Miloš Zeman

Vážený pane prezidente Ádere, milý Jánosi,

chtěl bych připomenout tři výročí.

První a nejdůležitější, devátého května oslavil pan prezident Áder šedesáté narozeniny. Ještě jednou blahopřeji.

Druhé, smutné výročí je, blíží se pět set let od bitvy u Moháče, kde padnul ve dvaceti letech král český a král uherský Ludvík. Moje žena se na to bojiště jela dnes podívat. A tehdy Osmanská říše představovala jakousi invazní vlnu, která byla zastavena až 1681 v bitvě u Vídně. Od té doby tato vlna ustupovala. Nicméně v posledních letech nabyla nových podob a já si myslím, že můžeme shledávat jistou analogii právě s migrační vlnou.

Třetí, zcela zanedbatelné výročí je, že již sedm let český prezident nebyl v Maďarsku, a přitom Maďarsko považujeme za tak zvaného čestného souseda, takže jsem rád, že jsem tuto chybu mohl napravit.

Pokud jde o témata, která se týkají ekonomiky, tak ta pan prezident Áder v zásadě vyčerpal. Takže já bych chtěl jenom vyjádřit svoji solidaritu s Maďarskem jako s obráncem evropské kultury, i když je za tyto postoje někdy kritizováno. Řekl jsem panu prezidentovi Áderovi, že jako příklad eroze evropské kultury uvedu Francii a její dotazník pro francouzské veřejné školy. Jak možná víte, z tohoto dotazníku byla vyškrtnuta slova otec a matka a nahrazena slovy rodič číslo jedna a rodič číslo dvě. Ponechávám stranou, zda by rodiče soupeřili o to, kdo je číslo jedna a kdo je číslo dvě, ale slova táta a máma jsou nejkrásnější slova ne jenom v dětském životě, a já proto pokládám za naprosté zvěrstvo takové multikulturní experimenty bez ohledu na to, která země je aplikuje.

Plně potvrzuji, co pan prezident Áder řekl o naší ekonomické spolupráci. Budeme o tom ještě za účasti některých českých ministrů jednat s premiérem Orbánem, ale co je hlavní a co jsem chtěl ve svém příspěvku zdůraznit, je přátelství a sympatie mezi našimi národy, které se mimo jiné týkají i kuchyně. Takže se těším, že svoji oblíbenou polévku, to jest halászlé, dostanu dnes k obědu.