Miloš Zeman

V listopadu 2015 podepsala Čína a Česká republika memorandum o spolupráci v rámci iniciativy „Jeden pás, jedna cesta". Od té doby jste se s prezidentem Xi setkal třikrát a hovořili jste o společných obchodních a ekonomických projektech včetně projektů „Jednoho pásu, jedné cesty", které byly v ČR zahájeny. Jak hodnotíte tyto projekty a jejich výsledky?

Rozdělme ekonomickou spolupráci s Čínou do dvou úrovní. Tou první by byla ekonomická spolupráce jako taková, která vychází z dohody o strategickém partnerství mezi ČR a ČLR. Druhou úroveň představuje tzv. „Nová hedvábná cesta", neboli „Jeden pás, jedna cesta". Ta představuje fantastický infrastrukturní projekt spojující Čínu prostřednictvím Střední Asie s Evropou. Mou snahou je, aby jedno z železničních spojení v rámci této iniciativy vedlo přes Českou republiku, pravděpodobně do Německa. ČR by zkrátka z projektu Nové hedvábné cesty neměla být vyřazena. Je jasné, že tento projekt je teprve v začátcích. A právě proto se budou má jednání s prezidentem Xi a dalšími čínskými představiteli týkat českého záměru být součástí Nové hedvábné cesty. 

Pokud jde o tu první úroveň, tj. bilaterální ekonomickou spolupráci, s některými projekty jsme spokojeni, s některými nikoli. Spokojeni jsme například s tím, že mezi ČR a ČLR fungují čtyři letecká spojení a páté bude brzy zahájeno. To je historicky nejvyšší intenzita leteckého spojení, a já to považuji za vynikající. ČR se může stát něčím jako leteckým hubem pro Čínu v Evropě. Co se týče spolupráce s čínským bankovním sektorem, a tím nemyslím jen Bank of China, ale také další čínské banky, mohli bychom se stát i čínským „bankovním hubem" v Evropě. Byl jsem informován, že Bank of China plánuje poskytovat úvěry českým firmám. To také považuji za dobrý nápad. Pokud jde o čínské investice v Česku, musím říct, že ty zůstávají stále velmi, velmi nízké. A to mne pochopitelně mrzí. Nejsou mi přitom jasné konkrétní důvody. Vím, že CEFC měla v Číně problémy, za které však rozhodně nejsem zodpovědný. Setkám se s generálním ředitelem CITIC Group a opravdu velmi doufám, že investice skupiny CITIC v Česku budou úspěšnější. S úrovní investic ale spokojen nejsem a očekávám jejich zvyšování. 

Asi víte, že tváří hokejového turnaje Zimních olympijských her v Pekingu v r. 2022 bude Jaromír Jágr, který mě doprovodí na nejbližší cestu do Číny. Víte také, že jsem podpořil technologickou firmu Huawei, když jsem zdůraznil, že jde především o normální obchodní soutěž a konkurenční boj a že chybí konkrétní důkazy, že by Huawei představoval bezpečnostní riziko. Naopak bych firmu Huawei rád viděl jako velkého čínského investora, na kterého stále čekáme. Absenci velkých čínských investorů zkrátka považuji za skvrnu na česko-čínské spolupráci.

Jaké ekonomické nebo kulturní přínosy tyto projekty podle Vašeho názoru měly v České republice?

Odpovím tak, že intenzivní spolupráci mezi Českem a Čínou nic nebrání. Neexistují překážky ani v kultuře, kde Češi tradičně projevují zájem o čínskou kulturu a tisícileté tradice, jimž docela rozumí, ani v ekonomice. Možná jedinou překážkou je byrokracie na obou stranách. Nesmíme být příliš horliví a nedočkaví. Prohlubování spolupráce ve sportu, kultuře, politice, školství a zejména v ekonomice, včetně Nové hedvábné cesty, musíme ovšem podporovat.

Myslíte, že zahájené projekty v rámci Nové hedvábné cesty měly na českou ekonomiku nějaký vliv?

Neměly. Česká ekonomika těsně souvisí především s ekonomikou v Německu, kam míří také největší část vývozu. Nezapomínejme ale na to, že dvě největší firmy v ČR, tj. Škoda Auto a PPF, mají velmi silnou spolupráci s Čínou. V České republice máme i další firmy s vynikajícími výrobky, namátkou uvedu jen Aircraft Industries, Tatra Trucks nebo traktory Zetor a mnohé další tradiční firmy, které se mohou prosadit na čínském trhu. My politici bychom proto měli být především lobbisty za české firmy. Čínští politici by zase měli podporovat firmy čínské. A společně bychom měli bojovat proti zbytečné české i čínské byrokracii.

Nedávno s Čínou podepsala memorandum o porozumění Itálie. Strategické partnerství bylo formálně uzavřeno i mezi Čínou a Evropskou unií. Jak hodnotíte úroveň ekonomické spolupráce mezi Čínou a EU a co by podle Vás měly obě strany udělat, aby se spolupráce prohloubila? 

To je velmi jasná otázka. Zmínil jste Itálii, ale není to jen ona. Evropská unie je totiž tak trochu rozdělená. Jeden příklad za všechny je postoj k firmě Huawei, kterou jsme už dnes zmínili. Německo, Itálie, Belgie, Spojené království, Maďarsko, ti všichni konstatovali, že nemají konkrétní důkazy o tom, že firma je bezpečnostním rizikem. Některé země, možná z důvodu pouhého konkurenčního boje, tvrdí, že Huawei představuje bezpečnostní hrozbu. Ve prospěch takto silného hodnocení ale podle mého názoru nemáme žádné seriózní důkazy. 

Naším zájmem je, aby EU a Čína byly propojeny. Už jen proto, že USA zahájily obchodní válku hned na dvou frontách, čínské a evropské. Já dlouhodobě odmítám jakékoli obchodní nebo celní války, sankce a další formy ekonomické diskriminace. Když jsem byl vloni v Šanghaji, o protekcionismu jakožto hlavní hrozbě pro světovou ekonomiku mluvil i prezident Xi a další čínští představitelé. Spolupráci mezi EU a Čínou proto velmi podporuji.

Prezident Xi zveřejnil iniciativu „Jeden pás, jedna cesta" před 6 lety, v roce 2013. Co si myslíte o roli tohoto čínského plánu nyní, v situaci spíše temných vyhlídek globální ekonomiky?

Tento dotaz jsem částečně zodpověděl už před chvílí. Opakuji, že projekt Nové hedvábné cesty, čili iniciativu „Jeden pás, jedna cesta", velmi podporuji jako velice zajímavý infrastrukturní projekt. Není to jen příležitost k vybudování nových vysokorychlostních vlaků, ale ke vzniku nových firem, snad dokonce i nových měst a podobně. 

Když už se ale zmínila globální ekonomika, nesdílím názor, že globální ekonomika funguje cyklicky, ve fázích nahoru-dolů. Pokud ekonomiku dělají inteligentní politici, dlouhodobý trend je rostoucí. A pokud ji ovlivňují politici neinteligentní, pak ekonomika samozřejmě dlouhodobě padá. Nejde o nějaký ekonomický cyklus. Jsem hluboce přesvědčen, že ekonomika totiž není nic jiného než konsekvence a efekty politických rozhodnutí. 

A teď konkrétněji, pokud bude blokován například volný obchod mezi Čínou a USA, zákonitě to povede k dlouhodobému poklesu globální ekonomiky. Naopak, pokud budeme rušit cla a další obchodní překážky a vytvářet jednotný neboli volný trh, globální ekonomika poroste.

Pane prezidente, před dvěma lety jste se v Číně zúčastnil prvního fóra „Jeden pás, jedna cesta". Nyní jste uvedl, že „Jeden pás, jedna cesta" je jeden ze současných nejdůležitějších infrastrukturních projektů a že byste rád, aby jedna z cest vedla také přes ČR. Budete o tom mluvit nyní v Číně?  A co očekáváte od letošního fóra?

Všichni si uvědomujeme, že iniciativa „Jeden pás, jedna cesta" je ve svých začátcích. A doufáme, že takto dlouhodobý projekt bude postupně pokračovat. Pokud tomu tak bude, rád bych nabízel zkušenosti a schopnosti českých stavebních firem, například pro stavby železnic, v nichž máme dobrou tradici, a dalších větví českého průmyslu. Své služby nemůžeme nabídnout při budování mořského propojení, s nímž se v projektu také počítá. Jeden ze směrů uvedené iniciativy ale jde přes Střední Asii do Ruska a přes Rusko do Evropy. Mým záměrem je nabídnout Českou republiku jako jednu ze zemí, přes kterou povede spojení třeba do Německa. 

Spojení v rámci projektu „Jeden pás, jedna cesta" může přispět k výraznému, podle některých až třetinovému, snížení nákladů na přepravu zboží, a to oběma směry. To by bylo úžasné. Když jsem před časem otevíral čtvrté letecké spojení do Číny, říkali mi, že všechna letadla mezi ČR a Čínou v obou směrech jsou plná. Nyní budu otevírat pátou leteckou linku mezi našimi zeměmi. To o něčem svědčí.

Letošního summitu iniciativy „Jeden pás, jedna cesta" se zúčastní rekordní počet hlav států. Je to podle Vás důkazem, že iniciativa byla ve světě přijata?

Vzpomínám na svou cestu do Číny na oslavy 70. výročí konce 2. světové války. Tam jsem byl jediným evropským prezidentem. S přibývající ekonomickou silou Číny samozřejmě přibývá pochvalných slov světových politiků na její adresu. Angela Merkel navštívila v posledních letech Čínu osmkrát, já pouze pětkrát. Politická symbolika je pochopitelně důležitá, ale důležitější je skutečná spolupráce mezi zejména velkými firmami, na které často ani největší světoví lídři nemají přímý vliv. Navrhuji proto, abyste příště do Číny pozvali šéfy největších evropských firem.

Mohu mít ještě otázku o Vašich osobních vztazích s prezidentem Xi?

Prezident Xi mi nedávno poslal dopis, kde mě nazývá „starým přítelem". Já ho na oplátku nazývám „mladým přítelem", neboť je o 10 let mladší.

Jak roste strom, který jste s prezidentem Xi společně zasadili v Lánech?

Roste úspěšně. Neohrožují jej žádní brouci ani jiní cizopasníci. Přál bych si, aby takto prosperovala i česko-čínská spolupráce.