ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad FTV Prima Partie Terezie Tománkové

neděle 04.10.2020

 

Dobrý den u Partie. Hezké dopoledne a díky, že se díváte. Dnes ji pro vás vysíláme ze zámku v Lánech. V první části vám nabídneme rozhovor s prezidentem České republiky panem Milošem Zemanem, ve druhé části pak čtyři zástupci stran a hnutí okomentují výsledky voleb do krajských zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Obě části nedělní Partie pro vás tentokrát vysíláme na Primě i CNN Prima News. Ještě jednou dobrý den. Mým prvním hostem je prezident České republiky pan Miloš Zeman. Dobrý den, pane prezidente.

Pěkný dobrý den.

Pane prezidente v deseti ze třinácti krajů zvítězilo hnutí ANO, posílili Piráti, STAN, výrazně ztratila levice, sociální demokraté a komunisté. Přinesly pro Vás volby nějaké překvapení?

Trochu ano. Já jsem včera večer telefonicky blahopřál panu předsedovi Babišovi, protože udržet si pozici vítěze z minulých krajských voleb je samozřejmě daleko obtížnější než takovou pozici získat. A jak jste sama řekla, tak hnutí ANO získalo o jeden kraj více a poněkud si polepšilo i na počet odevzdaných hlasů, takže vítězi se má blahopřát a nemá se mu závidět. Nemá se mu závidět.

Kdo je pro Vás poražený, pane prezidente?

V podstatě všichni, kdo ztratili ve srovnání s těmi minulými volbami. K mé lítosti, protože jsem ji kdysi osm let vedl, je to především sociální demokracie. Poněkud oslabila i ODS, i když tam je otázka, jak to měříte. Když měříte čisté hlasy, tak oslabila, když měříte hlasy včetně koalice, tak neoslabila. Mírně vzrostlo SPD, což je třeba vzít na vědomí, a kromě sociální demokracie ztratila další levicová strana, což jsou komunisté. Uvážíte-li, že český národ je obecně označován za spíše levicový, pak je to překvapení, které ovšem svědčí o tom, že ty levicové strany nemají zrovna v čele ty nejschopnější lídry.

Jan Hamáček už avizoval, že v čele strany zůstává. Je to správně?

Je to velmi správně, protože za ním už jsou daleko horší lidé, než je on. Mám tím na mysli jeho místopředsedy.

A Vojtěch Filip?

Já si myslím, že u Vojtěcha Filipa je to něco podobného. Neznám v komunistické straně nějakou výraznou, charismatickou osobnost, která by ji zachránila.

Čím si vysvětlujete propad levicových stran, co dělá ČSSD špatně?

Jak už jsem řekl, těch příčin je několik, ale hlavní příčina je v lidech. Vy víte, že já zastávám názor, že úspěch nebo neúspěch jakékoli politické strany je z osmdesáti procent způsoben předsedy, nebo minimálně místopředsedy těchto stran. Vezměte si, když budeme mluvit o té sociální demokracii, že z ní odešly docela výrazné osobnosti, Foldyna, Zimola, Miroslav Antl a podobně a podobně, zatímco například SPD má v čele charismatického vůdce, a ať si o něm myslíme cokoli, dokázal, že jeho výsledky jsou lepší než v minulém volebním období.

Na druhou stranu, Jiří Zimola založil vlastní hnutí, kandidoval na jihu Čech a nezískal ani dvě procenta mandátů, dvě procenta hlasů.

Máte naprostou pravdu, protože tady potřebujete synergii, tady potřebujete jednak vlastní osobnost, jednak podporu své strany. Já jsem také založil Stranu práv občanů a sebekriticky přiznávám, že se příliš neprosadila. 

Jak se díváte na to, že někteří sociální demokraté, například hejtman Netolický v Pardubickém kraji, ani pod značkou ČSSD nekandidovali, jako by se styděli za ta čtyři písmenka?

Je to tušení volební porážky. Mimochodem v tom Pardubickém kraji jeho hnutí skončilo jako druhé, zatímco v Královéhradeckém kraji, kde ovšem sociální demokracie měla naprosto neviditelného hejtmana pana Štěpána, tak tam skončili ještě hůř.

Sociální demokraté nebudou v pěti krajích ze třinácti mít zastupitele. Ztratí hodně hejtmanů, poměrně dost senátorů, pokud už můžeme předvídat.

A také peníze.

Samozřejmě. Nemíří celostátně pod pět procent už sociální demokracie?

Prosím?

Nemíří celostátně pod pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny? 

Já doufám, že ne. Podívejte se, je to nejstarší česká politická strana, ale neměla by dělat takové chyby, jako udělala třeba v Ústeckém kraji, kde rozbila demokraticky zvolenou kandidátku a nahradila ji kandidátkou jinou. Výsledek je, že tam dostala pouhá tři procenta, i když Ústecko za Jaroslava Foldyny bylo tak trochu baštou sociální demokracie. Čili neděláte-li chyby, překročíte pět procent. Ale, Panebože, kdyby mně někdo řekl, že sociální demokracie bude bojovat o překročení pětiprocentní laťky, když byla tehdy třicetiprocentní stranou, tak já bych opravdu doporučoval analyzovat, proč k tomuto sešupu došlo.

Jak se díváte na témata, která sociální demokracie nabízela voličům v kampani? Byla to superhrubá mzda. Podle ekonomů je to ale téma spíš pro vysokopříjmové skupiny obyvatel, ze kterých se nerekrutuje elektorát sociální demokracie, na druhou stranu třeba exekuce, což bylo téma SPD, zůstává v sociální demokracii netknuté.

Víte, mně se líbilo heslo sociální demokracie, ochráníme vás, které je spojeno i s Janem Hamáčkem jako ministrem vnitra, takže sem logicky patří. Není to prázdné ani líbivé heslo. Co se týče těch ekonomických otázek, myslím si, že fenomén superhrubé mzdy příliš nezabral. On je to fiktivní fenomén, já už jsem na to několikrát upozorňoval. Tam je důležité, jaká bude daňová sazba, a ne, jak budeme nazývat způsob výpočtu základu daně ze mzdy.

Pane prezidente, k vítězi voleb. Hnutí ANO nebude mít jednoduché sestavování povolebních koalic. Už teď je jasné. že v některých krajích hejtmana mít nebude, i když tam zvítězilo. Je to kraj Jihomoravský, pravděpodobně Jihočeský. Je to politická realita?

Víte, když někoho poučuji, tak nejdříve musím jít vlastním příkladem. Takže když jako prezident někoho jmenuji premiérem, tak vždy jmenuji vítěze voleb, ať se mi líbí nebo nelíbí. V tomto případě Andreje Babiše, ten se mi líbí, ale i kdyby tam byl někdo, kdo by se mi nelíbil, jmenuji ho premiérem. A tento vítěz voleb by si pak měl dohodnout nějakou koalici, to už je samozřejmě na něm. Bohužel v české politické realitě, a to už jsme viděli minule, je taková vzpoura, a já neřeknu vzpoura neschopných, ale méně schopných, nebo, chcete-li to nazvat jinak, tedy vzpoura poražených. Tyto poražené strany pak vytvoří proti vítězi voleb vlastní splácanou koalici, což není sportovní. Představte si, že je olympiáda, že zlatý medailista stojí na stupínku, pod ním stříbrný a bronzový. A podle tohoto nesportovního modelu ti stříbrný a bronzový strhnou toho zlatého ze stupínku a obsadí jeho místo. Jinými slovy jsem pro model první na pásce. Dokonce jsem kdysi navrhoval, aby hejtmanem se stal ten, kdo dostal nejvíce preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější politické strany. Ale dovedete si představit, že, nechci říci zrovna pidistrany, ale dejme tomu středně úspěšné strany se proti tomu vždycky budou bránit, protože slimáček by nepřišel ke své kapustičce.

Na druhou stranu, toto se děje i v komunální politice a, jak jste sám řekl, vítěz voleb si musí zajistit tu většinu. Pokud to nejde, my nevíme, jaké jsou tam i osobní vztahy, na krajské nebo komunální úrovni, a ty strany tak prostě postupují. Proto jsem se ptala, není to jenom politická realita?

Řekla jste správně, že vítěz voleb si musí zajistit nějakou koaliční podporu, ale tady se bavíme o situaci, kdy vítěz voleb vůbec nemá šanci, aby vyjednával o koalici, kdy se proti němu všichni spiknou. A znovu opakuji, je to spiknutí poražených. Nebudu říkat nutně neschopných, ale zcela určitě ve volbách poražených.

Andrej Babiš to včera nazval spiknutím nenávisti. Není to příliš už silný výraz?

Možná nenávisti, možná závisti a možná i nedostatku pro fair play.

Co říkáte na úspěch Pirátů, pane prezidente?

Je trochu překvapující. V každém případě čekali zhruba 100 mandátu, a mají je. Já bych blahopřál jim, jako druhé nejsilnější straně, a obecně vzato bych chtěl blahopřát všem, kdo se dostali do zastupitelstva. Chtěl bych jim popřát, aby pracovali především pro svůj kraj a aby za nimi byl úspěch.

Budou Piráti tím hlavním vyzyvatelem hnutí ANO?

S vysokou pravděpodobností ano, i když nemohu vyloučit, protože na krajské úrovni tak trochu mizí ideologie, že někde snad třeba budou i koaličním partnerem.

Andrej Babiš to včera naznačoval, že je vždy vnímal jako toho hlavního spíš podporovatele nebo spolupracovatele. Viděl jste, pane prezidente, včera fotku pana Petra Fialy, paní Pekarové Adamové a pana Jurečky, kteří šli včera po volbách na pivo a jaksi naznačili, že toto, možná, je další možná spolupráce pro sněmovní volby?

Nechci být nezdvořilý, ale dovolte mi říci, že spojí-li se několik trpaslíků, vznikne velký trpaslík. Ale nikdy nevznikne obr.

Je ODS trpaslík?

S deseti procent je stále ještě trpaslík, ano.

Čili tímto mi odpovídáte na moji otázku, jak se díváte na možný vznik středopravých koalic pro sněmovní volby. Majíúspěch, mohou mít úspěch?

Já jsem tohle už zažil, vzpomeňte si na tak zvanou čtyřkoalici, ze které byla postupně trojkoalice, potom nakonec dvojkoalice. Ale já si myslím, že ten, kdo jde v koalici, vlastně dokazuje, že nevěří sám sobě. V tomto smyslu Piráti jsou, i když teď chtějí uzavřít koalici se STAN, přece jenom o něco věrohodnější než ti pětiprocentní trpaslíci, víte, o kom teď mluvím, kteří se chtějí schovat pod křídla o něco málo větších stran.

Nerozumíte ani té jejich motivaci, že chtějí, že to vidí jako jedinou cestu, jak porazit hnutí ANO a Andreje Babiše?

Milá paní moderátorko, vždy sebevědomě, jako starý narcis, opakuji, že jsem převzal sociální demokracii se sedmi procenty voličských hlasů a za pět let měla třicet dva procent. Říkal jsem na toto konto, každá malá strana se může stát velkou, a bohužel to platí i obráceně. 

 

Volební účast byla poměrně vysoká. 

Ano.

Třicet osm procent je druhá nejvyšší od vzniku krajů. Čemu to přičítáte, zvlášť v době pandemie?

Pandemie s tím příliš nesouvisí. Já si myslím, že lidé si uvědomili význam krajů. Občas čtu v Monitoru články jakýchsi novinářů, že kraje jsou zbytečné, ale uvědomte si, že regionální samospráva existuje všude v západní Evropě, a kdyby nebyla, tak nás v těch krajích budou řídit z Prahy. Bude tady pražský centralismus, a to rozhodně není žádoucí.

Svůj hlas jste v senátních volbách odevzdal už v pátek v základní škole v Lužinách. Řekl jste tam, každé volby, pokud jsou demokratické, jsou důležité. Budete volit i ve druhém kole?

Nebudu, protože bohužel můj kandidát neuspěl, skončil třetí a soupeří mezi sebou dva kandidáti z opačného názorového břehu.

Čili jste ani nepřemýšlel, že byste si vybíral mezi panem Žantovským a panem Láskou?

Nechci dávat panu Žantovskému polibek smrti. Řekl bych, že je o něco přijatelnější než pan Láska, ale na druhé straně ne o tolik, abych ho šel volit.

A očekáváte změnu na postu předsedy Senátu po těchto volbách po druhém kole?

Já si myslím, že pan předseda Vystrčil si svojí cestou na Tchaj-wan vybudoval jakousi pozici, a kdyby byl nyní vyměněn, tak může vystoupit a říkat, že je to kritika za to, že jel na Tchaj-wan, což samozřejmě vůbec není pravda. Ale na druhé straně, říkat to může. Proto si myslím, že velmi, velmi pravděpodobně k výměně předsedy Senátu nedojde.

Nicméně hnutí STAN je teď velmi sebevědomé. Předseda Rakušan včera říkal, že uvidí, jak dopadne to druhé kolo, ale pokud by jejich klub byl silnější, má v záloze kandidáty jako pan Drahoš, jako pan Mikuláš Bek nebo Jiří Růžička. Byl by Vám z nich někdo milejší než Miloš Vystrčil?

Milá paní moderátorko, Vy znáte můj totálně záporný vztah vůči Senátu. Já ho pokládám za jisté odkladiště. Kdybych chtěl být nezdvořilý, což většinou nejsem, tak za od panstva odložené šatstvo. Znáte ten výraz, od panstva odložené šatstvo? To znamená, jsou tam často lidé, kteří neuspěli v jiném typu voleb, a proto mě to nezajímá.

Ale na druhou stranu jsou tam i lidé, kteří kandidovali do Senátu jako první. Voliči jim dali své hlasy. Je to horní komora Parlamentu, která má funkci kontrolní i zákonodárnou.

Podívejte se, když Senát upravuje návrhy zákonů Poslanecké sněmovny, a zjistíte, že je Poslanecká sněmovna, tyto úpravy, zpravidla vždy přehlasuje. Já jsem teď podepisoval zákon o liniových stavbách, a tam jsem si přečetl, že Sněmovna opět setrvala na původním návrhu vzdor připomínkám Senátu, a nejen to, tento zákon odsouhlasila ještě výraznějším poměrem hlasů než předtím.

Doporučil byste voličům i tentokrát, aby šli volit v druhém kole do Senátu tak, jak jste to udělal před krajskými volbami a prvním kolem?

Já bych doporučoval v každém případě voličům, aby tam, kde je jejich kandidát, chcete-li, jejich favorit, šli i ke druhému kolu. Tam, kde tomu tak není, tak většinou, všimněte si, v druhém kole je daleko nižší volební účast, a to právě proto, protože někteří kandidáti vypadli, skončili třetí, čtvrtí a podobně.

Čím si ostatně vysvětlujete neúspěch pana Ludvíka, ředitele motolské nemocnice?

Možná, že neměl, jak se dnes říká, dobré PR, to znamená, že o něm nikdo příliš nevěděl. I když na druhé straně bych sám sobě namítl, že byl jeden čas, byť asi jenom jeden rok, ministrem zdravotnictví. No a já jsem doufal, že bude zvolen proto, protože v Senátu by měl být někdo, kdo rozumí zdravotnictví. Nestalo se tak.

A pane prezidente, je naše země v takové nouzi, že potřebuje od zítra nouzový stav?

Ano, a to z velmi prostého důvodu, aby zase nějaké soudy netvrdily, že opatření Ministerstva zdravotnictví je protizákonné, a když bude nouzový stav, bude možné provádět i ta opatření, která by bez nouzového stavu nebyla možná.

Dává Vám smysl, že je vyhlášen od zítra, po volbách?

Čím dříve, tím lépe, ale já si vážím toho, že nezasáhl do voleb.

Na druhou stranu právník Ondřej Dostál, který se obrátil na ten soud v tom případě, který jste zmiňoval, říká, že vláda odsunula stav nouze kvůli volbám, a oslabila tak své vlastní argumenty. Argumenty, proč ten stav vyhlašuje.

Já si myslím, a nechci panu Dostálovi křivdit, že všude, a to i mezi právníky, jsou tak trochu kverulanti, kteří se zviditelňují v médiích, ať jsou to různí Kyselové, Wintrové, já nevím, kdo další. No a teď k nim přibyl i pan Dostál.

Pane prezidente, my jsme spolu mluvili na začátku září, zhruba před měsícem. Říkal jste, že varujete před panikou a plošnými omezeními. Roušky by podle Vás tehdy měly být pouze v ohniscích, jinde dobrovolné. Ta situace s počtem nakažených byla ale jiná. Změnil se Vás názor od té doby?

Ne, zůstal. Akorát mezi tím ohniska se slila do té míry, že když se podíváte na takzvaný semafor, tak už téměř nemáte žádný region, který by nebyl ohniskem. No takže selektivní a plošný přístup se spojil díky vývoji epidemie. Víte, mě nejvíc trápí ani ne tak počet nakažených, i když i ten je hrozivý, mě trápí to, že poprvé se dal do pohybu i trend počtu zemřelých. Dřív to vždycky byl jeden, maximálně dva. Tak jsem říkal, dobře, smrtnost je nízká, ale v tomto případě už jsou zapotřebí velmi brizantní opatření, protože není nic cennějšího než lidský život.

Vy sám vnímáte tu nákazu jinak než před měsícem?

Ne, proč? Vždyť ta nákaza existuje na celém světě. Vezměte si Spojené státy, vezměte si Indii, Brazílii. Já bych Vám v podstatě mohl jmenovat minimálně dvacet, možná třicet zemí, kde ta nákaza je velmi intenzivní. Jako odstrašující příklad bych uvedl Izrael, protože my jsme byli společně s Izraelem premianty. Nám se nejlépe dařilo tu první vlnu potlačovat. No a teď Izrael je na tom ještě hůř než my a pomalu nikdo neví, proč.

A zároveň je i v tom zámku, jak říká profesor Prymula, jsou tam opatření, lidé nemohou vycházet dál než kilometr od domova a stále to nepomáhá. Nejsme my na izraelské cestě?

Já bych zaprvé doporučoval počkat. Každé opatření má svůj průběh, svoje časové zpoždění, ale důležité je to opatření udělat, což pan profesor Prymula, nebo pan ministr Prymula dělá. A já bych si velmi přál, aby ta opatření byla velmi drastická v zájmu právě zachování života našich občanů. Mimochodem, protože každý z nás hájí své zájmy, tak budu prosit, tentokrát doslova prosit, i když já málokdy prosím, aby byl zachován svátek 28. října, byť ve velmi omezené formě, protože vypustit tento svátek by byla kapitulace, a to si myslím, že by nebylo dobře.

Myslíte předávání státních vyznamenání v nějaké formě?

No samozřejmě, že ano.

Protože to není synonymum, státní svátek a předávání státních vyznamenání.

Dobře, ale je to obvyklá náplň tohoto státního svátku.

A jak hodnotíte ta opatření? Respektive, Vy jste řekl, že byste si přál drastická opatření. Čili zase celostátní karanténu?

Ale tak, třeba se stane zázrak a v některých regionech ten koronavirus téměř zmizí. V takovém případě by celostátní karanténa nebyla zapotřebí. Ale obávám se, že ten zázrak nebude. Já jsem jednou říkal Janu Hamáčkovi, to bylo tak před dvěma, třemi měsíci, že by měl uzavřít Karvinou do karantény. A on říkal, ale nemůžeme uzavřít do karantény čtyřicetitisícové město. No a teď bych mu mohl říci, že ve Velké Británii, která byla z počátku laxní, znova vypukla epidemie v městě Leicester, a to má tři sta třicet tisíc obyvatel, a ne čtyřicet tisíc jako Karviná. A Leicester byl nemilosrdně uzavřen do karantény.

Ode dneška je uzavřen také Madrid do karantény. Čili byste si dovedl představit karanténu Prahy, nebo celé republiky, celých měst?

Já se obávám, že ano, ale lidé by to museli předem vědět, aby nehysterčili, že je to časově omezené, například na těch čtrnáct dní.

Jak hodnotíte ta jiná opatření? Zákaz zpěvu, zavřené střední školy, omezení hromadných akcí, deset až dvacet lidí.

Já to všechno beru, já plně důvěřuji ministru Prymulovi a doufám, že tak, jako nezklamal při boji s první vlnou, nezklame ani tentokrát.

Podaří se mu najít tu ztracenou důvěru, která byla zřejmě zapříčiněna i špatnou komunikací? Vláda, jak nám sdělovala opatření, premiér rušil některá opatření, která zavedl ministr zdravotnictví. Povede se to? Když jsme viděli, že ve čtvrtek pan ministr Prymula připustil jakýsi formulář registrační v restauracích, premiér to posléze popřel.

To je německá praxe, která možná bude, možná nebude. Ale Vy jste teď mluvila o ztracené důvěře a tak trošku jste naletěla naší milované opozici a našim milovaným médiím, která pořád píší o chaotickém řešení těchto problémů. Kdyby ta důvěra byla ztracená, no tak například hnutí ANO nedostane ty výsledky v krajských volbách, které dostalo.

To chápu. Na druhou stranu, i pokud si dovolím být osobní, ta opatření nebyla úplně srozumitelná a dovedu si představit, že pro starší lidi, moji babičku, to bylo velmi nesrozumitelné, to, co se dělo třeba v srpnu. O tom mluvím.

Mohu s Vámi souhlasit a v každém případě, každá chyba se dá napravit.

Napraví to profesor Prymula? Jak hodnotíte ty jeho dva týdny zhruba ve funkci?

Víte, to by bylo velmi ukvapené. Většinou se dává ministrům sto dní. Dva týdny, jak jistě uznáte, je čtrnáct dní. Vyčkejme a po sto dnech můžeme i profesora Prymulu hodnotit.

Viníte někoho, pane prezidente, z toho, že jsme na začátku října na tom tak, jak jsme? Selhala někde vláda? Udělala chybu?

Jo, ale já bych jí to odpustil. Víte, byl tady návrh na zavedení roušek v průběhu letních měsíců a proti tomu byl šílený odpor veřejnosti. To si musíme připustit a musíme také vědět, že politici reagují na nálady veřejnosti. To je dokonce součást jejich profese. Někdy jdou proti náladám. Já si vzpomínám, jak jsem třeba odmítal trest smrti, i když osmdesát procent populace bylo pro. Ale na druhé straně tady byli i někteří epidemiologové, nebo spíš jedna poněkud pošetilá epidemioložka, asi víte, o kom mluvím, kteří tvrdili, cituji, koronavirus chcípne a druhá vlna nebude. Konec citátu.

Promiňte, teď mluvíte o paní viroložce Soně Pekové.

Ano. Já jsem říkal, víte, o kom mluvím. No tak jste si to jenom potvrdila. Dobře. A teď tedy s tímto rozporným názorem některých epidemiologů a s náladami veřejnosti se udělala chyba, kterou premiér poctivě přiznal, že se ta omezující opatření neobnovila a to uvolnění, které je lidsky zcela pochopitelné a příjemné, se protáhlo i do doby, kdy ten koronavirus už nastoupil na plné pecky.

Premiér Babiš je kritizován za to, že mu PR a osobní image byly důležitější než zdraví lidí a ta opatření nepopulární odsouval až po volbách. Jak vnímáte Andreje Babiše jako lídra v těžkých časech?

Já ho vnímám jako velmi silného a úspěšného lídra, který dokázal jednak zlepšit před koronavirem ekonomickou situaci a po koronaviru dosáhl úspěchu, který byl i opozicí oceňován v boji s první vlnou. To, že přiznal chybu, že se domníval, že už je ten virus poražený, to se stalo, no a teď ta chyba se napravuje tím, že se povolává člověk, který byl vítězem nad první vlnou, do boje znova. A to je samozřejmě velice složité. To je, jako kdybyste řekla, no tak, vyhrál jsi, ale musíš bojovat dál. My ti zatím žádnou odměnu nedáme a snaž se vyhrát ještě jednou.

Říkáte, uznal chybu. On řekl nechal jsem se unést. Tak já nevím, jestli je to uznání chyby?

Ale tak uznat, unést. On zaprvé explicitně mluvil o chybě, ale podívejte se, čert ví, je to nová epidemie, nový typ viru. Někdo se domníval, že to přes prázdniny přejde, dokonce se tvrdilo, že vir nemá rád teplé počasí, což byl taky pěkný nesmysl. Teď nám ukázal ten vir, že má rád teplé počasí, tak uvidíme, jak to bude dál. Ale znovu opakuji, jsem pro razantní opatření a myslím si, že i když to je, řekněme, okrajová maličkost, když pražská smetánka nebude měsíc chodit do nočních klubů à la Techtle Mechtle a bude si doma číst knihy, jak doporučil profesor Prymula, tak se možná zvýší její vzdělanost. 

V české společnosti je i hluboká nespokojenost, která má podobu odporu proti rouškám, popírání viru jako takového. Čím si to vysvětlujete? V zemi, kde na jaře jsme šili roušky, byla tady velká vlna solidarity a teď je tady velká skupina lidí, která říká, že se nic neděje. 

Mě se na Frekvenci 1 ptali na tutéž otázku. Já jsem odpověděl bonmotem, že doporučuji těmto lidem, asi dvěma stům, kteří demonstrovali proti rouškám, aby si nechali přeměřit inteligenční kvocient. Podívejte se, to máte něco podobného jako Extinction Rebellion a řadu dalších uhozených hnutí a skupin. V každé společnosti najdete nějaké blázny. A já lidi, kteří bojují proti rouškám, pokládám, jemně řečeno, za velmi, velmi neinformované. 

Americký prezident Donald Trump je v nemocnici, má covid-19 stejně jako jeho žena. Poslal jste mu nějaký vzkaz, paneprezidente?

Ne. Já si vzpomínám, jak se posmíval Joe Bidenovi, že nosí roušku, tak teď ji nosí taky. 

Jakým způsobem se chráníte Vy, pane prezidente, pokud si dovolím být osobní, jaká opatření dodržujete tady v Lánech?

Shodou okolností jsem si zlomil ruku. Dovedu si představit, že někdo vytvoří spikleneckou teorii, že ruku jsem si zlomil proto, abych se nemusel chránit před koronavirem. Ale tady v Lánech je samozřejmě velmi příjemné prostředí, starají se o mě. Ruka se hojí. Chtěl jsem vyjet na dva kraje, jižní Moravu a jižní Čechy, kvůli zlomené ruce to bohužel nebylo možné. Takže díky tomu se vlastně nepotřebuji nějak dramaticky chránit a pevně doufám, že koronavirus v dohledné době zmizí. 

Budu teď mít pár otázek ohledně ekonomiky, pane prezidente. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí klesl o 10,9 procent. Je to nejhorší výsledek od roku 93. Češi ale na druhou stranu rekordně spoří. Míra úspor má také rekordní úroveň. Máme krizi kvůli strachu?

Máme co?

Máme krizi kvůli strachu?

Krizi kvůli strachu? Tak strach je především velice dobrý pocit, například pro provazolezce, kde, když jde po laně, tak kdyby se nebál, tak třeba spadne, že? Ale obecně vzato, ta míra úspor roste právě proto, protože lidé se chtějí zajistit pro horší časy, takže jejich expektace, jejich očekávání je, že přijdou horší časy, a mají v zásadě pravdu. Protože, jestliže ta epidemie bude ještě nějakou dobu pokračovat, a především jestliže bude pokračovat i v jiných zemích, například v Německu, kde jsme silně závislí na jeho situaci, tak se ten pokles hrubého domácího produktu může ještě prohloubit. Proto bych se strachu nebál, strach může být velice racionální.

Na druhou stranu nezaměstnanost se stále drží na poměrně nízké úrovni 3,8 procent, ekonomika klesá. 

Nevěřte tomu. 

Je to umělá zaměstnanost?

Je to proto, protože je program Antivirus, který umožňuje lidem, kteří by jinak neměli práci, být placeni v podstatě ze státních prostředků, a jenom proto je ta nezaměstnanost tak nízká. Jakmile ten Antivirus zrušíte a nahradíte třeba kurzarbeitem, tak nezaměstnanost vzroste, ne nějaké dramatické hodnoty, ale minimálně takových pět procent to určitě bude.

Měl by stát pokračovat v těch záchranných programech nadále? 

V zásadě ne. Měl by přijít jiný záchranný program, který už je připraven a který se liší od těch předchozích tím, že předpokládá nikoli jednorázové dotace, ale dlouhodobé úvěry, které ale budete muset časem splatit. To znamená úvěry se státní garancí, s nízkou úrokovou sazbou a s dlouhodobou splatností. To je konkrétně program Covid 3. Mimochodem Covid 1 a Covid 2 se moc nepovedly. Tady taky vidíte, že kritici by se na tom vyřádili, ale bohužel sami nedokázali nic alternativního navrhnout. Já jsem celkem nepřítel velkých a opakujících se dotací, dobře, když řeší konkrétní krátkodobou situaci, proč ne, ale nemohou být dlouhodobé. Stejně tak, jako pětitisícová částka pro důchodce je v naprostém pořádku, ale jenom jednou a pak už přejdete na normální valorizační schéma starobních důchodů. 

Ministerstvo financí předložilo vládě rozpočet se schodkem 320 miliard. Je to podle Vás nutné, takto velký schodek?

Zajímavé bylo, že když jsme teď měli expertní tým, tak první nástřel schodku, jak víte, byl 116 miliard. My jsme se trochu usmívali, ale říkali jsme si, že optimismus je krásná věc. Tak teď už je to na 320. Já bych si jenom velmi přál, budu o tom mluvit s vládou a v Parlamentu, aby ten schodek byl výrazně nižší, než je ten schodek na tento rok, protože to je nejen ekonomicky, ale i psychologicky důležitý moment, tzn. říkat, pomalu, ale jistě se vracíme k normálním poměrům, samozřejmě v synergii s tím, že konečně zmizí koronavirus, dá-li Bůh. Jeden můj přítel říkal, neříkej nikdy, že vidíš světlo na konci tunelu. Mohou to být reflektory protijedoucí lokomotivy na jednokolejné trati.

Na druhou stranu, co pro Vás bude světlem na konci tunelu, tady v té době, v době pandemie, v době nemoci, na kterou není lék a zatím ani vakcína? 

Podívejte se, zaprvé těch pandemií tady bylo několik a některé byly velice a velice vážné. Já jako životní optimista chci věřit, že při razantních opatřeních, to zdůrazňuji, se podaří tu druhou vlnu potlačit. Neříkám kdy, ale bude to trvat nějakou dobu. Musíme si uvědomit, že naše víra, kterou jsem i já sdílel, víra, že epidemie odchází, se ukázala chybná a že teď musíme zatnout zuby a nějakou dobu s tou epidemií bojovat. Pokud jde o ekonomiku, paní moderátorko, tahle země není zničena válkou. Budovy stojí, stroje fungují, pracovní síla je, tzn. může se, a dokonce takové prognózy už jsou, dokonce na příští rok od ministerstva financí, může se ta ekonomika zdvihnout už příští rok. A poslední poznámka, ano, teď nás to vrhne o dva až tři roky zpátky. Tak se zamysleme, v jaké situace jsme byli před deseti lety nebo dvaceti lety, a porovnejme to při všech těchto problémech s životní úrovní, ekonomickou výkonností a tak dál v současné době. Ten pokrok, i když nechci zneužívat tento termín, tady vidět je.

Pane prezidente, máme zhruba posledních pět minut. Ještě dovolím si zhruba dvě otázky na jiná témata. Jak vnímáte spor eurokomisařky Věry Jourové, místopředsedkyně Evropské komise, s Maďarskem? Věra Jourová prohlásila, že Maďarsko je nemocná demokracie. 

Vím o tom.

Viktor Orbán řekl, že požaduje její odvolání z funkce, protože urazila Maďarsko a maďarský lid. 

Odpovím Vám oklikou, ale odpovím Vám. George Peter napsal jednu krásnou knihu, která se jmenuje Principle of Incompetence,a tato kniha klidně říká, shrnuto do jedné věty, že každý v kariérním žebříčku stoupá tak dlouho, až dosáhne pozice, pro kterou není kompetentní. Obávám se, že se to týká i paní eurokomisařky Věry Jourové. Odpověděl jsem Vám?

Dobře, odpověděl. V pondělí má vláda schvalovat studii proveditelnosti kanálu Dunaj-Odra-Labe. To je projekt, který jste velmi podporoval, těší Vás to? Můžeme si to dovolit v těchto těžkých časech?

Zaprvé mě to těší a zadruhé je to na základě studie proveditelnosti, která tuto stavbu doporučila, mimochodem bez labské větve, alespoň prozatím, tzn. jenom spojení Dunaje a Odry. Vím, že se teď objeví zase lidé, kteří tu studii proveditelnosti vůbec neviděli a budou se k tomu moudře vyjadřovat, ale to už je osud všech velkých projektů. 

Vyjádřila se například paní Danuše Nerudová, která pracuje na důchodové reformě. Probíhá rozklad veřejných financí v přímém přenosu, napsala, a Ministerstvo financí navrhuje deficit 320 miliard a v pondělí je na programu vlády tento materiál. Opravdu velmi se nad tím podivila, že neřešíme důchodovou reformu, ale tady tu studii. 

Tak to je zrovna příklad člověka, který zcela určitě nečetl tu studii proveditelnosti a teď se k tomu vyjadřuje. Paní Danuše Nerudová bohužel má občas vystoupení, která podle mého názoru nejsou podložena věcnou znalostí.

Pan Mikuláš Minář, lídr občanského hnutí Milion chvilek pro demokracii, oznámil, že chce založit politické hnutí, politický subjekt. Bude mít šanci na úspěch?

Každý má šanci to zkusit. A pokud se to nepodaří, tak platí dictum Jacka Nicholsona z Přeletu nad kukaččím hnízdem, alespoň jsem to zkusil. 

Na druhou stranu, pan Minář se svým hnutím zaplnili Letnou. Měli poměrně dost podporovatelů. 

Milá paní moderátorko, je daleko lehčí zaplnit Letnou než vybudovat silnou politickou stranu. Věřte mi. 

Od zítra platí stav nouze, vrátím se oklikou k tomu tématu. Pane prezidente, máte nějaký vzkaz pro občany této země, protože stav nouze je mezi lidmi vnímám všelijak, ne jako pouze legislativní rámec, ale i jako něco, co velmi může omezit naše životy, a mnoho lidí žije v jakýchsi obavách.

Víte, v těžké situaci, která zde nesporně je, se poznají lidé. Lidé, kteří se snaží tu situaci zlepšit, a lidé, kteří jenom kritizují, a pro to zlepšení nic nedělali. Přeji všem občanům České republiky, aby naši situaci zlepšovali a případnou kritiku si nechali až na potom. 

Pane prezidente, děkuji Vám za rozhovor i za přijetí tady v Lánech. 

Bylo mi potěšením. Teď někde v zahradě se budou potácet místopředsedové některých parlamentních stran. 

Je to tak, já doufám, že už jsou usazeni. Pan Faltýnek, pan Stanjura, pan Onderka a předseda Pirátů Bartoš. Za malou chvíli začíná na Primě i CNN Prima News druhá část Partie. Čtyři zástupci stran a hnutí se vyjádří k výsledkům voleb. Budu těšit za chvíli. 

A já se na to půjdu podívat.

Děkuji Vám, že se díváte na shledanou zatím.

 

Projev prezidenta republiky k národu

Projev prezidenta republiky k národu

16.10.2020
Dobrý den, vážení a milí spoluobčané, setkáváme se v těžké chvíli....

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk.cz

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk.cz

11.10.2020
Nacházíme se v lánském zámku, který je nyní domovem i detašovaným...