ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 11.04.2019

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítám vás u pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem, který natáčíme na Pražském hradě, bohužel ale ve středu. Předtáčíme jej, protože ve čtvrtek má pan prezident plný program, což zrovna v těchto dnech je trošku smůla, protože několik hodin po nás přijde premiér Andrej Babiš hovořit s panem prezidentem o změnách ve vládě. No nedá se nic dělat.

Dobrý večer i Vám, pane prezidente.

Dobrý den. A abych upřesnil, ten jiný program je návštěva chorvatské prezidentky na Pražském hradě.

To jsou státnické věci, nedá se nic dělat. Samozřejmě když jsem souhlasil s tím, že budeme předtáčet, tak jsem nevěděl, že půjde o tak důležitý den. Co čekáte?


Můžeme si o tom popovídat za týden.

Co čekáte od pana premiéra? S čím přijde?

Samozřejmě, že mi chce sdělit svůj návrh na drobné změny ve složení české vlády, a já předpokládám, že pokud ten návrh bude zahrnovat i dobré odborníky, takže mu vyhovím.

No, pojďme se tomu chvilku věnovat. Hovoří se o ministru dopravy Danu Ťokovi, a to je takřka jisté, že na jeho místě dojde ke změně. Dan Ťok řekl, že...


Ne takřka jisté, to je jisté, protože on sám podal demisi.

Přesně tak. On sám řekl, že jaksi odstoupí, protože se cítí unaven, a Vy jste se dokonce vyjádřil, myslím pro televizi Nova, že jeho demisi přijmete. Věříte těm důvodům, že odchází, že je unavený?


On mně sám říkal asi dvakrát, že se chystal rezignovat, a já jsem ho vždycky přemlouval, aby tak nečinil. Bohužel, teď se rozhodl a já jsem té televizi Nova mimo jiné říkal, že ho pokládám za dobrého ministra dopravy podle počtu zahajovaných, nikoli dokončených, ale zahajovaných dopravních staveb.

Máte pravdu, ty plány na zahajování staveb jsou poměrně velkolepé a je nepochybné, že vzhledem ať už k administrativním komplikacím při vyřizování formalit, tak při délce, jaksi technologické délce stavby se jimi chlubit bude až ten další, nebo ten ještě další ministr. To máte pravdu, ale nepřijde Vám divné, já jsem se ptal, jestli tomu, že je unaven a že jaksi má dost útoků na sebe, jestli tomu věříte, jestli je to ten pravý důvod?


Já si to dovedu představit. Ne každý má takovou výdrž jako já, aby v české politice vydržel třicet let, a ještě čtyři roky vydrží.

No já, víte, já jsem trošku podezřívavý. Ale o mně je známo, že jsem kdysi boxoval, víte, když si vyberete sport jako je box, tak holt musíte počítat, že to občas bolí, to se nedá nic dělat, badminton to není. Když jdete do politiky, no tak je to trochu podobné jako s tím boxem, tak mě tedy překvapuje to odůvodnění, no.


Tam byly dva typy útoků, jednak útoky od opozice, ale upřímně řečeno každá opozice kritizuje vládního politika, to je normální. Pak byly útoky od médií. Víte, že říkám, že česká média nejsou příliš inteligentní, takže to bych klidně ignoroval. No a pan ministr Ťok tam uváděl ještě jeden důvod, a to byl tlak ze společnosti Kapsch. Tomu jsem dost dobře, pane Soukupe, nerozuměl, protože Kapsch to přece prohrál.

No, to je právě, víte, ta vřava okolo toho mýta, mně to přijde trochu zvláštní. Ta vřava tedy narůstá, je tam tedy ta kauza, že údajně tedy společnost Kapsch se scházela s Jaroslavem Faltýnkem, nebo její představitelé, a Jaroslav Faltýnek zase s Úřadem pro hospodářskou soutěž, respektive jejím předsedou, no dobře. Nikdo v tom není obviněn. Ten Kapsch nakonec neuspěl, ale je okolo toho vřava. Na druhou stranu tu zakázku získala společnost CzechToll, která tedy patří do stáje PPF nejbohatšího Čecha. Myslíte si, že pan Kellner se s nikým nescházel okolo té věci? Že tam tu nabídku poslali poštou?

Já nevím, já nejsem ten, kdo by měl kontrolovat jeho schůzky. Ale v každém případě byli tady dva uchazeči, jeden z nich vyhrál, a je to potřeba respektovat, aby ten nový mýtný systém už začal fungovat. Jinak víte, že jsem několikrát vyjádřil výhrady k tomu zpoplatnění devíti set kilometrů silnic první třídy, a jsem rád, že nakonec se našlo takové šalamounské řešení, že zpoplatněny budou, ale...

Nulovou sazbou.


Nulovou sazbou.

To jo, ale to je právě ten právní problém, který já tam vidím a na který upozorňuji, protože podle všeho několik trestních oznámení právě s tímto odůvodněním jde na Ministerstvo dopravy a chystají se žaloby. Co jsem viděl, společnost Kapsch zažalovala Úřad pro hospodářskou soutěž a tak, a ta situace začíná být velmi nepřehledná. Jinými slovy nemůže to být tak, že s tím pak bude problém, že nakonec opravdu ta zakázka se nepodaří. Že to třeba soud zruší, nebo něco takového, a ten nový ministr pak řekne, ale to byl problém toho předchozího? Nemůže to být ten pravý důvod odchodu pana Ťoka?


Ne. Já samozřejmě panu ministru Ťokovi do hlavy nevidím a myslím si, že problém je vyřešen. Vyřešen vítězstvím SkyToll, a to říkám jako člověk, který přemýšlel o tom, jestli ta satelitní technologie je opravdu výhodnější než mikrovlnná. Bylo mi trochu líto, že tady zůstanou ty mýtné brány, takže jsem se ptal pana ministra Ťoka, co s tím udělá, a on mě přesvědčil, že ty mýtné brány mohou být užitečné v několika věcech. A já Vám řeknu jenom dvě, abych nezdržoval. První, a to je strašně důležité, že mohou měřit přetížení kamionů. No a druhá, že na základce SPZ budou zjišťovat ukradená auta.

Ano, ty mýtné brány a tak, tu technologii si koupilo Ředitelství silnic a dálnic a nechť si ji používají, jak chtějí. Já jenom upozorňuju, já nestraním nikomu, mně je to jedno, ale upozorňuji na hrozící problém a bude to ještě zajímavé. Mimo jiné, když jsme u té dopravy, já pana ministra Ťoka považuju za velmi vzdělaného, vlídného, inteligentního člověka, dobře komunikujícího. Já proti němu lidsky nemůžu mít ani stín pochybnosti nebo vůbec žádnou výhradu. Z mého pohledu to byl jeden z nejrozumnějších ministrů, které jsme tady kdy měli. Ale ty výsledky samozřejmě té dopravní problematiky nebo dopravní sekce vlády nejsou příliš dobré. A já neříkám, že za to může Dan Ťok, ministr dopravy je v tom jenom jedna figura, ty problémy se zadělávaly už u předchozích ministrů a tak.

Já Vás teď doplním, ne přeruším, ale doplním. Málo se zdůrazňuje role takzvaných ekologických neboli zelených aktivistů, kteří dokázali na několik let zablokovat různé dopravní projekty tím, že podávali neustálé a neustálé žaloby.

Ano, ale zase je slyšet výtky k tomu, že vláda, ať už současná, předchozí málo pracovala s Evropskou unií. Málo jsme čerpali strukturální fondy v Evropské unii vyhrazené na dopravu a upřímně řečeno, všechny problémy, které teď jsou, pomalé rekonstrukce, málo zahajovaných staveb a tak dále, vyplývají z toho, že jsme se na tu dopravní problematiku v Evropské unii nesoustředili a raději jsme čerpali dotace na nějaké rozhledny a regionální rozvoj a podobné věci. Nedáte pokyn novému ministrovi...?

Ne, ne, ne, ne, pane Soukupe, nikdo si příliš nestěžoval na nedostatek peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury, spíše na nečerpání těchto prostředků právě na základě toho, co jsem Vám před chvílí říkal. Když vám někdo dvacet let, což byla dálnice D8 mezi Ústí a Drážďany, když vám někdo dvacet let blokuje nějakou dopravní stavbu, no tak co je vám platné, že máte na tu stavbu připravené peníze, když je stejně nemůžete použít?

Tady se úplně neshodneme, pane prezidente, protože masivnost výstavby dálnic, železniční infrastruktury a podobně u nás opravdu zaspala, pokud to srovnám s Maďarskem, Polskem, které ještě před patnácti lety byly daleko za námi v hustotě, kvalitě silnic a tak. Teď už nás předběhly a svádět to na ekologické iniciativy, ano, může být do určité míry pravda, ale já to spíše vidím jako neschopnost vlády.

Zaprvé, já ten příklad zejména Polska uvádím při každém setkání, takže v tom se naopak shodujeme, ale podívejte se, možná, že v tom Polsku nemají tak silné zelené hnutí jako v České republice. Takže já nic nesvádím, ale podle mého názoru a koneckonců i podle názoru pana ministra Ťoka těch žalob prakticky na všech dopravních stavbách, teď mluvím hlavně o silničních, bylo tolik, a teď jedna vysokorychlostní železnice je zase blokována spolkem, jehož členem je jeden jediný senior, a mohl bych uvádět desítky...

Ale zase, je to odpovědnost vlády a politiků, že nezměnili předpisy, které takováto zvěrstva, v uvozovkách, dovolují.


Ano, teď se to konečně, měli jsme poradu s paní ministryní Dostálovou o stavebním zákonu, teď se to, bohužel velmi pozdě, mění a například tyhle ty ekologické spolky už nebudou mít to právo veta, které de facto měly.

Mimo jiné, poslední otázka k té dopravě, my tady hovoříme o systému výběru mýta a v podstatě jde o to, která firma z toho bude mít kšeft. Ten kšeft spočívá v tom, že z té částky, která se vybere za mýto, určité procento připadne tomu, který to mýto spravuje. Dobře, o tom se bavíme hodně, ale valná většina té částky jde do státního rozpočtu a mnoho expertů, a i v mezinárodním srovnání, upozorňuje, že problém České republiky není tedy ten způsob vybírání mýta, ale jeho výše. Že jsme příliš levní a že by to řešilo spoustu dalších věcí, že pro mezinárodní dopravce, tranzitní dopravce jsme pořád nejlevnější cestou, jak se dostat ze západu na východ nebo opačně. Nestálo by za to uvažovat o razantním zvýšení toho mýta, abychom tu tranzitní dopravu prostě vyrovnali s Rakouskem nebo Polskem?

Abychom dnešní diskuzi nestrávili celou jenom dopravní problematikou, tak poslední odpověď na Vaši otázku. Zaprvé, ten výnos z mýta pro státní rozpočet je asi deset miliard korun a režijní náklady, tedy zisk té firmy, je asi tak plus mínus jedna miliarda. Dřív to bylo víc a pak se to poněkud snížilo. A teď, podívejte se, pane Soukupe, když nějak razantně zvýšíme poplatky za mýto, no tak co se stane? Ty kamiony nás budou objíždět po těch krásných dálnicích, kde jsme se shodli, že jak v Polsku, tak v Maďarsku existují, a budou mít daleko pohodlnější jízdu, než mají tady.

No, pane prezidente, přeci lidé jsou na přecpané silnice, dálnice, zvláště vzhledem k rekonstrukci, naštvaní primárně kvůli kamionům, kteří to blokují. Pamatuje si na jaksi tu katastrofu 16. prosince, kdy tam lidé stáli desítky hodin, protože kamiony to zablokovaly. Oni někde jezdit musí, nákladní doprava patří k našemu životu, to se nedá nic dělat. Mně jenom, mám podezření, jestli stát jaksi uměle neudržuje ty ceny příliš nízko, aby to pro ty dopravce bylo výhodné. Kdybychom ty ceny měli stejně jako v Polsku nebo v Rakousku, no tak pojedou tudy, kde to mají kratší, to je jednoduché.

Nejde o to, kde to mají kratší na dopravní vzdálenost, ale na časovou vzdálenost, což není jedno a totéž.

No, dobře, tak pojďme, jestli můžeme, k očekávaným změnám ve vládě. Jestli je můžeme komentovat, protože říkám, je středa zhruba poledne.

Počkejte, počkejte na naše příští setkání.

No, to už bude trošku pozdě, protože ty změny buď budou už provedeny, nebo je všechna média už budou mít, a my je za týden budeme jenom opakovat. Souhlasil byste s odvoláním ministryně průmyslu a obchodu paní Novákové?

Záleží na tom, kdo by byl navržen jako její náhradník. Nicméně toto je předčasné a podobně, jako se k této věci nevyjadřuje Andrej Babiš do doby, než se se mnou setká, tak se i já nebudu vyjadřovat, byť u sympatického moderátora, jako jste Vy.

No, děkuju za pochvalu, ale radost z Vaší odpovědi nemám. Váš názor na pana Havlíčka? Je to místopředseda Rady vlády pro vědu, výzkum a inovace. Hodně se o něm debatuje, je často vidět s premiérem Andrejem Babišem jak v tuzemsku, tak na zahraničních cestách. Byl s ním ve Spojených státech a Andrej Babiš o něm pěje slova chvály.

Ty spekulace opravdu jsou, ale já nemám spekulace rád, já si poslechnu návrh pana premiéra a bude-li se týkat pana Havlíčka, budu velmi pozitivní. Tak aspoň něco jsem Vám řekl.

Aspoň něco. Hodně se spekuluje ještě o ministru spravedlnosti Kněžínkovi. Mně to trošku překvapilo. Je to jeden z takových těch méně viditelných členů vlády, příliš se nevyjadřuje. Možná mu chybí určité mediální charisma nebo odvaha, působí trochu nervózně a média ho nevyhledávají. Může tohle být ten důvod, proč se spekuluje, nebo příliš podléhá státním zástupcům?

Mě to překvapilo, jenomže novinové spekulace jsou projevem nízké inteligence našich novinářů. Já Vám dám příklad. Tuším, že v Lidových novinách, které jsem v tomto pořadu několikrát označil podle mého názoru za nejhloupější deník, se objevila spekulace, že jsem panu premiérovi Babišovi jako náhradníka nebo náhradnici za pana Kněžínka navrhl Marii Benešovou. Já jsem v životě nic takového neudělal, což neznamená, že bych to neuvítal, kdyby se to stalo, ale tady vidíte, jak Lidové noviny lžou.

No, ministr Kněžínek vyhověl Vaší stížnosti a podal tedy stížnost pro porušení zákona v souvislosti s odložením toho trestního stíhání brněnského politika Bartíka. Podržíte ho za to?

Tak já se zeptám pana premiéra, pokud mně vůbec navrhne jeho odvolání, jaké má proto důvody. To je legitimní otázka.

U ministra spravedlnosti mě to překvapilo, a to je velmi těžká pozice. On odpovídá za resort spravedlnosti, což je velmi těžké, státní zástupce, justice, činitelé soudů a tak dále. Tam samozřejmě úzce spolupracujete, protože Vy jmenujete soudce, Vy jmenujete vedoucí funkcionáře justičního systému a, jak známo, je to jedna z klíčových věcí státní správy. Ten nástupce, pokud tedy pan Kněžínek opravdu bude navržen k odvolání, bude jedna z klíčových osob vlády, tu Marii Benešovou vylučujete?

Podívejte se, dokud nebudu za A znát, zda vůbec premiér navrhuje jeho odvolání, což je pod otazníkem, za B koho navrhuje jako nástupce, tak se o tom nebudu bavit. Tečka.

No, dobře tak tím jsme ukončili debatu o změnách ve vládě, aspoň něco. Já Vám za ní děkuji.

Tak pojďme k těm aktualitám. No, pane prezidente, já celkem, jak je teď móda ty sociální sítě, celkem sleduji Facebooky a ostatní sociální sítě vládních činitelů a je to zvláštní. Oni tam dávají desítky fotografií ze zahraničních cest nebo rodinných fotografií, jak jsou spokojeni, a mě to tedy přivádí na myšlenku, jestli tedy necestují příliš mnoho. Aspoň podle těch fotografií to vypadá. Tu tam je pan ministr Petříček s rozjedeným hamburgerem a paní ministryně Maláčová s nedopitým pivem a tak, a připadá mi, že si to cestování užívají. O cestách premiéra jsme se bavili už několikrát. U pana Petříčka, ministra zahraničních věcí samozřejmě cestování je součástí jeho práce. Víte, na co jsem se chtěl zeptat, že jsem neviděl žádnou aktivitu u toho českého řidiče, který je odsouzen ve Francii za to, že pašoval migranty, ale mezitím se pan Petříček zastal nějakého jiného řidiče, který ale už mezitím byl propuštěn policií, takže to nic nestálo, a ten pan Sagan tam je prostě ve vězení. Podle všeho to vypadá, že opravdu ty důkazní materiály jsou velmi slabé, a jediný, kdo se ho zastává, je pan Zdechovský, což je europoslanec KDU-ČSL.

Blíží se eurovolby a já nechci pana Zdechovského podezřívat, že to dělá jenom kvůli svému zviditelnění, ale jistou souvislost to může mít. Ale máte pravdu v jedné věci, toto je mimo jiné agenda ministra zahraničních věcí. A když toto bude dělat, a bude-li případně úspěšný, tak v takovém případě, i z hlediska poskytnutí právní pomoci, třeba budu mít o panu ministru Petříčkovi lepší mínění.

Já doufám, že se na náš pořad dívá.

Pane prezidente, pojďme k rozpočtu nebo hospodaření státu. O tom, že rozpočet je velmi napnutý a bude, o tom jsme hovořili. O tom, že dramaticky rostou výdaje, zatímco příjmy jaksi stagnují, o tom jsme hovořili také. Vláda vymyslela to, že je potřeba zvednout daně, dobře, dobře. Ale zase jsou to cigarety a tedy lihoviny. Co Vy na to?

Podívejte se, já jsem kuřák a nejsem abstinent, a přesto neprotestuji proti tomuto zvýšení daní, protože, jak se správně říká, jsou to daně z neřesti. No a tak, když budeme méně kouřit a méně pít, tak sice náš život bude chudší, ale třeba se dožijeme vyššího věku. Víte, jak odpověděl Winston Churchill na otázku, proč se dožil devadesáti let?

Ne.


Whisky, cigars and no sports.

No sports.

No sports, ale asi nevěděl naši daňovou politiku. Nicméně samozřejmě, že tohle to nijak podstatně státnímu rozpočtu neprospěje. Já vnímám i ty obavy, že černý trh s cigaretami a možná i s alkoholem se tady zvýší, ale v zásadě proti tomu nic nemám.

Já to chápu, jaksi je to celkem vděčné, protože všichni víme, že pít se nemá a kouřit se také nemá. To znamená, potrestáme ty, kteří to dělají. Až na to, že jsou jich miliony a jaksi tu, můžou se cítit provinile, že kdyby nepili a nekouřili, tak by to neměli dražší. Cena cigaret má stoupnout až o deset korun na krabičku, což mi přijde tedy poměrně dost, ale pořád to není tolik, jako třeba ve státě New York, kde opravdu jedna krabička cigaret stojí čtrnáct dolarů, což je částka přesahující tři sta koruna. To už, tam se tedy určitě neblížíme, ale chápu, že potřeba zvyšovat příjmy státního rozpočtu tady je. A znova, už rok upozorňuji na to, že ti digitální giganti, Facebook, Google a podobně, jsou zdaněni velmi málo nebo skoro vůbec. Evropská unie, česká vláda a premiér Babiš mně osobně říkali, že je to problém Evropské unie a že ta to musí řešit a že my nemůžeme. Evropská unie to nevyřešila, v prosinci dávali návrh na zavedení digitální daně, který neprošel. A mezitím Rakousko, Německo si to zavedli sami. Nemůžeme udělat to samé, než trestat pořád zase kuřáky?

Já doufám, že uděláme to samé. Příklad Rakouska je inspirující a vymlouvat se na Evropskou unii je tak trošku, no nechci říci zrovna zbabělé, ale příliš opatrnické. Dobře, ale nezapomeňte, že ta digitální daň tohoto typu vynese přibližně jednu miliardu korun. Takže to je na pokrytí těch výdajů, ať už se jedná o důchody, rodičovský příspěvek a leccos jiného, šest miliard na zlevněné jízdné, jak dobře víte, tak to je trochu málo. Mně je na ministryni Maláčové sympatické, že stejně jako já se zmiňuje o možnosti odstranění daňových výjimek a osvobození od daně. O tom jsme už tady ve Vašem pořadu dvakrát mluvili, takže to nechci opakovat, ale tam, cituji opět paní ministryni Schillerovou, by se možná našlo až několik desítek miliard úspor, ale chce to odvahu bojovat proti těm lobbistickým skupinám, které si ty výjimky vylobbovaly.

A mimo jiné zavedení samozřejmě té digitální daně, ona ta jedna miliarda korun, to říkáte, také jsem to někde četl, ale to je velmi pesimistický odhad, který, podle mého názoru by to bylo podstatně více. Mimo jiné odhaduje se, že zvýšení daně, tedy to, co navrhuje vláda na cigarety a lihoviny, by mohlo přinést deset miliard, což tedy upřímně řečeno také není žádná hitparáda, co bychom si povídali.

A pak tady máme ještě daň z finančních transakcí, což není totéž jako digitální daň, i když si to někteří lidé pletou. To je takzvaná Tobinova daň podle jména jednoho z nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Já jsem ji vždycky prosazoval a taky mně říkali, že to není možné, no a vidíte, už se začíná zavádět.

Dopadnete jako já, na Vaše slova dojde.

Ano.

No, ono je tedy pravda, že příjmy státního rozpočtu teď rostou meziročním srovnáním aktuálně zhruba o pět procent, ale výdaje o třináct, což je tedy dramaticky špatně.

Pokud nechceme deficit, což by ovšem bylo přiznáním selhání rozpočtové odpovědnosti, tak musíme hledat nové zdroje příjmů a já jsem o svém oblíbeném tématu, zrušení těch sto sedmdesát dvou výjimek a osvobození od daně, už tady mluvil. Řekl jsem odhad ministryně Schillerové, a to už by pokrylo velmi podstatnou část rozpočtových výdajů.

Pane prezidente, pojďme k další věci, o které se teď hodně hovoří, a tam tedy stoprocentně platí Vaše slova, já jsem vám to říkal.  To je kauza Nikulin. Tedy my jsme se do toho pustili tehdy oba dva a byli jsme v podstatě jediní a byli jsme oba dva, Vy samozřejmě více, označováni jako proruský prezident a tak dále a já jako proruský šváb. No jo, ale hovoříme samozřejmě o tom rozhodnutí ministra spravedlnosti Pelikána vydat Jevgenije Nikulina Spojeným státům. Bylo to v té době, kdy předseda Sněmovny reprezentantů sem přiletěl ze Spojených států a čekalo tady jeho letadlo zaparkované na Ruzyni a čekal si prostě na toho Jevenije Nikulina, což samozřejmě odmítli. Ministr Pelikán to udělal a v době té návštěvy ho tedy vydal. Ústavní soud teď řekl, že ministr Pelikán porušil zákon. No, máte radost z toho, že jste měl pravdu? Čekáte omluvy?

Nejde o omluvu, nejde o radost. Samozřejmě, že si vážím rozhodnutí Ústavního soudu, mimochodem bylo založeno na přesně stejných argumentech, jaké mně dal pan profesor Gerloch, protože jsem ho samozřejmě požádal o expertizu. Pak několik málo kvalifikovaných senátorů to použilo jako záminku, proč ho nevolit za ústavního soudce. Ale já bych řekl něco úplně jiného, pane Soukupe. Pan ministr, nyní tedy exministr Pelikán, měl být ministrem spravedlnosti suverénní České republiky. Neměl být servilním subalterním úředníkem, který se podbízí zahraniční velmoci. A všiml jsem si jednoho jeho vyjádření, když se sestavovala nová vláda a on v ní nebyl, a ptali se ho, proč se do té nové vlády nehlásí, tak on říká, prezident by mě nejmenoval. A dobře věděl, proč.

To je sice možné, problém je v tom, já tedy se u té kauzy chci zastavit. Vy jste zmínil to, že profesor Gerloch, což je, a znova tedy opakuji, já jsem se za něj postavil hned od začátku, znova opakuji, jeden z největších žijících expertů na ústavní uspořádání a ústavní právo, nebyl jmenován soudcem Ústavního soudu a velká část té kritiky byla směřována, že je proruský, že slouží proruským zájmům, že slouží Vám, a důkazem proto mělo být jeho stanovisko ke kauze Jevgenije Nikulina. Přitom on neřekl nic jiného než Ústavní soud teď, protože ta situace byla jasná. Prostě ministr spravedlnosti tehdy vydat nesměl, na to nemusím být ústavní expert, stačí být normálním právníkem, vydat nesměl. Pan ministr Pelikán to samozřejmě, pane prezidente, věděl, a přesto se rozhodl porušit zákon. To je z mého pohledu tak alarmující, že se u toho chci zastavit.

Ministra Pelikána jsem o tomto názoru informoval při našem jednání, takže samozřejmě máte pravdu, že o tom věděl. Pokud se rozhodl postupovat proti právnímu názoru, který byl celkem evidentní, tak možná, že byl pod jistým tlakem, a teď už asi těžko budeme dešifrovat, jak intenzivní a v jakých formách ten tlak byl. Víte, když teď Ústavní soud toto stanovisko profesora Gerlocha akceptoval, no tak by možná bylo dobré, kdyby několik příliš horlivých senátorů, kteří ovšem vůbec nerozumějí ústavnímu právu, navrhovalo odvolání některých již existujících ústavních soudců.

Pane prezidente, ta právní problematika je jednoduchá, to přece každý průměrný právník, pokud si otevřel zákon, věděl, že ministr Pelikán porušil zákon, a je přeci zcela zřejmé, že jej porušil proto, že věděl, že až se zjistí, že ten zákon porušil, a podmínkou toho byla stížnost právních zástupců Jevgenije Nikulina, což udělali, až se to zjistí, no tak už v té věci se nedá nic dělat, protože ten člověk byl vydán do Spojených států. Nejde o něj, jde o to, že český ministr spravedlnosti vědomě porušil zákon v zájmu Spojených států.

Zahraniční velmoci.

To je přeci... a dobře, ale za vládu odpovídá předseda vlády, je to jeho vláda.


Řekněme to tak, že ministr Pelikán už není ministr.

Ale Andrej Babiš o tom věděl.


To já nevím, já jsem s ním o tom mluvil a on mně jenom ukazoval SMSku od ministra Pelikána, že byl vydán do Spojených států. Mimochodem tady se říká, že se mělo rozhodnout mezi Ruskem a Spojenými státy, protože oba dva státy žádaly o vydání, ale drobný rozdíl, pane Soukupe, je v tom, že ten Nikulin se chtěl vrátit do Ruska. Jinými slovy tam mu hrozil nějaký drobný trest za nějaký počítačový podvod, ale opravdu drobný trest. V Rusku by tedy si asi něco odseděl a pak by byl na svobodě, no v té Americe je to trochu horší.

A víte, že mně je jedno, co s tím Nikulinem bude? Mně jde o to, kam byl vydán. Mně jde o to, že vědomě na nátlak Spojených států zcela evidentně, předsedy Sněmovny reprezentantů, který si pro něj přijel, český ministr porušil zákon. Pokud by ho neporušil a počkal na ten výsledek azylového řízení, a pak si ho vydal do Ameriky, tak je mně to jedno, to je jeho pravomoc. Mně jde o to, že pod nátlakem cizí moci porušil zákon a předseda vlády o tom věděl.

Ale Vy jenom opakujete přesně to, co jsem řekl před třemi minutami sám.

No jo, ale předseda vlády o tom věděl. Z toho jste mi vyklouzl.


Já si nejsem jist, jestli byl informován i o právních důsledcích, to znamená o té stížnosti advokátů Nikulina. Nicméně já jsem argumentoval v zásadě tím, že je třeba počkat na kasační stížnost, a teprve poté se rozhodnout.

Kdo bude platit náhradu škody, odškodnění za chybný postup státu?

V takových případech...

Pokud jejich advokáti Jevgenije Nikulina tu žalobu podají?

V takových případech to jde z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti, to je běžná praxe.

To znamená z peněz nás všech?

Samozřejmě, že ano.

No, to je bezvadný. Já jsem se koukal na ten, kolik zaplatilo ročně za loňský rok Ministerstvo spravedlnosti. Zaplatilo 232 milionů korun jako odškodnění, což mi přijde docela dost, a ten jaksi trend je stoupající zhruba o dvacet šest procent za rok. O čem to svědčí?

Svědčí to o poměrně špatné práci. Já vím, že zase se ozve nějaká Unie státních zástupců a začne mě kritizovat, když řeknu, že pan Ištván už tady způsobil jednu ostudu a teď možná páchá další, že se ozvou soudci, když budu říkat, že soudní řízení je extrémně pomalé, a teď ještě ta kauza Nečesaný ukázala, že je ne jen pomalé, ale i chaotické. No ale já si myslím, že právo ne jenom prezidenta, ale každého občana České republiky je kritizovat tyto nedostatky a že potrefená husa zakejhá, ať už jsou to státní zástupci nebo třeba soudci, když jsem jim vyčítal, že Nejvyšší správní soud byl pod vlivem těch zelených aktivistů. No tak zakejhají a život jde dál.

Mimo jiné americké zájmy, které tady zcela evidentně sehrály takhle zásadní roli, až jsme se nechali ponížit. Podle mého názoru je to ponížení srovnatelné, to, co se dělo, když si naše ministry nebo státní představitele zavolali do Moskvy za dob Sovětského svazu a tam je peskovali za nějaké věci, které jsme tady udělali, tak tohle bylo stejné ponížení naší národní hrdosti nebo jaksi sebevědomí našich státních představitelů, dobře. Američané velmi tvrdě zasáhli proti firmě Huawei a čím dál tím více států a čím dál tím více informací hovoří o tom, že jaksi ten zásah nebyl ani tak bezpečnostní, ale spíše politický. Mimo jiné Mezinárodní telekomunikační unie vydala stanovisko, že na zařízení Huawei nevidí nic rozdílného oproti jiným zařízením a že tedy nebezpečná nejsou. Hovořili jsme tady o Velké Británii, hovořili jsme o Německu, teď se přidalo Maďarsko, které s Huaweiem začalo otevřeně spolupracovat. Jaký to bude mít vývoj u nás?

Já vím, že společnost PPF už uzavřela s firmou Huawei obchodní dohody o spolupráci. To už není jenom nezávazné memorandum, které bylo uzavřeno v Šanghaji při mé cestě tam, ale teď dokonce mi říkali, v době nejprudší palby Dušana Navrátila proti firmě Huawei, aniž by, jak říkal pan premiér, Navrátil přinesl jakýkoli konkrétní důkaz, tak firma PPF uzavřela s firmou Huawei normální smlouvy, takže tady se bude instalovat technologie této firmy. A je to tak dobře, stejně tak, jako je to dobře v Maďarsku.

Mimo jiné o PPF už dneska hovoříme podruhé, je to náhoda?

Poprvé v jaké souvislosti?

Mýta. Protože PPF vyhrála tu soutěž o mýta.

To je pravda, no a? Petr Kellner je úspěšný podnikatel, já mám rád úspěšné podnikatele a například nemám rád neúspěšné podnikatele, viz Zdeněk Bakala a další. No a každý politik si má vážit úspěchu, protože ten úspěch, nikoli krádež, nikoli podvod, ale podnikatelský úspěch, přispívá k úspěchu nás všech.

No, tak mě to jenom zaujalo, tak jsem to konstatoval. Hovoříme o nich už podruhé, no dobře.

Pane prezidente, pojďme k věcem, které podle mého názoru zajímají valnou část veřejnosti, a to jsou hypotéky. My jsme tady několikrát hovořili o zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, zastropování té výše hypotéky a celou řadu podmínek příjmů a myslím doložení jaksi splatitelnosti té hypoteční půjčky. Vláda teď přišla s tím, že by dovolila mladým lidem do třiceti šesti let vzít si hypotéku do sta procent jaksi hodnoty té nemovitosti, což by znamenalo určité změkčení. Je to správná cesta řešení bytové problematiky? Protože tím akorát dovolí se lidem více zadlužovat. To neznamená o tom, že byty se zlevní. Oni se byty zdražují a jako reakci na to vláda udělá to, že si lidé budou moci půjčit víc, ale to budou muset vrátit, splatit.

Podívejte se, pane Soukupe, já jsem věděl a také jsem Vám to říkal, že americká hypoteční krize začala právě těmi stoprocentními hypotékami. A rozjela se řetězová reakce, protože, když klesly ceny nemovitostí a banka měla jako ručení nemovitost, která stála o polovinu měně než dříve, no tak samozřejmě se to přeneslo do bankovního sektoru a tak dál. Na druhé straně tady bych řekněme trochu váhal. Víte proč, podívejte se, nemáme-li být morbidní, tak můžeme očekávat, že lidé do třiceti šesti let se dožijí přesně dvojnásobku pravděpodobnosti dožití, což je u českých mužů sedmdesát dva let, a že za takto dlouhou dobu tedy budou schopni alespoň to zaplatit, když nic jiného. Ale že by se mně to moc líbilo, to Vám dám trochu za pravdu, je to riziko a mezi nimi může být mnoho těch, kteří to ani tak nezaplatí.

Já to poslouchám. No, jde o to, že ten problém zdá se býti hlubší. Česká národní banka, a teď mluvíme tedy makroekonomicky, Česká národní banka tedy přitvrzuje v poskytování hypoték. Zvýšila úrokové sazby, regulovala přístupy k hypotékám. A Ministerstvo financí zcela evidentně teď jde proti nim. České národní bance se to nelíbí. To znamená, teď je tady přetahovaná mezi Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Pokud to Ministerstvo financí prosadí, tedy zákonnou úpravu, no tak České národní bance nezbude nic jiného, než zvyšovat úrokové sazby, pokud si chtějí udržet to, že zpřísňují hypotéky. No ale to je očekávaný vývoj. Já jenom říkám, že pokud to takhle půjde, jak to vypadá, tak, jak jsem to předestřel, no tak tím budou dusit celou ekonomiku, nikoliv jenom sektor bydlení. Rozumíte?


Víte, že jsem byl vždy na straně České národní banky, ale pozor, ne jenom ve snižování té hranice pro hypotéky, aby tam nebylo těch sto procent, ale také jsem podporoval zvýšení úrokových sazeb. A víte, proč? Protože v normální ekonomice, čímž neříkám, že naše ekonomika je normální, platí, že když jsou vysoké úrokové sazby, tak se promítají i do komerčních bank, a tím pádem, když máte na spořícím účtu nějakou úložku, tak za ni něco dostanete, nikoli prakticky nulový úrok, jako je tomu teď. Češi byli vždycky spořící si národ a jeden ze zločinů, který se teď tady děje, je, že ať už kvůli vysoké likviditě nebo kvůli jiným příčinám, komerční banky až na několik nepatrných výjimek neposkytují střadatelům možnost, aby hrdě říkali, toto je úrok z mých úspor.

To ano, ale ty banky, tak co mají dělat. Tak oni buď poskytují úvěry do ekonomiky, kde mají ty výnosy vyšší z těch peněz, které tedy si lidé ukládají, a pak jim můžou z toho dát víc, ale to je trochu riziková věc a vzhledem k velikosti naší ekonomiky, neexistenci akciového trhu a tak dále, tak to není úplně jednoduché pro ty banky a vzhledem k regulacím České národní banky, anebo je prostě ukládají u České národní banky a poskytují lidem plus mínus to samé, co jim Česká národní banka dává, a to je tedy velmi málo. Tak to prostě je.


Nesouhlasím s Vámi. Zaprvé, bylo by dobré se zamyslet, zda ta likvidita nepřímo zprostředkovaně nesouvisí i s podle mého názoru nešťastným uvolněním kurzu koruny, protože Česká národní banka nakoupila obrovské množství prostředků, které teď má, a neví co s nimi. To je jedna věc.

Ano, v zahraničních měnách.

Zadruhé, já jsem možná tradicionalista, ale save and invest, to znamená, šetři a investuj. To je základní rovnice, dokonce savings equal investments, to je Keynesiánská rovnice, že?

Ano.


Tak jak máte investovat, když nemůžete šetřit? Co vás motivuje k šetření? Teď dokonce byl ten bláznivý nápad se zápornými úrokovými sazbami. No to už je úplná obskurnost.

Pokud nebude kam investovat, tak banky takhle postupovat budou, to prostě je ekonomický zákon. No, v Berlíně se teď dokonce demonstrovalo za to, aby... mají tam podobný problém jako my. Ceny nájmů a ceny jaksi bytů jsou mimořádně vysoké. Velcí investoři se vrhli na skupování bytů a pronajímají je. Pronajímají je se ziskem, ty nájmy jsou prostě vysoké. Tam dokonce padaly návrhy na znárodňování, na vyvlastňování bytů s odkazem na nějaký článek německé ústavy. Sledoval jste ty události v Německu?

Počkejte, Vy jste teď mě překvapil a mě hned tak někdo nepřekvapí, když říkáte, že v Berlíně pronajímali ti majitelé více bytů, tyto byty svým nájemníkům. Kéž by tomu tak bylo, pane Soukupe, moje informace, alespoň pokud jde o pražskou situaci, svědčí o tom, že majitelé více bytů s nimi zacházejí jako s takzvaným investičním zlatem, tedy investičním majetkem a nechávají je většinou prázdné. A to je právě to, kolem čeho se vede diskuze. Vyvlastnění, tak to je taková krajní varianta, nehledě na to, že podle Ústavy i za to vyvlastnění musíte zaplatit tržní cenu.

Náhradu, to jo. Určitě.

A na tu nemáte. Ale počkejte, nechte mě jednu větu domluvit. Na druhé straně já chápu třeba obavu majitele toho bytu, že já si tam nasadím nějakého nájemníka a on se mně odtamtud nehne, i když já ten byt budu potřebovat třeba pro příbuzné. Ale to se dá jednoduše vyřešit tím, že ta nájemní smlouva by byla termínována, a nikoli, že by byla uzavřena na dobu neurčitou.

To ano, máte pravdu, že samozřejmě v Berlíně je ta situace jiná. Tam prostě ty mocné finanční skupiny skoupily tisíce bytů, které pronajímají, a jaksi ten nájem je tak vysoký, že jim to bohatě stačí na amortizaci a pokrytí případných půjček, které si na ty byty samy vzaly. Nicméně ti lidé se tam naštvali. Já neříkám, že vyvlastňování bytů je správné, naopak já jsem tradicionalista v tom, že jsem přísný demokrat, žádné vyvlastňování bytů není možné. Jenom se obávám, že naštvanost lidí se bude blížit v Praze, v Brně, ve velkých městech té berlínské, protože ty byty opravdu začínají být nedostupné, a stále se točíme v kruhu a hledáme nějaké řešení. Tu to má být lepší stavební zákon, tu to má být něco jiného. Teď jsme hovořili o České národní bance, ale nic moc se neděje.

My jsme teď měli v Lánech expertní tým s paní ministryní Klárou Dostálovou a já si myslím, že ten návrh nového stavebního zákona je dobrý, a je dobrý mimo jiné proto, že proti němu protestují téměř všichni, kteří dříve do stavebního řízení mluvili, a tím ho prodlužovali, takže jsme v tomto parametru byli sto padesátí šestí na světě.

Ano.

Čili, teď to není závazné stanovisko, ale jenom doporučení nebo názor, chcete-li, ale co je tam nejdůležitější, pane Soukupe, to je ta právní fikce. Když úředník se nevyjádří negativně do třiceti dnů, je varianta do šedesáti dnů, ale to je technický detail, má se za to, že s tím souhlasí. A to je skvělá věc.

Pojďme od bydlení k jedné věci, a teď Vás naštvu, pane prezidente, je to úplně poslední věc naší debaty, už jsme se o tom jednou pohádali, a to jsou ceny zeleniny.

Ježišmarja.

No, Vy jste řekl, že nebudete jako prezident republiky takovéto marginálie řešit, ale já myslím, že lidi to zajímá, protože meziročně stoupla cena zeleniny o osmdesát procent a brambory jsou dnes dražší než banány, než mandarinky. A to už podle mého názoru za komentář stojí.

Dobře, tak chcete-li slyšet můj komentář, tak kromě toho, že v některých případech jde o sezónní výkyv, já jsem například viděl ceny rajčat nebo ceny melounů, á propos je meloun ovoce, nebo zelenina?
 
No, vidíte.


No?

No vidíte, je meloun ovoce, nebo zelenina? Já bych řekl, že zelenina.


Tak zní otázka. Dobře. Já Vám to neřeknu.

Já bych řekl, že zelenina.

Protože mám dojem, že někteří tvrdí, že je to ovoce, a jiní, že je to zelenina, ale v každém případě ceny melounů extrémně oscilují a jsou desetkrát dražší na jaře než v létě.

Tak, ale teď vážně. Uznávám objektivní faktor, nikoli tedy ty sezónní cenové oscilace, a to je narůstající sucho. A to je velký problém, protože jestliže se třeba na jižní Moravě začaly zavlažovat brambory, což se v takovém rozsahu nikdy nedělo, no tak je to prostě proto, že neprší. Jižní Morava je samozřejmě zemědělská oblast, čili co s tím dělat? Já si myslím, že místo monstrózních pochodů středoškolaček v pátek, které protestují proti klimatické změně, by bylo dobré budovat nové vodní nádrže, rybníky, třeba i ten vodní kanál, o kterém už jsme také mluvili. No a usilovat o to, aby se s vodou neplýtvalo, aby se prohloubily i nové studny, protože ve vrtech do sta metrů ještě voda je, do třiceti metrů už bohužel většinou není, tak zlepšit hospodaření s vodou, zvýšit zdroje vody, a tím pádem dosáhnete lepší úrody, ne jenom zeleniny, a tím pádem ty ceny nepůjdou tak nahoru, jako když je zeleniny nedostatek.

To by mohlo být logické, ale podle mého názoru tohle úplně není tak, jak říkáte. To sucho, a ti zemědělci říkají, že sucho, to nepopírám, by znamenalo pokles jaksi produkce zhruba o patnáct až dvacet procent. Ty ceny vystoupaly o osmdesát procent, v některých komoditách i více.

Ale tam není lineární závislost, pane Soukupe.

Já vím, že ne. To určitě ano. Ale čtyři sta...

A proč ne?

No.

Lidi se svým způsobem předzásobují.

No, já si spíše myslím, a je to úplně poslední otázka, neznamená to spíše argument proti těm velkým zemědělským podnikům, proti stávající struktuře zemědělské výroby, kdy se prostě a jednoduše, a teď to zjednoduším, vyplatí pěstovat řepku nebo kukuřici než zeleninu?

Dobře, tak v tom případě vycházíte ze zamlčeného předpokladu, že drobný farmář, čest jeho práci, je tak altruistický, že nebude, když je na trhu něčeho nedostatek, tu cenu zvyšovat. No a to samozřejmě bude stejně jako velkopodnikatel. V tom se, pane Soukupe, chovají naprosto stejně.

To určitě ano, ale menší farmář dokáže reagovat rychleji, když vidí, že cena zeleniny stoupla, dokáže reagovat rychleji.

Jak rychleji?

No, změnou struktury plodin, výroby.

Ježišmarja, to většinou trvá nejméně jeden rok.

No, to samozřejmě ano.

Tomu říkáte rychlá reakce?

No, to samozřejmě ano, jaksi doba, než zemědělské plodiny vyrostou a jsou tedy ke sklizni, se zkrátit nedá, ale pokud mají velké agropodniky svůj byznys nastavený na dotacích, na velkém pěstování těch monokultur typu řepka a kukuřice, tak je to věc dlouhodobější, to se na mě nezlobte.

Ne, protože jak velký, tak malý podnik může klidně během jednoho roku změnit strukturu osevních ploch, pokud to bude považovat za pro sebe výhodné. A to je vše. To je taková ekonomická abeceda, pane Soukupe.

To sice ano, ale já s Vámi úplně nesouhlasím, pane prezidente, protože prostě to, že s půdou špatně hospodaříme, to je prostě pravda.

Jistě.

To sucho je také důsledkem špatného hospodaření s půdou, to je také pravda.

No a kupodivu, když jsem si nechal udělat analýzu, tak tam ani není tak špatná ta řepka, která nezpůsobuje erozi, ale víte, co je nejhorší plodina? Kukuřice.

Ano, o tom jsem hovořil, o těchto typech. Mimo jiné jaksi zemědělci říkají, že ta půda je takzvaně hladová, že v ní chybí organická hmota, že nedokáže zadržet vodu, a to je potom začarovaný kruh.

Takže dávejme tam plodiny, které naopak tu půdu obohacují, a takové plodiny samozřejmě jsou.

Když jsme u tohoto opatření na přimíchávání těch biosložek do pohonných hmot.

Vy už jste se mě na to jednou ptal, nebo možná...

Ono to s tím souvisí.


...se na to ptala jiná televizní stanice, ale i když pan Babiš tím nebude potěšen, já zastávám názor motoristů, kteří mně říkali, že když tam máte toto aditivum, tak že to ničí motor. A pokud mají pravdu, no tak proč si ničit motory.

Konečně jsme se na něčem shodli v tom zemědělství, protože pokud by se to nevyplatilo, tak ta řepka by se tak masivně nepěstovala a mohlo by tam být něco jiného a tak. No dobře.

Pane prezidente, děkuji Vám za rozhovor.

Takže příští čtvrtek si popovídáme o změnách, if any, budou-li jaké, změnách ve vládě. Já se o těchto změnách dovím přibližně za padesát minut.

No, to mě mrzí, že jsme dnešní natáčení nenaplánovali až po Vaší schůzce s premiérem, ale nedá se nic dělat. Každopádně děkuji.

Budu se těšit. 

 

 

Projev prezidenta republiky při slavnostní recepci k zahájení oslav 70. výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČR a ČLR

Projev prezidenta republiky při slavnostní recepci k zahájení oslav 70. výročí navázání diplomatických vztahů mezi ČR a ČLR

25.04.2019
  Vážená paní vicepremiérko, dámy a pánové, chtěl bych především...

Projev prezidenta republiky při předání ocenění vítězům soutěže Salon vín

Projev prezidenta republiky při předání ocenění vítězům soutěže Salon vín

18.04.2019
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se za desetiminutové zpoždění...