ČLÁNKY

Rozhovor prezidenta republiky Miloše Zemana pro internetové vysílání Blesk.cz „S prezidentem v Lánech"

neděle 05.05.2019

Dobré dopoledne ze zámku v Lánech. Za několik vteřin se usadím ke stolu s prezidentem Milošem Zemanem a položím mu dotazy na ty nejaktuálnější témata, mimo jiné i na nejnovější změny ve vládním kabinetu, také na jeho právě uplynulou cestu do Číny a v neposlední řadě také na výročí patnácti let České republiky v Evropské unii. A samozřejmě nezapomenu položit ani dotazy, které jste nám na prezidenta posílali vy, naši čtenáři. U vysílání vás vítá Vera Renovica.


Dobré dopoledne, pane prezidente.

Dobré dopoledne.

Rovnou s Vámi začnu změnami ve vládě. Tento týden jste jmenoval tři nové ministry. Asi největší pozdvižení vyvolala změna v resortu spravedlnosti. Pan Kněžínek oznámil odchod den po té, co policie navrhla obžalovat premiéra Babiše v takzvané kauze Čapí hnízdo. Tisíce demonstrujících v ulicích za výměnou ministra vidí snahu ovlivnit průběh premiérovy kauzy a odpovědi chtějí i po Vás. Ptal jste se pana Kněžínka osobně na to, proč odchází?

Takhle, já už jsem říkal na televizi Barrandov, že jsem jmenoval asi dvacet pět soudců, seděl jsem pak s panem Kněžínkem jako obvykle a on mi vůbec neřekl, že podal demisi, takže jsem se ho, jak jistě uznáte, ani nemohl zeptat, proč odchází.

Já jenom, jestli jste neprojevil nějaký zájem, nesnažil jste se ho kontaktovat, zjistit k tomu nějaké podrobnosti.

Když mi to neřekl, tak jsem ho ani nemohl kontaktovat, nejsem věštec. Ale v každém případě, myslím si, že v tomto případě je Marie Benešová dobrá volba, protože je to bývalá ministryně spravedlnosti, bývalá nejvyšší státní zástupkyně, nikoho se nelekne, ani mě ne. My máme přátelské vztahy, ale někdy se naše názory také liší, a ona je dokáže obhájit a třeba mě i přesvědčit. Takže ze všech těchto důvodů si myslím, že je to nejlepší volba, jaká se na tomto místě mohla vyskytnout.

A dovolte mi jednu jedovatou poznámku. Když se na té demonstraci objevovali lidé jako Bohuslav Sobotka nebo Mirek Topolánek, kteří byli premiéry svých vlád a mohli s tou justicí něco konkrétně udělat, tak je poněkud komické, jestliže teď právě oni demonstrují za reformy justice.

Já poprosím režii o příspěvek, který jsme měli připravený k jiné otázce, kde je fotka bývalých premiérů na demonstraci.

Pane prezidente, když ale mezi demonstrujícími byli dva bývalí premiéři, a nejde o to, zda s tou justicí něco mohli dělat a neudělali, jsou to politici z dvou opačných táborů, není to indicie, že změny jsou skutečně nestandardní?

Můžete říci o Marii Benešové, že byla svého času místopředsedkyně sociální demokracie, ale pak se s touto stranou rozešla, a nyní je nezávislá. Takže ano, máte pravdu, že někdy probíhají změny napříč politickým spektrem. Nejsou ani levicové, ani pravicové jako chodník, který opravíte, po opravě taky není levicový nebo pravicový. Levicovým může být nebo pravicovým, objem peněz, který se do toho chodníku dal.

Takže podle Vás je chodník opravený, abychom to takto shrnuli.

To se teprve uvidí, Marie Benešová je ve funkci zhruba jeden týden, a když Vy jste byla ve své funkci zhruba jeden týden, tak jste si spřádala, co všechno máte udělat v dalších měsících a v dalších letech.

Každopádně, budeme-li paní Benešové věřit, že nehodlá měnit nejvyššího státního zástupce, že nehodlá nějak zasahovat do kauzy pana premiéra Babiše, tak není alespoň z hlediska pana premiéra Babiše to načasování té výměny poněkud politicky nešikovné, neřku-li amatérské?

Ale tak, to byste musela znát pravidla státního zastupitelství, protože co se teď bude dít? Pan státní zástupce Šaroch buď podá nebo nepodá obžalobu, a do toho, jak dobře víte, Marie Benešová vůbec nemá co mluvit. Pak, pokud podá obžalobu, to půjde před soud, a ten buď Andreje Babiše zprostí viny, nebo ho odsoudí. Když ho odsoudí, tak pan premiér má stále ještě možnost jako každý jiný občan se odvolat. Takže já si spíš myslím, že ministryně spravedlnosti teď přišla s ideou, o níž se diskutuje nejméně patnáct let, a to je zjednodušení té soustavy jak soudů, tak státních zastupitelství. Já sám se necítím být na toto téma odborníkem, ale každé zjednodušení bych uvítal.

A co ta mediální zkratka, že jde o způsob, dotknout se nějak výkonu práce Lenky Bradáčové a Iva Ištvána?

Pokud by k tomuto zjednodušení došlo, tak se mohou klidně přihlásit na takto vytvořené funkce.

Odborníci na justici pro náš deník ale připomněli, a je to politická událost, ve které jste poměrně silně figuroval také, že obdobný návrh, tedy zjednodušit systém státních zastupitelství, z pera ODS prošel prvním čtením ve Sněmovně 12. června 2013, a den na to veřejnost slyšela o zatýkání na Úřadu vlády. A další pikantnost, ministryní spravedlnosti Rusnokovy vlády se poté stala Marie Benešová a tento návrh stáhla. Zajímal jste se tehdy nějak hluboce o tuto souhru okolností?

Nezajímal. Já jsem se zajímal spíše o ekonomické věci, ale uznejte, že Rusnokova vláda, která nedostala důvěru a která zde byla pouze do předčasných voleb, asi těžko měla oprávnění k tak rozsáhlým změnám v soudnictví a státním zastupitelství. Kdyby to byla plnohodnotná vláda, tak samozřejmě nebyl žádný důvod tento návrh stahovat.

Neustálým středobodem všech těchto konfliktů i kolem paní ministryně Benešové, i pokud jde o demonstraci, která se mimo jiné bude opakovat, je trestní stíhání premiéra. Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová nám před časem řekla, že mnohokrát pan Babiš mluvil o tom, že by z politiky odešel. Bavil se o tom někdy s Vámi osobně? Že přijme tíhu celé té aféry?

Tak on mně vždycky jenom říkal, že je nevinný, že nic neudělal, a já jsem mu, budete první, komu to řeknu, odpovídal, Andreji, popraviště jsou poseta mrtvolami těch, kdo nic neudělali.

Znamená to, že jste zpochybnil jeho nevinnu?

Ne. Že jsem zpochybnil to, že je-li nevinný, bude automaticky zproštěn viny. Víte, Vero, pokusme se na jednu minutu odbočit k jedné hezké anekdotě z totalitních dob, když dovolíte, která se týká právě tohoto tématu. „Do gulagu přijde nový vězeň. Spoluvězni se ho ptají, za co tady seš? Vězeň říká, za nic. A kolik jsi dostal? Pět let. Nekecej, za nic se dává deset let." Takže jestliže Andrej Babiš nic neudělal podle svých vlastních slov, tak podle logiky gulagu by měl dostat deset let.

Inu tolik mu koneckonců také hrozí.

Podle našich zdrojů by případným náhradníkem pana Babiše, v případě, že by se pan Babiš opravdu rozhodl, že se bude věnovat té vlastní kauze a že odbočí od politiky, náhradníkem by mohl být ministr průmyslu a rovnou také vlastně vicepremiér Karel Havlíček. Máte na to nějaký názor? Byl by podle Vás kvalitní náhradou?

Já pokládám Andreje Babiše za energického a schopného premiéra a byl bych velmi nerad, kdyby se zachoval zbaběle a složil zbraně. Bojovat se má až do konce.

A pokud jde o to, kdo by byl jeho případným nástupcem, nechci do toho mluvit hnutí ANO, ale je celkem logické, že by to měl být některý z funkcionářů tohoto hnutí. Karel Havlíček je velice sympatický ministr a velice zkušený a dobrý ministr, ale pokud se nemýlím, ani není členem hnutí ANO.

Každopádně další alternativou, o níž se mluví, je ministryně financí Alena Schillerová. Byla by pro Vás podle těchto kritérií přijatelnější? Bylo by to moudřejší rozhodnutí?


Tak je členkou hnutí ANO, čili tuto podmínku splňuje. A pokud bychom měli první ženu premiérkou, tak bychom se alespoň zbavili výčitek, že ve vládě jsou především muži.

Tak pro Blesk prezident republiky zhodnotil výměny v kabinetu Andreje Babiše. A v další části s ním prodiskutujeme některé konkrétní návrhy téhož kabinetu.

Pane prezidente, když jste ministryni financí Alenu Schillerovou jmenoval vicepremiérkou, vyjádřil jste radost, že bude mít větší autoritu v boji s těmi, kdo chtějí nesmyslnými návrhy vysát státní kasu. O kom jste mluvil? Já bych si představovala nějaký příklad.

O všech. O všech, Vero. Protože nezapomeňte, že já jsem byl taky čtyři roky premiér, takže mám svoji zkušenost. A tato zkušenost říká, že každý ministr, samozřejmě s výjimkou ministra financí, má vyšší nároky na svůj vlastní rozpočet, než je úměrné možnostem tohoto rozpočtu. Takže poctivá, upřímná odpověď na Vaši krásnou otázku zní, mluvil jsem o všech, nikoho nevyjímaje.

Dobře, pokud nebudeme nikoho vyjímat, tak pojďme odstupňovat. Je někdo, kdo si myslíte, že těch skutečně ....

Samozřejmě, že když máte ministerstva, kde objem výdajů je kolem tří set miliard korun, tak jsou pro vás důležitější, než řekněme patnácti miliardová ministerstva. To je logické.

Zároveň od paní ministryně Schillerové očekáváte, že vymýtí desítky daňových výjimek a úlev. Už jste o některých konkrétních s ní hovořil?

Ano, už jsme o tom mluvili a dokonce mně říkala, že to má připraveno. Tak jsem ji poprosil, aby mně to poslala.

Jsou některé, které si představujete Vy? Mnoho let se debatuje například o stravenkách, které jsou citlivým tématem pro zaměstnance.

Všechno, co se jmenuje úleva, osvobození od daně, výjimka a podobně, je zaplevelením daňové soustavy, a nějaké lobbistické skupiny si to kdysi vylobbovaly a přežívá to dodnes a těch výjimek je mnoho a mnoho desítek. Já Vám dám příklad, který je spíše komický než důležitý. Bylo mi řečeno, že zoologické zahrady jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty, zatímco Česká filharmonie daň z přidané hodnoty platí. Je-li to pravda, tak někdy v dávné minulosti existovali milovníci zoologických zahrad, ti ovlivnili několik poslanců, aby předložili pozměňovací návrh, že zoologické zahrady jsou osvobozeny. Ale tohle asi nic moc nevynese, když se to zruší. Ale jsou tam samozřejmě výjimky, které mají, jak říká paní ministryně Schillerová, hodnotu až několika desítek miliard korun, a to by na jedné straně zachránilo státní rozpočet, a na druhé straně vyvolalo obrovský řev všech těch lobbistů počínaje zoologickými zahradami.

Jinou příležitostí, jak zaplnit onu státní kasu, je takzvaná sektorová daň pro banky, kterou prosazuje ČSSD. Mělo by se jednat klidně o čtrnáct miliard korun. ČSSD chce tyto výnosy použít na zvýšení rodičovského příspěvku i zpětně a konkrétně ministryně práce Jana Maláčová se k tomu postavila takto, poprosím režii.

Jana Maláčová
Společnost, kde pár bankéřů vydělává miliardy, zatímco rodiny nebo důchodci nemají peníze na bydlení nebo na léky, nejenom že není spravedlivá, je nemocná a nefunkční.

Souhlasíte Vy jako bývalý šéf ČSSD s touto rétorikou? Je naše společnost opravdu nemocná, nefunkční?

S rétorikou bych v zásadě i souhlasil, protože já taky bankéře nemám rád. Nezapomeňte, že to byli právě oni, kdo v roce 2008 vyvolali takzvanou hypotéční krizi. To bylo dílo bankéřů kupodivu, nikoli politiků.

Ale dobrá, pojďme to brát postupně. Pokud se týká daně pro operátory, tak tam bych byl mírně pro. A to z toho důvodu, že když si vezmu jejich ziskovou marži a srovnám ji se ziskovou marží operátorů v Evropě, tak dospěju k názoru, že inkasují nadprůměrný zisk, aniž by se o to jakkoli přičinili. Je to v podstatě dáno jistou zaostalostí našeho digitálního prostředí, ale k tomu ještě dojdeme, až se mně budete ptát na Čínu a společnost Huawei.

Máte pravdu.

A pokud jde o, řekněme, energetiku, tam už bych velmi, velmi silně váhal. Tam bych se obával, že taková daň by vedla ke zvýšení cen elektrické energie.

Vrátíme se ještě k tomu výroku paní ministryně o bankách. Opět poprosím režii. Reagovat bude tentokrát výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Pavel Štěpánek
Paní ministryně používá slovník, jemuž bychom se zejména ve střední Evropě měli vzhledem k historickým zkušenostem velmi vyhýbat. Štvaní jedněch lidem proti druhým nikdy nedopadlo dobře. Neuváženost jejího mládí není omluvou. Zbývá, aby své svěže mobilizující textíky začala doplňovat karikaturami pupkatých bankéřů se skobovitým nosem a doutníkem v puse. Tudy opravdu ne, paní ministryně.

Ten člověk nemá vůbec žádný smysl pro humor. To je na něm vidět. Kromě toho znáte přísloví, každá liška svůj ocas chválí, takže když je to předseda bankovní asociace, tak by se měl ozvat úsměvným satirickým, ironickým, sarkastickým způsobem, a ne takovým vzteklodědkovským způsobem, jako jsme teď viděli. Ale paní Vero, já tady panu předsedovi odpovím. Víte, kdo je to bankéř? Bankéř, to je člověk, který vám půjčí deštník, když se zavážete, že nebude pršet. Teď by se tenhle vzteklý dědeček rozčílil a říkal by, že mě neomlouvá ani moje mládí, protože jsem stařec. A já bych mu říkal, ale víte, pane předsedo, tento výrok je výrok Jacquesa Attaliho. A on snad bude vědět, kdo to byl Jacques Attali. To byl první předseda Evropské banky pro obnovu a rozvoj, a když říkal tuto definici, tak ji říkal s úsměvem.

Vrátím se i tak k tomu výroku, který jste okomentoval poměrně zajímavým způsobem. Pan Štěpánek paní ministryni ale vytýká hlavně to, že rozděluje společnost. Na to jste prý expert Vy, jak jsme se několikrát doslechli.

Ano a nemám rád konkurenci, takže ať paní ministryně se mně neplete do díla. Ne, tohle je tak odporné a hloupé klišé, paní Vero. Podívejte se, společnost rozděluje názor, nikoli člověk. Když máte názor pro migraci nebo proti migraci, tak tímto názorem se přiřazujete k určité skupině lidí. Když jste Sparťan nebo Slávista, tak také rozdělujete společnost na dvě skupiny. Ono jich je samozřejmě víc, protože je víc fanoušků. A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Jinými slovy milovníci koček a milovníci psů, to je někdy také odlišná skupina, která rozděluje společnost. Nechme už těchhle těch hloupostí. Nemluvme o rozdělování společnosti, mluvme o názorech, které je dobré argumentovat. To, co nesnáším v těch internetových diskuzích, je, když tam někdo exhibuje nadávkami, ale nedokáže pro svůj názor říci jediný argument.

Pojďme tedy k meritu věci, jak jste takto, i mezi řádky poprosil. Proti bankovní dani je premiér Andrej Babiš, protože podle něho nakonec zdraží bankovní produkty pro všechny, ať už jde o lidi, kteří mají hypotéku, drobné střadatele, podnikatele se svými úvěry. K čemu se Vy jako ekonom a koneckonců expremiér přikláníte? Jaký to bude mít efekt?

Já bych především rád konstatoval, že náš bankovní sektor je zdravý, že na rozdíl od jiných zemí v té krizové situaci 2008 a později nevyžadoval sanace ze státního rozpočtu. To je důvod, proč bych se k němu choval poněkud laskavěji, než kdyby chtěl peníze ze státního rozpočtu.

Na druhé straně, paní Vero, připadá Vám úplně normální, když například teď Národní banka zvýšila úrokové sazby na dvě procenta, to znamená, že když si komerční banky uloží u Národní banky jako depozitum svoje peníze, tak za to dostanou dvě procenta, a střadatelům nabízejí podle typu bank nula celá nula jedna procento nebo nula celá jedna desetina procenta? Ten čistý vývar, ten rozdíl mezi dvěma, dříve jedna sedmdesát pět, ale to teď není podstatné, ten čistý vývar, já nechci používat výrazu zlodějina, ale je poněkud nekvalitní obchod, protože my jsme jako Češi byli vždycky národ střadatelů. My jsme si vždycky ukládali peníze třeba do kampeliček, radovali jsme se z úroků a teď dokonce nějaký idiot vymyslel záporný úrok. Naštěstí se to ujalo jenom ve Švýcarsku a jinde ne, ale ten nulový úrok, to musíte uznat, snižuje motivaci k tomu, aby člověk šetřil. Takže obraťme to, já bych navrhoval, aby banky se snažily, ať už jakýmkoli způsobem zvýšit úměrně úrokovým sazbám České národní banky i úrokové sazby u svých vkladů.

Co ještě alternativní nápad Andreje Babiše, aby tyto veliké banky vlastněné ze zahraničí vytvořily jakýsi fond, kam by místo zdanění přispívaly peníze na školky, výstavbu infrastruktury? Fungovalo by to?

Já jsem ten nápad četl, v zásadě sice proti tomu nic nemám, ale oni ty dva nápady mají společného jmenovatele. Připravit banky o část zisku, ať tím, že se převede do fondu, anebo tím, že se přesune na ty úroky. Ale paní Vero, já myslím, že ten přesun na úroky je daleko důležitější. Fondů máme dost, ale na druhé straně motivujme nějak střadatele, aby konečně začali šetřit. A to se nám zatím nedaří.

Ještě posledním daňovým nápadem, který tady s Vámi chci probrat, je takzvaná digitální daň, sedmiprocentní digitální daň pro firmy, jako je Facebook nebo Google. Ty jsou často kritizovány, že tady vlastně odvádějí poměrně minimální daně. Například u Googlu navzdory údajnému výnosu čtyři až šest miliard korun za rok 2017 byl evidován odvod daně jenom osm milionů. To je při nejlepší vůli nula celá dvě desetiny procenta. Je tedy ta digitální daň podle Vás dobrá cesta?

Vidíte, zase nula celá dvě desetiny procenta. My z těch desetin procenta nevyjdeme. Ano, je to dobrá cesta. U Googlu, mám dojem, že už to zavedlo Rakousko, pokud se nemýlím, by ten čistý výnos byl jedna miliarda korun, ale u všech těchto gigantů dohromady kolem pěti miliard, a to už je zajímavá částka.

Sledujete přímý přenos pořadu S prezidentem v Lánech. Miloš Zeman se nedávno vrátil ze své již páté cesty do Číny a ta zase některé odborníky i politiky popudila. Jaké zazněly argumenty a hlavně, co si o nich prezident republiky myslí, se ho zeptám za chviličku.

Pane prezidente, před odletem do Číny jste v rozhovoru pro CCTV, tamní televizi, konstatoval, že slíbené investice v Česku se nekryjí s realitou a že vlastně nevíte proč. Teď po návratu už víte proč?

Ano, vím. Takže, ukázalo se, že společnost, která měla tyto investice realizovat, jmenovala se CEFC, mezi tím v Číně zkrachovala, respektive dostala se do dluhů. To je něco podobného, jako když vám řemeslník slíbí, že vám obloží koupelnu, a pak dejme tomu si zlomí nohu a je na vozíku. Dobře. Ale to není podstatné, podstatné je, že se podařil maisterstück, na který jsem hrdý, i když jsem se vlastně o něj ani moc nezasloužil. A sice, že se našla daleko větší a daleko, řekněme, schopnější společnost, která se jmenuje CITIC. A tato společnost teď začíná investovat. Takže ano, zpozdilo se to, měl jsem jednání se šéfem a vedením CITIC, měl jsem jednání s šéfem a vedením Bank of China, která dává miliardu dolarů pro úvěrovou linku. A víte, co je na tom zajímavé, když se bavíme o těch investicích? Víte, že ten CEFC tady začal takovými tak trošku trofejními investicemi, jako je například fotbalový klub Slavia. Slavii to pomohlo, z posledního místa se dostala na první, a když jsme mluvili o rozdělování společnosti, tak minimálně Slavisté by měli být této firmě vděční. Ale protože ten CITIC je jedna z nejvýznamnějších světových stavebních firem, a Andrej Babiš v Dubrovníku na setkání s čínským premiérem navrhl, aby čínské stavební firmy u nás stavěly dálnice, tak jsem to šéfovi CITIC říkal, a ten veřejně, to nebylo na čtyři oči, říkal, ano, okamžitě jsme ochotni poslat projekční tým do České republiky a začít stavět.

Pane prezidente, toto jsme samozřejmě slyšeli, pořád vlastně ale mluvíme o nějakých budoucích investicích. S výjimkou těch tak zvaně trofejních, tak jste je konec konců sám pojmenoval.

Ale ne jenom. Je několik podniků, které tady Číňané vlastní, jako je například ŽĎAS, nebo továrna na výrobu televizorů u Nymburka, je jich asi deset, pokud mě paměť neklame. Ale například to zaměření do stavby dálnic, to se mně velice líbí.

Teď Vám chci položit dotaz, kterým Vás možná nepotěším, ale jste naprosto vnitřně přesvědčen, že Vás, potažmo Českou republiku, Číňané netahají slibem investic za nos, abyste pak Vy stál na jejich straně kupříkladu v kauze Huawei?

Já stojím na jejich straně v kauze Huawei bez ohledu na to, jestli se jiné čínské investice zrealizují. Mimochodem a to z důvodu českých, nikoli čínských národních zájmů. To se dá těžko říci dvěma větami, ale pokusím se o to. Jestliže tady máte firmu, která je na špičce sítí 5G a jestliže tato firma nabízí o něco nižší cenu, tak to znamená, že chcete-li digitalizovat naši ekonomiku, vyberete si firmu s rychlejší dodávkou a nižší cenou. Je to tak. Bez ohledu, jestli je z Číny, nebo odkudkoli jinak. Takže ti, kdo proti firmě Huawei bez důkazů útočí, dělají i české ekonomice špatnou službu.

Tito lidé, tím asi myslíte takzvaný NÚKIB, jste nazval, nebo Česko jste, pardon, kvůli takovýmto varováním před možným špionským zařízením, zařízením Huawei, v Číně vzteklým červeným kouskem Evropy. Právě kvůli tomu postoji vůči čínské firmě. Váš mluvčí Ovčáček pak označil Českou republiku jako, také cituji, za servilního Hujera, což nelze asi považovat za vlastenecké, ani příliš diplomatické, jak poznamenali kritici. Cítíte...

Proč by to, paní Vero, nebylo vlastenecké. Nechte si vysvětlit, že tady šlo o mapu, barevnou mapu, kde byl jeden červený čtvereček,..

Ano, a to byla znázorněná Česká republika svým nesouhlasem.

...jako ta, že bojuje proti Huawei. Polsko bylo šedivé a všechny ostatní země Evropské unie, nemluvím teď o Americe, kde možná je konkurenční boj s, ne Ericssonem, Microsoftem, už jsem si vzpomněl. Takže nemluvím o Americe, a v Evropě se zdá, že Huawei začíná být akceptován.

S týmem jsme si, pane prezidente, projížděly Vaše dosavadní návštěvy ‚Říše středu', takzvané. Malá vzpomínka, Vy jste byl před lety jediným evropským politikem, který se letěl podívat na čínskou vojenskou přehlídku ke konci druhé světové války. Dovolte malou provokaci, ale skutečně mě to zajímá, jestli Vás čínský prezident Si Ťin-pching pozve v roce 2021 na oslavy sta let od založení Komunistické strany Číny, přijmete to?

Hlubší historické znalosti Vám možná chybějí, ale já je rád dodám. Zaprvé, nepojedu na založení Komunistické strany Číny, protože s tím nemám nic společného. Zadruhé. Budou to tři body, Vero, tři.

Poznamenávám si.

Na té přehlídce jsem byl proto, protože to nebyla obyčejná vojenská přehlídky, ale byly to oslavy sedmdesátého výročí vítězství nad japonským fašismem. V této válce padly miliony a miliony čínských vojáků, mimochodem i civilistů, viz nankingský masakr, a podobně. Čínští vojáci byli naši spojenci. To znamená, v té druhé světové válce se k nim musíme chovat jako ke spojencům a vyjádřit úctu jejich obětem, když vzpomínáme na druhou světovou válku. Zatřetí, možná, bude-li mi zdraví sloužit, že se v roce 2022 podívám na čínské zimní olympijské hry, kde se současně s čínským prezidentem rozloučím, protože mně za rok bude končit mandát.

Mimochodem v Číně jste byl, pane prezidente, letos jednou. Jen jednou jste letos vyjel i na návštěvu kraje, konkrétně Karlovarského. Svoje tradiční kolečko, kdy jste je objel během roku všechny nebo takřka všechny, už asi letos nestihnete.

Teď v blízké budoucnosti pojedu do kraje Vysočina. Měl jsem jiné povinnosti, a proto se to trošku zbrzdilo. Nicméně, jak jste správně poznamenala, já už jsem ty kraje projel několikrát, ne jednou. Byl jsem skoro v každém městě, ne v každé obci pochopitelně. Takže teď hlavně, paní Vero, jezdím, abych poděkoval. To už není taková ta akce, kdy tam člověk přijede a setká se třeba s červenými kartami. V tom Karlovarském kraji jsem žádnou červenou kartu neviděl. Doufám, že nebude ani jinde, protože já děkuji lidem za to, že mně dali svůj hlas, a nikdo nemůže tvrdit, že teď jezdím proto, aby mně ten hlas dali opět, neboť jak jistě víte, prezident má pouze dva mandáty.

Když tu Vaši logiku obrátím trošku na ruby, tak oponenti Vám právě při druhé kandidatuře na Hrad vyčítali, že jízdy do krajů jsou kampaň za peníze daňových poplatníků, no a teď, když už, jak jste sám řekl, na nic neaspirujete, najednou nejezdíte. To je náhoda?

Ale jezdím. Jezdím trochu pomaleji. Doufám, že to ještě doženu. Mimo jiné kvůli té návštěvě Číny, teď se chystám do Maďarska na sousední návštěvu. Ale za ty tři a půl roku se dá všechno dohnat.

V Číně s Vámi byla také hokejová ikona Jaromír Jágr, jehož angažmá vyvolalo některé negativní reakce. Já poprosím o příspěvek.

Reputaci si Jaromír Jágr u mnohých pokazil cestou do Číny, kde byl i s fotbalistou Pavlem Nedvědem součástí prezidentské delegace. Do Pekingu jel propagovat český hokej. Potřásl si pravicí s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a fotil se s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. To ovšem nesou někteří uživatelé sociálních sítí dost nelibě.

Jágr a Nedvěd šli do pěknejch ...

Užiteční idioti.

Ševče, drž se svého kopyta.

Samotný Jágr nechápe, co provedl.

Jaromír Jágr
Vím, že dokážou lidi psát velký svinstva. Některý ty komentáře mě hrozně překvapily, protože já si nemyslím, že jsem udělal něco špatného. Já tam jel jako sportovec.
A dodal, že se rád vyfotí s každým fanouškem včetně Mynáře.

Pane prezidente, je Vám Jaromíra Jágra za tu kritiku líto, anebo měl zmíněné reakce očekávat.

Vzhledem k tomu, že tady máme určité procento internetových blbečků, kteří rádi exhibují na těchto sítích, sociálních sítích, tak bych se jich na jeho místě zeptal, co v životě dokázali, například v tom hokeji, nebo ve fotbale, nebo v čemkoli jiném, že takhle nadávají. Možná že jsou zakomplexovaní, protože jsou neúspěšní. Pak bych jim zdvořile řekl, že jiná hokejová legenda, jmenovala se Wayne Gretzky, což určitě znáte, navštívil Čínu rovněž, ale protože Kanaďani nebo Američani jsou poněkud inteligentnější než ti, opakuji, internetoví blbečci, konec citátu, tak tam ho, předpokládám, příliš nekritizovali.

Ano, panem Gretzkym pro nás argumentoval také pan Jágr, když jsme s ním o tom mluvili.

A má pravdu.

Zajímá mě, hovořili jste o tom spolu, o té kritice, že ho nějaká čeká případně.

Panebože. Proč bych měl o něčem tak nepodstatném s ním mluvit. Bavili jsme se o tom, zda je šance, že bude tváří, nebo jednou z tváří těch zimních olympijských her, tuším, že je to v severní Číně, ale to teď nevím úplně přesně. Samozřejmě on také má působit při výchově čínských hokejistů, stejně tak jako Pavel Nedvěd už působí ve výchově čínských fotbalistů. Je to úspěch, úspěch našich sportovců, tedy i úspěch naší republiky, a pár závistivých hlupáků na to reaguje tímto způsobem.

V minulosti jste měl tendenci vyznamenávat mimo jiné i ty lidi, kteří byli ve společnosti jaksi deklasováni za to, že Vás podporovali. Teď je mezi nimi i Jaromír Jágr, do jisté míry. Neuvažoval jste, že byste třeba jeho Medaili Za zásluhy II. stupně, jež dostal od Václava Klause, vyměnil za o stupeň lepší.

Já Vám děkuji, protože generál Boček, kterému je teď devadesát šest, si mi nedávno stěžoval, že sice dostal Bílého lva, ale třetí třídy, tak jsem říkal, pane generále, letos dostanete Bílého lva první třídy. A já vůbec netušil, že medaili za zásluhy, věděl jsem, že ji má, tím to pro mě skončilo.

V roce 2010.

Jste skvěle informována, lépe než my na Hradě. Takže ano, děkuji, a myslím si, že tohle je výborná příležitost, jak z té druhé třídy udělat první tříd. Děkuji za námět.

Tedy potvrzujete, že 28. října se na toto také můžou občané těšit?

Mám tady v Lánech papír, kam si píšu seznam návrhů na vyznamenání, hned jak skončíme, jdu do pokoje a Jaromíra Jágra si tam připíšu.

Sněmovna bude navrhovat také generály Petra Pavla a Jiřího Šedivého a také dosluhujícího slovenského prezidenta Andreje Kisku. Připadá někdo z nich v úvahu?

Ale to nemyslíte vážně, Vero. Víte, že je takové pravidlo, že jména se zveřejňují až 28. října. Já sám jsem toto pravidlo někdy porušil, málokdy, například když jsem byl v Těšíně, tak jsem říkal, že Jarek Nohavice, který je z Těšína, také dostane vyznamenání. A teď už jsem Vám díky Vašemu půvabu a inteligenci prozradil generála Bočka. Vy jste mně dala skvělý tip na Jaromíra Jágra. Nechtějte ode mě, abych Vám říkal další a další vyznamenané, bylo by to proti pravidlům.

Děkuji za odpovědi a naším dalším tématem budou nedaleké evropské volby a uplynulé patnácté výročí českého členství v Evropské unii.

Je nám v osmadvacítce dobře? A pokud ano, proč si to nemyslíme? I o tom si budeme povídat v následujících minutách.

Prvního května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Výsledky bilančního průzkumu, který pro Blesk vypracovala agentura Phoenix Research, však naznačují, že za dobrý krok to dnes nepovažuje ani polovina. Spíše spokojených se členstvím je dvacet osm procent respondentů. Naprosto spokojených je jich jen sedmnáct procent. Nejvíc respondentů si na unii vážilo volného pohybu osob, méně jich volilo přínosy jako jednotný trh či dotace. A jako jednoznačné minusy lidé vybírali neschopnost unie jednotně řešit krize, jakou byla ta uprchlická, a také snahu o přílišnou regulaci.

Pane prezidente, když sečteme ty pozitivní hodnoty, je s členstvím v unii spokojeno čtyřicet pět procent lidí. Je to podle Vás málo, moc, akorát?

Říká se, a můj přítel Günter Verheugen byl jedním z autorů tohoto citátu, že Češi jsou nejskeptičtější národ v Evropě, a musel to vědět, protože jako komisař pro rozšíření Evropské unie také s Čechy vyjednával. Můj názor, když to odstupňuju, je pozitivní, ale my jsme začali ekonomikou, tak u ní minutku zůstaňme. Sedm set padesát miliard korun za těch patnáct let v Evropské unii je čistý zisk, rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jinými slovy, můžete mě označit za cynika, který všechno měří penězi, ale jak říkal Václav Klaus, peníze jsou důležité až v první řadě, že. To je jedna věc.

To volné cestování, samozřejmě. Studijní pobyty, samozřejmě. Respondenti mají pravdu, když říkají, že Evropská unie v zásadě selhala při řešení migrační krize, ale zase buďme optimisty a řešme věci s úsměvem. Teď už těch migrantů, nových migrantů v Evropě není tolik, jako jich bylo před třemi nebo čtyřmi lety.

Zásadním problémem, se kterým se Evropská unie potýká v případě voleb, které v Česku budou na konci května, je poměrně malá účast. Dokonce šedesát devět procent respondentů nám sdělilo, že k evropským volbám ze zásady nechodí. Přitom k nim půjde i takový Milouš Jakeš, jak nám prozradil na oslavách 1. máje. Poprosím o příspěvek.

Miloš Jakeš
No jistě. Volby jsou na to, aby k nim člověk šel. A kdo nejde, tak se zříká vlivu a pak může nadávat sice, ale na sebe.

Pane prezidente, co říkáte na toto stanovisko pana Jakeše?

Ale to je naprosto přirozené, my jsme volali na Letné: „Chceme svobodné volby!" A teď je máme a já nevím, u Senátu k nim nechodí až osmdesát procent, a u těch evropských voleb vlastně taky, že. Takže jsme tak trošku pokrytci. Já sám k evropským volbám půjdu, protože jsem to slíbil na sjezdu sociální demokracie a sliby se mají plnit.

Co říkáte na to, že komunisti byli jedni z euroskeptičtějších ve chvíli, kdy se dělalo referendum o vstupu Česka do Evropské unie, a teď se vlastně díváme na jejich poslední žijící ikonu, možná, Milouše Jakeše, jak říká, že je důležité volit. A předtím nám vlastně také řekl, že vstoupit bylo správné, že Česká republika by měla zůstat v unii.

Oni komunisté nemají tak negativní postoj zrovna k Evropské unii. Pokud vím, mají negativní postoj k Severoatlantické alianci.

Vy jste, jak jste teď naznačil, přislíbil svůj hlas ČSSD. Který kandidát je teď Váš favorit, když Jan Keller, jehož jste v minulosti chválil, už o mandát neusiluje? A co konkrétně Vás na programu ČSSD zaujalo?

Tak já si myslím, že takové věci, jako je dvojí kvalita potravin a boj proti tomuto nešvaru, je hezkou součástí evropského programu, protože to opravdu patří do Evropského parlamentu nebo do Evropské komise. Pokud jde o kandidáty, tak já jsem trochu znal paní Sehnalovou, což byla dcera, nebo je dcera bývalé poslankyně Sehnalové, na tu si vzpomínám. Pana Poce neznám, takže se k němu nemůžu vyjadřovat.

Mluvil jste o dvojí kvalitě potravin, to ovšem není výsadní součást programu ČSSD, dalo by se říci, že to je hlavní téma voleb a že to téma akcentují všechny strany, které kandidují, protože je tak trochu apolitické. Proč si jinak myslíte, že lidi ta dvojí kvalita tolik zajímá? Zajímá Vás?

Samozřejmě, že člověk chce jíst kvalitní potraviny, to zaprvé.

A zadruhé ho ještě navíc rozčílí, když na západ od našich hranic jsou ty párky chutnější. Víte, já jsem byl, když jsme mluvili o těch výjezdech do krajů, v Karlovarském kraji asi před dvěma lety, a tam mně přivezli německou tlačenku, světlou a tmavou. To jsem si pochutnal. No tak vidíte, tady máte naprosto konkrétní příklad, že láska prochází žaludkem, nikoli pouze peněženkou, o které jsme mluvili před chvílí, a z tohoto důvodu, ano, dvojí kvalita potravin je důležitá. A samozřejmě, že ať ji prosazují především ty strany, které mají v Evropském parlamentu největší váhu, což jsou lidovci a socialisté.

Na rozdíl od Vás Václav Klaus prý koho volit nemá. K patnácti letům Česka v Evropské unii nám zaslal toto.

Václav Klaus
Vstup do Evropské unie bych porovnal s koupením si velmi drahého lístku na nejmodernější parník historie, Titanic. Na tomto parníku se chvíli vezeme, stálo to hodně a stojí to víc a víc, ale nikdo neuvažuje o tom, že brzy narazíme na ledovec, který mnozí vidíme, ale většina se tváří, že neexistuje.

Pane prezidente, Václav Klaus tuto vidinu nebezpečí nespecifikoval. Co myslí tím ledovcem?

Já bych zaprvé odpověděl, že máme v ruce kormidlo a že tím kormidlem můžeme otočit. Ten Titanic není bez kormidla.

A na druhé straně já sdílím obavy z nárazu na ledovec, bude-li se neustále rozmáhat evropská byrokracie, která je charakterizována tisíci, doslova tisíci příkazů, nařízení a směrnic a mimo jiné takovou blbostí, jako je stěhování z Bruselu do Štrasburku a naopak, což je naprostá šílenost. Víte, kolik překladatelů se tam musí vozit, kolik tun papíru a tak dál. A přitom je to detail, ale viditelný detail. To je špička toho ledovce. Můj názor je neměnný a přivádí Evropskou komisi k šílenosti, protože já říkám, vy jste jenom úředníci, vás nikdo nevolil. Nehrajte si na evropskou vládu a svěřte tuto pravomoc Radě Evropy, což je společenství prezidentů nebo premiérů všech členských zemí Evropské unie. Víte, jak urazíte evropského úředníka, když mu řeknete, že je úředník? Jean-Claude Juncker je můj dávný přítel, já ho znám přes dvacet let, ale taky jsem mu říkal, že je úředník

A jak reagoval?

Cože?

Jak reagoval?

Políbil mě. On totiž líbá v podstatě každého a je to jeho způsob komunikace.

I toto si o patnáctém výročí vstupu České republiky do Evropské unie myslí Miloš Zeman.

V dalším tematickém bloku hlavu státu seznámím s projektem Blesku, který se snaží pomáhat týraným zvířatům. A z následujících záběrů pochopíte proč.

Česku se často nelichotivě říká množírna Evropy, i proto vznikl projekt Blesk tlapky, který bojuje proti týrání zvířat. V touze po zisku množitelé prodávají hlavně nemocné a zbídačené psy, kteří často u nových majitelů uhynou. Klíčový zákon, který má praxi omezit vytvořil šéf TOP09 Jiří Pospíšil. Boj proti tyranům zvířat podpořil i premiér Andrej Babiš.

Andrej Babiš
Vůbec nechápu, jak takoví lidé můžou vůbec existovat, kteří týrají zvířata, a dokonce údajně jenom třicet procent z těch zvířat, z těch psů zůstává v České republice. Oni to vyvážejí, je to šedá ekonomika, takže bychom se měli tomu prioritně věnovat.

Blesk tlapky už byly u desítky velkých kauz. Jednou z největších bylo odhalení množírny ve Žďáru nad Sázavou, kde reportérky koupily nemocné štěně. Získaly důkazy, že chovatelka porušila hned několik zákonů. Argo má dnes nový domov u čtenářů Blesku. Pachatelé ale bohužel často odchází s minimálními tresty.

Soud
Odsuzuje se k trestu odnětí svobody na dva roky. Povoluje se podmíněný odklad výkonu uloženého trestu na zkušební dobu v trvání tří let.

A to mají změnit zákony, které jsou nyní ve Sněmovně. Blesk tlapky soustavně apelují na poslance, zastavte toto utrpení.

Pane prezidente, jak na Vás působily tyto záběry na zbídačená štěňata?

Tak samozřejmě, že otřesně. Já už jsem před začátkem tohoto pořadu Vám říkal, že Blesk odebírám a dokonce čtu na rozdíl od jiných deníků, které mám v Monitoru, takže je odebírat nepotřebuji. A tam jsem na tohle to téma narazil, Blesk tlapky. Já to zaprvé pokládám za velmi záslužnou činnost a rozhodně záslužnější, než když pořád omíláte Kramného, Pomeje, a teď jste měli také nějakého herce, který byl ve žlutém obleku, nevím, jak se jmenoval.

Dan Nekonečný.

No vidíte.

Lidé i toto chtějí číst, pane prezidente.

Já to pořád čtu a čtu a čtu a už mě to trochu nudí. Ale Blesk tlapky, to je skvělé téma. Protože jsem, paní Vero, trošku staromódní, tak já upřímně řečeno na tyhle věci reaguji návrhem na zpřísnění trestních sazeb. Co chcete, přijít do té množírny, jak jsem si všiml, většinou kupodivu ji vede žena, a moralizovat a vykládat, jak je to nehezké, co dělá a že by to dělat neměla? To vůbec nepomáhá. Takový tři roky natvrdo, ty by problém možná vyřešilo.

Tak ve Sněmovně jsou nyní ve výborech dvě novelizace. Jedna je novelizace trestního zákoníku, což je asi to, co zamýšlíte Vy. Ta chce trest až deset let dokonce pro množírny, ale pouze pokud jsou to organizované zločinné skupiny. V jiných ohledech je to méně.

Podívejte se, já jsem si myslel, kdoví jak nejsem krutý, když jsem říkal tři roky, a Vy jste nasadila hned deset. Ale dobře, u organizované trestné činnosti je vždycky ta trestní sazba vyšší.

A pak je druhá novela veterinárního zákona, která upravuje podmínky chovu. Politici se vlastně asi hašteří, kdo jako první přijde s nějakým dobrým řešením a nasbírá ty politické body. My na ně apelujeme, aby už se hlavně konečně domluvili. Zní tato opatření, která jsem Vám řekla, jako něco, co byste byl ochoten podepsat?

Pokud dostanu na stůl návrh zákona, který, jak jsme se teď shodli, zpřísní trestní sazby, včetně té sazby pro organizovanou skupinu, tak ho s potěšením podepíšu a budu si říkat, možná že to mělo být i dřív. Ale právě vaše aktivita vedla k tomu, já třeba znám dobře Žďár nad Sázavou a v životě jsem nevěděl, že tam existuje nějaká množírna.

Děkuji za odpovědi a nyní přejdeme k závěrečnému formátu, a pokud vím, také oblíbenému formátu našeho pořadu pro pana prezidente, a to jsou dotazy od našich čtenářů. Těch nám přišly desítky. Spousta z nich se točila právě kolem členství v unii, případně prezidentovi návštěvy Číny. Ty jsme zakomponovali do scénáře a zbylé přinášíme právě teď.

Tak pane prezidente první dotaz je od Čestmíra Poláka, budu ho číst.

Vzhledem k tomu, že jsem přibližně ve stejném věku jako Vy, chtěl bych znát Váš stravovací celodenní režim a také to, co jste musel v poslední době z Vašich oblíbených jídel a nápojů vyloučit.

Je to velmi jednoduché. Je zajímavé, že už tak dva tři roky zpátky postupně se překláním od masa ke sladkým jídlům. Když mně změřili cukrovku a jednou, že mám 5,8 a podruhé, že mám 6,0, což jak víte, je hranice, kde je vůbec cukrovka, tak jsem se rozradostnil, a protože mně sladké vždycky chutnalo, ale zajímavé je, že mně nechutná maso. Není to náhodou tou dvojí kvalitou potravin? Protože ta německá tlačenka mně vyloženě chutnala.

Pane prezidente, pokud vím, tak zrovna prvním výrokem o tom, že Vám začalo chutnat sladké, jste se dopustil podle odborníků na zdravotnictví nonsensu, kdy jste řekl, že Vaše cukrovka odešla. Už byste toto nějak upravil?

Ale prosím Vás, ty odborníci jsou jako ten vzteklý dědeček, kterého jste mně tady pouštěla. Byl to samozřejmě vtip. To, že cukrovka odešla, ona neodešla díky konzumaci sladkého jídla, to je ten vtip. Ale na druhé straně, to že odešla, je dáno těmi měřeními, která jsem Vám teď uvedl.

Další dotaz je na Nadační fond prezidenta republiky. Paní nebo slečna Alena se ptá, proč už do něj déle než rok neodvádí třetinu platu jako před tím.

Ale odvádím.

A jestli jste ty peníze nepotřeboval ke koupi pozemku tady v Lánech, kde se zřejmě po skončení mandátu usadíte.

Jenom abych to dovršila, my jsme transparentní účet Vašeho nadačního fondu kontrolovali a přes rok tam minimálně nebylo nic propsaného, že byste poslal.

Dobrá. Já jsem si teď vzpomněl na Karla Kryla, který říkal, Česku by se mělo říkat země závisti. Takže já bych té paní zaprvé vzkázal, že pozemek jsem si koupil z celoživotních úspor a stál mě dva a půl milionu, což byl zatím největší výdaj, který jsem kdy za celý svůj život vydal. Ačkoliv vlastně ne, v roce 74 jsem si koupil auto, promiňte, chyba se stala.

Tak, a teď k tomu nadačnímu fondu, ano, samozřejmě, chyba se opět stala, protože nikdo nevěděl, jestli prezidentské volby vyhraju, nebo prohraju, tak ten nadační fond nebo můj příspěvek do tohoto fondu byl uzavřen ke konci mého mandátu, tedy k začátku března, a pak, přiznám se k tomu těžko, jsme na to úplně zapomněli. A jsem rád, dříve než ta paní, že jsme byli na internetu upozorněni a okamžitě jsme to obnovili. Zajímavé je, že když šest let řádně platím část svého prezidentského platu do tohoto fondu, tak že to nikoho nezajímá, na Klokánky. A jestliže se objeví přetržka, hned se spustí povyk. To je ta země závisti.

Jenom pane prezidente, abych byla důsledná, znamená to, že tedy ty peníze, které nebyly před tím zaslány vzhledem k té chybě, budou dorovnány v té výši, v jaké by na fond přišly?

Ne, samozřejmě, že ne. Protože platím to průběžně, to znamená, budu to opět znovu platit.

Nedávno jste, pane prezidente, podepsal zdanění církevních náhrad a o tom je i dotaz Mojmíra Hubáčka.

Dobrý den, pane prezidente, chtěl bych se zeptat, jestli Váš podpis pod zdaněním církevních restitucí nějak zhoršil nebo poznamenal Váš vztah s kardinálem Dukou.

Ne. Já jsem panu kardinálovi už pře tímto podpisem říkal svoje důvody, to znamená, že církve podávají ty takzvané určovací žaloby i na to, co jim bylo finančně kompenzováno. Pan kardinál na to reagoval tak, že pokud jde o kongregace a řády, že na ně nemá přímý vliv. Ale paní Vero, já Vám odpovím citací pana kardinála z doby, kdy ještě nebyl kardinálem. To je tak deset let zpátky. Kdybych byl prostým knězem, nebyl bych pro církevní restituce, ale jsem arcibiskup pražský. Konec citátu.

A jako úplně poslední dotaz od čtenáře, který se podepsal pouze jako Milan.

Jeho zajímá, co si myslíte o šestnáctileté Gretě Thunbergové ze Švédska, která založila tradici protestů žáků proti změnám klimatu, a nyní je dokonce mezi nominovanými na Nobelovu cenu za mír.

Myslím si o ní, že je to hysterka. Možná, že by to mělo stačit, ale možná také, že by bylo docela dobré doprovodit to nějakým historickým příkladem. Víte, Vero, co to byla dětská křížová výprava?

Ano, vím, byla na začátku třináctého století.

Výborně. A v Marseille pod heslem, že Boží hrob lze osvobodit pouze nevinnými dětmi tam ty děti naložili, dovezli je na Střední východ a tam je prodali do otroctví.

Proč to říkám, protože ulicemi našich měst místo, aby se učili, ať to sakra dělají alespoň v sobotu a ne v pátek, procházejí středoškoláci, kteří, obávám se, o klimatické změně zase tak moc nevědí.

Mě tohle téma velmi zaujalo, a proto jsem na toto téma něco načetl. Vůbec se nevydávám za odborníka. Říkejme tomu poučený laik. Ale vím, kolik toho musíte přečíst a s kolika lidmi musíte diskutovat. Víte například, že jsou dva klimatické panely, které si vzájemně odporují? A víte, že jeden ten klimatický panel je neustále citován, protože jsou to tak zvaní alarmisté. To znamená, ti kteří varují před CO2 a tak dále a tak dále. To je také určitá neobjektivita médií, i když v obou panelech jsou samozřejmě renomovaní vědci. Já jsem četl oboje, protože je třeba srovnávat, a dospěl jsem k názoru, že samozřejmě v dějinách planety se milionkrát vystřídalo teplé a studené období, a to i v dobách, kdy tady vůbec žádná lidská civilizace neexistovala. Takže skoro se mi zdá, že ono očekávání, že produkce CO2 je hlavní příčinnou oteplování, místo toho, že je to běžná sinusoida, která se historicky opakuje, je poněkud přehnané.

A jenom poslední věta na závěr. V rámci tohoto studia mě zajímala historie Grónska, Vero. Grónsko neboli Greenland byl opravdu zelený ostrov a byly tam pastviny a bylo tam čtrnáct farností a bylo tam pár Vikingů. Ať mi nikdo neříká, že ti Vikingové vyprodukovali tolik CO2, že to Grónsko kvůli tomu bylo zelená země. A pak přišla malá doba ledová a všichni umřeli hladem.

Děkuji Vám za Vaše odpovědi dneska, pane prezidente. Hezký zbytek neděle a pro Vás, kteří jste nestihli sledovat náš přenos, zůstaňte na Blesk.cz, kde najdete celý jeho záznam, a zbytek si můžete přečíst v zítřejším zpravodajství. Děkuji a na shledanou, pane prezidente.

A já vašim čtenářům samozřejmě přeji, aby nezemřeli hladem, konec konců nežijí v Grónsku, a aby své stravovací návyky upravili tak, aby jejich váha byla přiměřená jejich věku. Hezký den a na shledanou.

Na shledanou.

Miloš Zeman, prezident republiky, Blesk.cz, Lány 5. května 2019

 

 

Pozdrav prezidenta republiky zaslaný na celostátní konferenci hnutí Svoboda a přímá demokracie

Pozdrav prezidenta republiky zaslaný na celostátní konferenci hnutí Svoboda a přímá demokracie

13.07.2019
Milý Tomio Okamuro, vážení delegáti, myslím si, že při našem minulém...

Projev prezidenta republiky při recepci u příležitosti státního svátku Francouzské republiky

Projev prezidenta republiky při recepci u příležitosti státního svátku Francouzské republiky

11.07.2019
  Vážený pane velvyslanče, vážený pane premiére, dámy a pánové, Vy...