ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov “Týden s prezidentem”

čtvrtek 10.01.2019

 

Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, vítejte u prvního vysílání Týdne s prezidentem v roce 2019, tentokrát stylově začínáme na Pražském hradě. Dobrý večer i Vám, pane prezidente.

Dobrý večer.

Pane prezidente, než půjdeme k vážným, k vážnějším tématům, já bych přece jenom chtěl ještě jednou Vám popřát všechno nejlepší do nového roku.

Totéž já Vám.

Ať Vám vydrží Vaše zdraví a taková ta kouzelná schopnost ironie, nadhledu při komentování aktuálních událostí a samozřejmě toto expozé musím skončit nějakou otázkou. Odpočal jste si trochu?

Velice, hodně jsem se vyspal, hodně jsem četl materiály, na které před tím tady na Hradě nebyl čas, a hodně jsem jedl, zejména vánoční cukroví, takže jsem přibral dvě kila.

Což je nepochybně dobře. Takže jste ve formě?

Doufám.

Pojďme tedy k tématu. Vy jste si vzal dovolenou přes vánoční svátky i krátce před nimi, nicméně natočil jste vánoční poselství jako každý rok a docela dobře se Vám podařilo rozbouřit takovou tu pražskou kavárenskou bublinu a byl jste obviňován z toho, že zase rozdělujete společnost. Ta bublina skoro praskla, bych tak řekl. Ta otázka je jednoduchá, nebo výzva k úvaze. Musíme mít všichni stejné názory? Není naopak normální, že prostě lidé mají různé názory, že ne všichni s sebou musíme souhlasit? Je to skutečně rozdělování?

To je trošku návodná otázka, protože samozřejmě jenom v totalitní společnosti je vynucena názorová jednota, ale já jsem si samozřejmě přečetl reakce na mé vánoční poselství, jak pozitivní, tak negativní. A u těch negativních reakcí mě zaujalo, že z dvaceti pěti minut v zásadě bilančního poselství ty komentátory, o kterých vždy říkám, že píšou o všem a nerozumí ničemu, zaujaly pouze dvě minuty, a to zmínka o lepšolidech. Mimochodem, já, abych se nechlubil cizím peřím, jsem ten termín lepšolidé převzal z jednoho článku Václava Klause mladšího, který jsem měl v Monitoru. Zalíbil se mi a uvědomil jsem si, že je v zásadě totéž, jako pražská kavárna, ale s tím rozdílem, že to samozřejmě zahrnuje celou republiku, i když pochopitelně tak devadesát procent těch nafoukaných lepšolidí žije v Praze.

Víte, já jsem, Vy jste to řekl, ta otázka byla trochu návodná. Přiznávám se, že mě to rozčiluje, podle mého názoru různé názory lidí a beztrestné vyjadřování názorů je právě důkazem demokracie, nikoliv naopak. Takto jsem to myslel, no.

Pane prezidente, Vy jste zmínil jméno Václava Klause, a ten měl také zajímavý rozhovor v posledních týdnech. V televizi Prima tak nějak ne potvrdil, ale nevyloučil svoji kandidaturu v roce 2023, až Vám skončí prezidentský mandát a Vy kandidovat prostě už nebudete moci. Jak byste se případně tvářil na jeho kandidaturu?

Každý občan starší čtyřiceti let, pokud vím, může kandidovat na prezidenta republiky. Václav Klaus je zkušený politik, právě díky různosti názorů bych řekl, že s něčím souhlasím, s něčím nesouhlasím, a to už celou dobu, co se známe. Mimochodem řekl bych, že v minulosti těch nesouhlasů bylo víc a dnes jich je méně a převažují souhlasy. Nicméně doplnil bych Vás, že Václav Klaus v tom pořadu také mluvil o nové generaci, a ta nová generace zahrnuje i jeho syna.

Ano, on to tak naznačil. Ono to tak trochu vypadalo, že možná bude tak trochu, v uvozovkách, tlačit káru svému synovi. Jak byste se případně tvářil na kandidaturu jeho syna? Ale je to na Vás.

Proč ne. Právě proto, že žijeme ve svobodné společnosti, tak by bylo dobré, aby tam byli lidé, kteří něco dokázali. Václav Klaus mladší byl velmi úspěšným ředitelem PORGu.

Gymnázia.

Gymnázia. Špičkového gymnázia. Takže ten už má také něco za sebou. Já jenom budu rád, když v příštích prezidentských volbách budou kandidovat především politici, protože ta kandidatura ne-politiků je nesmírně riskantní. To je totéž, jako kdybyste se nechal operovat od člověka, který nestudoval medicínu.

Tak může to dobře dopadnout, ale taky ne, protože o něm nic nevím.

Pane prezidente, pojďme k dalším aktualitám. Těch věcí, které se udály, je totiž hodně, tak se omlouvám, že trochu náš rozhovor tematicky tlačím kupředu. To, co rozbouřilo veřejné mínění, ani ne možná tak veřejné mínění, ale diplomatické kruhy a media, bylo varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, který vydal varování před výrobky čínských společností Huawei a ZTE, které vyrábí mobilní telefony a celou řadu technologií, které tedy ti operátoři používají. A řekl, že není vyloučeno bezpečnostní riziko. Na to konto se sešel čínský velvyslanec s premiérem Andrejem Babišem a každý tu schůzku interpretoval jinak. Andrej Babiš dokonce potom čínského velvyslance obvinil z toho, že při interpretaci té schůzky lhal. No, upřímně řečeno, jsme úplně první stát, který oficiálně oznámil, že Huawei a ZTE jsou bezpečnostní riziko. Všude možně se o tom diskutuje, ale jediný stát, který oficiálně toto řekl. Co tomu říkáte?


Já bych zchladil emoce a věnoval bych se místo toho chladné analýze. A teď přijde šrapnel. Dokonce dva šrapnely za sebou. Vy víte, pane Soukupe, že s sebou zásadně nenosím žádné papíry, dnes poprvé dělám výjimku, aby moje citace byla přesná. Takže, německý úřad pro kybernetickou bezpečnost, konkrétně jeho předseda Arne Schönbohm, uvedl, že tvrzení, že by společnost Huawei špehovala své zákazníky, nejsou podložena žádnými důkazy a vyzval k obezřetnosti před případným bojkotem čínského telekomunikačního obra. Pro tak závažné rozhodnutí potřebujete důkazy. A on tedy uvádí, v současné době neexistují žádná průkazná zjištění, chcete-li někoho obviňovat, musíte mít důkaz, a tak dále a tak dále. Takže tady máme dvě tvrzení proti sobě. Pokud jde o Němce, já nepochybuji o jejich kvalifikovanosti, kterou mimo jiné prokázali i tím, že odhalili americké špiclování mobilního telefonu kancléřky Merkelové. Na to si možná ještě vzpomenete.

Ano, je to tak dva roky stará záležitost.

A protože nepovažuji Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost za souměřitelný s německým úřadem z řady důvodů, profesionality, vybavenosti a podobně, a informovanosti, tak dávám přednost jeho hodnocení. Nehledě na to, že když se zeptáte Navrátila, odkud má důkazy, že Huawei je bezpečnostní riziko, odkáže na Koudelku z BIS, a když se zeptáte Koudelky, tak odpoví, že žádné důkazy nemá.

Že je to záležitost Navrátila.

Že má jenom podezření, což je velice málo. A teď přijde šrapnel číslo dvě. V čem spočívá ta chladná analýza? Tito dva lidé, tedy Koudelka a Navrátil, ohrozili vážným způsobem ekonomické zájmy České republiky, to je tvrzení, které je zapotřebí prokázat. Takže, já začnu. Začnu tím, že podle informací, které mají někteří členové vlády a jiné nemají, Čína po této kampani proti společnosti Huawei připravuje odvetná opatření, a ta by měla zasáhnout několik oblastí.

V první řadě by to měla být automobilka Škoda Auto, protože za mé předchozí návštěvy v Číně tato automobilka s čínskými partnery uzavřela dohodu o investiční akci v Číně. Víte, že v Čechách už nemůžou sehnat pracovní síly, takže staví i závody, a protože Čína je největší odběratel škodovek, tak je logické, že ty závody staví především v Číně. Investiční rámec je osmdesát miliard, z toho bylo vyčerpáno už šedesát miliard. A pokud bude Čína nějakým způsobem omezovat svoji podporu této investiční aktivitě, tak to samozřejmě neblaze zasáhne nikoli pouze tento podnik, ale i celý automobilový průmysl, a tím i českou ekonomiku, to zaprvé.

Zadruhé, společnost Huawei během mé této návštěvy Číny uzavřela s PPF dohodu o spolupráci, která má směřovat mimo jiné k instalaci sítě 5G na českém území. Pro pořádek uvádím, že síť 5G má zrychlovat internet minimálně desetkrát, někteří dokonce tvrdí, že padesátkrát, ale to nepovažuji za reálné. A zatímco Huawei je druhá na světě za Samsungem v produkci mobilních telefonů, tak je nepopiratelně první, i když ne jediná, v produkci těchto počítačových sítí. Je celkem logické, že je ohrožena i tato spolupráce, pokud se Čína rozhodne k restriktivním opatřením. A stejně tak je ohrožena i spolupráce společnosti PPF v takových oblastech, jako je například Home Credit, což je výrazná aktivita této společnosti v Číně.

A konečně zatřetí, Huawei veřejně nabídla osm a půl miliardy korun pro investice do digitálních technologií v České republice. No a tahle kampaň proti ní možná nezlepší náladu této společnosti, aby svůj závazek dodržela.

Končím tu chladnou analýzu konstatováním, které bylo ostatně publikováno, že ostatní společnosti, které rovněž vyrábějí počítačové sítě, je dodávají za cenu čtyřikrát vyšší, opakuji ještě jednou, čtyřikrát vyšší než společnost Huawei, protože Huawei má agresivní cenovou politiku, což nám může vyhovovat.

Takže sečteno a podtrženo, tito dva lidé, aniž by proti Němcům měli jakékoli konkrétní důkazy, jak už jsem řekl, ohrozili naši pozici a naše ekonomické zájmy v Číně, a tím pádem nás postavili do situace, že všechno může skončit tak, že místo řečí o digitalizaci naší ekonomiky tady budeme jako Vašek s pány na ledě stát a nebudeme mít peníze na čtyřikrát vyšší cenu za poměrně nákladnou síť 5G. To je vše.

To chápu. Na druhou stranu Vy říkáte, ten tvrdý postoj českého státu, to znamená toho Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a premiéra Andreje Babiše vůči čínské společnosti Huawei, je příliš tvrdý, ohrožuje naše ekonomické zájmy soukromých společností Škoda nebo PPF v Číně, a byl by omluvitelný samozřejmě, pokud by šlo o naši národní bezpečnost, pokud by ty důkazy tam byly a šlo by o naši národní bezpečnost, tak se prostě nedá nic dělat a ekonomické ztráty v zájmu naší národní bezpečnosti nést musíme. Ale Vy říkáte, že tedy o žádných důkazech nevíte, že.

Já pro Váš časopis Týden, který rád čtu, tenhle materiál předám, budete-li ho chtít publikovat. Jenom bych doplnil, zrovna dneska ráno jsem dostal dopis od vedení společnosti Tatra Trucks, kde mně jednak děkují za moje aktivity v Číně, a jednak konstatují, že byly uzavřeny nějaké dohody, které této společnosti umožňují expanzi na čínském trhu. Samozřejmě byl bych velmi nerad, kdyby i Tatra Trucks se stala obětí této naprosto zbytečné obchodní války.

To chápu. Pokud by ten atak vůči společnosti Huawei byl opravdu podložen, no tak to musí strpět i ta Tatra.

A Vy si myslíte, že Němci, kteří jsou desetkrát lépe informováni než jakýsi Navrátil, že tito Němci, když veřejně prohlašují ústy svého ředitele, že nic takového neexistuje, tak že nemluví pravdu?

To já nevím, já si to přečtu. Já se Vás samozřejmě ptám, protože důkazy nemám. Víte, já jsem vzděláním právník, to znamená, lidé povídají a důkazy hovoří. Pokud důkazy nehovoří...


Absence důkazů, pane Soukupe, je taky důkaz.

Absence důkazů je taky důkaz, no dobře. A proč to dělají?

Já bych Vám odpověděl citátem Jana Wericha, buď to dělají z blbosti, nebo za cizí peníze. Ale abych to trochu odlehčil, každá instituce se snaží zviditelnit, někdy zdůvodněně, někdy méně důvodně.

Myslíte, že ideologicky se chtěli jaksi postavit vedle té Bezpečnostní informační služby, která je trošku pod palbou kritiků, tak je chtěli jako podpořit, aby stáli jaksi na...

Vy jste sám použil slovo ideologie. Já nemám rád, když se do obchodních vztahů plete ideologie. To je v podstatě bolševický styl, jenomže v obráceném gardu. Chtěli se zviditelnit, ale oni chudáci se zviditelňují tak trapným způsobem, že kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. 

Tak ta Bezpečnostní informační služba, ta vydala tu svoji zprávu, my jsme ji tady jako ideologickou hodnotili před Vánoci, protože byla plná různých vývodů a citátů George Orwella a podobně a politologických úvah. A mimo jiné v ní byla tedy ta čínská hrozba velmi výrazně jaksi akcentována. Tady jsme hovořili o tom, že žádného čínského agenta tady nechytili. A teď zase slyšíme od toho dalšího úřadu, toho Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, podobný atak vůči Číně. Když jste tedy tu Bezpečnostní informační službu, pane prezidente, nazval čučkařema, jak byste teda nazval tenhleten úřad?

Stejně tak. Právě proto, protože si myslím, že v obou případech jde nikoli o věcnou argumentaci, mimochodem o Huawei píše BIS už pět let a nic se neprokázalo za těch pět let, ale že místo věcné argumentace tady jde o snahu zalíbit se v tom konkurenčním boji, který na světovém telekomunikačním trhu probíhá, zalíbit se jedné straně, proto jsem citoval toho Jana Wericha, ale dovolte mi, abych doplnil jenom jednu jedinou větu, byť poněkud další. Podívejte se, od té doby, co jsme se naposled viděli, tak BIS se dopustila dalšího přešlapu, když známý atentát ve Štrasburku suverénně vydávala za kriminalistickou akci, nebo kriminální akci, popřela, že by to byla akce teroristická, pak dostala na svůj Twitter řadu vulgárních kritik, takže to radši z Twitteru stáhla. Proti tomu to moje označení čučkař je v zásadě dobromyslné.

A zcela poslední poznámka. BIS v té zprávě, a to jsme zapomněli, mimo jiné hodnotí naše školství, nevím, jestli jste si toho všiml, když říká, že zejména výuka historie...

Postsovětské.

... je pod vlivem sovětské doktríny,...

Sovětské ideologie, ano.


... což je hluboká urážka těch, kdo pětadvacet let tady to školství zdokonalují.

Právě v této souvislosti s hodnocením školství oni tam citují George Orwella a takovéto věci.

Je dobře, že si ho přečetli, ale bohužel ho nepochopili. Jenomže domyslete to, pane Soukupe. No tak když BIS se bude vyjadřovat ke školství, kterému vůbec nerozumí, ale ona podle mého názoru nerozumí ničemu, tak za chvilku se bude vyjadřovat k zemědělství, potom k dopravě, potom k průmyslu, a tak dále, a tak dále.

Nové mocenské centrum chtějí asi vytvořit.

To už tady jednou bylo, tajná policie nebo tajná služba byla v totalitních systémech vždy mocenským centrem.

No vypadá to. Pane prezidente, víte, u těch prapodivných úřadů když jsme, a tím tady nechci říci, že ta Bezpečnostní informační služba nebo tedy ten Národní kybernetický ústav nebo úřad je jako prapodivný, i když některé ty jejich postupy jsou divné. Našel jsem jeden opravdu prapodivný úřad, ten se jmenuje Centrum proti terorismu a hybridnímu hrozbám, má svého ředitele, má své zaměstnance, spadá pod Ministerstvo vnitra a vůbec jsem nenašel, co udělali, ani jednu jedinou věc. Když jsme se dotazovali, tak prý napsali 200 zpráv pro jiné státní úřady, ale navenek neudělali vůbec nic. Nechcete o tom pohovořit s panem Hamáčkem, ministrem vnitra?

Na to stačí jedna věta. Toto centrum zřídil ještě bývalý ministr vnitra pan Milan Chovanec a jmenoval do jeho čela paní Romancovovou. Mám dojem, že ta už odešla.

Ano, je tam jiný.

A v každém případě toto, patrně dobře placené, centrum podle mých informací nevydalo žádné zprávy, což je možná dobře, protože tím pádem by nevydávalo dezinformační zprávy. Ale opravdu to centrum nestojí za řeč. Pojďme se věnovat důležitějším tématům, například státnímu rozpočtu, ne že bych Vás chtěl navádět, ale to je opravdu důležité téma.


Hned se k němu dostaneme, ale abych dodržel ty aktuality. Já bych se chtěl, týká se to pana Hamáčka, víte, on si jako poradce jaksi pozval na úřad Ministerstva vnitra, české Ministerstvo vnitra, Tibora Gašpara, což je bývalý slovenský policejní prezident. Ale ten má takový zatím možná reputační problém, protože v kauze vyšetřování vraždy novináře Kuciaka a jeho partnerky na Slovensku byl zatčen nějaký pan Bödör, který je obchodním partnerem rodiny pana Gašpara, a jsou spolu rodinně i obchodně spřízněni. Ten pan Bödör je podezřelý z poměrně závažné činnosti sledování a logistiky okolo pana Kuciaka. No prokázáno to nebylo, odsouzen nebyl, ale přesto, neměl by z toho pan Hamáček vyvodit nějaké závěry?

Já zásadně nemluvím svým politickým kolegům do výběru jejich poradců, ať jsou jacíkoli, to je jejich odpovědnost. Zadruhé o tom nic nevím. A zatřetí, podle toho co uvádíte, nebyl odsouzen, nic nebylo prokázáno, vracíme se tedy k tématu Huawei. Kdybychom dali, pane Soukupe, na nějaké drby, které se českou, ale i slovenskou kotlinou šíří, no tak bychom se museli zbláznit. Věřme faktům a já jsem Vám v kauze Huawei fakta uvedl.

Ano, to je pravda, ale tohle uveřejnil slovenský Denník N, mě to zaujalo, chtěl jsem se na to zeptat. Dobře. Vy jste se setkal, pokud vím, včera s kardinálem Dukou. O čem jste hovořili? O církevních restitucích?

Panu kardinálovi jsem řekl kromě jiného dvě věci. Zaprvé, že uvažuji o tom, že budu vetovat zákon o manželství homosexuálů, a to nikoli proto, že bych měl něco proti homosexuálům. Já respektuji jejich sexuální orientaci, ale protože si myslím, že manželství je určeno k tomu, aby rodina vychovávala děti, a to homosexuální, tedy jednopohlavní vztah nemůže dosáhnout. A má-li stát pečovat o rodinu, musí pečovat především o tento typ manželství. A zadruhé, čímž jsem ho potěšil, jsem mu řekl, že uvažuji o tom, že bych panu profesoru Piťhovi dal Řád T. G. Masaryka, protože Medaili Za zásluhy už má.

Myslíte jako za jeho odvahu za ten projev na podzim, který byl velmi tvrdý vůči této instituci.

Politiků, kteří jsou odvážní, je tak málo, že ta odvaha se musí nějakým způsobem honorovat.

Máte pravdu, že v dnešní době najít politika, který je jaksi ochotný a odvážný dost na to plavat proti mediálnímu a politickému mainstreamu, no, takových politiků ubývá, mimo jiné to jako jednu z hlavních politických výhod svého syna řekl i Václav Klaus v té televizi Prima, jak jsme hovořili, no dobře.

Pane prezidente, ty církevní restituce, zdanění církevních restitucí, vidíte jak? Andrej Babiš otevřeně počítá s tím, že Ústavní soud to nakonec zruší, takže není, o čem se bavit.

To ponechme na Ústavním soudu a nemluvme za něj. Já mám, jak už jsem říkal, ambivalentní názor, protože když mluvím s různými starosty, a že jsem jich poznal hodně, tak řada z nich si stěžuje, že katolická církev nedodržela původní slib a vymáhá i majetek, který je v držení obcí. Je-li tomu tak, pak nedodržení slibu má samozřejmě za přirozený následek tuto reakci.

Pane prezidente, to další téma. Pojďme se věnovat trošku tomu státnímu rozpočtu a možná i vztahu budoucího státního rozpočtu k některým návrhům sociální demokracie, třeba ministryně Maláčové a tak dále. Nicméně Vy jste před dvěma lety řekl, že byste navrhl klidně Andreje Babiše na Nobelovu cenu za ekonomii, protože se mu po dvaceti letech podařilo dostat jaksi státní rozpočet do přebytku, což se tedy podařilo i ministryni Schillerové za rok 2018, kde ten přebytek byl takřka tři miliardy korun, a vypadá to, že na příští rok, byť je tedy rozpočet plánovaný jako čtyřicetimiliardový deficitní, tak pokud ten vývoj bude podobný jako letos, tak možná také skončí v přebytku. Takže taková návodná otázka, pane prezidente, nezaslouží si ministryně financí taky tu Nobelovku?

Dobře. Můžu napsat nobelovskému výboru dopis s tímto tématem, ale při vší úctě k těmto dvěma lidem je ještě důležitější, jestli v tomto roce bude pokračovat pozitivní ekonomický vývoj. A Vy dobře víte, že jsem ve svém vánočním poselství upozornil na riziko jistého zpomalení ekonomického vývoje. Uvedl jsem i příčiny, které to mohou způsobovat. Říkám zpomalení, to znamená nikoli pokles ekonomiky, ale zpomalení růstu.

Teď konečně pojďme k tomu rozpočtu. Pane Soukupe, co říkáte lidem, kteří něco zkazí, a pak poučují ty druhé, jak se to má dělat? Čučkař, že ano? No tak dobře...

Víte, že mě při diskusi s Vámi toto slovo vždycky napadne.

Dobře, tak v takovém případě Vám budu citovat Miroslava Kalouska, který v době, kdy byl ministrem financí, měl kupodivu rovněž plánovaný deficit čtyřicet miliard korun, ale skutečný deficit byl sto devadesát dva milliard, to zaprvé.

Zadruhé, opozice použila velmi směšný argument, že není dobře, když se plánuje nějaký schodek, a pak je vyrovnaný rozpočet. To je směšný argument, kritika by byla na místě, kdyby to bylo obráceně, jako v případě pana Kalouska.

No dobře, pane prezidente, ale v případě pana Kalouska ten zásadní problém tehdy nebyl v tom, že by úplně neodhadli výdaje státního rozpočtu, to znamená, že by utratili podstatně více, než plánovali, ale že prostě došlo k výraznému zpomalení ekonomického růstu a tím pádem propadu příjmů na straně rozpočtu. Takhle to bylo.

Vážím si Vašeho odhodlání chránit pana Miroslava Kalouska. Nicméně já pouze říkám, zde...

Já ho nechráním, já to jenom konstatuji.

Ano, zde byl plán, záměr čtyřicet miliard, zde výsledek sto devadesát dva minus.

Ano, jistě, ale, počkejte, pane prezidente,...

A když mě teď konečně necháte domluvit,...

A když mě necháte položit otázku...


...protože Vy o rozpočtu celkem nic nevíte,...

Možná se budete divit.

...tak bych Vám jenom řekl, že zatímco opozice kritizuje rozpočet právě proto, že je tam ten nesoulad mezi plánovaným deficitem a skutečným lepším plněním, tak já Vám řeknu, že bych, být na místě opozice, kritizoval ten rozpočet ze dvou důvodů.

Zaprvé, minimálně pro příští rok bych navrhoval další pokles plánovaného deficitu, dejme tomu, na třicet miliard, a to proto, protože když je plánovaný deficit příliš vysoký, tak to nutí ministry k utrácení a k plýtvání.

A teď možná šrapnel číslo tři, ale ten už nebude mít takovou razanci.

Tady to dneska lítá.

Pane Soukupe, víte, kolik je v rozpočtu různých daňových výjimek, osvobození od daně a tak dále? Tipněte si.
 
Nevím to číslo, je to poměrně rozsáhlé.

Před chvílí jsem Vás nařknul, že tomu nerozumíte, ale jsem rád, že to alespoň přiznáváte. 172. To znamená, kdyby tyto výjimky byly zrušeny, tak by se ušetřilo několik desítek miliard korun, ale protože každá lobbistická skupina si svého času vymohla nějakou výjimku z daně. Zoologické zahrady mají osvobození z DPH, já jsem se jednou ptal Honzy Fišera, proč nemá osvobození filharmonie, proč to mají zoologické zahrady.

Pane prezidente, ty příjmy, já vím, Vy jste teď vůči mně poměrně ostrý, já bych teda zrovna osvobození od daně a podobné věci nedával jako výjimky, to jsou prostě ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty. Můžeme debatovat o tom, že by jaksi u některých položek zvýšena být daň měla, nebo její osvobození zrušeno, ale to nejsou úplně výjimky ve státním rozpočtu. To zásadní, o čem hovoříte, samozřejmě jsou příjmy státního rozpočtu. Vy říkáte, ano, odstraňme investiční pobídky, odstraňme to nebo ono, ale to zásadní je samozřejmě ekonomický vývoj, tam směřovala moje otázka, když jsem hovořil o Miroslavu Kalouskovi. Kdybyste mě nechal domluvit, pane prezidente, tak jsme si tuhle půtku mohli odpustit, ale já se k ní nebudu vracet.


Ministerstvo financí, Česká národní banka očekává zhruba tříprocentní ekonomický růst v příštím roce. Celá řada institucí, a jedna z respektovaných je mezinárodní ekonomická auditorská společnost Deloitte, říká, že ten růst bude jenom okolo dvou procent, což mimo jiné je zhruba sedmdesát miliard korun v plnění státního rozpočtu v daňových příjmech. Váš odhad nebo Vaše úvaha?

Přikláním se k těm dvěma procentům. Samozřejmě jsem v tom vánočním poselství uvedl, že to mimo jiné záleží také na tom, jak se dohodne Čína a Amerika, pokud jde o tu jejich obchodní válku. Poslední zprávy sice říkají, že ten vývoj jednání je docela pozitivní. A kdyby ne, tak ta obchodní válka samozřejmě otřese celou světovou ekonomikou, včetně naší. Ale jinak, třetí faktor je ten nedostatek pracovních sil, o kterém jsem také mluvil, a to mě vede vedle brexitu, to je třetí nebo čtvrtý faktor, k závěru, že spíš je ten dvě procenta reálný. A když budou tři procenta, budeme všichni mile překvapeni.

No, akorát že ten rozpočet na příští rok počítá s růstem zhruba tři procenta. To znamená, pokud Vy říkáte dvě, tak je to tam ten rozpor, který jsem říkal, bavíme se o desítkách miliard korun. Ale dobře, rozsoudí nás až ekonomický vývoj v letošním roce, to teď prostě vědět nemůžeme.

Máte naprostou pravdu, ale já bych neustále kladl důraz na zamezení plýtvání, uváděl jsem těch nesmyslných skoro padesát miliard dotace pro obnovitelné zdroje, a vždyť každý energetický zdroj má mít na trhu stejné podmínky, proč by zrovna jeden solární měl být výrazně dotován?

Který nás stojí čtyřicet miliard korun.

To jsem právě teď říkal. Ano. Čtyřicet osm, čili téměř padesát. Zadruhé, přemrštěný počet státních úředníků. Zatřetí, vyhazování peněz za informační technologie, které nepracují, to znamená, tunelování informačními technologiemi. Mimochodem pokud najde u vlády Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost pochopení, tak to znamená, že opět budeme mít vlastní domácí nefunkční informační systémy a tím pádem budeme vyhazovat další a další peníze. Víte, to, co teď řeknu, je cynická poznámka, ale určité zpomalení ekonomického růstu může vést k šetrnosti a k zamezení plýtvání. To znamená, je české přísloví, pálí ho dobré bydlo. Znáte to? Nás tak trochu pálí dobré bydlo a ignorujeme plýtvání.

K tomu rozpočtu ještě, já jsem si přečetl, že Evropská komise zatím v programovacím období, v tom dotačním programovacím období, což je 2014 až 2020, a je tam to pravidlo ještě plus tři roky, to znamená, lze dočerpávat ještě tři roky po skončení. Ale máme rok 2019 a zatím nám z toho období 2014 až 2020 Evropská komise proplatila zhruba čtvrtinu plánovaných...

Dvacet šest procent, ano, četl jsem to.

...což je poměrně málo, ano, může se to ještě dohnat, ale...

No právě.

Ale když budeme pod časovým tlakem, nehrozí tam právě to, že se začne utrácet za hlouposti, blbosti, jenom aby se to vyčerpalo?

Vidíte, tak to je chytrá otázka, ono se jí někdy říká mikulášská nadílka, v listopadu utrácím, abych to nemusel vracet. Ale tady bych se jinak těch dvaceti šesti procent zastal, a to ze dvou důvodů. První, že se dohánělo čerpání za to předchozí období, a tam bylo dosaženo téměř sta procent, za což je třeba pohválit. A zadruhé, Vy jste na to sám upozornil, to pravidlo N+3. Ono se teď uvažuje, že to bude N+2, ale zatím stále platí N+3, takže tam to můžeme dohnat.

Jednou z událostí letošního roku nebo ekonomických událostí letošního roku je zvýšení minimální mzdy zhruba o jedenáct procent. A znova, je to správný krok? Upřímně, teď to podnikatelé a zaměstnavatelé zkousnout musí, protože je nedostatek pracovní síly, ale zase na druhou stranu, pokud je nedostatek pracovník síly, ten tlak na zvyšování mezd je samozřejmě přirozený. Tak, zvyšování minimální mzdy.

No, tady je určitý rozpor. Podporuji zvyšování minimální mzdy, a i když se občas cudně říká, že se to týká jenom dvou procent obyvatel, není to pravda. Pane Soukupe, minimální mzda před sebou tlačí všechny ostatní mzdy, takže zvýšíte-li minimální mzdu, tak s nějakým krátkým časovým zpožděním začnou růst i ostatní mzdy. A já to pokládám za správné, protože dobrá ekonomika má plodit i dobrou životní úroveň. Ale to, s čím naprosto nesouhlasím, je požadavek jinak sympatické Jany Maláčové na zvýšení životního minima. Víte proč? Protože životní minimum samo o sobě vůbec nic neznamená, ale to, co je důležité, je, že prostřednictvím nejrůznějších koeficientů se z životního minima vypočítávají prakticky všechny sociální dávky. No a co to tedy znamená? My zvyšujeme minimální mzdu a koneckonců i ostatní mzdy právě proto, aby se vyplatilo pracovat, rozumíte. Jestliže zvýšíme i životní minimum, no tak snížíme motivaci k práci, protože budou i vyšší sociální dávky, a to pokládám za nesmysl.

Těch ataků na státní rozpočet ze strany paní Maláčové, ministryně práce a sociálních věcí, je celá řada. Zrušení karenční doby, to už je v nějakém běhu, zvýšení rodičovského příspěvku, obědy zdarma pro školáky a celá řada dalších věcí. Ty obědy zdarma by mě zajímaly, pane prezidente, víte, já to dávám, a teď zase návodně, já dávám teď tu diskusi o obědech zdarma pro školáky a jestli tam se má prokazovat chudoba rodičů a nemá, a pro které, a tak dále, a potom plošné zavedení slev na jízdné, které nás stojí zhruba šest set milionů korun měsíčně.

Drobná chybička se Vám vloudila do Vaší řeči, pane Soukupe, protože i při selektivním vyplácení těch obědů nepotřebujete nic prokazovat, protože už to máte prokázáno formou přídavků na děti. Jinými slovy, kdo dostává přídavky na děti, tak to je asi sto sedmdesát tisíc, a teď Vám opravdu neřeknu jestli rodin nebo dětí, to už jsem zapomněl, ale prostě nepotřebujeme žádné ponižující prokazování. Mám dojem, že ty přídavky na děti, vidíte, jsou dvě celé tři nebo do dvou celých tří životního minima, tak nějak, jinými slovy, prostě jsem pro to, abych odpověděl na Vaši otázku, aby to dostávaly děti relativně chudých rodičů.

To je selektivní.

To je v pořádku. Ale představa, že to budou dostávat všechny děti, je právě to plýtvání, o kterém jsme mluvili.

No, já mám jiný názor, to je známá věc, k téhleté věci právě proto, že jaksi žádné prokazování u slev na to jízdné se jaksi nezavedlo. Je to plošné opatření, která nás stojí takřka sedm miliard korun.

Šest.

Přes šest miliard, necelých sedm miliard korun.

Dobře, dobře.

Necelých sedm miliard korun ročně. Jenom za září se tedy utratilo 462 milionů korun, pokud mám poslední číslo správné. A proč ty slevy jaksi plošně a obědy pro školáky ne?

Kdybyste si pamatoval, co jsme si tady my dva říkali asi před měsícem, tak jsem Vám říkal, že slevy, nebo výrazné zlevnění dopravy jsem přijal s určitými rozpaky, což je velmi zdvořilá formulace, ale jak vidíte, také nejsem nekritický podporovatel všech vládních návrhů.

Pane prezidente, zůstaňme u té ekonomiky, vládním zmocněncem pro jadernou energetiku byl jaksi jmenován bývalý šéf ČEZu Jaroslav Míl. Co to bude znamenat?

Konečně tím vládním zmocněncem bude člověk, který rozumí jaderné energetice, protože pokud mě paměť neklame, Jaroslav Míl byl ředitel Temelína. V každém případě jeho předchůdce, kterého se zdvořilostí sobě vlastní ani nebudu jmenovat, se jadernou energetikou nikdy prakticky nezabýval. Bohužel jsme země, kde určité funkce z řady důvodů vykonávají amatéři. Tím jsem opravdu nechtěl říci, že se to týká jenom BIS a jenom Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

Ono to možná souvisí s takovou otázkou, nebo možná nesouvisí, ale to byste mi měl odpovědět, nebo bych Vás požádal o odpověď. Německo se do roku 2035 chce zbavit i uhelných elektráren, do roku 2022 jim končí jaderné elektrárny. Mě by teda zajímalo, z čeho Německo bude jaksi tu svoji energetickou potřebu jaksi plnit, protože když nebudou mít ani jaderné, ani uhelné elektrárny, no z větrníků to asi nebude. Bude tam vztah k české energetice? To znamená, bude tam poptávka? No to vyvážíme, ale...

Tak my už teď exportujeme mimo jiné i do Německa, je to sousední země, ale můžete mě vzít za slovo, chytit za slovo, pane Soukupe, já si myslím, že je to přejde. Víte, co je to Energiewende, kdy pod tlakem strany Zelených, která má nezaslouženou popularitu, Angela Merkelová zrušila svoji původní podporu jaderným elektrárnám, a až se dostanou do energetického deficitu, který nebude možné pokrýt dovozem, ne všechno jde pokrýt dovozem, tak najednou ty uhelné elektrárny se dají poměrně rychle restartovat, a pokud jde o jaderné elektrárny, tak tam je možná jistý retrofit, a v průběhu toho retrofitu, neboli prodloužení životnosti, musíte rychle postavit nové jaderné bloky.

Takže si myslíte, že investování do těch špinavých zdrojů energie v Německu je teď dobrý kšeft, protože teď jsou levné, a oni Němci přijdou na to, že je potřebujou, a budou drahé. No, tak možná je to návod pro české miliardáře.

Já bych ještě u té ekonomiky chvilku zůstal. Vy jste to tady řekl, že potenciální jaksi rizika pro ekonomický vývoj v Evropě jsou zejména kvůli potenciální čínsko-americké válce, obchodní samozřejmě, ne faktické, ale možná něco podobného hrozí i mezi Evropskou unií a Spojenými státy. A jenom takový politický, možná indicii, víte, Spojené státy snížily jaksi rating velvyslanectví Evropské unie z velvyslanectví státu na mezinárodní organizaci. Velvyslance jaksi formálně, velvyslance té Evropské unie, nikoliv jednotlivých členských států, toho ani nepozvaly na pohřeb George Bushe staršího. Teď na Nový rok jaksi byl velvyslanec Evropské unie úplně posledním mezi všemi velvyslanci, který byl pozván, zatímco dříve byl v první desítce. Značí tohleto všechno podstatně horší vztahy, ty transatlantické vztahy, než v minulosti?

Víte, pane Soukupe, už za prezidenta Obamy se říkalo, že Spojené státy přesouvají svoji pozornost z Evropy do asijské, respektive pacifické oblasti. Za Trumpa to pouze pokračuje. Čína, ale pozor i Indie, se dostávají do pozice dvou nejvýznamnějších světových hráčů v ekonomice, a za pět let bude Amerika až třetí. Z toho všeho vyplývá, že Evropa je relativně klidná, zatímco Asie může představovat určité napětí, jako že už teď představuje těmi obchodními válkami. Z toho důvodu prostě Trump se zřejmě rozhodl, že Evropská unie, nikoli jednotlivé státy, ale Evropská unie, pro něj není tak důležitá, což také souvisí s tím, a to neustále opakuji, že Evropská unie bohužel nemá přirozeného vůdce. Angela Merkelová, která by na to mohla aspirovat, bude za tři roky končit. Pan prezident Macron teď měl své problémy ve Francii, jeho popularita klesla k dvaceti procentům, já mu samozřejmě přeju, aby měl alespoň tu popularitu, co mám já, padesát pět procent. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Upřímně řečeno, Viktor Orbán je z těch evropských politiků zdaleka nejviditelnější a má za sebou jasnou koncepci Evropy.

Ono to vypadá, že Američané tak trochu nepřímo možná vyhlásili válku Evropské unii jako instituci, v uvozovkách válku, každopádně formálně dávají velmi výrazně najevo určité pohrdání nebo podceňování institucí Evropské unie, nikoliv členských států, to ne.


Vy jste vyhlásil tento týden volby do Evropského parlamentu na květen tohoto roku. Z tohohle pohledu, pokud jsme to zasadili do tohoto rámce, třeba transatlantického vztahu, absence přirozeného vůdce, považujete ty volby za mimořádně důležité, nebo podstatně důležitější než dříve?

Víte, oddělme, co za důležité považuji já, a co za důležité považuje většina našich občanů. Většina občanů volby do Evropského parlamentu nepovažuje za důležité, o čemž svědčí minulá volební účast, to jest 18 %. Já volby do Evropského parlamentu považuji za důležité, a proto je mojí povinností snažit se jako prezident republiky naše občany přesvědčit, že by měli věnovat ten čas, ty volby jsou v pátek a v sobotu, a zúčastnit se jich a dát svůj hlas těm, kteří si přejí dvě věci, reformovat Evropskou unii, protože je pro nás v dosavadní formě obtížně snesitelná. A za druhé, paradoxně, zůstat v Evropské unii, protože vně Evropské unie, nejsme ani Švýcarsko, ani Norsko, by nám bylo ještě hůře.

Ještě hůře, zejména ekonomicky. Pane prezidente, já navrhuji těmito slovy a Vaší úvahou náš rozhovor ukončit.

Ne, ne, ne, mám protinávrh, pane Soukupe, minule jsme mluvili o malém chartistovi Karlu Steigerwaldovi a já bych dal, nikoli Vám, Vy to budete vědět, ale divákům televize Barrandov jednu hádanku, která ovšem bude poněkud složitější, ale rovněž zahrne ten typus...

Tak dobře, povídejte.

...typus převlékačů kabátů. Byl jednou jeden člověk, kterému pracovně říkejme kočí, protože jezdil s koňským potahem a takovým tím vozem s plachtou do tehdejšího Sovětského svazu a Sověti ho měli tak rádi, že mu dokonce umožňovali i vstup do zakázaných zón. Tento člověk pak psal nadšené statě o Sovětském svazu, například do časopisu Mladý svět. Já navrhuji, protože televize Barrandov je bohatá televize, abyste vypsal soutěž a dal nějakou malou cenu tomu, kdo uhádne, kdo to byl a kdo je teď jeden z největších rusofobů na české politické scéně.

Dobře. Tu cenu zvážím, aby byla dostatečně důstojná. Teď mě tedy nenapadá přesně, co by bylo dostatečně důstojné, ale slibuji, že to zvážím. Já samozřejmě tedy vím, kdo to je, je to dokonce pán, který říká, že se jaksi v době nesvobody a čínského a ruského tlaku nemáme fotografovat, ale to už bylo příliš návodné možná pro diváky. No vím to, uvidíme. My na svých webových stránkách nebo Facebooku, facebookových stránkách tu cenu zveřejníme a uvidíme, jestli diváci to uhodnou.

Já bych jim to nezjednodušoval, protože to už bychom byli příliš návodní, takže nebudeme se zmiňovat o vázacím aktu, nebudeme se zmiňovat o krycím jménu, nic z toho neřekneme, ale ať si diváci sami rozhodnou, kdo to byl.

Dobře, tak to takhle ukončeme. Pane prezidente, děkuji Vám za první novoroční a velmi zajímavý rozhovor.

Já děkuji Vám a úmyslně jsem naši debatu vyostřil, ostatně Vy jste si začal, pane Soukupe, a právě proto, že to bylo tak vyostřené, se mně to dneska mimořádně líbilo, protože já jsem člověk, který má rád konflikty.

Pane prezidente, tohle nás spojuje. Já se vůbec neurážím a naopak mě to nabíjí, takže Vám za to děkuji.

Nápodobně.

A děkuji za pozornost i vám, vážení diváci televize Barrandov a těším se teď už každý čtvrtek s vámi, s panem prezidentem na Týden s prezidentem.

 

Projev prezidenta republiky při setkání se zastupiteli Karlovarského kraje

Projev prezidenta republiky při setkání se zastupiteli Karlovarského kraje

19.03.2019
  Vážená a milá paní hejtmanko, vážení členové krajského zastupitelstva,...

Rozhovor prezidenta republiky pro Parlamentní listy

Rozhovor prezidenta republiky pro Parlamentní listy

15.03.2019
  Pane prezidente, připomínáme si 80. výročí začátku nacistické okupace. Co byste k...