ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky pro Blesk

neděle 10.01.2021

Dobrý den, pane prezidente, začnu zdvořilostní otázkou. Jak se máte? 


Přiměřeně svému věku, paní Vero, to znamená hořejšek funguje a dolejšek, to jest nohy, mně nechodí.

Je to pořád horší, stagnuje to, lepší?

Já bych řekl, že to stagnuje.

Stagnuje. Ještě jste mi vlastně před chviličkou přiznal, že Vám tolik nechutná jíst. Mohl byste k tomu něco říci našim divákům, kteří se neustále ptají na Váš zdravotní stav?

Mně chutná sladké jídlo a přestalo mně chutnat maso. Čím to je, to nevím, ale rozhodně se nedá říci, že by mně nechutnalo vůbec. Ale chutnají mi ty sladkosti.

A na závěr k Vašemu zdraví, ještě se poptám na Vaši ruku. Ortézu už jste, vidím, odložil. Vše je v pořádku?

V pořádku to není, protože prý mě to ještě čtvrt roku bude bolet, ale co se dá dělat.

Pojďme teď možná k širším tématům, společenským. V dubnu loňského roku jsme tady spolu seděli, měli jsme oba roušky, denní přírůstek byl kolem 4 tisíc pozitivně otestovaných a pochvaloval jste si, že se křivka nákazy zprošťuje, že opatření Romana Prymuly fungují a že nás čeká ještě měsíc, měsíc a půl boje. Dnes je to diametrálně jiné, nic z toho neplatí, denní přírůstky občas atakují i 18 tisíc pozitivně testovaných denně a Česko je nejhorší zemí v počtu nakažených na jeden milion obyvatel. Ekonomika je na tom tedy, hezky řečeno, hrozně. Tak cítíte z toho tu zoufalost?

Zoufalost ne, ale samozřejmě přemýšlím, čím to je. Tak to, že Roman Prymula už není ministrem zdravotnictví, asi není hlavní faktor, proč to roste. Hlavní faktor podle mého názoru spočívá v tom, že lidé už jsou otrávení, unavení a odmítají často velmi tvrdá restriktivní opatření. Zejména tam, kde se shlukují, a všichni vědí, že shlukování je zdrojem epidemie, tedy tam, kde se shlukují, tak dochází k šíření infekce.

Tedy mohou za to lidé. Můj postřeh emocí ve společnosti totiž je, že ti lidé si říkají, ať už jsou restrikce jakékoliv, tak jen co je o trošičku vláda povolí, tak čísla opět začnou raketově růst. Oni si vlastně jako kdyby vnitřně říkali, vždyť přece nedává možná ani smysl se tím řídit. Chápete, proč to tak cítí?

Já chápu tuhle psychiku lidí, nicméně uvědomte si, že teď je situace odlišná od situace, která byla, dejme tomu, před tím půl rokem. Řekl jsem, že je na obzoru svítání, tedy naděje, a tou nadějí že je vakcína. Takže kdyby vakcína nebyla, tak by bylo samozřejmě odporné neustále snášet nejrůznější restrikce, o nichž bychom věděli, že tu epidemii, řekněme, zpomalí, ale nezastaví. Teď, když ta naděje je, tak prosím všechny, vydržme, vydržme to, než se populace odočkuje, nebo obočkuje. Myslím si, že opravdu světlo na konci tunelu tady je, a že to nejsou světla lokomotivy na protijedoucí koleji, jednosměrné koleji.

S tou vakcínou jsou tu ale otazníky, a teď je vlastně ten úplně nejdůležitější, bude doopravdy fungovat? Někteří experti totiž připouští, že nás nemusí před nemocí ochránit, jen zamezit těžšímu průběhu, a hlavně, že můžeme navzdory vakcinaci být i nadále infekční. Není to zklamání?

Milá paní Vero, já už jsem slyšel tolik výroků inteligentních expertů, že je neberu příliš vážně. Vzpomeňte si na ty, kdo říkali, že epidemie vyhasne, že skončí. Ve skutečnosti pokračovala a zesílila.

Nemýlím-li se, tak toto o té vakcíně, o nějakých jakoby, dejme tomu, hranicích jejího účinku už připustil i ministr zdravotnictví.

Já bych Vám na Vaši otázku odpověděl. Já vycházím z analogie, z analogie proto, že tato epidemie není jediná, není ani první, ani poslední. Vezměte si, že očkování bylo proti tuberkulóze, proti neštovicím, proti dětské obrně a řadě dalších nemocí. V každém případě vždy toto očkování uspělo. Není důvod předpokládat, že neuspěje nyní.

Dokončeno má být očkování české populace, dejme tomu, až v létě. To záleží na mnoha okolnostech. Nepřijde Vám to trochu pomalé?

Když si uvědomíte, jak obrovsky náročná je to logisticky operace, tak já si myslím, že ten termín je až příliš optimistický. Já jsem před několika dny psal svému dobrému příteli, izraelskému prezidentovi Rivlinovi, aby nám pomohl právě s organizací té očkovací kampaně, protože, jak dobře víte, Izrael je v tom naprosto perfektní. Zhruba stejný dopis Bibi Netanjahuovi poslal i prezident Babiš.

Premiér Babiš.

Já doufám, že se zde objeví i izraelští experti a že nám v tom jako zkušení lidé pomůžou.

A co ten nákup vakcín v součinnosti s Unií, který je také občas kritizován? Je to brzda a nesmysl, jak praví kritici?

Musíte na mě mluvit nahlas.

Tak opět, co nákup vakcín v součinnosti s Evropskou unií? Podle některých je to brzda a ukazují na to, že se nám to úplně nevyplácí.

Já jsem kritik Evropské unie, ale v tomto případě bych ji chtěl pochválit. Myslím si, že s nákupem a distribucí vakcín odvedla dobrou práci.

Ještě se vrátím k tomu Izraeli. Jak si myslíte, že nám přesně mohou vypomoci, nějaké know-how tedy předat?

Nějaké know-how, samozřejmě.

Dobře. Už víte, kdy Vy dostanete očkovací dávku?

Já jsem uvažoval o tom, že bych si to nechal píchnout krátce po prvním únoru, protože jsem si říkal, že nechci nikoho předbíhat, ale všichni mě přesvědčují, že mám následovat pana premiéra nebo pana ministra zahraničí. Tak si to nechám píchnout asi za týden. Bohužel, nesplnila se moje naděje, že to bude jenom jednou, bude to jako vždy dvakrát, protože ta jednodávková vakcína, to je Johnson & Johnson, sem dorazí až v březnu, a kromě toho ještě ani nemá certifikaci.

Můžu jenom takovou krátkou odbočku zřejmě do Vašeho dětství? Proč se tak bojíte jehel? Stalo se Vám něco traumatizujícího?

Prosím Vás, podruhé Vám říkám, abyste mluvila nahlas.

Znovu se Vás zeptám, pane prezidente, proč se tak bojíte jehel? Je to něco z dětství, nějaký traumatizující zážitek?

Je to z dětství, já jsem byl v dětství velmi často nemocný, dostával jsem celou řadu injekcí, a od té doby se ve mně vytvořila tahle averze vůči jehlám.

Pan premiér také řekl, že Vy půjdete na vakcinaci v rámci pravidelné lékařské prohlídky. Jak to máme chápat? Jdete k lékaři kvůli vakcíně, anebo dostanete vakcínu, protože jdete k lékaři?

Obojí, protože jedno nevylučuje druhé. Já tak jednou za dva roky chodím na počítačovou tomografii a magnetickou rezonanci na Ústřední vojenskou nemocnici, a při té příležitosti, protože tam jdu za týden, tak se nechám také očkovat.

Vakcína je způsob čipování, je životu nebezpečná, příliš vyvinutá, naprosto zbytečná. Tyhle argumenty se opakují u lidí, kteří ji odmítají. Dá se s těmito názory účinně bojovat? A hlavně, dělá to Česko?

Tohleto se říkalo o všech vakcínách, nebo o všech očkovacích látkách. Nezapomeňte, že třeba Salkova vakcína proti dětské obrně byla perorální, což bych nadšeně uvítal i v případě koronaviru, ale bohužel to nejde. Všechny vakcíny byly úspěšné, takže buďme optimisty.

Takže jak byste bojoval s těmito názory, opakuji. Tím, že toto řeknete do éteru, anebo si myslíte, že ta kampaň by měla být cílena na lidi, kteří věří těmto dezinformacím?

Především si myslím, že tyto názory by se v žádném případě neměly zakazovat, že internet by se neměl cenzurovat, jak to teď dělají například v Americe, kdy Trumpovi vypínají jeho účet. Podívejte se, věřme zdravému rozumu lidí. A když lidé na sociálních sítích nebo někde jinde zaregistrují nějakou blbost, tak jejich zdravý rozum je dostatečně silný k tomu, aby si tuto blbost uvědomili a cosi si pomysleli o jejich autorovi. Já už jsem jednou ve svém projevu citoval jistou zpěvačku, která říkala, že za koronavirus může Bill Gates. Mimochodem tato zpěvačka teď natočila jakýsi protestsong proti vakcínám.

Mluvíte o Iloně Csákové, nepletu-li se.

Já jsem to jméno neřekl, protože jsem známý gentleman, paní Vero.

Myslíte si tedy, že i navzdory této negativní kampaní se 70% lidí, což je ta hranice určená Ministerstvem zdravotnictví, naočkovat nechá?

60 - 70, máme-li být přesní. Já si myslím, že když se ukáže, že lidé, kteří prošli očkováním, tak nedostávají ani tu lehkou formu koronaviru, zatímco lidé, kteří očkováním neprošli, to občas mají, tak i z pudu sebezáchovy se očkovat nechají.

Vidí to stejně i u Vás doma, Vaše žena, Vaše dcera, Váš syn - lékař?

Když je můj syn lékař, tak je logické, že se nechá očkovat.

Neplatí to pro všechny lékaře.

Myslím si, že to platí o lékařích obecně a o epidemiolozích, to je strašné jméno, epidemiolozích, já to neřeknu a nebudu už to potřetí zkoušet, to platí zvláště. Takže jinými slovy, ano, myslím si, že většina lékařů se určitě naočkovat nechá.

Nenaočkuje se, respektive nenechá se naočkovat exprezident Václav Klaus. Tomu je 79 let, odmítá vakcínu, odmítá roušky, tvrdí, že virus se chová svévolně bez ohledu na to, co děláme a jak se proti němu chráníme, a mám projít společností. Dodám, že zatím sám nakažen nebyl. Co byste mu k tomu řekl?

Nech se očkovat, Václave, jinak riskuješ ve svém věku, že Tě Covid dožene.

Máte ještě k němu nějaká jiná slova, že třeba tyto své názory projevuje navenek, může tím ovlivňovat lidi, anebo je to jeho svaté právo?

Zaplať pánbůh, že své názory projevuje navenek, tím jsme svobodná společnost.

Možná poslední věc k tomuto, očkováním budou zřejmě letecké společnosti a státy podmiňovat cestování. I naši čtenáři se hodně bojí, že když se nenechají očkovat, tak se stanou jakýmisi občany druhé kategorie. Co byste jim řekl na toto?

To je věc těch leteckých společností, vím že zatím s tím přišla australská letecká společnost Quantas, nevím, jestli se přidají další.

Je to tedy nefér vůči těm lidem, kteří se očkovat nechtějí nechat?

Není, je to svaté právo těch leteckých společností, stejně tak, jako třeba nechtějí, aby tam přišel pasažér s otevřenou tuberkulózou nebo něčím podobným.

Ve chvíli, kdy by třeba vznikly očkovací pasy a i stát si podmiňoval přístup k některým občanským svobodám, přístup na úřady, dejme tomu, na základě toho, jestli někdo očkován, bylo by toto nesprávně? Kde vidíte tu hranici a vidíte ji někde?

Já nevidím žádnou hranici. Jestliže se jakákoli instituce, počínaje leteckou společností, rozhodne bonifikovat, to není diskriminace, to je bonifikace, tedy rozhodne bonifikovat nějakého člověka, který byl očkován, tímto způsobem, nic proti tomu.

Děkuji za tyto odpovědi, postoupíme dál. Covid v této republice ovlivnil mnohé a my se podíváme, v jakých segmentech to bylo nejsilnější a hlavně, jak to vnímá hlava státu.
Začneme, pane prezidente, u ekonomické situace. To, co jste řekl loni v říjnu, druhý lockdown by ekonomika už nepřežila, a mě tak napadá, v kolikátém lockdownu už podle Vás vůbec jsme, a jestli je tedy ekonomika, k níž se pak ještě detailněji dostaneme, efektivně mrtvá.

Především si definujme přesněji různé formy lockdownu. Ta nejhorší byla u nás hned v první vlně epidemie, kdy například zastavily svůj provoz i automobilky. Dneska už se nic takového neděje. Dokonce jsem četl, že, myslím, že nošovická automobilka přechází z dvousměnného na třísměnný provoz. Jinými slovy je to to, o čem jsem mluvil ve Vánočním poselství, to znamená, že kostra naší ekonomiky, to jest průmysl, stavebnictví a zemědělství, je v pořádku a funguje, to platí. To, že, bohužel, služby se dostaly, zejména cestovní ruch, do vážných problémů, je věc, která bude ještě nějakou dobu trvat.

Připomenu také slova premiéra Andreje Babiše, ten si myslí, že do normálu se ekonomicky začneme vracet v roce 2023. Je tohle podle Vás reálná prognóza?

V zásadě ano. Mohli bychom diskutovat o jemnostech, jako jestli to nebude druhá polovina roku 2023, pardon 22, ale to není podstatné.

Vy jste vzděláním ekonom, proto se Vás zeptám, co je ten normál pro Vás, jak má vypadat hrubý domácí produkt, jak má vypadat inflace, jak má vypadat nezaměstnanost? Anebo prostě budete vnímat jako normál to, že se zkrátka otevře vše, co bylo dosud zavřeno?

Dobře, začneme tím posledním, tj. nezaměstnanost. Zatímco průměrná nezaměstnanost v Evropské unii je kolem 8%, u nás jsou to zhruba 3%. Takže dokud to nedosáhne, řekněme, takových 5%, je to pořád v pořádku.

I kdybychom měli argumentovat, že to je na dluh?

Počkejte, teď jsem mluvil o nezaměstnanosti. Na dluh máte investice, na dluh máte podporu podnikům, a samozřejmě máte pravdu, že například program Antivirus, který udržuje nezaměstnanost na nízké úrovni, tak že je bohatě dotován a někteří ekonomové už dokonce říkají, že by bylo dobré přejít na německy kurzarbeit, který je méně nákladný. Druhá věc, na kterou jste se ptala, je inflace. Inflační cílování České národní banky je kolem dvou procent a až dosud se to víceméně na této hladině drželo. Jestli bude inflace, řekněme, 3%, pořád se nic hrozného nestane. Třetí věc, hrubý domácí produkt. Ty tři pilíře, o kterých jsem mluvil, jsou schopny růst, a proto by měl růst i hrubý domácí produkt, žádným zázračným tempem, dejme tomu, dvě až tři procenta.

Kdy si myslíte, že je tedy, v návaznosti na tohle, co jste řekl, což mi přišlo relativně optimistické, reálné očekávat státní rozpočet bez deficitu, anebo alespoň sestavitelný státní rozpočet bez deficitu, protože to jsou dvě odlišné věci.

Já si myslím, že po epidemii a po zahlazování ran to bude ještě daleko vzdálenější budoucnost.

Mluvíme o desetiletích?

S určitým deficitem podle mého názoru musíme počítat, ale daleko nižším, než je ten současný.

Tedy já zopakuji svoji podotázku. Jak dlouho si myslíte, že ještě bude Česká republika produkovat státní rozpočty s deficitem? Ještě desetiletí?

Takových pět let, ale to je můj soukromý odhad.

Ještě se vrátím k Vašemu předchůdci Václavu Klausovi, s nímž jsme dávno dělali rozhovor, podle něho je nakládání s veřejnými financemi současné vlády takřka zločinné, a to i proto, že vláda lepí výpadky příjmu postižených skupin, aniž by lidem dala najevo, že se musí uskromnit. Pustíme si jeho slova a pak zareagujete.

Když prostě ztrácím zaměstnání, tak musím prostě žít ze svých úspor, nemůžu si koupit nové auto, nové hypotéky, nemůžu obléhat všechna shopping centra před Vánoci, jak obléhána byla. To obléhání dokazuje, že nikdo utahování opasků prostě nepřijal.

Já jsem četl rozhovor s Václavem Klausem, kde mluví o utahování opasků, a zasmál jsem se. Víte, proč? Protože počátkem devadesátých let jsem to byl já, kdo mluvil a utahování opasků, a Václav Klaus proti tomu protestoval a říkal, nejsem pro utahování opasků, jsem pro to, abychom si vyhrnuli rukávy. Je zajímavé, jak se dějiny opakují.

Jenom abych byla fér vůči Václavu Klausovi, on vlastně v tom rozhovoru sám říkal, že byl kdysi kritický vůči tomu termínu, jen ho používá dál. Zkratka to v tom rozhovoru nezaznělo, v tom přepsaném, tištěném. Ale co ta pointa té věci, myslíte si, že lidé jsou neschopni pochopit, že se musí uskromnit, vzhledem k situaci, a doporučoval byste jim to?

Tak v každém případě máte dvě možnosti, buď hodně spotřebovávat a málo investovat, anebo naopak. Ale když hodně spotřebováváte, tak nízké investice vám sníží vaši ekonomickou výkonnost v budoucím období, a proto nakonec budete i méně spotřebovávat. Víte, a není to žádná novinka, že neustále říkám, a proto jsem také mluvil o utahování opasků v těch devadesátých letech, neustále říkám, že budoucnost je tvořena investicemi a nikoli spotřebou.

Budeme pokračovat dál. Naposledy jste měl problém s daňovým balíčkem, díky němuž dostanou zaměstnanci přidáno, respektive odvedou méně, abych byla přesná. Vy jste ho sice nepodepsal, ani nevetoval. Kam až by musela dojít štědrost vlády, abyste opravdu zatáhl za tu ruční brzdu a něco vetoval.

Já už jsem to řekl, kdyby Senát alespoň nesnížil zvýšení té slevy na poplatníka, tak bych ten daňový balíček vetoval.

A co do budoucna? Ministryně práce Jana Maláčová v rozhovoru pro Blesk nevyloučila, že by se dalo i letos uvažovat o onom rouškovném pro důchodce, tomu příspěvku pěti tisíc. Přijal byste tohle?

Pro mě je daleko důležitější, aby důchodci měli důstojnou valorizaci, a to teď bude. To bude asi osm set korun měsíčně. Vzpomeňte si na nedůstojnou valorizaci, která jeden rok byla čtyřicet pět korun měsíčně. Čili jednorázové dávky dokáži pochopit v nějaké kritické situaci, jakou je třeba pandemie, ale přál bych si, aby tady bylo opravdu důstojné zavedení valorizačního systému. A těch osm set korun měsíčně, tak si to pronásobte dvanácti a dostanete daleko vyšší částku, než je pět tisíc.

 

Tedy rouškovné v roce 2021 ano, ne?

Když ho někdo navrhne, nebudu proti, ale sám to doporučovat nebudu.

Ještě se zastavím u drobnosti, která způsobila chaos. Proč v dopise adresovaném předsedovi Sněmovny byla nejednoznačnost, bylo slovo ‚vracím' u toho zákona? Proč si někdo mohl myslet, že balíček vetujete?

To nebylo nic nejednoznačného, to pouze lidé, kteří neznají právní terminologii, si to vyložili. Podívejte se, ten dopis formuloval ředitel mého právního odboru, který je dlouholetý zkušený právník, dokonce byl tajemníkem Legislativní rady vlády, a ten s běžnou právní praxí napsal ‚vracím' a dokonce i někteří právníci pochopili, že to ‚vracím' znamená, vracím k publikaci ve Sbírce zákonů. To, že to laici nevěděli, je jejich problém.

Zavřené je takřka vše. Jsou některá omezení provozů podle Vás už příliš? Jsou zbytečná? Dost se v tomto kontextu řešily o víkendu sjezdovky. Teď policie nechce lidi vpustit na běžkařské tratě.

Já bych vycházel z jednoduchého kritéria. Zavřete to, kde dochází k výraznému shlukování lidí, pokud věříte tomu, že toto shlukování vede k šíření infekce. Není důvod zavírat to, kde žádné shlukování není.

No vlekaři právě argumentují tím, že lidé se teď nechávají třeba vyvézt na svahy sněžným skútrem, který si zaplatí u soukromníka, aby mohli lyžovat. A provozovatelé vleků vlastně argumentují, že oni by byli schopni regulovat rozestupy lidí ve frontách, ale ve chvíli, kdy ten vlek nefunguje, tak to tam v podstatě jde samospádem. Lidé se shlukují a shromažďují, jak chtějí, a je to riskantnější a oni ještě přicházejí o zisk. Tak není tohleto definice ne úplně dobře promyšlené restrikce?

Ale já sleduji spory mezi ministrem zdravotnictví a ministrem průmyslu, zda otevřít nebo neotevřít lyžařské vleky, a protože sám jsem, respektive bohužel byl jsem, běžkař, tak upřímně řečeno, mě to příliš nezajímá, protože sjezdaři jsou lidé, kteří využívají gravitace, zatímco my běžkaři musíme nasadit vlastní svalovou sílu, v tom je ten rozdíl. Nicméně abych lacině nevtipkoval a vrátil se k Vašemu tématu. Nemám nic proti tomu, když se skiareály otevřou, ale počkejme chvíli, až ta nákaza alespoň trochu klesne.

Tedy lidé by měli pochopit, že ještě nějaký čas to chce?

Tak lze doufat, že ještě tento rok budou lyžovat.

Některé restaurace a hospody prostě otevřely, řekly, že už nemohou snášet to, že se jim kazí zboží, že musí propouštět lidi, navzdory zákazům. Podepíšete novelu krizového zákona, podle níž by firmám hrozila za porušení opatření až třímilionová pokuta? Tedy pokud Sněmovna přehlasuje Senát, který tu legislativu odmítl.

Ano, podepíšu, protože zákony se mají dodržovat. Všiml jsem si, že Senát tuto novelu zamítl, ale jak dobře víte, Sněmovna ho může přehlasovat sto jedna a více hlasy a očekávám, že to velmi pravděpodobně udělá.

A ta argumentace Senátu, že vyžadovat takto likvidační pokutu po podnicích, které sotva stačí usledovat, co platí a co neplatí, protože se to neustále mění, je vlastně neférové?

Ale když nebudou porušovat zákon, tak žádnou pokutu nedostanou. A uvědomte si, že můžete extendovat tuhle situaci, můžete zrušit další a další omezení, otevřít nejrůznější zařízení, a tím pádem zvýšit šanci, že epidemie bude pokračovat a dokonce sílit.

Pojďme k tématu Covidu a zdravotnictví. Nyní se uvažuje o dalších odměnách pro zdravotníky za jejich nasazení v pandemii, za tu první vlnu dostali odměny v průměrné výši sedmdesát pět tisíc hrubého. Souhlasil byste s tím, že mají dostat odměny i nyní za tu tak zvanou druhou vlnu?

Určitě ano.

Já bych Vám jenom ráda ukázala totiž, co se stane, když na našem webu Blesk.cz o těchto odměnách začneme psát, a kam se ta diskuze stáčí. Já poprosím režii o příspěvek.
Proboha, za co pořád ty prémie? Vždyť dělají jenom to, co si vybrali jako své povolání. Tj. museli s tímto stavem počítat, že se jednou může stát, na rozdíl od prodavaček, co asi těžko šly prodávat s tím, že budou celé dny v rouškách a čelit nákaze od různých individuí, co tam polezou. Takže doktor dostane prémie, že vykonává svou profesi, ale prodavačka, co riskuje nejméně stejně, ani korunu. No bezva.
Voják z povolání válčí, když začne válka. Zahradníci mají nejvíc práce na jaře, když všechno roste, a doktoři, když jsou lidi nemocní. Tak to prostě je. Ať nekňučí pořád, jejich platy jsou už tak dost vysoké a naše zadlužení veřejného sektoru katastrofické. Měli by být solidární
Tak jste si to poslechl, reagujte.

Já nevím, jestli ten pán, co tady tak nadšeně mluvil, někdy v životě podal nadprůměrný výkon, opakuji nadprůměrný výkon, za který by jistě zasluhoval prémii nebo odměnu, a jistě by se jí také domáhal. Pokud ne, tak je v pořádku, že byl normálně placen normálním platem a žádnou prémii nedostal.

A teď se podívejme na zdravotníky. Ti zcela určitě odvádějí nadprůměrný výkon a na rozdíl od onoho pána jsou dokonce v riziku života nebo alespoň nemoci. Vezměte si kolik zdravotníků, a to nejsou jenom doktoři, to jsou i sestřičky, je už postiženo Covidem. To znamená, ten pán by měl pracovat tak, aby si zasloužil prémii a neměl by závidět prémie těm, kdo pracují nadprůměrně.

Tak teď mluvíme o těch, kdo pracují nadprůměrně a vystavují se jistému riziku. Je tady taková kauza, která poukazuje na chaos ve státě. Do služby byli povoláni mladí studenti medicíny a studenti dalších zdravotnických oborů a nyní hrozí kvůli reinterpretaci zákona, podle něhož byli povoláni, že budou muset zpětně vrátit až třicet procent svého výdělku. Budou muset zaplatit státu sociální, zdravotní. Co si o tom myslíte? My jsme mluvili se šéfem lékařské komory Milanem Kubkem, ten se rozčiloval, že to je nemravné, chaotické a přidal další slova.

Já s panem Kubkem v zásadě souhlasím. Dalo by se to sice švejkovsky obejít tak, že byste tu odměnu těm medikům zvýšila do té míry, že by pokryla i tu třicetiprocentní daň, ale proč se drbat levou rukou za pravým uchem. Jsou případy, já bych teď z paměti asi neřekl a nedokázal citovat, ale o jednom vím, kdy některé dávky jsou nezdaněny, a když zavedete do zákona opatření, dneska mně to špatně mluví, paní Vero, když zavedete do zákona opatření, že ta či ona dávka je nezdaněna, tak je klid.

Chápu. Takže tedy to, že to chce ještě probírat pan ministr vnitra a šéf ČSSD se svojí ministryní práce, kteréžto ministerstvo zřejmě k této reinterpretaci zákona přispělo, tak co si myslíte třeba o tomto?

O čem?

Že to chce řešit na Ústředním krizovém štábu, když to vlastně vyplývá z jeho vlastní strany, tento chaos.

Ústřední krizový štáb je prostor, kde se schází ne jen sociální demokracie, ale i další zainteresované skupiny, tak ať si to tam vyříkají.

Ještě další věc od šéfa lékařské komory. On se snaží sezvat do České republiky lékaře, české, fungující v zahraničí, aby zde vypomohli. Ozvalo se jich prý šestnáct. Co si o tom myslíte?

Ano. Patnáct, ale to je jedno, jestli šestnáct nebo patnáct.

Šestnáct dle mých zdrojů.

V každém případě je to pochopitelné. Ti lidé jsou nějakým způsobem zakotveni ve svých zemích, kde působí, a já bych jim to ani nevyčítal.

Tedy nemyslíte si, že by tam měla fungovat nějaká solidarita, nějaký patriotismus?

Měla by fungovat jak solidarita, tak patriotismus, ale buďme realisty. Myslím si, že jim to nelze vyčítat.

Ještě jedna otázka, když jsme si vlastně shrnuli všechny tyto dejme tomu zmatky ve zdravotnictví, případně nedostatky, lze už nyní efektivně hodnotit pana ministra Blatného v jeho pozici? A jak Vy jste s ním byl spokojen?

Víte, myslím si, že pan ministr Blatný byl vržen do bitvy. Já jsem mu při jeho jmenování sám říkal, že jde z parku do džungle, a proto by ode mě nebylo seriózní, kdybych mu teď něco vyčítal. Ta obecná námitka, kterou jsem řekl při jeho jmenování, to jest, že to není epidemiolog, vidíte, teď jsem to konečně vyslovil správně, tak ta samozřejmě platí, ale to není jeho vina.

Ještě přejdeme k dalšímu segmentu, který trpí a jehož omezování může přinést několikaleté následky, možná i následky do několika dekád, a tím je školství. Tak jen pro kontext, od loňského března toho studenti a žáci moc nenachodili. Pátý stupeň systému PES je nyní od ledna, takže se většina dětí učí distančně. Tak se Vás zeptám naprosto jednoduše, myslíte si, že toto může nějak negativně ovlivnit úroveň vzdělání, i třeba úroveň socializace dětí v Česku? Že z toho může vzniknout problém na několik desetiletí?

Desetiletí asi ne, ale na několik let určitě ano. Podívejte se, zase se nám opakuje to dilema, čemu dáte přednost? Riziku shlukování, a říká se, že právě ve školách je toto riziko velice výrazné, a na druhé straně pak kvalitnější výuka, anebo se Vám rozběhne epidemie. Mimochodem ta distanční výuka je někdy docela zajímavá a svým způsobem modernizace školství, protože v některých oblastech je ta distanční výuka docela dobrá, tak popojela díky pandemii.

Tak k té distanční výuce, naopak se ve spoustě krajů řeší problémy se studenty, kteří doma nemají počítač, nemají připojení k internetu. Podle statistiky ještě z loňského března, pamatuji-li si správně, tak pedagogové ztratili úplně kontakt na nějakou dobu s deseti tisíci studenty.

Tak zaprvé, tři roky starý údaj říká, že osmdesát procent českých domácností má internet. Za ty tři roky toto procento velmi pravděpodobně ještě vzrostlo. Zadruhé, tam kde ta domácnost, chcete-li, chudá domácnost, internet nemá, tam je velmi dobré, a jsou na to i konkrétní programy pomoci, těm dětem ten počítač ne-li koupit, tedy alespoň zapůjčit.

Vaše maminka byla učitelka, pokud se nepletu, tak co pro Vás znamenalo chodit do školy a co by pro Vás jako dítě nebo jako dejme tomu puberťáka znamenalo takřka na rok tam nejít?

Ježíš, to by bylo radosti. Paní Vero, kdybych rok nemusel chodit do školy! Já bych byl takový šťastný chlapeček, ale nikdy se to nestalo. Akorát si vzpomínám, že jednou byly tak zvané uhelné prázdniny. Víte Vy, co to bylo?

Ne, nevím.

Tehdy byly nedostatky, protože bylo málo uhlí, a tak se prodlužovaly, školní prázdniny. Tak jsem byl šťastný chlapeček, když byly uhelné prázdniny.

Tedy distanční výuka, případně žádná výuka by malému Miloši Zemanovi nevadila?

Malému ne, ale dospělému ano.

No a teď oblast kultury. Před několika měsíci jste část veřejnosti šokoval svým výrokem o hladových umělcích. Teď si ho jenom připomeneme v rychlosti.
Dovolte mi jeden drsný bonmot, umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví.

Kdo Vám to namlouvá? Ten hlas je takovej vychlastanej. Proč tam nedáte můj melodický baryton?

Jelikož toto byl tištěný rozhovor, ale příště se pokusíme sehnat někoho, kdo je Vám trošku podobnější. Každopádně, když se podíváte zpětně, litujete tohoto výroku i v kontextu toho, že jste kvůli němu...?

Ne, protože tento výrok je bonmot a já tomu také říkám drsný bonmot, který jsem neřekl já. To zaprvé. A zadruhé, existuje už, podle mého odhadu už od renesance, to znamená několik století. To není nic nového.

Takto humorně to nepochopili někteří Vaši dřívější přívrženci. Jak jste se cítil, když Dan Hůlka vrátil státní vyznamenání?

Nijak. Já si myslím, že má na to svaté právo. On ostatně byl jednou z tváří těch antirouškových manifestací, takže jinými slovy je to jeho právo. Nevidím důvod, proč na to reagovat.

Další umělec, Dan Landa, nedávno vystoupil v Poslanecké sněmovně a vystoupil tam s projevem, ve kterém tvrdí, že považuje plošná vládní opatření za zotročování lidí a likvidaci malých podniků ve prospěch těch velikých. Viděl jste nebo četl jeho projev? A co si o tom myslíte?

Nečetl jsem jeho projev a z toho, co říkáte, to považuji za hloupost. Nedochází k žádnému, ať už plošnému, nebo selektivnímu zotročování, dochází k obranným opatřením, kde nepřítel je epidemie. To bylo za každé epidemie a dokonce i za každé války a boj proti epidemii je svým způsobem druhem války. Není to nic nového ani divného. A ti, kdo chtějí svobodu, ak fajn. Tak ať ji mají, ať odmítnou očkování, ale ať se potom nediví, jestliže na tuto epidemii zemřou. A horší by bylo, kdyby mezitím ještě stihli někoho nakazit.

V rámci návratu ke kulturním a sportovním akcím se teď uvažuje o nutnosti negativního testu, průkazu o očkování proti Covidu. Organizátoři tvrdí, že to nebude tak jednoduché. Je to podle Vás dobré řešení?

Na rozdíl od těch australských aerolinek, tady si nejsem jist, zda například na fotbalové utkání můžete selektovat lidi podle toho, zda mají nebo nemají očkovací pas. Já bych spíše doporučoval počkat. Čeká se, že až bude proočkováno alespoň šedesát, a Vy říkáte sedmdesát procent lidí, takže epidemie ustane, a pak ať na fotbal chodí každý.

Konečně je tady otázka, jak Covid změní zaprvé politickou scénu, zadruhé politiku jako takovou. V říjnu nás čekají sněmovní volby, ty bývají vždycky vyostřené, protože v nich jde o nejvíc. Myslíte si, že tyto budou obzvlášť na krev i vzhledem k situaci?

Tak volby jsou vždy vyostřené, ale na druhé straně opozice vždycky kritizuje vládu, takže můžeme počítat s tím, že ji bude kritizovat kvůli epidemii. Kdyby nebyla epidemie, kritizovala by ji za něco jiného, ale to je pracovní náplň opozice. Samozřejmě je i konstruktivní opozice, která s vládou spolupracuje, ale to bohužel není náš případ.

Tak myslím si, že někteří z opozice by s Vámi nesouhlasili, ale pokročím dál. Koho po těchto volbách myslíte, že už nebudeme vídat ve vrcholové politice a proč?

Toho koho voliči nezvolí.

Tak můžete být preciznější, koho odhadujete?

V žádném případě, volič je rozumný člověk a jako rozumný člověk se sám rozhodne a měl by se ovšem rozhodnout na základě kvalitní volební kampaně, kde by dostal veškeré nutné informace, to znamená informace jednak o programu jednotlivých stran a jednak o kandidátech. A já nemám rád programy, kde je napsáno - jsme pro demokracii, svobodu, prosperitu, a tak dál. Ne že bych pro to nebyl, ale to jsou pusté fráze.

"Ano, bude líp!" Pustá fráze?

To je taky fráze, samozřejmě. To znamená, musíte třeba říci - budu usilovat, a to se podařilo, o snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu.

Tedy Vy chcete naprosto konkrétní kroky?

Velmi konkrétní, třeba i nudné, ale konkrétní.

Tak já ještě přejdu k něčemu možná trochu zábavnému. Jak si myslíte, že z těchto voleb vyjde Andrej Babiš? Jak si myslíte, že pandemie a vlastně ta zodpovědnost, kterou on si bere, tak říkajíc na triko, jak ovlivní volební výsledek tohoto hnutí?

Já bych mu přál, aby voliči hodnotili jeho práci. To, že je to první případ tohoto typu a že s tím nejsou žádné zkušenosti, takže jsou i chyby, to je pravda a záleží jenom na voličích, zda zveličí tyto chyby a nebo ocení tu práci.

Ještě jedna taková perlička. Andrej Babiš už systematicky přestává popírat, že by mohl kandidovat na prezidenta České republiky. Myslíte si, že by byl vhodným kandidátem?

Pokud by ho lidé zvolili, tedy určitě ano.

Vy odpovídáte neuvěřitelně vágně.

Sám jsem obecně řekl, že kdyby kandidoval, že bych ho volil.

Vy byste ho volil, tedy asi veřejně podpořil, respektive tak teď činíte. Dost se diskutovalo o tom, že Vy jste fakticky odstartoval kampaň předvolební vyhlášením termínu voleb deset měsíců před konáním. Dříve býval úzus údajně tak čtyři měsíce. No tak to znamená, že strany si budou muset vystačit s devadesáti miliony korun na kampaň od nynějška až do října. To je pro diváky, jenom taková vsuvka, tak proč jste to udělal? Bylo to naschvál? Chtěl jste tím někomu pomoct?

Nebylo to naschvál. Mohl bych říci, dobře jim tak, protože i devadesát milionů je hodně. Ale kvůli tomu to nebylo. Moji kolegové mě upozornili, že něco podobného dokonce dvakrát udělal i Václav Havel, to znamená zhruba stejný interval, ale to není tak důležité, důležité je vědět, že čl. 63 ústavy říká, že prezident vyhlašuje volby a neříká s jakým časovým předstihem je má vyhlásit. To by si měli uvědomit všichni, kdo tento zhruba deseti měsíční interval kritizují. A teď věcná argumentace. Podívejte se, paní Vero, my jsme se tady celou dobu bavili o Covidu. A celkem se shodneme, že ten Covid narušil celou řadu společenských struktur. Z toho vyplývá, že například i volební kampaň by byla tímto způsobem narušená, a já Vám hned řeknu jak. Základ volební kampaně nebo přinejmenším její podstatná část je tak zvaná kontaktní kampaň. Lidé se setkávají na náměstích a tak dále. Nic takového v době pandemie samozřejmě nemáte. Takže musíte to nějakým způsobem nahradit. A jak už jsem říkal, voliči by měli dostat poctivou a důkladnou informaci o programech jednotlivých stran a o osobnostech jednotlivých kandidátů, a to chce čas, paní Vero, tady opravdu primárně nejde o devadesát milionů korun, jen ať šetří, často se ve volební kampani peníze zbytečně vyhazují. Myslím si, že ta volební kampaň by se měla přenést právě na internet. Samozřejmě i do televizních diskuzí. Ale uvědomte si, že ta ztráta možnosti kontaktní kampaně, a teď si položme otázku, kdy tato ztráta bude existovat? Možná i na podzim, to nikdo z nás teď nevím. Tak to budeme muset něčím nahradit. A právě proto ta volební kampaň musí být delší. To je celé.

A právě o to citelnější je přece ten výpadek financí ve chvíli, kdy ta kontaktní kampaň není možná?

Takže Vy vycházíte z toho, že volby děláte na základě toho, kdo má více peněz.

Já nevycházím z ničeho. Já se snažím pochopit proč děláte, co děláte?

Kdo má víc peněz, ten vyhraje. Peníze jsou důležité, ale devadesát milionů bohatě stačí.

Tedy Vy jste si myslel, že tím pomáháte těm stranám, anebo že tím ovlivníte způsob jakým se to bude...?

Ne, že pomáhám těm stranám, že pomáhám občanům...

Že pomáháte voličům.

...aby byli lépe informováni.

A proč si tedy myslíte, že si někteří, že se někteří domnívají, že děláte přesný opak, třeba Starostové se budou obracet na Ústavní soud. Podle nich ještě vůbec není důvod, aby ta kampaň podléhala regulaci a znevýhodňuje to prý opozici.

To jsem zvědavý, co jim Ústavní soud řekne. Ale já mám takové nepříjemné podezření, když vyhlásíte termín voleb, tak současně, jak jste sama řekla, je tam ten interval, během kterého máte k dispozici devadesát milionů korun. Kdybyste vyhlásila tento termín o něco později, tak by bylo možné obejít tento devadesáti milionový limit a financovat mimo něj z vlastních prostředků ty volby na začátku, bez údajné volební kampaně. Proto je výhodné mít krátkou volební kampaň právě z hlediska financí. Rozumíte tomu?

Já tomu naprosto rozumím a děkuji za vyčerpávající odpovědi. A nyní se pokusím pana prezidenta donutit k tomu, aby bilancoval o tom, jaký byl pro něj rok 2020, jelikož je považován za takovou dějinnou zatěžkávací zkoušku.
Tak, pane prezidente, rok 2020, jak už jsem uvedla, je karikován jako snad nejsložitější 365 dní, které lidstvo zažilo za relativně dlouhou dobu. Tak, jaký byl pro Vás dobrý, špatný, poučný.

Samozřejmě že špatný, jako pro každého, protože žijete-li v době pandemie, tak nemůžete říkat, že ten rok byl pro Vás dobrý. Teď je spíš zapotřebí, co proti tomu dělat. Já jsem v jednom projevu vyzýval lidi, aby nosili roušky a v druhém projevu, aby se nechali očkovat, to bylo Vánoční poselství. Samozřejmě, že jsem se snažil svým způsobem té věci trochu pomoci, například dopis tomu izraelskému prezidentovi, ale to není tak podstatné, podstatné je, že je díky vakcíně výrazná a reálná naděje, že se z toho dostaneme. A pak budeme samozřejmě sčítat ztráty. Pak přijde další, možná ještě těžší období, kdy budeme muset nastartovat nebo restartovat ne jenom ekonomiku, ale i celou společnost, protože některé společenské vazby se samozřejmě tou epidemií narušily a bude potřeba ji obnovit.

O kterých mluvíte, které jsou to nejvíc?

Obecně společenské vazby mohou spočívat například v tom, že když je karanténa a v rodinách jste uzavřeni, takže bohužel dochází k určitému napětí uvnitř rodin. Nechci být cynik, ale kriminalisté tomu říkají domácí zabijačka, což znamená, může to vyvrcholit i tímto způsobem a doufejme, že se to nestane. Takže v každém případě toto je konkrétní případ, co budete muset napravit. Vzít svoji ženu nebo svého muže za ruku, vyjet spolu na hory, dát si dobrou večeři, a tak dál.

To zní až úplně idylicky. Vy jste měl doma třeba s Vaší manželkou nějaké neshody kvůli tomu, že jste trávili víc času společně?

Já sice ne. Ovšem moje manželka není v Lánech, alespoň většinou ne, moje manželka je na vile blízko Pražského hradu, takže se zase tak často nevidíme.

Rok 2021, který měl být nadějí neodstartoval úplně úspěšně ve Spojených státech amerických. Předpokládám, že jste vědom toho, co se odehrálo v budově Kapitolu, kde i několik lidí zemřelo v protestu proti oficiálnímu potvrzení Joe Bidena jako nového amerického prezidenta. Jak jste se cítil, když jste viděl ty záběry, když jste slyšel, co se tam dělo?

Já obecně nemám rád násilné revoluce, proto například nemám rád ani Majdan a něco podobného, což bylo, jak víte, v Kyjevě. Ano, a teď to Američani vnímají přímo doma. Co bych k tomu řekl? Je to velmi jednoduché. Schopnost člověka je mimo jiné dána tím, že dokáže uznat porážku, a dokonce tou porážkou se dokáže i poučit. Donald Trump neuznal porážku, nepoučil se, ale co horšího, vyštval do akce před Kapitol a nakonec do Kapitolu tisíce lidí. Tím nepřímo způsobil i smrt těch asi pěti mrtvých, což většinou byli jeho stoupenci, takže poškodil i vlastní lidi. Ne byla to prostě zbabělost odcházejícího politika.

Mění to tedy asi předpokládám zásadně Váš pohled na Donalda Trumpa, nad jehož vítězstvím Vy jste na začátku vlastně tleskal, viděl jste v tom naději?

Ano. Bylo mnoho politiků, kteří zpočátku vzbuzovaly naději a pak ne. Já jsem třeba už znal objektivně, že Donald Trump pomohl Izraeli a já, jak víte, jsem velký stoupenec Izraele. Na druhé straně jsem kritizoval za jeho přítomnosti jeho plán odchodu z Afghánistánu, protože jsem tvrdil, že tím otvírá prostor teroristům, to jest Talibanu, ale na druhé straně tohle všechno jsou normálně plusy a mínusy. Ale ten zbabělý odchod, to já si skutečně nedokážu vzpomenout, i když v historii by určitě takové případy byly, rozhodně nebyly v americké historii, nevzpomínám si na jakéhokoliv amerického prezidenta, který by odcházel s takovouhle ostudou.

Pojďme zpět ještě k českému prezidentovi, co si Vy myslíte, že se Vám v roce 2020 nejvíce povedlo a co si myslíte, že se Vám nepovedlo vůbec, sebekriticky? Co byste vzal zpátky?

Tak podívejte se, prezident samozřejmě plní základní povinnosti, které jsou často nudné a administrativní. A na rozdíl od premiéra nemá tak výrazné kompetence. Nicméně mohu říci, že jsem nic nezanedbal z těch úkolů, které mně byly uloženy. Na druhé straně žádný z těchto úkolů nebyl takový, abych se jím chlubil, byla to prostě normální rutinní práce, kterou musí dělat každý prezident.

Já někdy, když odcházím z tohohle přenosu, tak si říkám, co jsem udělala dobře a za něco si vynadám. Vy byste si opravdu za nic nevyndal v celém tom roce 2020.

A možná ani za nic pochválil. Znovu Vám opakuji, kdybyste znala náplň prezidentské funkce, tak to je mimo jiné přijímání lidí, počínaje třeba ministry, teď u mě byl ministr Zaorálek nebo výrazných osobností. Teď jsem na jejich žádost přijal generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny, generálního ředitele ČEZu a dalších institucí. Ale to beru jako rutinu. To přece není úspěch, to je povinnost a neúspěch by byl kdybych to nedělal. Rozumíte mi?

Rozumím a děkuji i za tyto reakce a jako vždy na závěr našeho pořadu i tentokrát prezident odpoví na vybrané otázky, které jste nám posílali vy, naši diváci a čtenáři.
Tak, pane prezidente, první otázka je taková rodinná, naše čtenáře zajímalo ve velkém množství, co jste dostal k Vánocům, jak jste je strávil i vzhledem ke koronaviru a co se bude dít vzhledem k brexitu i vzhledem k pandemii se studiem Vaší dcery. Bylo to několik otázek, sesumírovala jsem je...

Co se bude dít...

Se studiem Vaší dcery?

Ano. Tak já začnu tou poslední, protože tu si nejlépe pamatuji. Moje dcera studuje v Anglii, jak víte, tak tam jsou teď určité problémy, mimo jiné i její univerzita má problém, protože profesoři stávkují za vyšší mzdy. Zajímavé. Nicméně moje dcera už dostala tak zvaný pre-settlement, to znamená statut usedlíka a díky tomu ji nemůže z Británie ani po brexitu nikdo vyhodit. Jinak je na home officu, takže až tyto překážky pominou, tak se vrátí do Anglie. Vánoce jsem strávil s celou svojí rodinou v Lánech. Pokud jde o to, co jsem dostal, byly to hlavně knížky. Já mám knížky strašně rád, takže dostal jsem třeba životopis Wellingtona, tím si zaplňuji mezeru ve své vzděláním a tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Jen taková zajímavost pro mě, došli si někteří Vaši rodinní příslušníci, které nevídáte každodenně na test, než se s Vámi setkali?

Já jsem se jich neptal, protože jsem v podstatě zdvořilý člověk, jestli byli nebo nebyli testováni. Ale vidím támhle Jirku Ovčáčka, který kývá hlavou, že testování byli.

Tak další otázka našeho čtenáře. Karel Vomáčka se ptá, zda byste jmenoval šéfa Pirátů Ivana Bartoše premiérem, pokud by koalice Pirátů a Starostů vyhrála volby a dodávám, že toto od včerejška nemýlím-li se zajímá i samotného Ivana Bartoše, který se s Vámi chce sejít právě toto probrat.

Tak já se s panem Bartošem samozřejmě rád sejdu. Stejně jako jsem se setkal a setkávám s řadou jiných lidí. Pokud jde o otázku pana Vomáčky, tak to je velmi jednoduché. Pan Bartoš musí vyhrát volby. To je základní podmínka, abych ho jmenoval premiérem.

Tak volby lze vyhrát a lze je opravdu hodně vyhrát. Tak jak hodně musí vyhrát ty volby? A hlavně jakou musí mít podporu poté, ještě v jiných stranách?

Podívejte se, něco jiného je předvolební situace, kdy říkáte nikdy, nikdy s tímhle nikdy nepůjdu. A pak je povolební situace, kdy opatrně naznačujete, tak s tímhle bych možná šel. Já si počkám na tu povolební situaci, a ať už to bude kdokoliv, bude muset mít kromě vítězství ve volbách, také zajištěnou, pokud nedostane jedna padesát procent, nějakou koalici, protože, co se stane, když ho jmenuji premiérem, tak on sestaví vládu, s tou vládou půjde do Sněmovny a požádá o důvěru. Když tu důvěru nedostane, tak prezident má ještě jednu šanci jmenovat premiéra, může to být tentýž, může to být druhý na pásce a tak dále a podle ústavy třetí šanci už má potom předseda Poslanecké sněmovny.

Chápu to tedy správně, že jediné co víte je, že hodláte plně využít všech svých možností.

Jako vždy.

Tak a přejdeme ještě k jedné otázce čtenáře. Vlastně tímto dotazem nás začali čtenáři bombardovat včera večer, jakmile se dozvěděli o smrti režiséra Františka Filipa. Pro diváky stál za Chalupáři a F. L. Věkem, Cirkusem Humberto. Budu za ně všechny parafrázovat, co pro Vás tvorba pana Filipa znamenala a zda uvažujete o tom, že mu dáte in memoriam nějaké státní ocenění?

Mě je především líto, že mu nemohou dát takové ocenění ještě za jeho života. Nikdo nečekal, protože to byl nesmírně vitální člověk, že zemře na Covid a vidíte, tedy se vracíme k naší dlouhé diskuzi o Covidu a tady vidíme konkrétní oběti. Pokud to někdo navrhne, tak zcela určitě mu dám vyznamenáni in memoriam. A já Vám teď řeknu jednu kacířskou myšlenku, paní Vero. Ty tak zvané komunistické seriály byly často daleko a daleko kvalitnější, než seriály, které v českých televizích zažíváme teď. Já Vám řeknu alespoň jediný příklad. Já jsem se několikrát díval na Dva písaře, a to, jestli to známce, je něco tak geniálního, že je to naprosto, ale naprosto nepřekonatelné. Nemluvím teď o Nemocnici na kraji města a dalších. Nemluvím naopak o Růžové zahradě, ale v každém případě si myslím, že tam ty seriály měly určitou hloubku, měly určitý humor a jestli jste to neviděl, podívejte se někdy, stáhněte si, streamujte si, podívejte se někdy na Dva písaři, stojí to za to.

Pane prezidente, děkuji za odpovědi. Děkuji, že jste nás zde opět přivítal a budeme se těšit, až nás zde přivítáte příště.

Takže za čtvrt roku, pokud epidemie nedosáhne takových rozměrů, že bude vypnuta i televize, že bude vypnut i Blesk.

To snad ne, pane prezidente.

A že budu vypnutý i já tady v Lánech, tak pokud se toto nestane, tak se budu těšit, že se uvidíme.

Děkuji a kdo jste nestihl sledovat přímý přenos, tak máte šanci na našem webu Blesk cz. Tam stejně jako i v zítřejším vydání tištěného Blesku naleznete to nejzajímavější z mé dnešní diskuze s panem prezident.



Miloš Zeman, prezident republiky, Blesk.cz, 10. ledna 2021

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Prima Partie Terezie Tománkové

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Prima Partie Terezie Tománkové

28.02.2021
Krásné nedělní dopoledne, vítám vás u Partie. Dnešní vydání je...

Projev prezident republiky při jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu ČR

Projev prezident republiky při jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu ČR

17.02.2021
Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo Nejvyššího soudu, vážený...