ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro ČTK

pondělí 11.05.2020

 

Dneska začala platit další vlna uvolnění vládních opatření. Myslíte si, že ta rychlost uvolňování je odpovídající, nebo byste byl naopak pro to, aby se uvolňovalo rychleji nebo pomaleji?

Tak zaprvé, já nejsem epidemiolog a nerad se odborníkům pletu do řemesla. Pouze vyžaduji, aby politici naslouchali odborníkům, a to se v tomto případě děje. Mezi těmi jednotlivými etapami uvolňování je vždycky přestávka. A ta přestávka má umožnit, abychom posoudili, jestli se ta situace náhodou nezhoršuje, což díky Bohu zatím není. Takže ano, odpověď na Vaši otázku je, jsem spokojen s tempem uvolňování.

 

Údajně dneska má vláda diskutovat o tom, jestli ony roušky ještě budeme nosit venku. Jaký je Váš názor, myslíte si, že už by bylo načase to odložit, anebo bychom měli spíš ještě vyčkat? 

Víte, zaprvé, ty roušky jsou jedním z faktorů, který vedl k tomu, že jsme ve srovnání s jinými zeměmi tu epidemii přestáli relativně dobře. Ale dodal bych, že roušky jsou i určitý psychologický faktor. Že roušky nás sjednocují jeden s druhým, a to je také důležité.

Takže byste spíše ještě ponechal?

Ne. Jestliže se vláda rozhodne roušky sundat, bude mít moji plnou podporu. Já jsem při různých veřejných příležitostech, jako je například tato, oddaně roušky nosil, ale musím se přiznat, že si je potom taky rád sundám.

Když se ptám na vládní opatření. Je něco, co postrádáte, co si myslíte, že by vláda měla přijmout, ať už ohledně omezení, nebo naopak třeba i v ekonomické situaci?

Tak víte, že jsem měl pochybnosti, pokud jde o předčasné uvolňování cest do zahraničí, myslím tím samozřejmě turistické, nikoliv pracovní cesty, a to ze dvou důvodů. Jednak že v zahraničí se může český turista nakazit a pak tu nákazu přenese zpátky k nám. A zadruhé, že je potřeba podporovat i domácí cestovní ruch, ale to je snad jediná věc, kde jsem byl trochu opatrnější. Jinak si vážím opatření, které vláda udělala, a myslím si, že jí máme poděkovat a stejně tak poděkovat i těm občanům, kteří ta opatření respektovali.

Teď asi hlavní otázka ohledně krize kolem koronaviru se bude týkat hospodářství, restartování ekonomiky. Vy budete tady mít o víkendu paní ministryni Schillerovou, předpokládám, že to bude hlavní téma, o kterém budete mluvit. Už víte, co jí budete navrhovat, jakým způsobem by se měla ekonomika znovu nakopnout?

Budu jí něco navrhovat, ale nebude to v žádném rozporu s tím, s čím operuje například pan ministr Havlíček. Samozřejmě, že krátkodobá opatření typu pětadvacítky jsou důležitá, ale za daleko důležitější pokládám, aby zde existovaly dlouhodobé úvěry s odloženou dobou splatnosti, s nízkými úrokovými sazbami a jako oplátku za to se státními garancemi pro tyto úvěry. To je první a asi tak nejdůležitější bod. Naše banky mají přemíru likvidity, takže mají dostatek prostředků, zejména když budou mít státní garance, aby našim podnikatelům tímto způsobem pomohli. To zaprvé. Zadruhé, co se týče státního rozpočtu, který jsem podepsal, tak tam jsou dvě věci, na které budu apelovat. První věc je, aby tento rozpočet byl proinvestiční, to znamená, abychom neprojídali budoucnost pouhými provozními výdaji. A zadruhé, aby byl úsporný. Úsporný v tom smyslu, že musíme najít, kde plýtváme. A já jsem velmi rád, že například vláda nedávno alespoň částečně omezila plýtvání spočívající v podpoře solárních elektráren.

Ohledně tady toho zákona, myslíte si tedy, že je to dostatečné, to omezení nebo ten příspěvek na obnovitelné zdroje, nebo byste byl ještě radikálnější?

Já bych samozřejmě byl radikálnějšího, ale v politice si musíte zvyknout na kompromisy. Tam byla možnost solární daně, byla tam i možnost v podstatě zákona, který by zrušil předchozí zákon o podpoře solární energetiky. Ale, jak říkám, chápu, že se vláda chtěla vyhnout některým žalobám a politika je umění možného, takže zaplať Pán Bůh za těch asi 10 miliard, které se tímto způsobem ušetří.

Vy jste podepsal schodek rozpočtu ve výši 300 miliard. Jaký je Váš názor na to, jestli to bude stačit? Myslíte si, že už se nebudou dělat žádné změny, anebo ještě bude nutné přijmout další změnu zákona?

Já samozřejmě čtu různé odhady o různé míře deficitu, ale podle mého názoru při rozumném hospodaření těchto 300 miliard může stačit.

Když mluvíte o různých názorech, jaký ta krize bude mít dopad? Česká národní banka, tuším, minulý týden vydala odhad, že česká ekonomika poklesne, tuším, o 8 %, souhlasíte s tímto názorem?

Podívejte se, to je věštění z křišťálové koule. Může to být 8 %, může to být 9, může to být 6 a může to být 10. Takže můžeme říci, že pokles bude v intervalu 5 až 10 %, to je poctivý odhad. Pokud řeknete nějaké úplné přesné číslo, a chraň Vás Bůh, abyste k tomu dodal i číslo za desetinnou čárkou a vypadal jako expert, pokud tady řeknete přesné číslo, tak fabulujete.

Součástí toho odhadu České národní banky bylo, že už v příštím roce by mohlo HDP naopak začít růst. Také předpokládáte tento vývoj, že pokles bude pouze v letošním roce?

To je debata o tom, jestli ta ekonomická krize bude opisovat křivku typu V. Já si myslím, že ano. Na druhé straně ty ztráty mohou být v některých případech i dlouhodobější, a proto bych zde viděl, když už mluvíme o písmenech, rychlý pokles a poměrně pomalejší zotavování se, to znamená, když ekonomika klesne třeba o těch 8 %, tak asi nemá cenu očekávat, že hned další rok se těch 8 % vrátí. Mohou to být 2, 3, 4 %, a i to bude dobře.

Když jste mluvil o úsporách, zmínil jste úspory na solárech. V minulosti jste zmiňoval i úspory v daňových výjimkách. Myslíte si, že to teda budou dostatečné sumy, které dokáží ten deficit pokrýt?

Já jsem říkal, že celkový výnos ze zrušení daňových výjimek byl 400 miliard nebo 300 miliard, ty odhady jsou různé, ale pohybují se zhruba v tomto rámci. A jak vidíte, to by teoreticky pokrylo celý plánovaný deficit, ale já si uvědomuju, že některé daňové výjimky se asi zrušit nepodaří, protože proti tomu bude velmi silný lobbistický tlak. Je to škoda, právě v tomto okamžiku bychom si měli uvědomit, že když někdo neplatí daně, tak jiný musí tyto daně platit za něj, a to je určitá nerovnoprávnost, a právě v krizové době bychom ji mohli odstranit.

Ohledně úspor se v poslední době často také mluvilo o armádě. Vy jste v minulosti opakovaně se za armádu postavil a bojoval jste za její modernizaci. Jak tedy tady to vidíte, myslíte si, že se podaří udržet ten slibovaný růst, anebo ta krize bude mít ten dopad, že se bude škrtat i u armády?

V každém resortu můžeme samozřejmě najít úspory. Armáda zatím ohlásila úspory ve výši tří miliard, což není příliš mnoho. Můj názor je, že armáda modernizaci, ale skutečnou, efektivní modernizaci potřebuje. Neměli bychom kupovat staré železo, a co je ještě důležitější, měli bychom usilovat o to, aby, protože například u těch transportérů soutěží 3 zahraniční firmy, aby každá z nich nabídla výrazné offsety, to znamená podíl českého zbrojního průmyslu.

I Vy jste sliboval 2 % spojencům v roce 2024, když jste byl na jednání aliance. Myslíte si, že se to podaří skutečně splnit, i vzhledem k tomu, co za stavu nyní, pochybnosti už byly i před tím, že ten růst k tomu nesměřuje a že se to nestihne. A teď k tomu ještě tato krize?


Dovolíte mně jistou míru cynismu, pane redaktore?  Ta dvě procenta, jak známo, se počítají z hrubého domácího produktu. My jsme před chvílí mluvili o jeho poklesu, dejme tomu o těch osm procent, a jak víte, tak v případě nižšího GDP dosažení té dvouprocentní hranice bude samozřejmě snazší.

Ohledně koronaviru bych se ještě chtěl zeptat, jak vidíte srovnání s ostatními zeměmi. Z jakého důvodu u některých zemí došlo k tak rychlému a tragickému procesu, zatímco třeba středoevropské nebo východoevropské země to poměrně zvládly. A například i v Africe, kde odborníci očekávali poměrně kritickou situaci,  tak ten vývoj takový není.

Může ještě přijít. Ale já jsem hrdý na to, že Česká republika je na špičce úspěšných zemí, pokud jde o překonání této epidemie. Myslím si, že jsme udělali velmi dobře, že už na začátku byla přijata velmi drastická opaření, zatímco některé západoevropské země nebo například Spojené státy s těmito opatřeními váhaly a zaváděly je pomalu. Vzpomeňte si, že ještě v Británii dlouho se mohl hrát fotbal, chodit do hospod, až nakonec premiér Johnson skončil bohužel na JIP. Takže ta laxnost některých zemí způsobila, že jejich ekonomické škody budou daleko výraznější než škody v České republice.

Vy jste dnes mluvil se svým německým protějškem. Předpokládám, že toto bylo jedno z témat. O čem dalším jste ještě mluvili, anebo co Vám pan Steinmeier řekl i k otázce koronaviru?

Frank mně velmi podrobně popisoval epidemiologickou situaci. Tam máte jeden problém, ta opatření v podstatě zavádějí jednotlivé spolkové země, a není úplně dostatečná míra koordinace mezi nimi. Zdá se, že nejúspěšnější je Bavorsko, nebudu teď jmenovat spolkovou zemi, která není úspěšná. Na druhé straně, i když trochu pomaleji než u nás, i v Německu se ta epidemie mírní.

Jinak jsme se samozřejmě bavili o jeho plánované třídenní návštěvě v České republice. Předpokládám, že pana prezidenta vezmu i tady, do Lán, a jinak budeme dva dny na Hradě. Protože naše vztahy jsou velmi přátelské a protože politická i ekonomická spolupráce se Spolkovou republikou Německo je excelentní, tak si myslím, že si nebudeme vymýšlet žádné konflikty, které nejsou, a místo toho budeme přemýšlet o tom, jak dále tuto spolupráci zlepšovat, protože všechno se dá zlepšit.

Nedávno jste také mluvil s čínským prezidentem. Koronavirus asi také bylo jedno z hlavních témat.

Ano.

O čem dalším jste ještě mluvili?

Mluvili jsme samozřejmě, protože já jsem ekonom profesí, o ekonomické spolupráci. Málokdo ví, že v minulém roce, měřeno paritou kupní síly, Čína se stala největší ekonomikou světa, těsně předstihla Spojené státy. Mimo jiné i proto do Číny jezdí celá řada delegací. Kancléřka Merkelová tam byla už asi třináctkrát, čímž mě výrazně předstihla. Myslím si, že taková ta antičínská hysterie, kterou tady rozdmýchávají například neúspěšní komunální politici, je naprosto zbytečná a že je potřeba, abychom měli rovnoprávné ekonomické vztahy, které budou výhodné pro obě země.

Mluvili jste i o kauze takzvaného dopisu, dokumentu, který čínská ambasáda poslala Pražskému hradu a pak byl nalezen v pozůstalosti pana Kubery?

Ne, já myslím, že pan prezident o tom dopise pravděpodobně ani neví. On mně citoval čínské přísloví, orel mouchy nelapá, a mimochodem toto přísloví existuje i v češtině.

Nemáte tedy třeba zprávy z čínské ambasády, jak oni to vnímají, ten český pohled na celou záležitost?

Čína, pokud vím, protestovala proti cestě Jardy Kubery na Tchaj-wan, stejně jako Američané protestovali proti digitální dani a rovněž hrozili odvetnými opatřeními. Teď zase protestuje ruská ambasáda proti odstranění sochy maršála Koněva. Já zastávám velmi jednoduchý názor, že jestliže Čína protestuje proti této cestě, tak vysocí ústavní činitelé, to znamená prezident, premiér, předseda Sněmovny i ministr zahraničí pana Kuberu před touto cestou varovali, tím splnili svoji povinnost, a čínský dopis v tom nehrál jakoukoli významnější roli.

Bližší vysvětlení k tomu dopisu požadoval nový pan šéf Senátu Vystrčil.

Prosím?

Že vysvětlení, bližší, k tomu dopisu a okolnostem jeho vzniku požadoval pan Vystrčil, nový šéf Senátu. Budete s ním chtít o tom nějakým způsobem mluvit?

Ale pan Vystrčil požádal o setkání, a já mu rád vyhovím. Nicméně tady není co vysvětlovat. Řekl jsem před chvilečkou, že Čína protestovala proti cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan, to jsme vzali na vědomí a doporučili jsme, ne na základě tohoto dopisu, ale na základě vlastního přesvědčení, panu Kuberovi, aby na Tchaj-wan nejezdil. Kdyby tento dopis neexistoval, postupovali bychom naprosto stejně.

Takže se s panem předsedou Senátu setkáte?

Ano, já rád vyhovím lidem, kteří požádají o setkání. A pokusím se mu vysvětlit, že je to nafouknutá bublina, řekl bych, hodná bulvárních novinářů, ale nehodna politiků.

Určitá odmítavá reakce přišla také z Poslanecké sněmovny, které se nelíbila reakce pana kancléře na jejich požadavky. Budete nějak tuto záležitost řešit?

Naprosto ne. Podívejte se, ten dopis byl publikován, to zaprvé. Zadruhé, všichni jsme věděli, že Čína, viz například belgický předseda Senátu, je ostře proti návštěvám těchto vysokých představitelů, tedy ne všech, ale těch vysokých. A tady není co řešit. A ti, kdo nafukují tyto bubliny, v podstatě melou prázdnou slámu.

Jim vadil způsob, jakým pan kancléř jim zaslal odpověď na jejich dopis.

Pan kancléř napsal, že Deník N, který tvrdil, že si prezidentská kancelář objednala tento čínský dopis, že Deník N lže. To je jasné poselství a dále není co diskutovat. Znovu opakuji, stejně tak americký velvyslanec napsal dopis poslancům, kde vyhrožoval odvetnými opatřeními kvůli digitální dani. Toho si nikdo ani nevšiml. Myslím si, že není zcela profesionální, pane redaktore, že se tak dlouho touto, spíše nesmyslnou než smyslnou, tematikou zabýváme.

Ještě zpátky, nebo řekněme oslím můstkem zpátky ke koronaviru. Kromě něj tady je ještě další dost podstatná krize, tou je sucho. Domníváte se, že zásadnější je krize kolem pandemie, anebo to, co způsobí české ekonomice a české společnosti sucho?

Domnívám se, že sucho je důležitější a zásadnější. Proti suchu je třeba bojovat nikoli podlamováním naší energetické základny, například tím, že odstavíme jaderné elektrárny, ale vybudováním nových vodních nádrží. Vím, že je v plánu vybudování až šesti vodních nádrží, přehrad. Premiér má pravdu, že za třicet let se tady nepostavila ani jedna přehrada. A na příkladu Heřminov vidíme, že zelení aktivisté přehradám velmi intenzivně brání. Takže myslím si, že varování před suchem je samozřejmě i výzva k investiční aktivitě budování vodních nádrží včetně přehrad.

Jaké další kroky by se měly přijmout k tomu, abychom se s tím vyrovnali?

Aby co?

Abychom tu krizi kolem sucha zvládli.

Mluvte nahlas, pane redaktore, protože já jsem jednak nedoslýchavý a jednak, když mluvíte přes roušku, tak Vás téměř není slyšet. Já si myslím, že toto by v zásadě bylo dostačující. Mluví se samozřejmě o dalších opatřeních, třeba o výsadbě lesů a podobně, ale asi nejdůležitější je opravdu zadržování vody v krajině. My jsme v podstatě střecha Evropy, a z té střechy bez užitku voda odtéká do sousedních zemí.

Z Vašeho pohledu myslíte si tedy, že to, co se dělá v současnosti, že je dostatečné? Například v posledních dnech jsem někde zaznamenal kritiku toho, že vláda chce narovnat, ne narovnat, naopak řeky vrátit do původních koryt, ale tempo, kterým se to dělá, tak je poměrně nedostačující.

Zadržování vody v krajině není zrovna totožné s deregulací řek. A já Vám dám jeden konkrétní příklad, který nedávno publikoval senátor Jirsa v deníku Právo, kde říkal, že na Šumavě bylo deset vodních nádrží a díky těm zeleným aktivistům už tam není ani jedna, protože správa šumavského národního parku zničila suchem a kůrovcem podstatnou část šumavské přírody.

Pak bych se chtěl, pane prezidente, zeptat ještě na další téma, které se v posledních dnech hodně řeší, a to jsou vztahy s Ruskem. Jak si vysvětlujete, že 75 let po válce je pořád v obou národech, jak v Česku, tak Rusku, potřeba vyjasňovat si tyto historické události?

Jestliže se omezíme na to, že se budeme bavit například jenom o květnu 45, tak je to málo. Já bych doporučoval, i když je to myšlenkově těžší, podívat se na řetěz událostí, které druhou světovou válku vyvolaly. Podle mého názoru tento řetěz začíná březnem 1935, kdy Hitler v rozporu s Versailleskou smlouvou okupoval Porýní. Britové a Francouzi, místo, aby reagovali vojenskou akcí, protože šlo o flagrantní porušení Versailleské smlouvy, tak jenom posílali bezobsažné nóty a Hitler se radoval, protože, jak ukazují archivní materiály, měl nesmírné obavy z toho, co by se stalo, kdyby Francouzi a Britové reagovali. Tam, pane redaktore, začal jev, kterému se tehdy říkalo appeasement neboli usmiřování, ale já bych tomuto jevu říkal zbabělost. Ta zbabělost pokračovala Mnichovskou dohodou, teprve po ní byl známý pakt Molotov - Ribbentrop. Ustupování zlu se nevyplácí, protože ústupky vedou jenom k většímu a většímu zlu.

Můj pohled na dějiny je trochu plastičtější a já vidím základní příčinu, proč Hitler tak zesílil, i když mohl být v začátku zastaven, byly spekulace, že němečtí generálové, třeba generál Halder, uvažovali o vojenském puči, kdyby došlo k tomu zásahu Británie a Francie, a protože se Hitlerovi dala volná ruka, tak se rozběhla řetězová reakce násilí. Nemluvme jenom o květnu.

A víte, proč tohle všechno říkám? Protože teď zažíváme nový appeasement, tentokrát v Afghánistánu, kde ustupujeme teroristickému hnutí Tálibán a ponecháváme afghánskou vládu a afghánský parlament svému osudu.

Proč ale se nedokážeme s tou minulostí vyrovnat? Jakou my máme potřebu znovu to otevírat a bavit se o tom, jestli tu má být socha Koněva či ne, a naopak Rusové, třeba v osmašedesátém podle nich to nebyla okupace, nebo naopak odmítají mluvit o tom, jaká byla jejich role na začátku druhé světové války?

V roce 68 to byla evidentní okupace, a tedy mezinárodní zločin. Tento názor jsem ostatně vždy zastával. Odstranění sochy maršála Koněva je pokus politiků, kteří neumějí dobře řídit své město, zviditelnit se tím, že se budou plést do zahraniční politiky, pro kterou nemají kompetence a které ani nerozumí.

Nicméně ty vztahy to poměrně poznamenalo, oba dva pohledy, jak ruský, tak český, k osmašedesátému nebo pětačtyřicátému. Vy jste napsal minulý týden dopis ruskému prezidentovi Putinovi. Budete ještě vyvíjet nějakou další aktivitu, jakým způsobem byste chtěl ty vztahy narovnat?

Znova opakuji, že preferuji ekonomickou diplomacii, a tedy ekonomickou zahraniční politiku. Je zajímavé, že když jsem jel naposledy do Ruska, tak mě dobrovolně doprovázela největší podnikatelská delegace svých dob. Čili podnikatelé o tyto kontakty a kontrakty zřejmě mají zájem. I když je tady protiruská nebo protičínská hysterie, tak já znovu poukazuji na celou řadu západních politiků, kteří obě dvě tyto země navštěvují a uzavírají tam obchodní dohody, a někdy, pane redaktore, mám dokonce obavu, že tato protičínská a protiruská hysterie vede k tomu, že nás vytlačuje z potenciálních trh, právě ve prospěch zemí, kde ta hysterie neexistuje.

Pak bych se chtěl zeptat na další témata. Říkal jste nedávno, že chystáte jmenování předsedy Nejvyššího soudu, víte již, kdy byste tak chtěl učinit?

Ano, učiním tak na Hradě jakmile skončí karanténa.

Sdělíte jméno, kdo se stane...

To víte, že ne.

Takže nemám zkoušet vyzvídat, jestli to bude pan Fremr nebo...

Nemusíte, protože Vám to neřeknu.

Dobře. Nedávno jste také vyhlásil krajské volby a senátní volby. Jak si myslíte, že pandemie koronaviru tu situaci kolem voleb ovlivní? Jak ovlivní samotnou kampaň a případně i samotné volební výsledky?

Na krajské úrovni ten vliv může být o něco menší než na parlamentní úrovni, protože na krajské úrovni se zabýváte spíše regionální než celostátní politikou, ale předpokládám, že vládním stranám, protože se chovaly dobře a zodpovědně, to prospěje, takže očekávám, že jak hnutí ANO, tak sociální demokracie posílí.

Předpokládám, že to vztahujete i k těm následujícím parlamentním volbám.

Pane redaktore, Vy dneska nejste ve formě. Přesně o tom, to znamená o parlamentních, to jest celostátních, volbách jsem před jednou minutou a třiceti vteřinami mluvil.

Blíží se Vám polovina druhého mandátu, je něco, co jste chtěl v tomto mandátu splnit, a víte, že už se Vám to nepodaří?

Ano, je taková věc. Možná není jediná, ale ta, kterou Vám teď uvedu, je hlavní. Dlouho jsem usiloval a stále ještě usiluji o přesun naší ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Pokládám to za gesto přátelství vůči Izraelskému národu. Vážím si toho, že v součinnosti s vládou se v Jeruzalémě podařilo vybudovat Český dům, a jsem tomu tedy rád. Existují ale určité obavy z reakce arabských zemí, obavy, které pokládám za přehnané, a ty zatím brzdí moje trvalé úsilí, aby se tento přesun uskutečnil.

Takže nemáte už víru v to, že se to podaří?

Mám před sebou ještě skoro tři roky a já jsem říkal Andreji Babišovi, a každého čtvrt roku budu říkat, že by se ta ambasáda měla přesunout.

Když jsem se ptal na prezidentské volby, máte už svého kandidáta, koho byste si přál jako svého nástupce?

Já bych si přál, a to bez ohledu na politickou orientaci, aby to byl člověk, který umí politiku. Víte, pane redaktore, politika je řemeslo jako každé jiné. To řemeslo se musíte učit, já sám se ho učím 30 let a ještě nejsem u konce. V každém případě takový kandidát, který se politikou nikdy nezabýval a teď by oznámil svoji kandidaturu, mi připadá jako člověk, který se rozhodne operovat pacienta, aniž by vystudoval medicínu.

Vidím, že už se nám blíží konec našeho rozhovoru, tak jen na závěr bych se chtěl ještě zeptat. Zpátky ke koronaviru, často se mluví o tom, že tato krize celý svět změní, že už nebude takový, jaký jsme ho znali. Souhlasíte s tímto názorem a případně jakým zásadním způsobem bude změněn?

Naprosto s tímto názorem nesouhlasím, svět se po této epidemii vrátí do stejných kolejí, jako se vrátil po epidemiích moru, planých neštovic, nemoci šílených krav, eboly, a já nevím, SARS, jestli jsem si dobře vzpomněl. To je hezká novinářská fráze, ale život půjde dál. Jediná skutečná změna by spočívala v tom, kdyby se podařilo najít vakcínu. Ale nezapomeňte, že na takové nemoci, jako je třeba rakovina nebo HIV, se přes dlouholeté bádání a obrovské prostředky najít lék nepodařilo. Takže my asi budeme žít v očekávání případné druhé epidemie koronaviru.

Ale abych odpověděl na Vaši otázku, svět půjde dál v zásadě, až na ty ekonomické ztráty, samozřejmě, v dosavadních kolejích.

Obáváte se oné druhé vlny, že přinese třeba další ekonomické ztráty, a že už budou tak hluboké, že to bude mít opravdu dopad na společnost?

Já jsem laik, a proto naslouchám názorům expertů. Někteří říkají, že druhá vlna může přijít, v Německu se jí například obávají už letos na podzim, a někteří, že zmizí a že žádná druhá vlna nebude. Jako optimista, protože když se dva experti hádají, tak laik má právo, přiklonit se k jednomu z nich, jako optimista se přikláním k těm, kteří říkají, že druhá vlna možná nebude.

Možná opravdu poslední otázka. Jak moc Vám to změnilo pracovní život? Musíte být v Lánech?

Zaprvé, v Lánech mám kancelář jako všude jinde, vyřizuji normálně administrativu, podepisuji a studuji zákony a dělám řadu dalších úřednických věcí. Myslím, že jsem nic nezanedbal, takže jediný rozdíl pro mě je ten, že jsem v Lánech častěji než obvykle a že jsem málokdy na Hradě, ale to teď, za chvíli, zmizí.

Já moc děkuji.

Bylo mi potěšením.

 

 

Zdravice prezidenta republiky přečtená na národní bezpečnostní konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“

Zdravice prezidenta republiky přečtená na národní bezpečnostní konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“

25.06.2020
Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté, lituji, že se již sedmého...

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk

18.06.2020
  Podle vyjádření premiéra Babiše jste ochoten podpořit schodek půl bilionu korun za předpokladu, že...