ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro internetové vysílání Blesk.cz „S prezidentem v Lánech“

neděle 22.09.2019

 

Dobré dopoledne, pane prezidente.

Dobré dopoledne.

Děkuji, že jste nás zde přijal, a nezbývá mi, než začít absolutním šrapnelem, který jste řekl minulý čtvrtek, abych byla férová, v televizi Barrandov, a to, že kdyby kauza Čapí hnízdo Andreje Babiše opravdu neskončila, zasáhl byste do ní institutem abolice. Proč jste toto řekl?

Já bych tady citoval hejtmana Jiřího Čunka, který naprosto přesně řekl, že toto je vzkaz prezidenta nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, aby nepodléhal politickým tlakům. To znamená tlakům ať už davu na náměstí, anebo opozičních politiků.

Podle někoho jiného je to ale zase tlak z Vaší strany. Tak jak to interpretovat?

Tlak z mé strany, a to jsem jednou říkal, že bych se zesměšnil, kdybych tu abolici dával ze své vlastní iniciativy.

Ano, k tomu se dostaneme.

Tedy tlak z mé strany, paní Vero, by to byl tehdy, kdyby to nebylo podloženo dvěma rozhodnutími státních zástupců, která vedla k zastavení trestního stíhání, a toto rozhodnutí nabylo právní moci. Víte, já si myslím, že Andrej Babiš je schopný premiér, a že nemá smysl ho v případě tak zvaného justičního ping-pongu, to znamená, kdyby se to vrátilo na začátek, zbytečně zatěžovat tím, co už jednou prožil.

Já bych se Vás ale chtěla vlastně zeptat na to, jestli mu tím neznemožňujete se definitivně očistit v případě, že byste do toho zasáhl?

A k čemu by v tom případě byl institut zastavení trestního stíhání? To byste ho mohla z justice úplně vynechat a všechno by šlo k soudu.

Ale něco jiného je přece, když se ta abolice týká soukromé osoby, a něco jiného je, když se týká politického představitele.

Všichni občané jsou si, paní Vero, rovni před zákonem, premiér jako prezident a jako řadový občan.

Vezmu to z jiného konce. Vy jste si jistý, že je Andrej Babiš nevinný? Dokončím to, i státní zástupce v kostce tvrdil, že machinace s farmou Čapí hnízdo coby s firmou byly účelové směrem k té padesátimilionové dotaci, pouze se nedaří prokázat ilegální jednání.

Dobře, ale to je u celé řady těchto činů dost běžné. Víte, kdysi se říkalo, že právo je minimum spravedlnosti. To znamená, že to, co není trestné, nepodléhá právu.

Ještě jednou se Vás tedy jenom zeptám lidsky. Vy jste si jistý, že je Andrej Babiš v tomto nevinný?

Já bych si přál, aby byl nevinen, a věřím, že je nevinen.

Mluvili jste o tom někdy? Snažil se Vám dokládat vlastně tyto věci?

Ano. A říkal, že je nevinen.

Případná abolice, kdyby tedy k ní skutečně došlo, by se týkala jen pana Babiše, anebo i celé jeho rodiny a dalších, kteří jsou v té kauze zapleteni?

Samozřejmě celé rodiny, protože by bylo nesmyslné dát abolici Andreji Babišovi a nedat ji těm rodinným příslušníkům.

No dobře, ale pana Babiše coby premiéra může nějak poškodit ten justiční ping-pong, o kterém mluvíte. Jak by poškodil zbytek těch, kteří by mohli případně být opět trestně stíhání?

Dobře, ale jestliže to trestní stíhání už bylo zastaveno i u příslušníků této rodiny, tak není absolutně žádný důvod, aby bylo znova obnovováno.

Vy jste na to teď trochu narazil, přesto asi si připomeneme příspěvkem, co jste řekl v tom prezidentském duelu pro Českou televizi v lednu roku 2018. Já poprosím o příspěvek.

Uvažujete u premiéra Babiše o tom, že byste mu udělil abolici, tedy že byste zastavil jeho trestní stíhání?

Ne. Proboha, v žádném případě ne, protože on sám se musí očistit.

Můžeme se spolehnout na to, že v případě abolice pro Andreje Babiše nezměníte názor tak, jak jste ho změnil třeba v případě toho názoru na presumpci viny u politiků?

Tak zaprvé, já jsem nikomu abolici za pět let svého prezidentování neudělil.

Já se Vás ptám na to, jestli se můžeme spolehnout na to, že právě v tomto případě nezměníte názor.

A nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil.

Pane prezidente, vracím se k tomu, protože Vy říkáte, že si neprotiřečíte. Já asi individuálně bych spíš řekla, že mně připadá, že ano. Mohl byste to ještě trošku vysvětlit? Vy tedy míníte, že pan Babiš už je očištěn?

Strašný rozdíl je v tom, že abolice, kterou uděluje prezident, aniž by před tím vyslechl názor státních zástupců, ho zesměšní, a já jsem sám na televizi Barrandov řekl, že bych to pokládal za svévolné jednání. Poslechněte si to. Na druhé straně, je-li k dispozici velmi obšírná zpráva pana státního zástupce Šarocha schválená jeho nadřízeným, panem státním zástupcem Erazímem, pak je z čeho vycházet. To je naprosto odlišná situace.

Když jste toto říkal v té debatě v lednu roku 2018, už jste vlastně to měl takto srovnané?

Trochu ano, ale člověk se vždycky učí, paní Vero.

Protože jste vlastně tam říkal, v žádném případě, poměrně emotivně. Proto se na to ptám.

No dobře, ale to byl případ, kdy prezident se rozhodne, že vyhlásí abolici, a ničeho si nevšímá. A já si všímám. Podívejte se, já Vám to tedy řeknu ještě jednou, a lidsky.

Děkuji.

To znamená, kdyby pan Šaroch se rozhodl, že podá obžalobu, tak bych to naprosto respektoval. Stejně tak respektuji, když se rozhodl zastavit trestní stíhání. Jediné, co nerespektuji, a tady narážím na ten citát Jiřího Čunka, je pokus zneužít justice k politickým tlakům.

Zeptám se tedy ještě jinak. Kdybyste onen tlak absolutně nevnímal, respektoval byste i případné následující rozhodnutí Pavla Zemana? Kdybyste měl pocit, že tu není žádný společenský tlak?

Počkejme si, ale v každém případě, pokud by se rozhodl celou tu věc vrátit na začátek, pak bych to považoval za projev politického tlaku.

I pan premiér Vás na dálku tak trošku vypeskoval, že vyvoláváte zbytečné vášně, že máte nechat konat justici. I v minulosti vlastně řekl, že by žádnou takovou abolici nekontrasignoval, ani by tím nepověřil jiného člena kabinetu. Toto všechno jste věděl, když jste pronášel ta slova?

Tak zaprvé, nezapomeňte, že v této chvíli žádná abolice nebyla vyhlášena.

Ano, bavíme se o potenciální abolici.

A my už se někdy chováme, jako kdyby vyhlášena byla. To zaprvé.

A zadruhé, jestliže by, nedej bůh, došlo k tomu soudnímu ping-pongu, tak pak má pan premiér dvě možnosti, buď se podrobit dalšímu dlouhodobému zpolitizovanému procesu, anebo přijmout abolici.

Čili je to na něm.

Ano, protože buď to musí spolupodepsat, anebo pověřit nějakého člena vlády, aby to spolupodepsal, tak je to svým způsobem na něm.

Tato Vaše slova o abolici přirozeně naštvala opozici. Karel Schwarzenberg, svého času Váš protikandidát v prezidentské volbě, třeba řekl, že se chováte jako absolutistický monarcha, konkrétně jako Ludvík XIV. Je toto pro Vás lichotka, urážka? Jak to vnímáte?

Není to ani lichotka, ani urážka. Je to neznalost francouzských dějin. Ludvík XIV. měl to heslo, stát jsem já, a my žijeme v parlamentní demokracii. Abolice je součástí Ústavy, paní Vero. To není nic monarchistického a nic absolutistického.

Když mi dovolíte být trochu rýpavá, tak když jste kandidovat na prezidenta, tak jste říkal, že institut milosti je monarchistický přežitek.

Taky že ano.

Tak jak to tedy mám pochopit?

Jak jste si možná všimla, tak jsem za šest, možná více než šest let, svého prezidentování udělil všeho všudy deset milostí.

Jedenáct.

Když si to srovnáte s tím, kolik jich udělil Václav Klaus, anebo ještě více Václav Havel, tak je to rozdíl nikoli řádu, ale rozdíl dvou řádů.

Jednoho politika mimochodem jste těmi svými slovy o abolici, abych se k ní po několikáté vrátila, naštval vyloženě do běla. Možná už Vám ta slova Váš mluvčí ukazoval, publikoval je už ve čtvrtek večer, kdy jste to řekl, europoslanec za Starosty a nezávislé Stanislav Polčák. Poprosím o příspěvek.

Doufám, že nejvyšší státní zástupce rozhodne o zrušení usnesení Městského státního zastupitelství až v samém závěru lhůty. Můžeme si jen přát, že souboj Zeman versus Zeman do té doby rozhodne příroda.

Tak jenom abych navázala, pan Polčák pak vysvětloval, že to tak nemyslel, ale nikdo už mu to nevěřil. Jak toto vyjádření chápete Vy?

Samozřejmě, že to myslel, že si přeje moji smrt, ale protože není příliš zajímavý, tak já bych se jenom vrátil k první části jeho názoru, a to je, že Pavel Zeman zruší ono rozhodnutí Šarocha a Erazíma těsně před uplynutím lhůty, kdy tedy já už zřejmě budu podle jeho názoru mrtvý. Toto je, protože Polčák je opoziční poslanec, europoslanec, jasný důkaz zpolitizování celého tohoto případu.

Abych já se dostala opět k té druhé části toho jeho tvrzení, urazilo Vás to? To, co napsal pan Polčák?

Víte, paní Vero, mezi lidmi pobíhají i hyeny a musíme se smířit s tím, že život není park, že život je džungle, a že v té džungli se občas nějaká hyena objeví.

Dostaneme se posléze i k třicátému výročí 17. listopadu. Jenom k tomuto tématu, uvědomujete si, že jste vlastně organizátorům těch demonstrací, které se budou k tomuto datu konat, tím svým slovním projevem k abolici poskytl úplně skvělé téma?

Je dobré, když se tímto tématem budou zabývat. Možná, že se ještě více budou zabývat klimatickou změnou, a pozvou si sem třeba Gretu Thunbergovou, proč ne. A v každém případě si uvědomte jednu věc, abolice je součástí Ústavy, jestliže je tedy prezidentovi odnímáno právo ústavní nástroj použít, pak právě ten, kdo toto právo odnímá, jedná protiústavně.

Také k té Ústavě mám další dotaz. Za čtyři dny Sněmovna bude projednávat ústavní žalobu na Vaši osobu, kterou připravili senátoři. Je možná i pravděpodobné, že tímto svým prohlášením otočíte spoustu poslanců proti své osobě. Hlasovat se navíc bude tajně. Malá úvaha, nejsou ta slova o abolici mířena na ně jako jakási provokace?

Vy provokujete rád koneckonců.

Já možná provokuji rád, ale toto určitě není mířeno na ně. Ta ústavní žaloba, já bych si jenom přál, aby si ji všichni přečetli. Tam jsou tak hrubé chyby. Například hned první věc, že jsem neměl právo jmenovat Jiřího Rusnoka premiérem, ale Ústava toto právo opět dává prezidentovi, a to bez jakéhokoli omezení.

Aniž bych chtěla hájit kteroukoli stranu, není vlastně ten konflikt mezi Vámi a Vašimi protivníky, když si vykládáte Ústavu, v tom, že Vy ten dokument vykládáte tak, že máte na něco právo, a oni se vlastně snaží opírat o to, co oni považují za správné, nebo v širším kontextu obvyklé?

Dobře. Takže v širším kontextu je obvyklé co? To, co je napsáno v Ústavě. A v tom bychom se mohli sejít. Pokud oni, jako v tomto případě, se domnívají, že jsem měl pověřit premiérováním Miroslavu Němcovou, tak je to názor obvyklý, ale není v souladu s Ústavou.

Asi bych tady uzavřela téma abolice, pokud se k němu znovu nějak přirozeně nedostaneme. Ale ještě bych chtěla tak trošku zpomalit u dalšího tématu, o němž informoval Blesk. Nevím, jestli jste to četl, každopádně v důsledku kroku pražského magistrátu vůči Číně jsme se spojili s českými podnikateli, kteří tam působí. Oni samozřejmě po nás chtěli záruku anonymity, ale popsali, jakým úskalím čelí. Vyjmenovali nám vše od rušení schůzek z čínské strany, že když už se ta schůzka uskuteční, tak nepřijde vlastně ten člověk z daného podniku, jehož přítomnost je nutná k uzavření kontraktu. Na čínském internetu prý běží kampaň proti českým firmám. Věděl jste o tomto?

Jaá jsem se o tom dozvěděl z Blesku, abych Vám pravdivě zalichotil. Nicméně tam ta informace byla poměrně neurčitá, a to chápu, protože si to nechtějí rozházet. Na druhé straně uvědomte si, že Čína je alergická na koncept dvou Čín. To znamená Tchaj-wanu a pevninské Číny. No a ten koncept dvou Čín už dnes oficiálně téměř nikdo nezastává a dokonce všechny vyspělé země v čele se Spojenými státy, ale samozřejmě i s Českou republikou, hájí koncept jednotné Číny včetně Tchaj-wanu. A teď vám přijde pražský primátor Hřib a z již dohodnuté dohody o spolupráci mezi Prahou a Pekingem chce vyřadit právě to prohlášení o jednotné Číně. Myslím si, že je to hrubá politická chyba, a i když lituji čínské reakce, myslím si, že dokáži poznat její příčiny.

Vy vlastně čínského prezidenta často na veřejnosti oslovujete coby svého přítele. Byl na, alespoň ve Vašem pojetí, velmi úspěšné návštěvě Prahy a vlastně i zde v Lánech. Uvažujete, že byste mu třeba zavolal, anebo v následujícím roce opět navštívil Čínu a pokusil se vlastně tu bilanci těch až šedesáti miliard korun, o které by čeští podnikatelé mohli přijít, nějak napravit?

Nedá se to vyloučit. Já už jsem říkal, že dvě největší české firmy, a to je ŠKODA AUTO a PPF, mají největší odbytiště právě na čínském trhu. Ty zatím nějaké problémy nehlásí, i když právě v tom Vašem článku ten Home Credit říkal jednu zajímavou větu, že Číňané obchodují s přáteli. A to je přesná věta. Je to součástí jejich firemní kultury, a co by ne. Takže, jestliže pan primátor Hřib škodí jenom Praze, je to věc jeho a Pražanů, v tomto případě škodí České republice.

Tak pro Blesk prezident republiky zhodnotil ta nejaktuálnější témata a v další části našeho pořadu se budeme věnovat vládní daňové politice a obecně našemu rozpočtu.

Pane prezidente, už minule jsme se bavili o daňových úlevách, výjimkách, na které si chce posvítit ministryně financí Schillerová. Tvrdil jste, že se s Vámi podělí o to, které ty výjimky má tak říkajíc v merku. Už jste to tedy zjistil?

Samozřejmě, že ano. Když si otevřete můj web, tak tam budete mít v sestupném pořadí jejich seznam.

Tak Váš web jsem si otevřela, tabulku jsem si důkladně prostudovala. Na Ministerstvu financí jsme dokonce zjistili, že výhled za rok 2017 bude ještě o něco vyšší. Vy říkáte, že ty výjimky spolknou v rozpočtu asi 318 miliard, výhledy, že to bude 330, ale je to kompletní seznam těch výjimek. Vy jste vlastně mi neodpověděl na to, které z nich by měly vypadnout.

Já sice hájím zásadu rovnosti před zákonem, to znamená, každý má platit daně a nikdo nemá mít daňovou úlevu, protože jeho daňovou úlevu zaplatí právě ten, kdo ty daně platí. Na druhé straně jsem také několikrát řekl, že si uvědomuji, že za každou daňovou výjimkou je nějaká lobbistická skupina, někdy slabší, někdy silnější, a ta se bude do krve bít, aby zrovna její daňová výjimka nebyla zrušena. Tak uvidíme, co paní ministryně zvládne a co nezvládne.

V současné době je v Parlamentu bitva o zrušení daňové výjimky na dodávku plynu do bytových domů. Nechal jsem si udělat analýzu, která říká, že toto zrušení by připravilo nájemníky těchto bytových domů o dvě procenta ceny energií, tedy přesněji řečeno, že by museli platit o dvě procenta za energie víc, což, jak jistě uznáte, není nic tragického. Na druhé straně bude to bitva, abych tak řekl, dům od domu, ale já jsem přesvědčen, že když si někdo kdysi dávno vymohl nějaké extrabuřty, tak že by neměly platit právě proto, že, a vidíte, tady se zase dostáváme k právu, daňový zákon by měl, paní Vero, platit pro všechny. A ne, jeden je osvobozen a druhý musí platit i za ty, kdo jsou osvobozeni.

K těm detailům se dostaneme i díky tomu, že my jsme s paní ministryní Schillerovou k věci hovořili, také s ministryní práce Janou Maláčovu, a ty nám něco málo naznačily. Poprosím opět o příspěvek.

Šéfka státní kasy nechce dráždit případné voliče tím, že řekne, co jim chce ze seznamu daňových slev a osvobození sebrat. Místo toho říká, co jim nechá.

Alena Schillerová: Samozřejmě, musíme si na rovinu říct, že jsou daňové výjimky, které nepůjde zrušit, jako je sleva na poplatníka, sleva na děti.

Souhlasí také žena, jejíž ministerstvo spolkne nejvíc peněz, Jana Maláčová. Způsob, jak ušetřit peníze v rozpočtu vidí například u slevy na dítě.

Jana Maláčová: Mně neustále píší lidé, že si třeba tu slevu na dítě uplatňují oba dva rodiče, a protože nejsou sezdaní, tak prostě to nelze zkontrolovat, takže tam bych chtěla nějakou vyšší elektronizaci a důslednější kontrolu.

Obě ministryně chtějí daňové výjimky a slevy podrobit analýze. Kdy by měly přijít změny, se ale shodnout nedokážou.

Jana Maláčová: Dobře fungující daňový systém je v zájmu nás všech, tak bychom samozřejmě měli v několika příštích měsících v těch legislativních pracích pokročit.

Alena Schillerová: Já se kloním samozřejmě k tomu, abychom redukovali daňové výjimky. Jsem realista, takže nemyslím si, že by se nám podařilo teď, v roce 2021, v tom daňovém balíčku většinu zrušit.

Právě v roce 2021 budou klíčové parlamentní volby, v nichž ANO půjde o výhru a ČSSD o přežití. Náhoda?

Tak k tomu příspěvku moje první otázka bude, Vy byste byl pro to, ty změny dělat hned a bez ohledu na to, kdy jsou třeba i ty volby?

Vy se nedíváte na Barrandov. Kdybyste se dívala, tak byste věděla, že tam říkám, že ty změny by se měly dělat tak zvanou salámovou metodou, protože optimální by bylo zrušit to hned, ale ty lobbistické skupiny, o kterých jsme spolu mluvili, tomu spolehlivě zabrání a budou demonstrovat za zrušení každé daňové výjimky. I když vlastně demonstrují za nespravedlnost.

Zároveň jste ale pokývl hlavou, když, já už nevím, jestli paní Schillerová nebo Maláčová, asi paní Schillerová, říkala, že některé výjimky zůstat musí, třeba sleva na poplatníka, sleva na dítě. Ty tedy podle Vás mají zůstat, anebo jste to myslel vážně, když jste nedávno v České televizi naznačil, že byste nejraději zrušil všechny výjimky sakumprásk?

Ale to je vždycky ideální stav, kterého nikdy, nikdy nedosáhneme. Mně jde jenom o to, aby se zrušila celá řada výjimek, které se zrušit dají a mohou.

Tedy opakuji, sleva na poplatníka, sleva na dítě, to jsou ty výjimky, za kterými podle Vás nestojí to lobbistické...

Obávám se, že jejich zrušení není realistické.

A z jakého důvodu? Politického?

Samozřejmě, že ano.

A myslíte si, že by to ty rodiny ocenily, neocenily, že by jim to ublížilo, anebo si myslíte, že ve finále by se ten efekt vyrovnal?

Podívejte se, já chápu, že každé opatření, které rodinám ubere nějaké peníze, bude vnímáno negativně. Bodejť by ne. A tady jste sama naznačila, že se blíží volby. Krajské a parlamentní. V daném případě bych si přál, aby alespoň malé a střední výjimky, které nikoho tak moc nezatěžují, tak byly odbourány.

Já vím, že to nemáte rád, ale dovolte mi si na této otázce trvat. Koneckonců Vás už žádné volby nečekají.

Ano.

A Vy si můžete bez ohledu na to, jestli se blíží rok 2021 či jakýkoli jiný, říkat, co chcete. Myslíte si, že by měly být tyto slevy, které se týkají rodin, zrušeny?

V této chvíli, v této fázi ekonomického a politického vývoje, ne.

Další téma. Zvyšují se také spotřební daně z tak zvaných neřestí v rámci daňového balíčku, jehož část jste zmiňoval, když jsme mluvili o slevě na dani ohledně plynových dotací. A ten daňový balíček v uplynulém týdnu řešil rozpočtový výbor. Poprosím režii o příspěvek k tématu.

Vlivem daňového balíčku má krabička cigaret v příštím roce zdražit o třináct korun, litr tvrdého alkoholu o necelých dvacet korun. Zvednout se má i daň z hazardu, zdvojnásobit poplatek za vklad do katastru nemovitostí a v neposlední řadě balíček ruší osvobození od daně pro domovní kotelny na zemní plyn. Pětičlenná rodina tak odvede ročně navíc dvanáct stovek. Vláda hlavně u návykových látek a hazardu argumentuje, že jde o to, odradit závislé. Podle opozice jí ale jde hlavně o deset miliard korun ročně, které díky balíčku vytáhne z kapes lidí na své dárečky voličům.

Pane prezidente, ten návrh je nyní před druhým čtením ve Sněmovně. Projde-li závěrečným hlasováním, Senátem a přistane na Vašem stole, podepíšete ho?

Ale ano. Podívejte se, víte, co by se stalo, kdybych to nepodepsal? Kuřák, který si taky dá rád skleničku tvrdého alkoholu, a právě proto, že se cítil ohrožen, tak nepodepsal tento zákon. Ano, podepíšu ho.

Tak neuvažoval jste, že byste třeba přestal kouřit a pít, abyste se neocital ve střetu zájmů už nikdy?

Budu Vám citovat Marka Twaina, který je i mým autorem. Není nic snadnějšího, než přestat kouřit. Já sám jsem to dokázal již stokrát.

Tedy nejde to.

Zatím jsem zredukoval spotřebu cigaret ze šedesáti na čtyřicet, a pokládám to za velký úspěch.

Mohla bych Vám vlastně v tomto kontextu citovat i já mnoho klasiků i politiků, ale znám Vás, a myslím si, že na Vás bude nejvíce fungovat, když použijeme Vaše vlastní slova. Proto opět poprosím o krátký příspěvek.

A s krvácejícím srdcem bych se tomu nebránil, tedy zvýšení spotřební daně na cigarety. Za předpokladu, že by výnos z této daně byl určen pro zdravotnictví, a to nikoli pouze pro léčení rakoviny plic nás kuřáků, ale pro zdravotnictví obecně.

Tak toto jste pronesl v roce 2013 a vlastně jste mluvil o tom paradoxu, že ta spotřební daň neslouží tolik na potírání neřestí, či následků těch neřestí, protože ty peníze kuřáků, pijáků, hazardérů, nejdou rovnou na prevenci, léčbu rakoviny a podobně. Zkusil jste jako prezident apelovat na to, aby se toto změnilo.

V každém případě, ony jdou na prevenci, ony jdou na léčbu rakoviny. Uvědomte si, když se podíváte na návrh státního rozpočtu, že právě výdaje na zdravotnictví rostou téměř nejrychleji. Stačí si srovnat dva nebo tři roky za sebou. Nechci vzbuzovat závist tím, že bych uváděl i platy našich zdravotníků, protože jim je přeji.

Tedy říkáte, že není nutné to přímo provázat, že se to na tom rozpočtu samo o sobě už odráží.

Václav Kalus kdysi pravdivě říkal, že peníze nemají mašličky. Takže to, co vyberete, pak samozřejmě rozdělíte. Ale není vyloučeno, že místo prevence rakoviny to dáte na domovy důchodců. To už je další věc.

Tedy Miloš Zeman dnes, v roce 2019, úplně už nesouhlasí s tím Milošem Zemanem v lednu 2013?

Ale já budu samozřejmě rád, když se výnos, těchto deset miliard, dá mimo jiné, ale ne jenom, na prevenci rakoviny.

Ještě z jiného soudku. Diskutuje se i o dalších odvodech. Třeba, že dnes lidé krom rekordně drahého bydlení musí platit také daň z nabytí nemovitosti, která už je od jisté doby na kupujícím. Byl byste pro, ji zrušit?

Vzhledem k tomu, že stát potřebuje peníze do rozpočtu, tak si myslím, že její zrušení by bylo laciné, populární, ale mohlo by způsobit určité zbytečné finanční komplikace.

Zbytečné finanční komplikace?

Nedostatek finančních prostředků.

Tedy byste byl pro, aby se ta daň zrušila?

Paní Vero, Vy jste mě teď vůbec neposlouchala.

Ale poslouchala.

Tedy bych byl pro, aby se ta daň zachovala. Právě proto, že její zrušení by znamenalo oslabení rozpočtových příjmů, no a tedy snížení disponibilních prostředků.

Tak kromě snížení disponibilních prostředků státu je zase nutné si říci, že když si rodina koupí byt za tři miliony, tak krom toho ještě na dani zaplatí sto třicet tři tisíce korun. Je to zanedbatelné, anebo není, podle Vás?

Není to zanedbatelné, ale mně by spíš vadily ty tři miliony, protože si uvědomte, že v Praze už to by byla směšná částka na jedna plus jedna, že. Ale i v jiných velkých městech ty tři miliony mnohdy nedostačují, takže místo, abychom se bavili o dani z nemovitostí, bavme se spíše o tom, proč jsou u nás byty drahé, proč se opustil zákon o sociálním bydlení, který vláda slibovala ve svém programu, a proč i v důsledku byrokratických příčin se velice, velice málo staví. A když Vám potom ta cena bytu klesne o půl milionu, tak ráda zaplatíte sto tisíc.

No a pak jsou tady ti, na něž se z rozpočtu úplně v pohodě dostane. V příštím roce to jsou senioři. Vy jste podepsal, aby jim důchody opět stouply od příštího roku v průměru o devět set korun. Senát ale původně navrhoval také přidat tisíc korunu měsíčně všem, kteří jsou v penzi přes dvacet pět let. Kdyby vlastně i tento návrh doputoval k Vám, souhlasil byste s ním?

Já bych asi sdílel ty výjimky nebo výhrady, které měla Poslanecká sněmovna, a jsem rád, že Poslanecká sněmovna přehlasovala Senát.

A teď ještě jedna informace, která je užitečná pro lidi. Sněmovna definitivně schválila další vlnu elektronické evidence tržeb a podle toho, kdy Vy vlastně to podepíšete, to bude platit. Už to tušíte, abyste to vlastně naznačil?

Já jsem to ještě na stůl nedostal, ale já jsem pilný člověk, paní Vero, takže já, jakmile to dostanu na stůl, tak to podepíšu.

Tedy by to mohlo de facto platit už od příštího září.

Pojďme teď do dalšího bloku, který se bude týkat nové Evropské komise a problémů, kterým nyní čelí Evropská unie.

Tak, pane prezidente, budoucí šéfka Evropské komise, která nastoupí vlastně od listopadu, Ursula von der Leyenová představila svůj tým, a v něm eurokomisařka Věra Jourová úplně nedostala to silné ekonomické portfolio, o němž snil pan premiér Babiš. Udělal podle Vás Andrej Babiš vše při vyjednávání, co mohl?

Já si myslím, že ano. Ale konkurentů bylo hodně. A pokud jde o tu náhradu místopředsednickým postem, tak si musíte uvědomit, že místopředsedové jsou výkonní, ti jsou tři, a, já bych trochu nezdvořile řekl, formální, a to je ten zbytek místopředsedů. Mám dokonce dojem, že ti zbývající místopředsedové včetně paní Jourové ani nemají svůj aparát, anebo ho mají minimální. Takže v tom je ten rozdíl.

A pak, abych předešel Vaší otázce, je to obtížné portfolio, protože peskovat Polsko, Maďarsko a možná i některé další země včetně České republiky je velmi, velmi nevděčné téma.

A pokud jde o téma dezinformací, já si vzpomínám, jak ještě Milan Chovanec s velkou slávou zavedl oddělení na svém, tehdy svém, ministerstvu, myslím, že ho řídila manželka toho politického geografa, jak on se jmenoval? Nějak od R, Romancov, nebo tak nějak. A tak uplynuly dva roky a toto oddělení, pokud je mi známo, nepublikovalo ani jednu jedinou dezinformaci, tedy informaci o dezinformaci. Ale asi si tam žijí docela pohodlně a spořádaně.

Vraťme se ještě na chviličku do toho Bruselu. Toto si myslí o portfoliu, budu to muset přečíst, jelikož je to poněkud kostrbaté, pro dodržování evropských hodnot a transparentnosti, čeští politici.

K vyjednané pozici Věry Jourové se vyjádřil například místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Jourová se má stát místopředsedkyní komise a dohlížet na fungování demokracie. Zní to hezky, ale tohle není úspěch. Ve srovnání s jinými je to spíš ceremoniální pozice.

A europoslanec ODS Jan Zahradil zas mluví o politrukovi.

Portfolio přidělené ČR považuji za prohru této vlády. Místo digitální agendy, vnitřního trhu, nebo mezinárodního obchodu, jimiž se holedbal Andrej Babiš, jsme dostali cosi, co směle snese název politruk.

To slovo je takové, řekla bych, docela hezké a skoro by odpovídalo Vašemu žargonu. Politruk, je to něco, co snese srovnání s obsahem toho portfolia?

Politruk v minulém režimu měl určité kompetence. Já se obávám, že v tomto případě ty kompetence budou daleko menší.

Tedy vlastně říkáte, že to je slabé portfolio, které bylo ale dobré směnit za ten místopředsednický post.

Že to bude slabý politruk.

Slabý politruk.

Jak moc se vlastně obáváte toho vztyčeného prstu, který paní eurokomisařka Jourová bude možná muset ukázat Babišovi, Orbánovi?

A v čem?

Dejme tomu ve chvíli, kdy nebudou dodržovat cokoliv, co bude interpretováno jako evropské hodnoty. Kdyby měla být další migrační krize, případně jiný konflikt, ve kterém by se  V4 profilovala oproti zbytku unie.

Jak vidíte, tak právě díky V4 se podařilo zabránit pokusu o rozmístění migrantů mezi evropské země, samozřejmě včetně České republiky.

A zpátky k té roli paní Jourové.

Kdyby nyní prosazovala, aby ti migranti byli takto rozmístěni, jinak že Česká republika nedostane evropské dotace, no tak bych to nepovažoval za příliš vlídné zacházení se svojí vlastní zemí.

Jak na Vás působí nastávající šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová? Bude podle Vás třeba vstřícnější k Česku, než byl Jean-Claude Juncker?

Počkejme, je příliš brzo, aby se toto hodnotilo.

Jak jste reagoval na to, že v čele Evropské komise bude někdo z Německa?

No a proč ne?

Že nebyla zvolena některá jiná země.

Tam byl dlouhou dobu tak zvaný spitzenkandidat Timmermans, ale právě proto, že se velmi nevlídně vyjadřoval o zemích V4, tak tyto země udělaly vše proto, aby zvolen nebyl, a podařilo se.

Ještě jedno evropské téma, a to je brexit. Od referenda o brexitu už je to přes tři roky, do termínu nejnovějšího brexitu zbývá právě nyní čtyřicet dní. Vystoupí už podle Vás Spojené království z Unie, anebo bude ten chaos pokračovat? Jak to vidíte?

Jak jsem si všiml, tak britský parlament přijal zákon, který zakázal tak zvaný tvrdý brexit, to jest brexit bez dohody. V tomto případě zbývají dvě možnosti, buď brexit s dohodou, anebo další, již několikáté odložení brexitu.

Je to tak, teď jste vyjmenoval možnosti. Víte, kterou byste preferoval, nebo o které si myslíte, že se splní? Vy jste poměrně radostně přijal Borise Johnsona coby premiéra Spojeného království.

Ale jistě, protože proti Therese Mayové je to alespoň výrazný politik. To není, aby mě zase nějaká feministka nenapadla, útok na ženy obecně, Margaret Thatcherová byla vynikající britská politička. Tam jde, paní Vero, v podstatě o tu tak zvanou irskou pojistku, tedy o propustnost hranic mezi Irskem a Severním Irskem. Já tomu moc nerozumím, ale v každém případě je to technická záležitost, která by se mohla vyřešit.

A kdo by měl ustoupit?

Proč ustoupit? Tak když dáte na ty hranice, řekněme, strážní budky a podobně, tak to možná prospěje britskému sebevědomí, ale na druhé straně to cestování mezi těmito dvěma částmi téhož ostrova trochu znesnadní. Já sám jsem pro, ne tedy země bez hranic, to by bylo přehnané, ale v tomto konkrétním případě si myslím, i když já vím, že protestanti a katolíci se v Irsku příliš nemilují, tak možná že právě to, že ty hranice tam nebudou, že by to prospělo pro jejich lepší komunikaci.

Každopádně jde o konflikt mezi irskými protestanty a katolíky, který se táhne několik desetiletí velmi krvavých konfliktů. Myslíte si, že lze tuto irskou pojistku, o které se vlastně Spojené království baví s Bruselem také v řádu let, vyřešit do konce října?

Rozhodně ne. Irská pojistka není primárně určena pro řešení tohoto konfliktu. Je určena pro usnadnění obchodní výměny, a to je něco jiného. Nicméně, počkejme si a uvidíme.

Sledujete přímý přenos pořadu S prezidentem v Lánech.

Letos si připomeneme třicáté výročí listopadu 1989. Jeho událostí a událostí, které pak následovaly, byl přímým účastníkem také Miloš Zeman. Tak se ho zeptáme, jak na tu dobu vzpomíná a jak ji dnes hodnotí.

Pane prezidente, co pro Vás dnes, v roce 2019 znamená listopad 1989 a hlavně, jak Vám konkrétně změnil život?

Byla to krásná doba, a víte, proč? To jsem ještě nikdy nikomu neřekl, to řeknu až Vám. Protože tehdy ta demonstrace na Letné byla zatížená určitou mírou rizika. Můžeme se bavit o tom, jestli velkou, nebo malou, no ale v každém případě nějaké riziko tam bylo. Zatímco dnešní demonstrace jsou absolutně bez rizikové. Jinak to nebyla jenom demonstrace na Letné, to byly desítky diskuzí na fakultách se studenty, které jsem absolvoval, desítky diskuzí v divadlech s herci, ale především s diváky. Byly to krásné dny, rád na ně vzpomínám a možná právě proto nepůjdu vzpomínat veřejně, protože tam se určitě zase objeví ta, dle mého názoru fašistická, úderka Kaputin, která bude házet květiny do odpadkových košů.

Ano, naposledy jste vzpomínal v roce 2015 na Albertově, od té doby se těm veřejným vystoupením vyhýbáte. Nemyslíte si ale, že třicáté výročí zaslouží trochu jiný zřetel? Nějaké veřejné vystoupení hlavy státu a aktéra těch událostí.

Paní Vero, právě proto, že je to třicáté výročí, tak ho budou oslavovat především ti, kteří na té Letné vůbec nebyli. Já se tomu samozřejmě nedivím, takový je život. Takže, zavzpomínám si doma, zapálím svíčku a protože to byla snad nejkrásnější a nejzajímavější a také tak trošku nejdramatičtější fáze mého života, tak budu rád, že prošla dobře, že teď každý, kdo chce demonstrovat, si může vyjít na Letnou a nic se mu nestane.

K tomu programu se ještě pak dostaneme, já mám k němu konkrétnější otázky. Vrátila bych se k rozhovoru, který jste mně osobně dal roku 2014, když tedy bylo pětadvacáté výročí. Tehdy jste řekl o listopadu, že ho nevidíte jako, a teď Vás cituji, svátek nadšení, ale jako svátek pokory a sebereflexe. My se domníváme, že žijeme ve společnosti, kterou téměř nic neohrožuje, a to je velká mýlka. Konec citace. Co podle Vás ohrožovalo tu společnost tehdy a co ji podle Vás ohrožuje nyní? Umíte to zhodnotit?

Tehdy ji ohrožovali migranti. Na to si snad i Vy vzpomenete. A jak už jsem Vám před chvílí říkal, kdyby byl přijat ten princip rozmístění migrantů, no tak bychom je tady měli, a věčná sláva jak Viktoru Orbánovi, tak Andreji Babišovi, že tomu na Evropské radě zabránili. To zaprvé.

Zadruhé, nezapomeňte, že tam byla ekonomická krize v roce 2008, a její dozvuky ještě v té době do jisté míry existovaly. To byla primárně bankovní krize, ale ta se přenášela do dalších částí tak zvané reálné ekonomiky. Takže, paní Vero, ono je v reálné politice těch hrozeb vždycky hodně, vždycky moc, a kéž by alespoň jedna z nich ubyla.

Která je to tedy úplně nejvíc nyní podle Vás?

Největší? No teď mě možná budete pokládat za drobátko naivního, ale já si vzpomenu na svoji profesi prognostika a tato hrozba je spíše dlouhodobá než krátkodobá, a je to hrozba klimatického fanatismu. Víte, o čem mluvím?

Vím, už jsme se o tom tady bavili minule, kdy jste o Gretě Thunbergové řekl, že to je holčička...

No tak vidíte. Já jsem teď konstatoval, že německá ekonomika má nulový růst, protože má tak zvanou Energiewende, tedy odstavování uhelných a dokonce i jaderných elektráren, a jejich nahrazování tak zvanými obnovitelnými zdroji. No dobře, o tom bychom si mohli povídat někdy jindy, protože teď už na to asi není příliš času, ale já to řeknu, protože sama tvrdíte, že mám rád provokace, velkou zkratkou. Zatímco někteří považují Gretu Thunbergovou za téměř světici, já ji pokládám za hysterku, která by měla chodit do školy.

To už jsme od Vás slyšeli i minule, pane prezidente.

Tak, tak, a pořád je to pravda, paní Vero.

V průzkumech se rok co rok mění názor respondentů na to, jestli listopad 1989 přinesl změnu k horšímu, anebo k lepšímu. Jak to vidíte Vy?

Zcela určitě a stoprocentně k lepšímu. Což vůbec neznamená, že je to dokonalé, chraň bůh, ale ta diference ve srovnání s komunistickým režimem, počínaje cestováním, ale i zvýšením životní úrovně a podobně, ta tady je.

Jak třeba sametovou revoluci a její dopady vnímají Vaše děti? Pro ilustraci, Vaše dcera se narodila v roce 1994, tedy už do svobodné společnosti. Vašemu synovi Davidovi bylo v roce 89 osmnáct let. Bavíte se s nimi o tom? Vnímáte ty rozdíly?

Částečně ano, ale oni sami odpověděli svým životem. Moje dcera studuje v Londýně na univerzitě, což by jistě nemohla, kdyby nebyla sametová revoluce. No a můj syn je lékařem, což by možná mohl být, ale je otázka, jestli vzhledem k pochybnému charakteru jeho otce by mu komunistický režim dovolil vystudovat medicínu.

Ještě se vrátím k tomu Vašemu programu. Podle mých informací budete 16. listopadu na Slovensku. Je to už potvrzené? Měl byste tam dokonce otevírat ten Český dům.

Český dům. Zatím ty náznaky jsem slyšel. Já si počkám.

Je něco pravdivého na spekulaci, že by této instituci měla velet, abych tak řekla, bývalá první dáma Livia Klausová?

Chraň bůh.

Není na tom tedy nic pravdy?

Myslím si, že vůbec ne.

Vy jste se zapsal do povědomí veřejnosti v roce 89 svým projevem na Letenské pláni, kde jste pronášel poměrně strašidelná slova o úrovni Československa, sázel z hlavy specifická a dnes pro některé i dost složitě ověřitelná čísla. Jasný názor na to měl v nedávném rozhovoru pro Blesk Michal Horáček, který proti Vám kandidovat. Pustíme si, co nám řekl.

Pokud se týká Miloše Zemana, ten se vůbec nezúčastnil toho revolučního dění, nijak. My jsme ho pozvali na Letenskou pláň, kde měl projev. Ten projev byl, musím říct, vynikajícím způsobem přednesený, a vzbudil velkou odezvu, včetně mojí. Já jsem za ním potom šel a říkal jsem, to se Vám povedlo, pane inženýre, to bylo skvělý. On tam povídal o tom, jak jsme zaostalí a zoufalí jako země a například, jak jsme někde ve vzdělávání za Nepálem. No ale než jsme dojeli do toho Občanského fóra, tak už tam přišli lidi a říkali, my jsme to jako ověřovali, a ono z toho skoro nic nebyla pravda, co tam ten pan Zeman říkal. Tak mu to později jako řekli a slavná je jeho odpověď na to. No dobře, tak třeba to nebyla pravda, ale fungovalo to, že jo.

Tak reagujte prosím k pravdivosti.

Vy jste řekla, že je to můj protikandidát a zřejmě kvůli zatrpklosti z toho, že to prohrál, dokonce jako třetí nebo čtvrtý, tak toto je pomluva. Ta čísla byla odvozena například z ročenek UNESCO a z dalších dostupných materiálů. A že to fungovalo, to je pravda. Protože chcete-li, aby Vaše země prosperovala, tak musíte varovat před její zaostalostí, a přesně to jsem udělal.

Tedy na té pravdivosti si trváte.

Velkou vlnu nevole taky před lety vzbudila Vaše slova, že na Národní třídě tehdy nešlo o žádný masakr. Přitom my jsme vytáhli z archivu výčet zranění demonstrantů, který připravila vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí listopadu, a evidovali, naši čtenáři to mohou vidět na obrazovce, já jen přečtu pár čísel, dvě stě devadesát čtyři poranění hlavy, z toho padesát sedm otřesů mozku, šedesát pět poranění krku, čtyři sta jedna poranění trupu a tak dále a tak dále. I desítky případů psychického traumatu. Když si poslechnete tato čísla, chápete, proč některé účastníky Vaše slova před pěti lety, tuším, urazila?

Především, paní Vero, si musíme definovat, co je to masakr. Obecná definice masakru je případ, kdy je spousta mrtvých. Na tom bychom se měli asi shodnout. Já jsem na té Národní třídě byl. Pak jsem se tedy se svou tehdejší přítelkyní byl schovat do Mikulandské ulice, kde část demonstrantů zabočila, takže neviděl jsem ten střet přímo na Národní třídě. Mikulandská je takhle kolmo, jestli si vzpomínáte. Ale co se dá dělat, definujme si nejdříve pojmy, a buď řekneme, že masakr jsou hekatomby mrtvých, a tam byl jenom jeden mrtvý, a to byla ještě falešná mrtvola. Vzpomínáte si?

Ano, mluvíte o panu Šmídovi.

No přesně, falešná mrtvola, která možná taky trochu akcelerovala tu revoluci, i když to nebyla pravdivá informace, že. Byl to Zifčák.

Takže pokud řeknete, že masakry jsou četná zranění, no tak budete mít pravdu. Pokud jako já řeknete, že masakr je velmi silné vyjádření, které odpovídá právě řadě mrtvol, no tak budu mít pravdu já.

Tedy stojíte si i za tímto svým vyjádřením.

Poslední dotaz vlastně k tomuto výročí. Vyznamenáte 28. října někoho, kdo je silně spojen se sametovou revolucí, abyste to výročí připomněl?

Ano.

A dovedl byste mi naznačit jméno?

Ne.

Nechcete nic naznačovat?

Já nesmím ani naznačovat.

A nyní se přesuneme k dalšímu výročí, které se Miloše Zemana bytostně dotýká.

Pane prezidente, 28. září Vám bude pětasedmdesát let.

Utíká to, utíká.

Jakou k tomu chystáte oslavu či událost?

Žádnou. Sejde se tak deset, maximálně patnáct přátel, udělají nám zabíjačku. Popovídáme, zhodnotíme, co se za těch uplynulých x let stalo, a popovídáme si i o možné budoucnosti.

A bude se to konat zde, v Lánech, předpokládám?

Ano, samozřejmě, že v Lánech. Tady je krásně.

Tak jako tak, dostanete mnoho dárků. Poraďte přes nás svým přátelům, i z důvodů sebeobrany, co vyloženě nechcete, nebo nesnášíte.

Víte, každý dárek vypovídá o osobě dárce, nikoli toho, kdo je obdarovaný. A já bych nechtěl brát radost těm dárcům tím, že bych jim něco zakazoval. Ale smím-li něco doporučovat, tak jsou to knížky, a zejména knížky historické.

Jste čtvrtý nejstarší prezident v Unii a v poslední době se navíc i z Vašeho okolí tak trochu šíří, že nejste úplně poctivý v rehabilitacích, a proto se Vám až moc nelepší ta chůze. Jsou to ošklivá slova, anebo skutečně máte rezervy?

Bohužel, musím být sebekritický, jsou to pravdivá slova. A abych jim učinil zadost, tak v úterý pojedu do nemocnice, neřeknu Vám které, aby se tam nehoufovali novináři, abych si nechal udělat krevní obraz po delší době. Máte pravdu, že ne jenom se mně nelepší nohy, ale ještě špatně slyším, a aby toho nebylo málo, tak mám poměrně nízký tlak, což jsem dříve neměl. Takže, jak vidíte, k té osmdesátce to nějak doklepu, ale pak už si budu číst ty knížky, a právě proto jsem jemně naznačil, že by jich mělo být co nejvíc.

Obáváte se té návštěvy nemocnice?

To víte, že jo. Já jsem strašný zbabělec, a když mě píchají do žíly, tak se dívám stranou, tedy druhou stranou, a dělám tohle. A tohle to mně nějakým způsobem, tohle gesto, trochu uklidňuje. Ale v každém případě je to nepříjemné.

Děkujeme za tyto upřímné odpovědi a následuje třešnička na dortu, a tou jsou otázky čtenářů a diváků, které nám v uplynulém týdnu posílali.

Tak první dotaz poněkud na tělo pokládá čtenář, který se podepsal jako Veselý Kaktus.

Jak?

Veselý Kaktus. Psal nám, proč letos odmítáte vyznamenat Karla Gotta. Proč by dle Vašeho názoru měl čekat ještě rok a jestli to není zbytečná malichernost.

Kdyby Veselý Kaktus byl trochu lépe informován, věděl by, že mistr Gott nevychází z domu, a že tedy vyznamenání, které se odehrává ve Vladislavském sále, by mu nemohlo býti dopřáno právě kvůli tomu, že má leukémii. Věřím, že se uzdraví, jako se uzdravil z předchozích nemocí, a bude mi ctí ho příští rok vyznamenat.

A příště bych poprosil Veselého Kaktusa, aby se nechoval jako pitomec a označil se normálním občanským jménem.

Ještě k tomu já přidám doplňující dotaz. Vy jste se snažil být nějak v kontaktu přímo s panem Gottem?

Ale samozřejmě. On mně dokonce sám zavolal, poděkoval mně za dopis, který jsem mu napsal, a dohodli jsme se, že ho pozvu i s paní Ivankou a oběma dcerami tady do Lán. No ale mezitím se rozvinuly různé nemoci, před tím to byl, tuším, zápal plic. A povím Vám jednu kuriozitu, ČT24 vysílala přepis setkání s mistrem Gottem a na jeho konci Karel Gott právě cituje tento dopis a říká, ať žije pan prezident. No a jistý cenzor to ustřihl. Hezké, že?

Tak to je Váš odvěký zápas s veřejnoprávní televizí, který nechám pro její mediální prostor.

Každopádně další dotaz, který máme od Čestmíra Poláka.

Koupil jste si krásný pozemek na vesnici, už tam stavíte rodinné sídlo?

Příští rok.

Příští rok začnete?

Nejdřív musíme získat stavební povolení.

Jde tedy o ten pozemek tady nedaleko v Lánech?

Ano, ano.

A poslední vlastně dotaz, který ještě zahrneme, jelikož nás tlačí čas. Uživatel Kotas Vám píše.

Mám dotaz, zda jste se Srbsku omluvil za to, že jste na ně poslal bombardéry, které tam vraždily civilisty a rozbíjely nemocnice, starobince a další infrastrukturu?

Tak zaprvé, já jsem na ně bombardéry neposlal. Poslalo je velení NATO, ale potřebovalo, a to je pravda, souhlas všech členských států. My jsme tehdy byli asi tři neděle novým členem NATO, a když se k nám nikdo nepřidal, tak jsme byli poslední, opakuji poslední, hluboko přes půlnoc, kteří pořád váhali, jestli ten hlas dát. Dostali jsme ujištění, že zasaženy budou jenom vojenské cíle. Mohu konstatovat, že toto ujištění nebylo splněno.

A to je pro dnešek vše, pane prezidente. Hezký zbytek neděle a moc děkuji, že jste nás tady přijal.

Rád jsem Vás viděl.

A kdo jste nestihl sledovat celý přímý přenos, tak jej posléze najdete na našem webu Blesk.cz. Zpravodajství z toho přenosu tam vlastně naleznete v textové podobě také a případný souhrn si můžete přečíst v zítřejším tištěném Blesku. Na shledanou.

Na shledanou.

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18.10.2019
  Dobrý večer, dobrý čtvrteční večer, vážení diváci televize Barrandov,...

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

15.10.2019
  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře...