ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro časopis Reflex

čtvrtek 08.10.2015

 

Vaše první prezidentské gesto bylo, že jste nad Pražským hradem vztyčil vlajku Evropské unie a prohlásil se za eurofederalistu, tedy stoupence přenesení ještě větších pravomocí na nadnárodní úroveň. Jak jste k tomu přesvědčení dospěl?

Už před desítkami let jsem si uvědomil, že jednotlivé národní státy jsou vystaveny vnějšímu nebezpečí. Tehdy jsem za hlavní nebezpečí považoval ruský imperialismus. Nu a pak se ukázalo, že skutečný nepřítel se neformuje na východě, ale na jihu v podobě Islámského státu nebo jeho odnoží, jako Tálibán, al-Ká'ida nebo Muslimské bratrstvo. Mezitím se počet těchto organizací znamenitě rozrostl. Někdy bojují mezi sebou, protože už Charles Darwin psal, že největší agrese je vnitrodruhová. Na druhé straně jsou ochotné spojit se za účelem vytvoření jednoho islámského státu, chalífátu. Viděl jste jejich mapu s územími, která chtějí zabrat?

Nevzpomínám si.

Existuje mapa islámského chalífátu a jejich výbojů do roku 2020, kde je zakresleno, jak chtějí zabrat půlku Evropy, půlku Afriky včetně Etiopie, celou Střední Asii. Ve střední Evropě by chtěli anektovat Rakousko a Maďarsko.

Česko tam není?

My tam nejsme. Vidím, že jste jediný z novinářů, který tu mapu skutečně neviděl. Vy se opravdu zajímáte o zahraniční politiku?

Určitě.

A dokonce to viděli i všichni politici a to je co říct.

Vraťme se ještě k tomu, jak se u Vás zrodil pocit eurofederalismu.

Jako obranný reflex proti vnějšímu tlaku. Chtěl bych zdůraznit, že eurofederalista nemusí být příznivcem centralizovaného superstátu s jednou silnou vládou. Přeji si evropskou federaci, ale nechci, aby se Evropská komise vměšovala do oblastí, které si jednotlivé státy mohou řešit sami. To se týká také migrační a azylové politiky.

Předminulý týden Rada ministrů vnitra poprvé v historii nerozhodla na základě shody všech, ale hlasovalo se, takže několika zemím v čele s Českem vnutila, že musí přistoupit na uprchlické kvóty. Nešlo o projev toho, že od přijetí Lisabonské smlouvy v roce 2009 jsme nesuverénní zemí?

Jako každá smlouva má i ta Lisabonská minimálně dvojí interpretaci. Jedna je ta, kterou jsem Vám říkal, že musí existovat dělba práce mezi evropskou a národní úrovní, jež nutně nemusí vést k centralizaci imigrační politiky. Víte, co je paradoxní, pane Pečinko? Co je to za soustátí, které nedokáže ochránit svoje vnější hranice a je v tomto smyslu naprosto impotentní. Namísto toho vydává normy o domácích zabijačkách, což není vtip, ale jedna ze směrnic Evropské komise.

Takže, co vlastně chcete? Lisabonská smlouva znamenala půlkrok k federalizované Evropě. Má Evropská unie udělat další půlkrok vpřed, nebo naopak vzad a státy si mají vzít zpět část svých pravomocí?

Určitě udělat půlkrok k větší integraci, ale současně by národní státy měly mít velkou autonomii, například v otázce uprchlíků.

To je zřejmě Váš teoretický ideál, ale my žijeme teď a tady. Není přece důvod si myslet, že by nám Brusel v nějaké vyšší fázi integrace vrátil kompetence v migrační politice. Mimochodem, vadí Vám, že stojíte v čele státu s omezenou suverenitou?

Já si samozřejmě nepřeji, aby Česká republika byla zemí s omezenou suverenitou, kde by nám například americký velvyslanec říkal, kam máme a nemáme jezdit. Česká republika má mít stát, jenž hájí své národní zájmy stejně jako ostatní země Evropské unie. O nás někdy platí hořká anekdota z totalitních dob, že jsme nejdemokratičtější země, protože se nevměšujeme ani do svých vlastních záležitostí.

To zpíval Karel Kryl v jedné písničce...

... a naší vnitřní záležitostí je, zda přijmeme uprchlíky, kolik jich přijmeme, jestli si je budeme moci vybírat a kam je umístíme.

Teď se pořád točíme v kruhu. Vy mluvíte o svých přáních a já se Vás ptám na reálný stav. Co pro Vás znamenalo 22. září 2015, kdy bylo Česko na Radě ministrů vnitra přehlasováno a byly mu vnuceny uprchlické kvóty?

Nemám rád, když se člověk shrbí před většinou. A právě proto jsem telefonoval slovenskému premiéru Robertu Ficovi, abych ocenil jeho odvahu, když se postavil proti. Měli jsme dvě možnosti, přenést hlasování na půdu Rady Evropy, kde, jak víte, platí veto, a nikoli většinové hlasování. Nebo využít soudních mechanismů u Evropského soudního dvora a odvolat se.

Na čem navrhujete to odvolání založit?

Na tom, že výklad Lisabonské smlouvy je interpretován příliš extenzívně, protože azylové právo vždycky patřilo národním státům a co jiného jsou uprchlíci než potenciální azylanti.

Co jste Ficovi řekl? Roberte, jsme s Vámi, buďte s námi?

Poblahopřál jsem mu k odvaze a statečnosti. Pan Fico je inteligentní politik a jistě to pochopil ve smyslu, jak bylo řečeno.

Volal jste i českému premiéru Sobotkovi, který řekl, že Česko se nebude odvolávat?

Máme se sejít šestého října na Bezpečnostní radě státu, kde své stanovisko jasně vyjádřím.

Jaké?

Aby i Česko použilo slovenský model.

A co když se Česku a dalším státům nepodaří získat zpět kontrolu nad migrační politikou?

V takovém případě se stáváme ne zcela suverénní zemí.

Přední komentátor německého provládního deníku FAZ napsal: "Uprchlíky a azylanty si země Evropské unie musí spravedlivě rozdělit podle kvót. V těchto otázkách už nemůže existovat národní sebeurčení." Není v takové atmosféře odvolávání k Evropskému soudnímu dvoru jen gestem před voliči?

 

Nemyslím si. Robert Fico řekl, že dokud bude premiérem Slovenska, tak na jeho území nebude žádný ilegální imigrant, protože ilegální překročení hranic je trestný čin. V takovém případě toto odvolání není platonickým gestem, je-li doprovázeno tímto prohlášením.

Základní politickou zkušeností Vaší i mé generace je, že všechny věci v politice jsou vratné, včetně stoprocentně znárodněné ekonomiky. Jen jedna věc se nedá vrátit - překotný příliv uprchlíků z jiných civilizačních okruhů, kteří mají tendenci vytvářet svou konkurenční civilizaci vůči té evropské. Uvědomují si špičkoví evropští politici tu nevratnost?

Jeden evropský politik mi pošeptal: Američané si vždycky něco vymyslí a my Evropané abychom za to platili. Konec citátu. Co se týče nevratnosti změny, tak jsem zrovna předevčírem při rozhovoru s Pan Ki-munem, generálním tajemníkem OSN, upozorňoval na to, že kromě jiných negativních aspektů migrace jde vlastně o jakýsi "brain drain", odliv mozků, který zbavuje příslušné státy jejich elity. Oněch mladých, dobře živených mužů s iPhonem v kapse a možná, že tam mají ještě něco jiného. Tito lidé by nejlépe přispěli k rozvoji země, kdyby zůstali doma. Odchodem svou vlast ochuzují. Tuto argumentaci můžete, pane redaktore, použít pro humanisty.

A Vaše argumentace?

Zásadně odmítám koncept multikulturalismu. Ostatně i kancléřka Merkelová, než dospěla k názoru stát se matkou všech Syřanů, prohlásila před dvěma lety, že multikulturalismus je mrtev. Příklady z Británie, Francie a Německa, ona ghetta, ony vyloučené lokality, ona naprostá neschopnost asimilace, svědčí o mnohém.

Tak a teď Vám na čele vypálí cejch xenofoba.

Mně? Člověku, jenž dává za vzor vietnamskou pracovitost a úspěchy Vietnamců při integraci do české společnosti? Mně, který bojoval za to, abychom repatriovali české krajany nejen z Donbasu, ale z celé Ukrajiny? Zdá se, že jich bude minimálně 1500, takže bychom vlastně měli mít naplněnou kvótu, již nám EU určila, není- liž pravda.

Takže beru zpět, dostanete pouze nálepku islamofoba.

Na základě západoevropských zkušeností o určitých národech předem víme, že jsou neasimilovatelní, takže proč tu lekci na vlastní kůži prožívat ještě jednou? O důvod víc, že nikdo nevylučuje, že mezi nimi jsou džihádisté.
Jeden ministr mi říkal: Ale Miloši, džihádisté se k nám dopravují letadly. Odpověděl jsem mu: Kdyby se dopravovali letadly, tak jsou poměrně snadno identifikovatelní. Když se dopravují jako část migrační vlny, tak se téměř nedají rozeznat od těch ostatních a vytvoří tu spící buňky, které jednou někdo probudí do akce.

Jaké řešení navrhujete?

Armádu na hranice, vracet všechny ilegální imigranty a rozhodně je nepouštět do vnitrozemí.

Jaká je Vaše předpověď ohledně uprchlické vlny?

Robert Fico mi říkal, že na pochod do Evropy je připraveno osm miliónů ilegálních imigrantů. Nechci se přít o konkrétní počet, ale je to bezesporu číslo daleko vyšší, než se v Evropě připouští. Předevčírem si mně chorvatská prezidentka stěžovala, že v její zemi je osmdesát tisíc ilegálních imigrantů. Odpověděl jsem jí, že může očekávat zvýšení.

Jaké?

Stručně řečeno, většina uprchlíků jsou především ekonomičtí migranti. Ptám se: Chcete sem přestěhovat půlku Afriky a Asie, všechny ty lidi, jejichž životní úroveň je nižší než naše? Oni by měli zůstat ve své zemi a pracovat na zvýšení tamní životní úrovně.

A co papežovo otevřete brány Evropy a pomozte tím vyrovnat životní úroveň a zmírnit sociální nespravedlnosti?

Životní úroveň můžete vyrovnat pouze tehdy, když se jedná o lidi, kteří mají přibližně shodnou produktivitu práce. V okamžiku, kdy tomu tak není, můžete vyrovnat produktivitu jen tehdy, když budete poskytovat tak štědré sociální dávky jako Řecko, jež kvůli tomu ovšem zbankrotovalo.

Tedy jako protiakci navrhujete dodržování vnějších hranic Evropské unie.

Samozřejmě. Evropská unie by také měla říct, jaká je její absorpční schopnost. Vzhledem k etnické, náboženské, sociální, ekonomické a další struktuře imigrantů v Evropě bych tvrdil, že absorpční schopnost je nulová. Pokud to Evropská unie neudělá, nemůže se divit, že se jednotlivé členské státy začnou opevňovat.

Takže zase spadnou hranice?

Ano, ale omezeně. Vždycky tam budou volnější přechody, aby občané EU nemuseli ukazovat pasy.

Takže nový a menší schengenský prostor uvnitř toho dnešního, většího?

Prakticky už dnes není v Schengenu Řecko a Itálie. Je docela možné, že z něj časem odpadnou i další země.

Ve své zahraniční politice se snažíte vytvářet různé mosty - mezi Českem a Čínou, Západem a Ruskem, diplomaticky se angažujete v Sýrii. Co je cílem této koncepce?

Za nejdůležitější považuji Čínu, jež podle určitých predikcí ekonomicky předstihne do tří let Spojené státy. Čína, to je obrovský trh, a kdo na něj přijde první, bude mít komparativní výhodu. Kdo se bude neustále zaklínat lidskými právy a stýkat se s dalajlamou, přijde, až bude to nejlepší vybráno. Ostatně, Vy jste si všiml, že Obama se v přátelské atmosféře sešel s čínským prezidentem. Když jsem se s ním dvakrát setkal já, tak náš milovaný a jako obvykle neinformovaný a neinteligentní český tisk ostře protestoval.

Co ty mosty?

Jan Masaryk kdysi říkal, že nemá cenu budovat most, protože po něm se šlape. V tehdejší situaci měl pravdu. Kdybych řekl, že jsem mediátor, znělo by to příliš vznešeně. Takže tu roli označím slovy informační kanál, přes nějž si některé země předávají informace, když nechtějí komunikovat přímo. Jak syrská vláda, tak syrská opozice nás požádaly o podpis závěrečného dokumentu o smíření v Praze a už dnes tomu říkají Pražská deklarace. Jsem k tomu trochu skeptický, protože usmíření bude trvat delší dobu, ale chápu to.

Jak moc je Vaše koncepce "informačního kanálu" tažena zájmy českého exportu?

Do velké míry. Politika je v tom sekundární. Primární je hájit české národní zájmy, včetně těch ekonomických. Nedávno Gazprom uzavřel významné dohody o dodávkách plynu a ropy do západní Evropy. Čeští politici cosi vykřikovali o nebezpečích Ruska, ale západní firmy tam mají pevné kontakty. Stejně, jako když Angela Merkelová osmkrát navštívila Čínu, ale to je bráno jako normální.

Ale na rozdíl od Vás nepřijela na přehlídku konce druhé světové války do Pekingu.

Nu a já si zase říkám, že takové politické gesto může výrazně přispět k rozvoji ekonomických vztahů, ať už s Čínou, nebo Ruskem, Ázerbájdžánem a dalšími zeměmi. Může otevřít i naše trhy a vytvořit zakázky pro české firmy. Vzhledem k tomu, že sankce proti Rusku mohou brzy skončit, díky tomuto postoji se třeba vytvoří možnosti pro lepší podnikání.

Jak hodnotíte, že na základě služebního zákona má být odvolána česká velvyslankyně v Sýrii paní Filipi, a to jen na základě faktu, že jí je sedmdesát let. Přičemž právě ona je tím hlavním "informačním kanálem" české diplomacie v tomto prostoru.

Suše jsem ministru zahraničí sdělil, že podle ústavy velvyslance jmenuje a odvolává prezident a nikdo jiný než prezident. Mohu Vás proto ujistit, že ji neodvolám.

Jak vnímáte věkový limit ve státní správě?

Je to naprostá blbost, ostatně jako celý služební zákon, a proto jsem jej vetoval.

Věcně asi máte pravdu, ale nebojíte se takto odsuzovat zákony? Není to ze strany hlavy státu výzva k jejich nedodržování?

Víte, nyní se připravuje novela zákona o zahraniční službě, jež má příslušný zákon změnit. Ano, ten zákon je špatný a jedním z důkazů je právě toto ustanovení. Parlament má ještě čas ve zrychleném řízení tento nedostatek odstranit.

Váš mluvčí pan Ovčáček po Vašem příletu z USA řekl větu: "První dojem po návratu z USA? Kontrast mezi svobodnou zemí a intolerantním a ideologizovaným světem pražské kavárny je do očí bijící." Souhlasíte s ním?

V zásadě ano. Ve Spojených státech jsem se nesetkal s negativní reakcí na svůj projev v OSN. Upřímně řečeno, pražská kavárna trochu zmírnila tón a poněkud znejistěla, když viděla moji fotografi i s manželi Obamovými. Takže se soustředila na to, že jsem byl pozván do jakési ruské hospůdky v New Yorku. A to je teď její hlavní téma.

Těm přestřelkám trochu nerozumím. Vždyť Vy sám máte hlavní charakteristiky tzv. pražské kavárny, jste levicově orientovaný člověk, provokativní intelektuál a současně kovaný eurofederalista. Není to tak, že oni Vás do té kavárny nechtějí pustit?

Jirka Ovčáček - a já s ním souhlasím - říkal, že je rozdíl mezi kavárnou první a druhé republiky. Pražská kavárna druhé republiky byla plná nenávisti vůči Masarykovi a Čapkovi, kteří první republiku ztělesňovali. Dnešní pražská kavárna se dramaticky odlišuje od většinového názoru českého národa. I proto mně a mému tiskovému mluvčímu připomíná kavárnu druhé republiky, jejíž charakteristikou není intelektuální diskuse, ale nenávist a bolševická víra v jednu poznanou pravdu.

Takže přece jen konkurenční soupeření dvou pražských kaváren?

Pane redaktore, Vy nejenže neznáte mapu islámského chalífátu, ale nečtete některé noviny, kde občas významní lidé vystupují nejen proti tzv. petici vědců, ale i povýšenosti pražské kavárny. Ne každý intelektuál patří do pražské kavárny. Patří tam spíš lidé druhé ligy, kteří se tím chtějí zviditelnit.

Pane prezidente, už se našla prezidentská vlajka, kterou stáhli představitelé umělecké skupiny Ztohoven, když tam místo ní vyvěsili červené trenýrky?

Pokud vím, tak ne. Z některých zdrojů víme, jak napsal na Neviditelném psu Ondřej Neff pod značkou Aston, ale toho jste asi také nečetl, že? Takže Aston napsal, že Ztohoven ji ukrylo, aby nebylo vystaveno podezření z krádeže státního symbolu, jenž stojí několik desítek tisíc korun.

Jiný, slavný intelektuál z Vysočiny K. H. Borovský měl epigram: "Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinak. Dneska ctí tě za svatého, zítra budeš sviňák."

To je můj oblíbený.

Váš předchůdce Klaus měl v prvním a do poloviny druhého volebního období standardně kolem 70 procent podpory a končil jako ten Havlíčkův "sviňák". Myslíte, že půjdete opačným směrem?

Pane redaktore, já už jsem si svoji sviňáckou fázi prožil zhruba před rokem. Tehdy jsem měl asi pětatřicetiprocentní podporu, a to především proto, že jsem o Pussy Riot řekl, že jsou to poloviční prostitutky. Argumentoval jsem snímky a videem z Národního biologického muzea v Moskvě. Ty jste také nejspíš neviděl, že?

Myslíte, jak tam provozují skupinový sex?

Sláva, tak alespoň o něčem máte ponětí.

Snad si nemyslíte, že kvůli kritice dvou pitomých ruských holek šla Vaše popularita dolů?

Nejen proto. Před rokem jsem také řekl, že si zbytečně heroizujeme svou minulost a demonstrace na Národní třídě v listopadu 1989 nebyla žádný masakr. Sami novináři tvrdí, že to byl hlavní důvod, kvůli němuž se sešel ten malý pražský Majdan, který proti mně demonstroval a házel vajíčka. Mimochodem, slovo Majdan mi připomíná anglické May day. Doufám, že jste tento jemný vtip pochopil... No a já trvám na svém názoru, že při masakru umírají lidé a 17. listopadu 1989 nezemřel jediný, s výjimkou Martina Šmída, což byla ovšem fiktivní mrtvola. Masakr byl naopak 17. listopad 1939, kdy zemřel dělník Sedláček, na něhož se z neznámých důvodů zapomíná stejně jako na studenta Opletala.

To jsou takové intelektuální konstrukce. Podívejte, Vy jste už dva a půl roku prezidentem, a když hlava státu znevažuje jediný autenticky prožívaný státní svátek, což 17. listopad je, tak to je přinejmenším podivné.

Prezident má mluvit pravdu za všech okolností. Ostatně když se Tomáš Masaryk obdobně kriticky vyjádřil o rukopisných falzech, vytloukli mu studenti okna.

Na rozdíl od Vás se tak vyjádřil jako univerzitní profesor. Jako prezident však nikdy neznevažoval státní svátek typu 28. října. I on mohl říkat, že koncem října 1918 neproběhla žádná velká revoluce, ale jen takový spořádaný převrat party spřátelených politiků a úředníků. Ale proč by to dělal? Rozumíte, když něco říká a dělá prezident, má to přece jiný význam, než když to říká a dělá akademik.

Má to naprosto stejný význam. Stejně tak jako to, že Země obíhá kolem Slunce.

Proč máte v takové neoblibě symbolickou roli prezidentské funkce? Například jako první prezident počínaje Masarykem jste přestal chodit do prezidentské lóže v Národním divadle, stejně jako odmítáte zahajovat Pražské jaro, což Vaši předchůdci pravidelně dělali.

Jednou jsem ho zahajoval. Víte, poslouchat dvacetkrát za sebou Moji vlast, kterou mám mimochodem velmi rád, je něco podobného, jako když se Vám přejí oblíbené jídlo. Kromě toho prezidentská role není primárně symbolickou funkcí.

Jaké pojetí je Vám blízké?

Pěkně to vyjádřil Vladimír Franz. Za prvé, vnášet provokativní náměty do české společnosti, zneklidňovat a nutit k přemýšlení, třeba větami o demonstraci na Národní třídě. Současně hájit národní zájmy České republiky a před nikým se nehrbit a nesrážet paty.

Pane prezidente, uvědomujete si, že část společnosti cítí něco jako strach z Vaší východní politiky?

Není pro to žádný důvod. Několikrát jsem řekl, že když jsme členy NATO, není důvod k útoku Ruska na Českou republiku ani na žádný jiný stát. Ve východní politice mi jde o jediné - pomoci dobývat trhy, jež jsou mimo území Evropské unie, ať je to v Rusku, Číně, Ázerbájdžánu, Kazachstánu, nebo ve Spojených státech. V budoucnosti doufám, že k tomu připojím i Indii a Jižní Ameriku.

Znáte Havlíčkovu knihu Obrazy z Rus, kde demaskuje tradiční ruské autoritářství?

Znám dokonce Masarykovu práci Rusko a Evropa, což Vám vřele doporučuji. Já si o Rusku nedělám iluze, ale říkám jednu věc. Brežněv, jakkoli ho odsuzujeme, byl lepší než Stalin, Putin je nepochybně lepší než Brežněv, protože v Rusku jsou volby, jakž takž nezávislá opozice a další instituce. V každém případě jsou to tři vývojové fáze, a tak obrovská říše jako Rusko nemůže dělat reformy překotným tempem, nebo by se rozpadla. Rozhodně odmítám transplantaci našich hodnot do zemí s odlišnou tradicí. Je nutné si říct, že prestiž USA je dnes menší než před válkou s Irákem a prestiž některých zemí EU je menší po událostech v Libyi.

Henry Kissinger nedávno napsal, že Evropa slepě kráčí do války.

To si nemyslím, i když připouštím, že je to toužebný sen některých generálů a jejich dodavatelů, aby se vyprázdnily jejich sklady. Na Ukrajině se odehrává něco, co přešlo do stadia zamrzlého konfliktu. Stejně jako v Podněstří, což trvá také řádku let, ale nic se tam neděje. Z toho válka nebude.

Rozhodně mnoho Evropanů si po desetiletích opět dokáže představit válečný konflikt. A Vy?

Evropa především směřuje k válce s Islámským státem a jeho odnožemi, to je moje hluboké přesvědčení. Nesměřuje k válce s Ruskem, to může naopak být, stejně jako Čína, strategickým spojencem.

Nejsou ještě další varianty? Nečeká Evropu éra vnitřních konfliktů mezi etniky uvnitř státu jako kdysi v Libanonu?

Tam působila teroristická organizace Hizballáh, jež dokázala zemi známou jako arabské Švýcarsko zničit. Něco podobného by mohlo vzniknout v případě, kdyby nezvládnutá migrační vlna takové konflikty sama provokovala. Islámský terorismus odsuzoval i Winston Churchill.

V Reflexu vyšla loni reportáž, kdy jeden z britských kandidátů do Evropského parlamentu četl na veřejnosti Churchillovy názory na islám a policie mu zakázala v mítinku pokračovat.

Ten příběh znám. Podle mých informací on neuvedl autora, i když to byl skutečně Churchill. Příznačné je, že v západní Evropě se na různých veřejných akcích zakazuje vepřové a sundávají se kříže, zatímco ten druhý nám může uřezat hlavu a s politickou korektností mít problém nebude. Současné postoje mi hodně připomínají politiku ústupků Hitlerovi ve třicátých letech.

Na závěrečnou otázku, jak se cítí po dlouhém letu z Ameriky a jestli nemá jet lag (únavu po překonání několika časových pásem), odpověděl prezident typicky zemanovsky:

Se mnou je to stejné jako s Járou Cimrmanem. Ten byl do patnácti let vychováván jako děvčátko, a když potom zjistil, že je chlapec, už pubertu neabsolvoval, protože, jak známo, dívky ji mají dříve. Podobné je to se mnou. Ani já nevím, co to jet lag je, protože ho vždycky zaspím.

Miloš Zeman, prezident republiky, Reflex, 8. října 2015

 

 

 

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

27.04.2017
  Dobrý večer, vážení diváci televize Barrandov. Vítejte u dalšího dílu...

Projev prezidenta republiky při slavnostním podpisu přihlášky ČOV na XXIII. zimní olympijské hry

Projev prezidenta republiky při slavnostním podpisu přihlášky ČOV na XXIII. zimní olympijské hry

25.04.2017
  Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážený pane velvyslanče,...