ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro Parlamentní listy

sobota 16.11.2019

Pane prezidente, v poslední době se hodně řešil Váš zdravotní stav. Tedy první otázka je nasnadě. Jak se cítíte?

Standardně. To znamená, jsem schopen vykonávat svoji funkci, a nejsem schopen absolvovat maratonský běh. 

V sobotu se chystá Letnou obsadit Milion chvilek pro demokracii a dát premiéru Babišovi ultimátum. Nejspíš budou chtít jeho rezignaci, ale zatím neřekli, čím budou hrozit, když to nesplní. Co na to říkáte?

Toto hnutí považuji za nedemokratické ze tří důvodů. Zaprvé, že popírá rozhodnutí státních zástupců v kauze Čapí hnízdo. Zadruhé, že popírá rozhodnutí Poslanecké sněmovny ve věci ústavní žaloby. A zatřetí, že odmítá moje ústavní právo abolice. 
Ze všech těchto tří důvodů se nechci snižovat k tomu, abych toto hnutí označil za fašistické, ale mohu ho na základě těchto tří důvodů jasně označit za nedemokratické. 

Na druhou stranu ale Milion chvilek nezastupuje pár jednotlivců, ale souhlasí s nimi minimálně dvě až tři stovky tisíc občanů, jde tedy o projev demokracie a svobody. Neměl byste jim Vy a premiér více naslouchat?

Počkáme si, kolik jich tam bude. Za další bych chtěl konstatovat, že Andrej Babiš měl ve volbách 1 a půl milionu hlasů a já jsem měl 2 miliony 850 tisíc hlasů. Proti tomu je účast na Letné nepatrný zlomek.

Kdyby hypoteticky Mikuláš Minář požádal o setkání s Vámi, vyhověl byste mu?

Rozhodně ne, protože já se setkávám pouze s duševně normálními lidmi.

Protest na Letné opět podpořilo velké množství umělců, včetně Zdeňka Svěráka, Ivana Trojana, operní pěvkyně Dagmar Peckové a dalších. Spojili se do videoklipu, kde jako podkres hraje protestní píseň, v níž se také zpívá: „měli by nám sloužit, ale kradou, dobře uměj jenom lhát. Rychle s nima tam, kde už na ně čeká Rath". Naznačovali též defenestraci. Jak to na Vás působí?

Nějaký zpěvák, jehož jméno jsem v životě neslyšel, opravdu mluvil o defenestraci, což je jistě velice demokratický způsob změny vlády. Neustále opakuji, že tito lidé jsou poraženi. Jsou poraženi, protože neuspěli ve volbách, a já jim radím, ať přestanou zbytečně otravovat a místo toho jdou k volbám.

Občas se objevuje názor, že oslavy 17. listopadu byly normálním lidem ukradeny těmi, kdo šíří nenávist. Není to ale běžný projev občanské společnosti a demokracie, která byla před 30 lety vybojována?

Odlišme dvě věci. Jestli někdo vzpomíná na 17. listopad 1989, tak ať vzpomíná. Nic proti tomu. Zejména, když se těchto demonstrací před 30 lety sám účastnil. A na druhé straně, demonstrace proti vládě by neměly být spojovány s oslavami 17. listopadu, protože to je prosté zneužívání odkazu 17. listopadu 1989.

Ve vztahu k sametové revoluci mě zaujal výrok slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která řekla, že změny z roku 1989 jsou započaté, ale nikoli dokončené. Souhlasíte s tím?

Žádná změna není dokončená... Každá změna pokračuje a nikdy jsem si v historii nevšiml, že by nějaká změna skončila.

Madeleine Albrightová prohlásila, že Václav Havel udělal chybu, že nezaložil politickou stranu. Zatímco Klaus to udělal a získal tím základnu do budoucna, Havel to nebyl schopen udělat...

Madeleine Albrightová není informována, protože Havel založil politickou stranu. Ta strana se jmenovala Občanské hnutí a skončila ve volbách pod pěti procenty.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v ČT řekl, že sociální propad velké části populace vytvořil živnou půdu pro šíření strachu. Ze společnosti se prý úplně vytratila solidarita a humanismus a stala se z toho téměř sprostá slova. Nemá do značné míry pravdu?

Na rozdíl od životní úrovně předsedy Ústavního soudu se nedomnívám, že by bylo rozumné mluvit o sociálním propadu, protože se stačí podívat na statistiku růstu reálné mzdy i růstu starobních důchodů. Jsem spokojen s tím, že se zvyšuje životní úroveň, i když, jak už jsem řekl, hned tak průměrná mzda nedosáhne platu předsedy Ústavního soudu.

Šéf Ústavního soudu je také podle svých slov hluboce zklamán z absolutního odporu k přijetí jakékoli lidské bytosti, které utíkají před terorem a násilím. Přitom když v roce 1968 lidé prchali z tehdejšího Československa, byli na Západě vítáni s otevřenou náručí. Jak to vnímáte?

Ale i my jsme přijali migranty z bývalé Jugoslávie a já jsem to sám podporoval. Něco jiného je přijímání imigrantů z naprosto odlišného kulturního prostředí.

Otvíráte v Bratislavě, kde rozhovor také děláme, Český dům. Usiloval jste o jeho existenci od prvního zvolení v roce 2013. Kdo na tom má zásluhy?

Chci poděkovat především našemu novému velvyslanci generálu Tuhému, který si to vzal jako svůj nejdůležitější úkol a tento úkol splnil.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že NATO je ve stavu mozkové smrti. Co o tom výroku soudíte?

Klinické smrti, ale někdo to opravdu překládá jako mozkovou smrt. Z klinické smrti se lze uzdravit.

A souhlasíte s tím, že NATO je v takovém stavu?

Velmi pravděpodobně ano, ale jsem optimističtější, pokud jde o šance na uzdravení.

Macronova slova kritizovala eurokomisařka Věra Jourová s tím, že bychom se podle ní měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit. Macronova slova podle ní takové pochvalné reakce Ruska vyvolala...

Nevšiml jsem si toho, že by Věra Jourová byla odbornicí na zahraniční politiku.

Vedle generála Pavla se objevil další možný prezidentský kandidát, Michael Kocáb. Bral byste ho jako svého vhodného nástupce?

Já neumím zpívat a nejsem si jist, zda Michael Kocáb umí politiku.

Kocáb pronesl jeden silný výrok, kde se politiky dotkl a řekl, že by mělo dojít k okamžitému zrušení V4, protože jde o spolek, který si jen stěžuje a rozbíjí jednotu EU. Co byste mu na to vzkázal?

Díky Visegrádské čtyřce nemáme na území České republiky muslimské imigranty. Ale v každém případě toto prohlášení jenom dokazuje, že Michael Kocáb nerozumí zahraniční politice.

Bouři na části politické a mediální scény vyvolalo rozhodnutí Ruska zařadit českou neziskovku Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací. Váš komentář?

Neznám náplň Člověka v tísni. Pokud pomáhá lidem, kteří se v tísni ocitnou, tak je to bezesporu záslužná činnost. Myslím si ovšem, že na našem území je celá řada lidí, kteří by také potřebovali pomoc v tísni, a není nutné, aby tato pomoc probíhala na území jiných zemí.

Šimon Pánek, šéf této organizace, mluvil o tom, že v Rusku pomáhali opozičním aktivistům, novinářům a dalším lidem, kteří vystupují proti tamnímu režimu...

Čtu název Člověk v tísni jako pomoc člověku bez ohledu na jeho politické názory. Nezávisle na tom, zda je v opozici, nebo zda je loajální. Pokud je to taková pomoc, je to v pořádku, ale opakuji, že těchto lidí u nás je tolik, že tato nezisková organizace by měla zaměřit svoji pozornost právě na Českou republiku.

Naše ministerstvo zahraničí si v reakci na tento krok ihned předvolalo ruského velvyslance tzv. na kobereček. Postupovalo správně?

Zeptat se ruského velvyslance je vždycky užitečné. Zjistit, zda ruské zákony jsou skutečně takové, že neziskové organizace financované ze zahraničních zdrojů nejsou na území Ruské federace vítány a v takovém případě je dobré respektovat zákony cizí země, pokud si přejeme, aby i naše zákony byly respektovány.

Poslední téma. Jaký máte názor na vojenského historika Eduarda Stehlíka a jeho práci?

Myslím si, že je to špičkový odborník.

Ptám se proto, že byl oznámen jeho nucený konec na Ministerstvu obrany, kde vede odbor pro válečné veterány, a stejně tak jeho nucený konec v armádě a přechod do civilu. Armáda mu neprodloužila závazek, přestože on sám by rád pokračoval. Odborné hlasy přitom mluví o tom, že ve vztahu k válečným veteránům by měl vystupovat voják, nikoli civil. Jak se na to díváte?

Chyba se stala a každá chyba se dá napravit. Vůči vojenským veteránům by měl samozřejmě vystupovat voják, tím spíše, že Eduard Stehlík je voják a historik velmi renomovaný.

Podniknete konkrétní kroky k tomu, aby plukovník Stehlík na svém postu zůstal?

Zatím jsem zaregistroval aktivitu premiéra Babiše. Kdyby tato aktivita byla neúspěšná, tak samozřejmě přátelsky doporučím panu ministru Metnarovi, aby přehodnotil svoje stanovisko.


Miloš Zeman, prezident republiky, Parlamentnilisty.cz, 16. listopadu 2019 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem"

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem"

05.12.2019
Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, je dvacet hodin deset minut, takže začíná...

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

28.11.2019
  Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov, je čtvrtek krátce po osmé, takže...