ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

čtvrtek 12.04.2018

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítejte u svého pravidelného čtvrtečního Týdne s prezidentem. Tentokrát jej natáčíme s panem prezidentem v Lánech. Dobrý den i Vám, pane prezidente.

Dobrý den.

Pane prezidente, máme mnoho vnitropolitických témat a první, které jsem se chtěl zeptat, je sjezd ČSSD, ani ne tak na průběh ČSSD, ale na sestavu vedení ČSSD, která byla dovolena. Nejvíce se diskutovalo o novém místopředsedovi ČSSD Jaroslavu Foldynovi. Je tam i Jana Fialová, je tam i hejtman Netolický. Poměrně nesourodá sestava. Jak ji hodnotíte?

Tak nesourodá sestava. Co to znamená nesourodý? To, že má někdo jiný názor než jeho partner v tom předsednictvu, to může být i výhoda. A jak už jsem několikrát řekl, protože nejsem členem ČSSD, tak tu sestavu bych nechtěl hodnotit, i když je pravda, že nejblíže k mým názorům má Jiří Zimola nebo Foldyna a nejdál Martin Netolický. Ale to, co bych možná rád zmínil, je podivuhodný průběh toho sjezdu. Přečetl jsem si, že na něj nepřijelo téměř sto delegátů, mluvím teď o druhé části. Tak jsem si vzpomněl, jak za mě se lidé téměř rvali o to, aby mohli být delegátem sjezdu, a dokonce jeden nejmenovaný pražský sociální demokrat dal do stranické kasičky padesát tisíc korun za své zvolení delegátem sjezdu. A teď je tam viditelný nezájem. To je první fakt. Druhý fakt, i ti, kdo přijeli, tak často odjeli dřív, z čehož vyplývá, že ten sjezd už v závěru nebyl usnášeníschopný. A to myslím vypovídá o tom podivném rozpoložení sociální demokracie více než volba místopředsedů.

Já jsem vlastně tu první otázku směřoval k tomu, že dříve, tedy za předsednictví Bohuslava Sobotky, alespoň navenek to vypadalo tak, že vedení sociální demokracie má v uvozovkách řečeno mluvit jedním jazykem. Že jakékoliv odlišné názory nebo nesouhlas s předsedou jsou mírně řečeno potírány a vydávány za nejednotu strany. Teď ta nesourodost, jak jsem řekl. Jaroslav Foldyna je výrazně levicový politik, hejtman Netolický je osobnost, která například se vymezila vůči Vám. Jana Fialová je náměstkyně hejtmana, která dokonce řekla, že do teď jsem měla pocit, že na parníku se nahoře tancuje a dole lidé vylévají vodu, kterou nabíráme, a volají nahoru, aby již přestali tancovat a šli jim pomoci. Já jsem to spíše myslel, jestli je to dobrá zpráva, že tam jsou různorodější názory, že prostě vedení sociální demokracie evidentně bude živější díky osobnostem vedení.

Myslím si, že je to určitě dobrá zpráva. Víte, on ten různorodý názorový konglomerát má tu výhodu, že máte zpětnou vazbu. Zatímco, když všichni salutují a říkají, pan předseda má pravdu, tak tam žádnou zpětnou vazbu nemáte.

No, Vy jste řekl, že tam byla neúčast, nezájem o účast, a dokonce i ti, kteří přijeli, odjeli předčasně, takže závěr sjezdu byl neusnášeníschopný, což tedy při jednodenním sjezdu, že tomu ti delegáti nevěnovali ani celý den, když už jeli, nebo chtěli být dříve doma a dívat se na televizi nebo nevím, tak to je takové zvláštní. A na mě zase na druhou stranu působilo, že je více zajímali personální záležitosti. To znamená volba vedení, ale ty programové věci zůstaly tak trochu stranou, respektive nebylo tam nic, co by bylo velmi zajímavé mediálně, nebo politicky velmi zajímavé. Já třeba srovnám, Jeremy Corbyn řekl v Británii, že stát by měl vstupovat do nových služeb na internetu jaksi vlastním jménem, ty různé sociální sítě a podobně, a říkal, že dříve vlastně pošty zakládal stát, tak není důvod, proč by do těchto technologií nevstupoval stát. Tím nechci hodnotit jeho výrok, ale jsou to takové velmi zajímavé, minimálně velmi zajímavé a vděčné nápady, které jaksi donutí lidi hovořit o programu. Po skončení ČSSD, sjezdu ČSSD mně tedy taková nějaká podobná myšlenka, výrazná myšlenka v paměti neutkvěla. Vám ano?

Víte, to se stávalo i mně, abych byl sebekritický, a to byla doba, kdy sociální demokracie šla v preferencích podle průzkumů každým rokem nahoru, vládla tam optimistická atmosféra sjezd od sjezdu, a stejně na každém sjezdu bylo nejdůležitější, kdo bude místopředseda. Naopak, i když v programu byla diskuze o programu, tak víte, co tu tuto diskuzi velmi často vytlačilo? Diskuze o stanovách, což jsem pokládal za naprostou zhůvěřilost. Vždycky jsem říkal svým spolustraníkům, přátelé, jestli si myslíte, že vyhrajeme volby výkřiky, že máme ty nejlepší stanovy ze všech stran, tak se hluboce mýlíte. Volby se vyhrávají jednak programem, jednak silou osobnosti. Nedali si říct. Mnohahodinová diskuze o stanovách zaplevelila každý sjezd.

Mimo jiné, poslední otázka nebo jaksi téma k sjezdu ČSSD, oni to vnitrostranické referendum, které se mělo konat o případné vládní spolupráci s ANO 2011, jaksi odsunuli na neurčito, protože musí prověřit vlastně dostupnost členů, protože se zjistilo, že až třetina členů nemá e-mailovou adresu. To znamená, že by to bylo problematické. Na mě to spíš působí dojmem, že už jim to taky bylo jedno, protože to, že nemají e-mailové adrese, přeci museli vědět už dříve, že už jim to tak bylo jedno a bylo jim to volné a nechali to být. Zatímco my jsme se tak jako domnívali, že to je zásadní věc.

Tak to referendum je teď bezúčelné, protože sociální demokracie ukončila jednání s ANO.

K tomu se určitě vrátíme. K těm aktualitám, já jsem včera zachytil, že předseda, teď nechme ČSSD stranou, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský ohlásil, že chce vést debatu se svými potenciálními nástupci, a říkal, že se sejde s předsedou Nejvyššího správního soudu Baxou, a začne diskutovat o tom, kdo by ho měl vystřídat. Pavel Rychetský je nepochybně významnou osobností české justice, ale není to Vaše pravomoc? Co jste říkal tomu, že chce...?

Je to samozřejmě pravomoc. Já jsem zdvořilý člověk, takže pokud Pavel Rychetský požádá o přijetí, tak ho přijmu, ale samozřejmě o věcech, které jsou v mé pravomoci, si budu rozhodovat sám.

To chápu. Mě to jenom překvapilo. Já jsem tedy nepochopil, jestli tu schůzku se svými potenciálními nástupci chce udělat u Vás, s Vámi, nebo sám s nimi. No, tak první varianta by byla aspoň trochu zdvořilá. Druhá varianta by byla trochu už nezdvořilá.

Já nevím, pokud žádá o přijetí, bude buď tady v Lánech, kde jsou ty důležitější schůzky, anebo v tomto případě spíše na Hradě, kde jsou schůzky méně důležité.

Děkuji za signál. Když jsme u justice, pane prezidente, Robert Pelikán ohlásil, že v další vládě, ať už bude složena jakkoliv, nebude. A dokonce řekl, že odejde, vzdá se svého poslaneckého mandátu a svoji politickou aktivitu ukončuje a zůstane pouze řadovým členem ANO 2011. Tam je samozřejmě otazník, jak dlouho bude řadovým členem, nebo zda své ruce úplně neuvolní. Nicméně v kontextu toho, o čem jsme mluvili minule, že pravděpodobně z mého pohledu je dost dobře možné, že Robert Pelikán porušil zákon v případě vydání toho ruského hackera Nikulina, a jestli to není spíše tak, že tak si snaží zachovat tvář, aby odešel z ideových důvodů, a nikoliv kvůli tomu, že na něj něco praskne. Ale to je moje spekulace. Jak hodnotíte jeho rozhodnutí Vy, pane prezidente?


Každý politik včetně ministrů má svaté právo oznámit, že odchází. Já to bez jakéhokoli bližšího komentáře respektuji. To, že pan ministr Pelikán o vydání Nikulina neinformoval mě, ale ani, jak jsem se teď dozvěděl při našem setkání, Andreje Babiše, bylo trochu nekolegiální. Můžete samozřejmě namítnout, že to byla jeho pravomoc. To je v pořádku. Ale na druhé straně, nemáme se vzájemně překvapovat, máme se vzájemně informovat a i to patří k politické kultuře.

Tak já se nebudu tajit tím, že jsem nezpochybňoval to, že je to pravomoc ministra Pelikána. Nicméně musel si být vědom toho, jaké dalekosáhlé důsledky takové rozhodnutí mít bude. Tak předseda vlády o tom minimálně informován mohl být, anebo prezident republiky. I když samozřejmě nemusel. Ale to vydání samotné ještě provázela celá řada jaksi pochybností, a možná bylo lépe to minimálně vysvětlit. No, už se stalo.

Uvidíme, teď ať rozhodují právníci v souvislosti s tím údajným odkladným účinkem kasační stížnosti, zda ministr Pelikán porušil, nebo neporušil zákon. Já sám nejsem právník a myslím si, že o tom by opravdu měli rozhodovat právníci.

Právníci a soud samozřejmě. Výklad zákona prostě přísluší soudu, politikům nebo novinářům nebo vydavatelům tedy ne.

I když někteří politici, a ne jenom politici, si velmi rádi hrají na soudce a já si vždycky vzpomenu na svého oblíbeného Járu da Cimrmana a na termín sprostý podezřelý. Znáte to?

Ale výklad zákona přísluší jen soudu a všichni to musí respektovat, i když chápu, že se to někomu nelíbí. Pane prezidente, k těm aktualitám poslední věc. Ministerstvo zahraničí oficiálně vydalo zprávu o tom, že chystá se přesunout ambasáda z Tel Avivu do Jeruzaléma, hovořím o ambasádě v Izraeli, což je potvrzení Vašeho signálu, který jste řekl mimo jiné tady u nás v Týdnu s prezidentem. Udělalo Vám to radost?

Samozřejmě, že ano. Já chápu, že to bude po etapách, že to nebude najednou, že se tam nejdřív bude stěhovat honorární konzulát, pak některé české instituce a teprve v té finální fázi vlastní ambasáda. Ale i tak je to pokrok proti minulosti.

Plánujete cestu do Izraele?

Ano, na podzim tohoto roku.

Pane prezidente, aktuality nechme být a pojďme k hlavnímu tématu, které hýbe veřejným prostorem, a předpokládám, že i bude velmi zajímat naše diváky, a to je stav vyjednávání o důvěře vládě. V minulém týdnu se udála celá řada událostí, věcí, názorů, výroků, pojďme je trochu probrat. Ale na začátek, my jsme si tady říkali, že, nebo Vy jste říkal, že vláda bude složena do konce června, že to očekáváte. A že jste trošku optimista, do konce května by mohl být ten reálný termín. Já jsem říkal, že jsem skeptik. Myslíte si pořád, že tu naši malou sázku vyhrajete?

Pořád si to myslím, pane Soukupe, i když uznávám, že teď je to těžší. Kdyby došlo k dohodě mezi hnutím ANO a sociální demokracií, tak máte vládu v poměrně krátké době. A teď, protože sociální demokracie toto jednání ukončila, tak nezbývá než se vrátit k tomu bonmotu Jana Wericha, který jsem Vám už několikrát říkal, a sice, když tu není ta, kterou mám rád, mám rád tu, která tu je. A místo sto osmičky je tady na stole varianta sto patnáctky. Já jsem se včera sešel s panem Filipem, dneska mám schůzku s panem Okamurou. Předpokládáme, že kromě toho se ke mně přihlásili na příští týden předsedové tří řekněme opozičních stran, ale to je trošku jiná píseň. Takže, doporučil jsem panu premiérovi Babišovi, aby s těmito dvěma stranami jednal.

Já to chápu. Vláda SPD a ANO 2011 s podporou komunistů, případně menšinová vláda ANO 2011 s podporou SPD a komunistů, kteří by tedy do vlády přímo nezasahovali. Nicméně, veřejně jsem tedy neviděl, že by Andrej Babiš se k této variantě nějak hlásil. Stále znova opakoval o tom, že ho mrzí krach jednání s ČSSD, ale že by udělal vstřícný krok alespoň ve veřejném prostoru vůči SPD, to neudělal. Myslíte si, že je to proto, že nechce, anebo se prostě obává veřejných reakcí, že jeho vláda bude označena za nedemokratickou, protože se opírá o dvě nedemokratické strany, což je SPD a KSČM. To je argumentace, kterou slyšíme od těch takzvaně demokratických, což jsou ty ostatní strany v Parlamentu.

Tak zaprvé, to složení vlády je výsledek nesporně demokratických voleb. Zadruhé, obavy z toho, jak by to přijal západ, se dají parírovat jednak konstatováním, že západu do toho nic není, a východu taky ne a severu a jihu taky ne, abychom si rozuměli. A připomenu takovou jednu zajímavou historku z minulosti asi tak dvacet let starou, kdy Robert Fico měl koalici, dokonce koalici, s Jánem Slotou, což byla extrémní, opravdu extrémní nacionalistická Slovenská národní strana. Tenkrát se trochu protestovalo, jako se protestovalo v případě Rakouska u Haidera. A nakonec z toho také nic nebylo. Pane Soukupe, lidi, kteří tohle kritizují, si prostě neuvědomují rozdíl mezi účastí ve vládě, což by byl případ sociální demokracie, kdyby to jednání nekrachovalo, a mezi tolerancí vlády. A ta tolerance může být ve dvou formách. Zaprvé, že se hlasuje pro vládu, a zadruhé, že se odejde z Poslanecké sněmovny a tím se sníží kvorum. A Vy přece nemůžete nikomu zakázat, aby odešel z Poslanecké sněmovny.

To určitě. Takových variant je potom celá řada a můžeme počítat, kolik poslanců stačí, aby odešlo, protože pak už, když se sníží kvorum, stačí méně poslanců, a tak dále. Tam vychází celá řada variant, ale vraťme se k té nejpravděpodobnější nebo té, která je nabíledni. Andrej Babiš zůstane předsedou vlády, SPD a KSČM ji nějakou formou podpoří. SPD je označováno za extrémistickou, KSČM za nedemokratickou. To zní unisono z bloku stran, které se tohoto jaksi jednání neúčastní. Já jsem se ptal pana Bělobrádka, předsedy KDU-ČSL, v jednom ze svých pořadů Aréna a byl tam zástupce ODS Baxa a moc moudrý jsem z toho pojmu extrémista nebyl. Já jsem se totiž ptal na konkrétní věci, které jsou extrémní a pro demokratické uspořádání nepřijatelné. A v podstatě de facto jak pan Bělobrádek, tak pan Baxa říkali, že je to zákon o referendu, protože ten s sebou nese riziko případného vystoupení z Evropské unie, a to je extrémní. Nějaké další programové věci, které by považovali za extrémní, jsem neslyšel. Vyjma tedy některých opakovaných výroků některých představitelů. Na to já jsem ale měl tu repliku, že různí členové různých stran říkají výroky, které jsou nepřijatelné, a to asi té straně nelze dávat úplně za vinu. V čem konkrétně SPD podle Vašeho může být považováno za extrémistickou a jestli vůbec?

Já bych řekl, že ten termín extremismus je používán jako nálepka v předvolebním boji. Poněkud mě udivuje, když volby skončily, SPD získala svůj díl voličů, no a to byste musel tvrdit, že všichni tito voliči, a je jich přes půl milionu, jsou jacísi nebezpeční extrémisté. Dovedeno do důsledku, jsou to lidé, kteří mají krajní názory. Mít krajní názor není nic špatného. Prostě tady máte stůl, tady máte prostředek, kde je mikrofon, a tady máte kraj, kde mám svoji skleničku. Jenom musíte dávat pozor, abyste tu skleničku nedal úplně na kraj, protože Vám spadne.

No a na stranu jako takovou, pokud ve svých stanovách má něco nedemokratického, něco co zákon zapovídá, ať už výrok nebo postoj, tak samozřejmě máme soudní moc. A na výroky nebo chování jednotlivých osob, konkrétních, máme soudní moc také.


Já vím, ale ono tohle to zní sice hezky, můžeme tu stranu zakázat, ale to už se jednou stalo s Dělnickou stranou, a ona se jenom přejmenovala na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a existuje, byť naštěstí marginálně, klidně dál.

No, ale na druhou stranu komunisté se nechali slyšet, že by tedy vládu tolerovali, což může vypadat hezky, že prostě nechají vládu vládnout ve prospěch země a podpoří, ať už odchodem z Poslanecké sněmovny, případně aktivním hlasováním, ANO. Nicméně současně se předseda Filip nechal slyšet, že by v takovém případě chtěl mít vliv na obsazení Ministerstva zemědělství, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva zdravotnictví. On to takhle neřekl. On řekl, že by chtěl, aby tato ministerstva splňovala programové priority KSČM a tak dále. Ale oba dva víme, jak jsme se bavili o personáliích, je to taková paralela k tomu sjezdu ČSSD, když někdo řekne, že by chtěli, aby plnili programové priority, to znamená, chce vědět, chce minimálně vetovat toho, kdo tam bude. A to tedy nezní jako úplně jaksi tichá podpora. To zní jako aktivní nepřímá účast ve vládě.

S výjimkou pana ministra Pelikána, kterého jste sám zmínil, nevidím zatím žádný důvod, proč by se ten okruh ministrů Babišovi vlády měl měnit. A to je odpověď na Vaši otázku. To, o co jde panu předsedovi Filipovi, je docela logická reakce, a sice že oni mají určité programové priority, a přejí si, aby byly tyto priority nějakým způsobem v těchto rezortech respektovány. Když bude tolerována vláda, menšinová vláda odborníků za určité koncese v programových prioritách, tak proboha proč ne. Ani v politice se nic nedává zadarmo.

Já chápu, ale na mě to působí spíše, že chtějí protlačit své v uvozovkách nestranické kandidáty, a na vládě se účastnit. A to by pak bylo v přímém rozporu toho, že tu vládu jen tiše podporují. Je to takové...

Neslyšel jsem, a včera jsem ho zrovna měl tady v Lánech, neslyšel jsem od Vojtěcha Filipa nic takového.

Pane prezidente, zdá se, že společnost je poměrně rozdělena, jak politická komunita nebo politické strany, lidé, kteří se aktivně vytváření politiky zúčastňují, tak samozřejmě lidé, protože demonstrace a protestní shromáždění se opakují. Kdo si myslíte, že by měl udělat ten krok k uklidnění situace?


Já bych demonstrantům vzkázal jednu jedinou větu. Uvědomte si, že osmdesát pět procent trestních stíhání proti komunálním politikům skončilo u soudu osvobozením. Takže jinými slovy, uvědomte si, že je-li někdo trestně stíhán, není to ještě výrok o vině. To je prostě zásadní právní neznalost.

Mluvíte o právní...

Čili počkejte, až kauza Čapí hnízdo dojde tam, kam má dojít. A pak bude vynesen nějaký rozsudek.

A myslíte si, že to trestní stíhání Andreje Babiše je opravdu to, co demonstrantům vadí nejvíce? Není to spíše to, že se ukazuje, že Andrej Babiš prostě není schopen obstarat si důvěru v Parlamentu pro svoji vládu, a důvěra v Parlamentu, to si přiznejme, je prostě jasnou součástí demokratického zřízení a tam o tom není žádná diskuze. Vládnout může pouze s důvěrou, a pokud vládne bez důvěry, tak je to vždy přechodný stav, který je pouze mezifází, ale ten půl rok už...

Ano, je to dočasný stav.

Ano.

A my jsme tady už měli dočasnost, která trvala dvacet let.

No, ale lidé se obávají, že ten dočasný stav bude trvat čtyři roky, a to se jim tedy nelíbí a já se nedivím.

Již Vámi citovaný Pavel Rychetský asi tak před půl rokem napsal v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že teoreticky vláda v demisi opravdu může vládnout čtyři roky. Já jsem se tomu zasmál, dokonce jsem to kdesi někdy citoval. Ale samozřejmě, že uznávám ten Váš základní argument. To znamená, je dobré, aby vláda měla důvěru Poslanecké sněmovny. A jak vidíte, snažím se proto také něco dělat.

No, znáte můj postoj, který jaksi tlačí k rozhodnutí, a já osobně považuji už tu dobu za příliš dlouho. Ta dočasnost by neměla tedy trvat tak dlouho. No, ono lidem, teď nemluvím o demonstrantech, ale o politických konkurentech hnutí ANO, respektive Andreje Babiše, a dokonce k tomu byla svolána mimořádná schůze Sněmovny, to jsou rozhodnutí vlády. Vláda vládne bez důvěry a přitom samozřejmě vládne. To znamená, dělá rozhodnutí. Několik zajímavých věcí, které minimálně jaksi vyvolávají otazníky, už se stalo. V posledním týdnu to bylo, nebo v posledních dvou týdnech to bylo rozhodnutí ministra Pelikána o vydání hackera Nikulina Spojeným státům, to už jsme probrali. Teď zase Dan Ťok, což je další ministr, který říká, že v další vládě nebude a že pro něj je třeba případná podpora SPD nepřijatelná, že v takovém případě stejně jako pan Pelikán skončí ve vládě, rozhodl o výběru dodavatele mýta, což je zakázka takřka za jedenáct miliard korun. A teď si řekněme na rovinu, jedenáct miliard korun je obrovská státní zakázka. Rozhodnout to jako ministr v demisi, který současně ten samý den, který říká, že v další vládě nebude, pokud se bude opírat o podporu SPD, takovouto věc rozhodne. No, tak ty otazníky tam jsou.

Už jsme měli jeden takový případ, to byl ministr obrany Karel Kühnl, který den před svým odchodem podepsal rovněž obrovskou, tentokrát vojenskou zakázku. Pokud jde o mýto, mám takový pocit, pokud se nemýlím, že k tomu se ještě bude muset vyjádřit antimonopolní úřad.

Tam zrovna u toho mýta. My jsme spolu hovořili o tom, Vy jste jaksi vyjádřil určitou pochybnost, jestli rozšiřování mýta na dalších tisíc kilometrů silnic je nezbytné. Vyjádřil o tom i v mém pořadu jaksi pochybnost předseda vlády, a ministr dopravy v demisi to rozhodne bez ohledu na vůli prezidenta nebo předsedy vlády. No, tak logicky tam nějakou pochybnost a nějaký otazník mám, ale budiž.


Počkejme si, těch devět set kilometrů silnic první třídy, to je něco, proti čemu protestuje Hospodářská komora, Svaz měst a obcí, Svaz průmyslu a dopravy a ještě někdo. A nenašel jsem vlastně nikoho, kdo by to podporoval.

No právě.

Být ministrem dopravy, tak se nad tím přinejmenším zamyslím.

Anebo, když ministr dopravy ohlásí, že stejně končí, tak už je mu to asi jedno a ty otazníky tedy...

Tak v tom případě by, pokud to myslí vážně, neměl přijímat žádné rozhodnutí a počkat na svého nástupce.

Dobře, pane prezidente, Vy jste v úterý měl schůzku s Andrejem Babišem. O čem jste hovořili, to jsem se tak nějak dočetl na internetu. Je to, nebo v denním tisku, je to Vaše doporučení, aby Andrej Babiš pokračoval jako předseda vlády a potvrzení jeho pověření o jednání o důvěře, o sestavení nové vlády, aby pokračoval s SPD a KSČM. To znamená, na postavení Andreje Babiše se nic nemění. Je to správně, co jsem si z toho vzal? Hovořili jste ještě o něčem jiném?


To jednání nebylo utajováno. Andrej Babiš na tiskové konferenci v zásadě toto řekl. On předtím prohlásil, že můj postoj je pro něj zásadní. Já jsem to s potěšením přijal. A jenom bych si přál, aby to platilo i u jiných věcí, než je sestavování vlády. A protože těch možností upřímně řečeno už tolik není, tak to doporučení bylo velmi, velmi jednoduché.

No, já jsem se samozřejmě ptal na Vaši verzi, protože zatím jste se veřejně nevyjádřil k tomu jednání, na Vaši verzi nebo Vaši rekapitulaci jednání, protože ji známe pouze od Andreje Babiše, a Vy jste byl tím hlavním.

Když řeknu Andreji Babišovi svoje doporučení, tak přece ode mne neočekáváte, že teď se od vlastního doporučení budu distancovat.

Ne, ne, ne, v žádném případě.


Pane prezidente, já bych se chtěl ještě vrátit k ČSSD, já bych se k tomu chtěl na chvilku vrátit. Pro mě to bylo překvapení, že ty jednání zkrachovala. Já jsem totiž zaregistroval, že na programových věcech došlo ke shodě, a pak se ze dne na den to jednání zhroutilo. Údajně proto, že se nedohodli na počtu ministerských křesel nebo na konkrétních ministerstvech. Je to skutečně pravdivá verze?

Těžko říct. Mě to překvapilo taky, abych ze sebe nedělal člověka, který všechno správně předvídá, a protože mě jak kolega Zimola, tak kolega Hamáček informovali o tom, že programové věci jsou v podstatě dořešeny a ani ta personální otázka není nepřekonatelnou překážkou. A jak už jsem někde říkal, pane Soukupe, já jsem ze staré školy, když se dohaduje nějaká koalice nebo spolupráce, tak se má začít programem a křesla přijdou až na konec. Ale někdy se mně zdá, že je tomu bohužel v té moderní době, které už moc nerozumím, právě naopak. Nicméně abych se vrátil k té Vaší otázce. Sám jsem řekl kolegům Hamáčkovi a Zimolovi, ať netrvají na Ministerstvu vnitra, a doporučil jsem jim, ať si vezmou Ministerstvo spravedlnosti se zdůvodněním, že kauza Čapí hnízdo je teď v té fázi, kdy o něm rozhodují státní zástupci a případně soudci a nikoli policisté. Neposlechli mě, což je jejich svaté právo, a formálně vzato na tom se to zadrhlo. Četl jsem jednu spekulaci, pane Soukupe, a protože pro mě bylo překvapivé, že sedmiprocentní strana dostane exkluzivní nabídku pěti ministerských křesel, a odmítne ji, tak jsem hledal nějaké racionální vysvětlení, if any. A ta spekulace, kterou jsem četl, zněla, že současné vedení sociální demokracie se údajně obávalo toho, že ta nabídka bude odmítnuta, i když v této velmi lákavé formě, a protože nechtěli riskovat potupnou porážku ať už na sjezdu nebo v referendu, tak to radši odpískali sami. Já nevím, co je na tom pravdy, já jenom cituji jediné vysvětlení, které jsem četl, a které mně připadalo jakžtakž logické. Vy víte, že na tom sjezdu sociální demokracie jsem jednak doporučoval, aby sociální demokracie jednala s hnutím ANO, a jednak jsem jim říkal, přehrajte si to někdy, necpěte se do vlády.

To ano.

A místo toho jsem jim doporučoval, chtějte náměstky na ministerstvech. Podotýkám odborné, nikoli politické náměstky. A tak by měli místo pěti ministrů patnáct viceministrů, odborníků. Mohli by si z nich dokonce udělat stínovou vládu, což se tak obvykle dělá. A myslím si, že tohle by hnutí ANO akceptovalo bez jakýchkoli problémů. Bohužel k této variantě nedošlo a ta ministerská zkrachovala. A já přitom, abychom si rozuměli, nechci obviňovat ty, kdo prosazují odchod sociální demokracie do opozice, že chtějí sociální demokracii zničit. Ona už do jisté míry zničená je, ale to je druhá věc. Spíš si myslím, že mají dobrou vůli a že se domnívají, že v opozici sociální demokracie pookřeje. A já jim zase budu citovat to, co jsem říkal na sjezdu, Rudolf Bechyně, starý sociální demokrat, suchá je skýva opozice.

Já nevím, oni hned po skončení sjezdu vydali nějaké prohlášení, že nějak jsou vrátka trochu otevřená, že jsou případně ochotni ještě jednat, ale tam zase už není jasné, jestli jaksi je ten druhý partner k jednání. Jestli po tom odmítnutí Andrej Babiš by byl ještě ochoten s nimi jednat. Tak to mi to přišlo takové nejednoznačné a mohl si to někdo vykládat jako takový drsný nátlak na hnutí ANO. Razantní odmítnutí a poté, dobře, tak začneme znovu jednat, ale ty podmínky budou podstatně lepší. Myslíte si, že opravdu se chtějí vrátit k jednacímu stolu?

Já pochybuji. Podívejte se, já jsem teď viděl výsledky hlasování poslaneckého klubu hnutí ANO, kde jedna z otázek zněla, chcete se vrátit na jednání se sociální demokracií? A velká většina byla proti. Myslím si, že to je potřeba respektovat.

Myslíte si, pane prezidente, pokud se povede, a to už je poslední otázka k teoretizování o důvěře vládě, protože byť jste prezident republiky, jste významným moderátorem těch událostí, jak jste sám řekl, strany se k Vám objednávají, myslím kromě Pirátů, všichni.


I Piráti.
 
I Piráti už tedy.

Ale naštěstí se ke mně neobjednala TOP 09 a STAN, a doufám, že se ani neobjednají.

A nepochybně Váš názor je bude zajímat, protože Vy budete spoluurčovat, co se bude dít. Ale konkrétní jednání samozřejmě nevedete mezi těmi stranami a přítomen jednání o případných koalicích nejste. No, ale pokud ta varianta, kterou jsme zmínili, ta nejpravděpodobnější, se bude sunout k závěru, to znamená hnutí ANO, SPD a KSČM, neobáváte se zase problémů na straně ANO, že ten jejich poslanecký klub se rozpadne? Že se rozdělí podobně jako klub ČSSD, kteří to tedy tak nějak ustáli, ale za cenu toho, že z něj odešel předseda Sobotka.

Já mohu jenom opakovat, aby si lidé uvědomili jednu věc. Ani KSČM, ani SPD nevstupují do vlády. To je pořád jednobarevná vláda Andreje Babiše, o níž říká, a chci tomu věřit, že je to vláda odborníků. A kdyby to byl vstup do vlády, tak bych rozuměl jejich odporu, ale na druhé straně pokud to znamená, že někdo na deset minut opustí zasedací síň, a kvůli tomu se bouřit, to mně, pane Soukupe, opravdu připadá trochu malicherné.

Já rozumím, ale tady se trošku neshodneme, protože pokud komunisté řeknou, že budou chtít minimálně vetovat personální obsazení Ministerstva zemědělství, zdravotnictví a spravedlnosti...

Vetovat?

...nebo vetovat, že budou chtít tedy jej lustrovat, nebo po jejich možná kádrovat. No, tak mně to přijde spíše jako vstup do vlády.

Jestli se chtějí vyjadřovat k jednotlivým ministerstvům, tak na to má právo každý občan a dokonce na to má právo i prezident republiky. Víte, že zatím jsem se tak vyjádřil jenom k ministru spravedlnosti.

Dobře, chápu. Pane ministře, tedy pane prezidente, omlouvám se. Mluvíme o ministrech a mně...

Teď nevím, jestli jste mě tímto, pane Soukupe, degradoval a přidělal práci a nebo...

Kdybych to myslel vážně, tak bych Vás degradoval a urazil, ale byl to opravdu přeřek, omlouvám se.

Jasně.


Mluvili jsme o KSČM a jejich vlivu na ministerstva a tak dále. Vy budete hovořit na sjezdu. Já vím, že svoje projevy si nepíšete, že hovoříte z patra, ale víte už, o čem tam budete mluvit?


To víte, že ano. Já vždycky vím, o čem budu mluvit.

A můžeme trošku s předstihem vědět zhruba o čem, pro případ, že by někdo se nekoukal na televizi v době toho sjezdu?

Nemůžete, protože já vždy zastávám názor, že když je ten projev určen v tomto případě delegátům tohoto sjezdu, tak ho mají nejdříve vyslechnout ti delegáti a teprve potom se to může probírat v médiích, ale protože to mám u televize Barrandov dobré a ona u mě taky, tak Vám prozradím alespoň to, že stejně jako ve všech jiných případech to bude projev provokativní. Takže nemůžete vyloučit, že opět se někdo sebere a začne pochodovat tou zasedací místností sjezdu.

Ale jenom v případě, že tam bude blízko televizní kamera České televize, ale to byl takový jaksi pokus o bonmot.

Je to možné, ano.

A když jsme u těch bonmotů, já jsem si všiml takové zajímavé věci. Komunisté budou mít svůj sjezd v předvečer výročí narození Vladimira Iljiče Lenina. Máte na to nějaký komentář?

Já si myslím, že vždycky je nějaké výročí. Jednou je to takzvaný ‚Vítězný únor', podruhé to může být, chcete-li, První máj a téměř vždy najdete nějaké výročí, takže nijak to nespojuji.

Pane prezidente, nechme vnitropolitickou situaci. Více spekulací a domněnek a myšlenek a variant už asi nevymyslíme, bude teď záviset samozřejmě na tom, jak budete jednat s jednotlivými stranami tento a příští týden. Pokud vím, dnes tady v Lánech bude Tomio Okamura, což nepochybně bude významné, v době, kdy náš pořad budeme vysílat, tak výsledky jednání neznáme, protože přijde až po nás. A bude celá řada dalších jednání a samozřejmě se bude vyjadřovat i Andrej Babiš. Já jsem Andreje Babiše zval do přímého přenosu následujícího po našem pořadu, ale zatím odmítl, tak doufám, že to je jenom z důvodu zaneprázdněnosti, a ne to, že nemá jasno, jak postupovat. Tak uvidíme.

Pane prezidente, pojďme k ekonomickým věcem. Mě zaujala jedna věc. Ministerstvo financí zvýšilo svůj odhad růstu ekonomiky na letošní i příští rok a má to být letos 3,6 procenta růstu místo 3,3. A současně vedle toho guvernér České národní banky Jiří Rusnok varoval před přehřátím ekonomiky, nebo respektive tím, že hospodářský boom je u konce. Kdo z nich má pravdu?

Rusnok. Rusnok, ale ten má také v ruce nástroje, které to přehřátí ekonomiky mohou přinejmenším oslabit, a ty nástroje jsou dva. Jednak samozřejmě posilování koruny, a já to velice vítám. Silná koruna to byla idea Aloise Rašína, a já ji plně sdílím. Ale pak má ještě flexibilnější nástroj, a to jsou úrokové sazby. A když se ta přehřátá ekonomika trošku zpomalí, zdůrazňuji trošku, ne moc, ještě bych dodal třetí nástroj. Velice vítám požadavek Centrální banky, aby bylo uzákoněno omezení takzvaných amerických, to znamená stoprocentních hypoték, a když si berete hypotéku, tak abyste musel něco doplatit, dvacet, třicet, já bych byl klidně i pro čtyřicet procent, ale to je věc Centrální banky. Takže to je také samozřejmě nástroj, že? Myslím si, že to Centrální banka dělá velmi dobře. No a z toho logicky vyplývá, že více věřím jejím odhadům, protože Ministerstvo vnitra, pardon Ministerstvo financí prakticky nemá možnost přímo ten vliv prokázat.

Ano, ale tak k regulaci hypoték už došlo. To znamená ta desetiprocentní spoluúčast a je možné, že bude stoupat.


Ale není to zatím garantováno zákonem. Jo je to jenom doporučení Centrální banky, byť musím uznat, že se většinou toto doporučení respektuje.

Z těch ekonomických aktualit mě zaujal ministr zemědělství Milek, který mě tedy zaujal dvěma věcmi. Tím, že vyplácel své poradkyni více, než činil jeho plat, tak to bylo spíše úsměvné nebo podezřelé trochu, ale budiž. Alespoň jsme věděli, že existuje. Ale to asi není na naši debatu, nebo na debatu s prezidentem republiky. Mě zaujal jeho výrok z posledních dvou dnů, že by chtěl stanovit jaksi cenovou podlahu prodeje potravin. To znamená nejnižší cenu, za kterou se potraviny můžou prodávat, aby nedocházelo k tomu, že řetězce prodávají jaksi potraviny pod cenou a nepřímo tak poškozovaly výrobce. Tahle regulace je zavedena třeba ve Francii. To říkal ministr zemědělství. Myslíte si, že to je cesta?

Je to sice jakási obrana vůči dumpingovým cenám, ale přece jenom máte i jiné nástroje, které směřují k témuž cíli a které jsou rozfázované. Například, když se blíží uplynutí životnosti toho výrobku, tak tu jeho cenu snížíte, čili není to fixní cena. Stejně tak je třeba Potravinová banka, kde potraviny s prošlou záruční lhůtou, ale nikoli zdravotně škodlivé, můžete dát na charitu. Zatímco ten cenový strop by byl jednorázový a tohle rozfázování mně připadá jako pružnější.

Pane prezidente, pojďme poslední dvě otázky věnovat zahraničí. A ta první je samozřejmě poměrně napjatá situace v Sýrii, kdy Američané po údajném chemickém útoku syrské vlády, kde bylo několik desítek mrtvých, pohrozili velmi výrazně odvetným vojenským úderem. Ta lhůta měla proběhnout dnes v noci. A současně se samozřejmě zvyšuje napětí proti Rusku, které stojí na straně syrské vlády, a v této souvislosti mě ještě zaujalo vyjádření náčelníka generálního štábu ruské armády, který říkal, že koordinují a komunikují svůj postup s NATO, tak jak to tedy bude?

Podívejte se, jenom naprostý blázen by kvůli Sýrii vyvolal třetí světovou válku, na tom se asi shodneme, a že tím naprostým bláznem může být nějaký generál, ať americký, nebo ruský, na tom se asi také shodneme. Dokonce jsem si teď vzpomněl na amerického ministra obrany, jmenoval se Forrestal, který skočil z okna, spáchal sebevraždu, protože se domníval, že Rusové zahájili třetí světovou válku. A není to zase tak dávno, pouhých asi kolik, čtyřicet, možná více než čtyřicet let. Dobře. Takže já jsem tady skeptik, nebo spíše optimista, ale skeptik vůči představě, že by tady byl nějaký ozbrojený konflikt, protože obě strany si dají zatraceně dobrý pozor, aby nedošlo ke střetu mezi ruskou a americkou armádou.

Poslední otázka, pane prezidente, je k Rakousku, nebo respektive Rakousku a Číně. Z Rakouska se do Číny vydala neuvěřitelně velká delegace přes dvě stě padesát lidí. Zajímavé na tom je, že jejím účastníkem je rakouský prezident Van der Bellen, rakouský kancléř, třetina vlády, celá řada podnikatelů, myslím, že přes sto padesát podnikatelů, vědců, umělců a tak dále. Je to opravdu největší delegace rakouské vlády v Číně v historii. Dokonce rakouský prezident přímo řekl, že ho velmi zajímá obrovské hospodářské oživení země, Číny, a samozřejmě její kultura. Co tomu říkáte v kontextu toho, jak kriticky byla brána Vaše ekonomická diplomacie v Číně, a celá řada médií jaksi říkala, že je to náš příklon na východ a že nikdy nic takového by se v civilizovaných státech nemělo stát. To samozřejmě přeháním, ale v tomto směru ta vyjádření byla a realita Rakouska.

Rakousko podle této logiky není civilizovaný stát. Já to samozřejmě velmi vítám a věřím, že to otevře oči i některým hlupákům, kteří mě označovali za čínského agenta, a protože jste řekl, že je to poslední otázka, tak když jsem mluvil o hlupácích, tak my se vždycky loučíme bonmotem, že, pane Soukupe? Tak já Vám řeknu jeden lehce zastaralý, ale inovovaný bonmot. Před necelými dvaceti lety, když jsem byl premiér, jsem v Poslanecké sněmovně pronesl projev, kde jsem mimo jiné říkal, že po vyhynutí blbouna nejapného na Madagaskaru je nejpitomějším tvorem na zeměkouli český novinář. A když vidíte právě na příkladu čínského agenta, ruského agenta, teď jedu do Izraele, takže předpokládám, že budu i izraelský agent, hloupost některých, zdůrazňuji některých českých novinářů, tak si říkám, že kdybychom tyto novináře posadili do letadla a odvezli na Madagaskar, tak by tam mohli vhodně doplnit tamní faunu.

No, já nemůžu být podezříván z toho, že bych hájil novináře v každém případě, ať řeknou, co řeknou, ale je pravda, že někdy ten příliš ideologický pohled na svět vydávaný za jedinou pravdu je až úsměvný a ten případ té Číny byl takovým příkladem. Tam možná si, já bych, kdybych se ještě zeptal na jednu doplňující. Není to o tom, že i rakouská média, která návštěvu v Číně kvitují s poměrně, buď neutrálně, nebo pozitivně, samozřejmě, že je určitá část, kteří to kritizují, ale valná většina médií to bere spíše pozitivně.

Já jsem právě proto mluvil o českých novinářích.

A samozřejmě i rakouská veřejnost to bere pozitivně. Není to známka toho, že jsou jaksi dospělejší, jak Rakušané, tak rakouští novináři? 


Určitě.


Protože jim je prost ten příliš ideologický, řekl bych trochu politrucký, pohled na svět?

Víte, on ten pohled na svět, který jsme si teď probrali, je ve své podstatě bolševický. Kdo není s námi, je proti nám.

Já jsem nazval, že někteří novináři jsou spíše než novináři politruci.

Ano, přesně tak. A ten bolševismus v těch novinářích, zejména pokud jde o Bakalovo médium, protože tam ten novinář je prestitutka, ne prostitutka, ale prestitutka placená právě Zdeňkem Bakalou. Tam také dochází k tomuto jevu. Jinými slovy, ano, za slabých padesát let, pane Soukupe, to už tady já asi nebudu, tak budou novináři, kteří budou mít alespoň základní vědomosti o tom, o čem píšou.


Děkuji Vám za rozhovor, pane prezidente.

Skončil jsem velmi optimistickým přáním.

Já myslím, že jste skončil mírně kontroverzně, ale v této věci s Vámi souhlasím.

Děkuji Vám, za týden na shledanou. 

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk

21.09.2018
  Co je to ono omezení inkluze, na němž se Váš tým spolu s ministrem školství shodl? Jde jen...

Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci u příležitosti oficiální návštěvy Spolkové republiky Německo

Projev prezidenta republiky při tiskové konferenci u příležitosti oficiální návštěvy Spolkové republiky Německo

21.09.2018
Dobrý den, dámy a pánové, když jsem přiletěl do Spolkové republiky, setkal jsem se s poměrně...