat kandidáta, ale...

Další varianta je, že necháte to místo neobsazené.


Ale ne, to by zase bylo sprosté a já nejsem jako poslanecké, pardon senátní opoziční kluby.

A jak dlouho tedy budete přemýšlet?


Já mám ve zvyku přemýšlet poměrně rychle, ale neptejte se, co to znamená rychle.

No, teď jsem Vás trošku popudil, ale já v tom budu trochu pokračovat. Nemáte pocit, že se stalo zvykem, trestat Vás prostřednictvím těch, kteří Vás podpoří? Ať už mediálně nebo, musel jste si všimnout, že v podstatě každý, kdo se za Vás postaví, tak se stane terčem takového mediálního džihádu, dá se říci, když jsme mluvili o těch muslimech. Prostě silného odporu kritiků, kritiky, který má za cíl takové lidi zahnat do kouta, aby se začali bát a nestavěli se za Vás. Jinými slovy Vaši kritici nemají nic na Vás, tak se snaží útočit na Vaše spolupracovníky, na lidi, kteří Vás podpoří, a prostě je zastrašit.


Když ti spolupracovníci jsou silné osobnosti, tak se zastrašit nedají. Na druhé straně, i když bych nepoužil zrovna Babišův výraz o novinářích, to jest, že jsou zkorumpovaná sebranka, i když s tím v zásadě souhlasím, tak si myslím, že novináři, a nedávno jsme mluvili o neúspěšných politicích, které ti novináři adorují a na úspěšné útočí, že ti novináři prostě trpí jistou slabostí a snaží se tedy přimknout k těm slabým a nenávidět a závidět těm silným. Je to škoda, jsou tam samozřejmě výjimky, ale je to tak.


Teď možná taková rýpavá otázka, revanšujete se těm lidem, kteří to musí nějakým způsobem snést a strhnou na sebe tu nenávist a kritiku?

A jak bych se jim měl revanšovat? Pozvat je na oběd?

Třeba, já nevím. Je to otázka na Vás, tak jestli je hloupá, tak neodpovídejte.


Tak já si myslím, že obchod tohoto typu by vlastně jenom dokazoval, že to obvinění mých spolupracovníků je správné, protože oni očekávají ode mě, že jim seženu nějakou funkci třeba velvyslance nebo něco takového. I když je mám rád, v životě jsem to neudělal a taky neudělám.

Ale takhle jsem to nemyslel, že by nějakou funkci, ale mně to bylo teď líto z pohledu státu, z pohledu úrovně Ústavního soudu, z pohledu vzdělanosti, ten útok, a ponižování profesora Gerlocha. Mně to bylo líto, vůči němu.

Zejména kdyby ho aspoň ponižovali lidé, kteří jsou byť přibližně na stejné úrovni s ním. Ale zeptejte se, kolik je v Senátu erudovaných ústavních právníků, ti jsou vlastně jenom v tom gesčním výboru, že. Najednou tito lidé mají rozhodovat o tom, kdo bude ústavní soudce. Podívejte se, pane Soukupe, Ústava mně dává výhodu, že členy Bankovní rady, což je nejvýznamnější ekonomická instituce, mohu jmenovat bez jakékoli kontrasignace, a ne aby nějaká podivná instituce mně to schvalovala. A co se stalo, jmenoval jsem členy Bankovní rady, nikdo neprotestoval, nebyly žádné polemiky týkající se jejich odborné úrovně a všechno je v pořádku.

Pane prezidente, pojďme hovořit o paní ministryni Maláčové. Já tady mám několik otázek, ta první je taková zase rýpavá. Já, když jsem se díval do veřejných zdrojů, tak Vy zhruba před rokem jste ji jmenoval ministryní a při té příležitosti se hovořilo o tom, že jste od ní dostal dokument strategie přípravy na stárnutí, a ten měl být dopracován a tak. A já jsem teď hledal, hledal, hledal, jestli se s ním něco stalo, a ono se s ním nestalo vůbec nic. Přijde Vám to normální, že paní ministryně dá prezidentovi republiky dokument nebo strategii přípravy na stárnutí, a pak se na to vybodne?

Řekněme, že to odložila, buďme gentlemani a věřme té lepší variantě.

No, já se ptám. Tím jsem chtěl trochu uvést to, že jste ji v nedávném rozhovoru, myslím pro Právo, podpořil, tak jestli to pořád trvá?

Já jsem ji podpořil za jednu velmi konkrétní věc, kterou jsem říkal Vám, a sice že zrušila podivnou instituci, která se jmenuje Fond dalšího vzdělávání. Říkala mi, že tato instituce měla šest set padesát úředníků, nechala si padesát, propustila šest set. Pokud je to pravda, no tak je to krásná ukázka boje s byrokracií, protože o Fondu dalšího vzdělávání nikdo z nás nic nevěděl, to byla úplně zbytečná instituce.

A takových je, až na to, že většinou se stane, že ti propuštění úředníci se rozlezou do jiných úřadů té samé instituce a tak, ale dobře.

Já vím, ale v soukromém sektoru je uvítají s otevřenou náručí, jenomže budou muset pracovat.

Budou muset pracovat, no dobře. Já se teď ptám, nebo chci se zeptat na tu věc, která se teď hodně diskutuje. A to je ten rodičovský příspěvek. Paní ministryně říkala a považovala to za velkou, za svoji velkou, jaksi cíl a výzvu a výhru, že zvedne ten rodičovský příspěvek z 220 tisíc na 300 tisíc korun, což tedy mezi námi je takové zvláštní, protože dříve to byla částka měsíční. Bylo tam řečeno 7600 korun měsíčně je rodičovský příspěvek.


Ano, ano.

Za vlády Petra Nečase se tohle z nějakého důvodu zrušilo a dala se ta celková suma 220 tisíc, asi aby to vypadalo lépe. No každopádně slíbila to zvednout. Teď se řeklo, že se to zvedne jenom rodičům, jejichž děti se narodí po roce 2020, jinými slovy tak se z toho vyvlíkla. Zaznamenal jste to? A co tomu říkáte?


Zaznamenal, ale víte, z rozpočtového hlediska je to rozumné opatření, protože koneckonců není možné, aby některé opatření bylo retroaktivní, to znamená, když se ten rodičovský prostředek zdvíhá, tak se má zdvíhat až rodičům dětí, které se narodí po tom datu, co je uveden do praxe.

To je sice dobrá poučka, ale ten rodičovský příspěvek, pokud mluvíme o krizi demografického vývoje, malé natalitě a tak dále, tak ten rodičovský příspěvek se nezvedl od roku 2007, kdy byl premiérem Jiří Paroubek, a rodiče si za to koupí v tuto chvíli zhruba o čtvrtinu méně věcí než tehdy.


Ale já uznávám, a nemám také nic proti zvýšení rodičovského příspěvku, že je dobré to udělat, i když si myslím, že ne všechno zvládnou peníze. Potřebujeme stavět startovací byty pro mladé rodiny a desítky dalších konkrétních opatření, ale o tom se teď nebavíme. Já tady uvádím dva argumenty, první je rozpočtový. Něco jiného je, kolik by to stálo, kdyby se to dělalo od začátku, jak Vy navrhujete. Stálo by to asi, pokud se nemýlím, 12 miliard, možná o něco víc, a to je opravdu hodně, zatímco tady by ten náklad byl podstatně nižší. No a druhý, protože jsme se před chvílí bavili o právničině, tak jeden z právních principů zní,...

To je ta retroaktivita.


Ano. Že žádné opatření nemá být retroaktivní.

Ano, no tak dobře, trošku to kulhá, ale budiž, budiž. Víte, Jiří Paroubek, a já jsem jeho kritikem, dokonce on na mě podal několik žalob a stížností na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a tak dále, tak abych byl spravedlivý, tak on tehdy říkal, když se tehdy za něj v roce 2007 zvyšoval rodičovský příspěvek, tak on říkal, že cílem je, aby rodičovský příspěvek činil čtyřicet procent průměrného příjmu, což by dnes znamenalo zhruba 13 200 korun rodičovského příspěvku. A ve srovnání s tím rodičovský příspěvek je teď něco mezi šesti a sedmi tisíc korunami v průměru měsíčně.

Rozpočet není nafukovací a blíží se ekonomická krize. Já jsem teď měl oběd s podnikateli, a ti, protože to bylo v Ašském výběžku, už upozorňovali, že v Německu začali propouštět, no a že díky tomu se Češi zaměstnaní v německých podnicích vracejí zpátky do republiky. Ano, není to zatím žádný masivní jev, ale je to nějaký signál. A když se blíží ekonomická krize, tak rozpočtové zdroje budou ještě omezenější, než jsou teď.

To ano.

Šetřeme, ale nešetřeme na nesprávném místě.

No to ano, ale tady jsme vedli jaksi ekonomickou debatu o procyklickém a proticyklickém rozpočtu, z mého pohledu právě proto, že se blíží jaksi horší doba, tak podpora rodin s malými dětmi a podpora natality podle mého názoru tedy opravdu není od věci, právě proto.

Ale já proti ní vůbec nic nemám, nikdy jsem ji nekritizoval. Kritizoval jsem zbytečné plýtvavé výdaje na úředníky, na obnovitelné solární elektrárny a desítky dalších konkrétních věcí. Mimochodem, když jsme v Aši, víte, že město vyhrálo soutěž, kterou vypisuje ekonomické oddělení Karlovy Univerzity, a že se ta soutěž jmenuje Neplejtvák? To znamená soutěž, kde jste nejúspěšnější v tom, že neplýtváte. Já mám teď v pondělí večeři s Andrejem Babišem, tak mu doporučím, aby obdobnou soutěž vypsal i ve své vládě.

No, dobře. Vy jste to sám zmínil, ty důchodce. Teď se vede další boj, letos se jaksi prosadilo přidání seniorům zhruba o devět set korun. Andrej Babiš tvrdí, že příští rok si prosadí to samé, ale pořád naše důchody jsou za evropským průměrem, silně za evropským průměrem. Když se podívám na výdaje na jaksi potraviny a nápoje, tak čeští senioři dávají zhruba třicet procent svého důchodu na potraviny a na nápoje, zatímco třeba Němci jenom třináct nebo čtrnáct procent. Mně to tedy nepřijde, že by jaksi Češi jedli o tolik více než Němci.

Pane Soukupe, ale tohle je čiro čistá demagogie.

Není.


Protože jste zapomněl, že jsme byli čtyřicet let ve velmi nevýkonném systému, který nás od té západoevropské úrovně značně vzdálil. No to je prostá pravda.

Ano, to určitě je.

Takže teď si stěžovat, že nějakým maoistickým velkým skokem tu úroveň nedoženeme. Já si všímám toho, zda se k ní postupně blížíme, a i když to trvá dlouho a je to pomalé, alespoň se blížíme.

Pane prezidente, ale to, co jsem řekl, je prostě fakt. Vy to řeknete jako demagogii, protože to nechcete slyšet, ale to je prostě fakt. Na druhou stranu já tím samozřejmě, tou otázkou, chci uvést to, a mohl bych pokračovat dál při srovnání důchodu v Německu a v Česku, ale já chci uvést to, že ministryně Maláčová řekla, že není žádná důchodová reforma potřeba. Jinými slovy ona je se stávajícím systémem spokojena. Když jsem se ptal představitelů komunistů, tak říkali, stávající systém je v pořádku, průběžný, není potřeba s ním nic dělat. Problém je ve mzdách, pokud máme nízké mzdy, máme malé výběry sociálního pojištění, a tím pádem máme malé důchody. Musíme zvednout mzdy, abychom měli více na důchody. To je teorie komunistů. Spolu jsme hovořili o tom, že nám chybí ty zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské penzijní fondy, mimo jiné třeba v tom Německu jsou velmi významnými přispěvateli k důchodům z toho důchodového připojištění, které tam Němci mají.


Ve Spojených státech také.

Ve Spojených státech taky. A ministryně Maláčová říká, že není potřeba nic dělat, tak já tomu nerozumím.

Ten průběžný systém pay-as-you-go, tak ten má jednu výhodu, že je poměrně rovnostářský a poměrně stabilní, což odpovídá české mentalitě, protože Češi jsou nejrovnostářštější národ Evropy. To neříkám ani jako kritiku, ani jako chválu, ale jako konstatování. Jakmile, a to už je ta otázka třeba té Nečasovo reformy, zavedete nějaký další pilíř, který je v podstatě založen na principu zásluhovosti, tak se objeví fenomén, který se prolíná celou naší dnešní diskuzí, a to je fenomén závisti. Jak to, že on má výrazně vyšší důchod, než mám já. To je ostatně otázka diskuze mezi takzvanými starodůchodci a novodůchodci, kde se ty nůžky do určité míry rozevřely, a tak dál.

Dobře, tak nechme paní ministryni Maláčovou, teď si asi trošku oddychne. Pane prezidente, teď v rámci návštěvy Karlovarského kraje jste při jedné debatě s občany, myslím, že to bylo ve Vintířově, odpovídal na otázku, proč Turecko útočí na Kurdy, kteří, Kurdové bojují s Islámským státem. A Vy jste, pokud jsem to dobře pochopil nebo přečetl, řekl, no v zásadě proto, že Turecko je spojencem Islámského státu. Bylo to tak?

Nepoužil bych možná zrovna termín spojenec, ale podporovatel, ale ono to vyjde de facto nastejno. Podívejte se, pane Soukupe, tohle to je veřejná informace, já se nechci chlubit tím, že jsem ji odhalil. Prostě konstatovalo se v době, kdy Islámský stát vládl na velkém území ať už Sýrie nebo Iráku, že právě do Turecka prodává ropu, kterou, řekněme, že nezákonně, těží na různých ropných polích. No a já jsem pouze citoval tuto informaci jako důkaz té spolupráce mezi Islámským státem a Tureckem. A kromě toho jsem říkal, a to trochu zapadlo, že zatímco dříve bylo Turecko čistě sekulární stát, Kemal Atatürk, že, a armáda byla garantem sekulárního státu, tak dnes dochází k jakési postupné islamizaci Turecka a armáda je tak trochu decimována po posledním pokusu o puč, takže nemůže být garantem té sekularity.

To jste skutečně řekl. Vy jste řekl slova, že sází Erdogan na islamizaci Turecka, to jste skutečně řekl.

Tak tak.

No, a v téhle té souvislosti je logická otázka, Turecko je členem Severoatlantické aliance, hlásí se do Evropské unie a současně je zřejmé, že tedy řečeno Vašimi slovy, sází na islamizaci. Ten tlak je tam zřejmý, opuštění toho, Atatürkovy sekulární představy Turecka je zřejmé. Má problémy s kurdskou menšinou a dokonce tedy to může být vykládáno tak, že s Islámským státem spolupracoval a tak. Nedokáže se s Kurdy vypořádat tak, aby byli všichni spokojeni. A ta otázka je jednoduchá, má být tedy Turecko bezpečnostním rizikem pro Evropu?

Já jsem trošku alergický kvůli Huawei na ten poněkud demagogický termín bezpečnostní riziko. Ještě k těm Kurdům, před několika lety jsem se sešel s panem prezidentem Barzáním, který mě ujišťoval, že jednou bude nezávislý Kurdistán. Jestli jste četl krásnou knihu Jamese Aldridge, která se jmenuje Diplomat, a ta vyšla už někdy začátkem padesátých let, tak ta je věnována tomuto tématu a je skvělá, doporučuji k přečtení. No a proč o tom mluvím, protože ozbrojená služka Kurdů a takzvaní pešmergové velmi účinně bojovali proti islamistům, někde jedině účinně, a právě proto jsme trochu citliví na to, když je Turci napadají.

Myslíte si, že můžeme očekávat nějaké problémy s Tureckem? Andrej Babiš tam pojede na státní návštěvu, ale na druhou stranu Turecko je pátou nejoblíbenější destinací Čechů na dovolené, protože jeho pobřeží u jaksi moře je dlouhé, je tam poměrně levno. Můžeme očekávat nějaké potíže diplomatické?


Já si myslím, že ani ne, protože ta veřejná informace, kterou jsem pouze citoval, ta běží veřejným prostorem už asi dva, možná tři roky. Ale v každém případě Vy jste se vlastně ptal, jestli Turecko není v Severoatlantické alianci bezpečnostním rizikem.

Ano.


Na druhé straně buďme objektivní, Turci mají své jednotky v Afghánistánu, stejně tak, jako je máme my, takže dívejme se na obě strany mince. A dokud se budou podílet na protiteroristických akcích Severoatlantické aliance, tak je všechno v pořádku.

Jsme v regionu, tedy v Karlovarském regionu, a já tady mám takovou otázku na kriminalizaci rozhodnutí samospráv. Podle mého názoru celou řadu místních zastupitelů, ne jen v Karlových Varech, ale v celé zemi, a starostů tahle věc trápí. Já jsem si přečetl, že zhruba dvacet pět procent starostů se potýká buď s trestním stíháním, nebo různými trestními oznámeními a šetřením policie. Je to podle Vás ideální stav?


My jsme teď měli diskuzi s ministrem spravedlnosti, a ten zcela oprávněně říkal, že trestné činy komunálních zastupitelů představují 0,03 setiny procenta všech trestných činů. A teď ano, já sám zažívám případy, kdy se setkávám se stíhanými komunálními zastupiteli, ale nezapomeňte, že téměř devadesát procent těchto stíhaných je osvobozeno soudy, což je velice zajímavá informace. Můžete namítnout, že po dobu trestního stíhání jejich rodina i oni sami jsou určitým způsobem frustrováni a budete mít pravdu.

Samozřejmě.

Ale finis coronat opus, takže zaplať pán bůh, že alespoň na konci je to soudní rozhodnutí.

Dokonce jsem se díval, že za poslední tři roky bylo zahájeno čtyři sta třicet osm trestních řízení představitelů samospráv, čtyři sta třicet osm. Z nich osmdesát čtyři procent bylo odloženo bez podání obžaloby, bez sdělení obvinění prostě v rámci toho přípravného řízení. A ty trestní oznámení podávají samozřejmě firmy, které neuspěly ve výběrových řízeních. Pokud se přihlásí pět firem do výběrového řízení a vyhraje jedna logicky, no tak čtyři jsou nespokojené. Stalo se dobrým zvykem podávat trestní oznámení, že tam byla korupce a tak dále. Podávají ty trestní oznámení samozřejmě jaksi bývalá vedení radnice, která ve volbách neuspěla, to znamená neúspěšní politici a podobně. Ale ta šmouha na těch místních představitelích zůstane. Jak se říká v Česku, není šprochu, aby nebylo na něm pravdy trochu. Já chápu tenhle ten přístup u ministrů, pokud jsem v takto vysoké funkci, musím to snést, ale u té samosprávy ti lidé nebudou chtít kandidovat, nebudou to chtít dělat, proč by si to nechal líbit?

Samozřejmě, oni také někdy zejména státní zástupci ale i někteří policisté jsou až příliš horliví a uvědomte si, že těm lidem ničí zbytečně život, pokud to obvinění je neodůvodněné. A problém spočívá právě v tom, že oni nedokáží odlišit důvodné a nedůvodné obvinění. Co na to říci, zvýšit kvalitu práce policie i státních zástupců, protože jinak vám ti komunální zastupitelé budou odcházet, neboť už dnes platí, že celá řada z nich...

Přesně tak.

...se vzdala svých funkcí, aniž by musela. Měl jsem krásný zážitek, kdy tam byl starosta, který tam byl dvacet osm let, a jako sukovitý dub, který odolává větru, vydržel všechny útoky a všechny pomluvy a dvacet osm let tam vydržel.

To je pan starosta statečný, ale já mám zase jiný příklad, víte. Já znám velmi úspěšného ředitele jednoho velkého pražského divadla, který žije kousek za Prahou, a byl dlouhá léta zastupitelem, myslím, že dokonce místostarostou. On nikdy na to nebral mzdu, dělal to jako práci pro tu obec, kde žije, kde žijí jeho děti, a po sérii různých trestních oznámení na nějaké rozhodnutí o chodnících, já nevím čím vším, řekl, hele, já už to dělat nebudu. Já tohle nemám zapotřebí, já to dělám zadarmo, já mám své práce dost, abych ještě byl vláčen policií. Já to dělat nebudu. A to mi přišlo škoda.

V takovém případě, když je osvobozující rozsudek, tak nám někdy, pane Soukupe, chybí zpětná vazba, která spočívá v tom, že se zeptáte toho policisty nebo toho státního zástupce, který to dozoroval, z jakých důvodů, pokud to nebyla nějaká pavlačová drbna, tak z jakých důvodů to obvinění podal. A když se ukáže, že ty důvody byly falešné, měl by být taky postižen. Policista je taky jenom člověk, taky dělá chyby a taky má být za ty chyby postihován.

Zase se vracíme k tomu, aby náhodou se nestalo, že policejní šetření je prostě pouze prostředkem vyřizování si účtů mezi politickými konkurenty a policie v tom hraje roli někdy v uvozovkách užitečného idiota, může se stát.


Já jsem teď hovořil s Marií Benešovou, bývalou ministryní spravedlnosti, a ta říkala, a ukazovala to právě ministru Kněžínkovi, že má konkrétní dokumenty o tom, že si u nás lze objednat trestní stíhání. Doslova objednat.

To je to, co říkal Andrej Babiš, my jsme o tom debatovali mnohokrát, protože...


Já jsem tomu zpočátku nevěřil, ale člověk má právo změnit svůj názor. Takže zase zpětná vazba, když si někdo objedná trestní stíhání, měl by být veřejně ostrakizován, kritizován, no jenomže naše milovaná média na to nemají.

Přesně tak. A většinou to souvisí s tím, že jaksi mediální oblíbenci jsou těmi, kteří takové věci iniciují, aby si vyřídili své účty. O tom jsem já osobně přesvědčen a mimo jiné jsme o tom hovořili několikrát. Já jsem tedy velmi rád,...


Určitě ano.

...že trochu měníte názor.

Pane prezidente, ještě jedna věc související možná s tím trestním stíháním a neustálým podezříváním těch místních zastupitelů. To soutěžení na cenu, ta modla, že nejlevnější musí vyhrát. Víte, když to řeknu tak, tak v tom případě by ministři měli možná jezdit v tom nejlevnějším indickém autě, někde jsem četl, že snad nejlevnější auto, které se vyrábí, je Tata nějaká. Měli by používat nejlevnější mobilní telefon, protože přeci auto jako auto, telefon jako telefon, ale my přeci doma také nekupujeme to nejlevnější, protože nám to třeba nevydrží, že si říkáme, no radši si koupím něco dražšího, protože mi to vydrží déle.

Víte, co je to Dixonův test, pane Soukupe? Dixonův test znamená odříznutí extrémů. To znamená, Tata stojí asi čtyřicet tisíc, ale ona se sem snad ani nedováží, a Bentley stojí, já nevím, dva tři miliony.

Možná pět, já nevím.


Takže nechme to na Superb, případně pro nižší státní úředníky něco méně, než je Superb, Fabia třeba. Ale v každém případě nejděme do těchto extrémů.

Úplně poslední otázka, pane prezidente, se týká ekonomiky. Ministr životního prostředí Brabec, vicepremiér, chce po vzoru Německa zřídit takzvanou uhelnou komisi, která by jaksi zkoumala jaksi postup nebo přesun energetiky z fosilních zdrojů k těm obnovitelným. Jaksi jak přejít z těch fosilních zdrojů na ty obnovitelné. Předpokládám, že Vy s tím nesouhlasíte?


Ale tak, když zřídí komisi, která mu vysvětlí, že je to nesmysl, no tak ta komise splní svůj účel.

Když jsme u toho, Evropská unie nyní jaksi dala takové nařízení, že by se do roku 2030 mělo vyrábět čtyřicet procent vozů na elektřinu, osobních automobilů. Je to podobný nesmysl?


Je to velký nesmysl, a dá se to protiargumentovat velice jednoduše. Jak nabíjíte vůz na elektřinu, strčíte ho do zásuvky že?

Ano.

A z té zásuvky berete elektřinu, která je případně vyráběna ať už z uhelných anebo třeba z jaderných elektráren. Čili jenom z levé kapsy to přendáváte do pravé a vůbec nic jako čistou energii tím nezískáváte. Kromě toho, pane Soukupe, ty vozy mají krátký dojezd, ty vozy mají malý kufr, protože se tam musí vecpat ty lithiové nebo jiné baterie, čili ty vozy nejsou konkurenceschopné z těchto a jiných důvodů. Aby byly konkurenceschopné, tak by se měly dotovat, já jsem zásadně proti dotacím elektromobilů. Když si je chce někdo koupit s tím kufrem a s tím dojezdem, prosím, ale za tržní cenu.

Tak, pane prezidente, já další otázky nemám.


Tak doufám, že příští setkání, protože teď mě čeká cesta do Rakouska, bude ve Vídni, a pokud ne, tak bude ještě jednou tady v České republice.

Příští týden, pokud jsem se dobře díval do itineráře Vašich cest, tak příští týden ještě stihneme se potkat na Pražském hradě.


Výborně, budu se těšit.

Děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente.

Všechno nejlepší Vašim divákům. 

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18.10.2019
  Dobrý večer, dobrý čtvrteční večer, vážení diváci televize Barrandov,...

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

15.10.2019
  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře...