ČLÁNKY

Projev prezidenta republiky při setkání se zástupci českého tisku v Srbsku

čtvrtek 12.09.2019

Dámy a pánové,


většinou jste sledovali všechny akce, které tady byly, takže mi dovolte pouze velmi stručnou rekapitulaci.

Už v první den jsme měli setkání s krajany, kde jsme probírali i konkrétní záležitosti, jako je například Český dům v Bělehradě, postavený v roce 28 a konfiskovaný v roce 64. Mluvil jsem o tom pak s panem prezidentem a probírali jsme i investice v obci Bela Crkva, což je obec české menšiny s českým starostou. Jak vidíte, takové konkrétní věci místo ujišťování se o podpoře našich krajanů.

Další věc, rozhovor mezi čtyřma očima s prezidentem, velmi podrobná jednání delegací, kde všichni čtyři ministři informovali o svých bilaterálních jednáních, a pak došlo k pracovnímu obědu. Jinak bylo velmi, velmi zajímavé business fórum, protože tam kromě padesáti českých účastníků se přihlásilo sto devadesát, což bylo neuvěřitelné, srbských účastníků, takže svědčí to o nikým neorganizovaném zájmu.

Co se týče vlastní tiskové konference, chápu, že u novinářů nejvíce vzbudil zájem problém Kosova. Vy znáte můj velmi dlouhodobý vztah ke Kosovu, takže vás nepřekvapí, že jsem se vyjádřil, jak jsem se vyjádřil. Nicméně považuji za užitečné uvést argumenty pro toto vyjádření. Ty argumenty jsou v zásadě dva.

Zaprvé, Poslanecká sněmovna svého času přijala usnesení vyzývající českou vládu, aby neuznávala Kosovo. Jan Hamáček, který byl iniciátorem tohoto usnesení, mi to dokonce včera pro osvěžení paměti ukazoval, a pro toto usnesení hlasovala téměř celá Sněmovna, pouze asi patnáct se zdrželo. To je tedy argument číslo jedna. Topolánkova vláda nerespektovala usnesení Sněmovny a na svém výjezdním zasedání v Teplicích pan Schwarzenberg prosadil uznání Kosova.

Argument číslo dvě, vy znáte současný postoj Haagského tribunálu, kvůli kterému dokonce teď rezignoval kosovský premiér. Haagský tribunál v podstatě stále vyšetřuje údajné válečné zločiny na kosovském území, ať už se to týkalo třeba odebírání orgánů a dalších zločinů, mimochodem kdybyste rádi četli, tak vám mohu doporučit i knihu Carly del Ponteové, bývalé generální prokurátorky Haagského tribunálu, která právě psala o zločinech UÇK. Musíte uznat, že jestliže jsou vedoucí politici počínaje premiérem vyšetřováni za válečné zločiny, tak je to něco jiného, než kdyby byli vyšetřováni za některé třeba hospodářské delikty. Takže to je druhý důvod.

Předpokládám, že na poradě ústavních činitelů, což jsou čtyři lidé, se pokusím tyto argumenty uplatnit, a buď se mně to podaří, anebo se mně to nepodaří. Takový je život.

To je vše, dámy a pánové, a teď se těším na vaše otázky.

Miloš Zeman, prezident republiky, Bělehrad, 12. září 2019

 

 

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

Rozhovor prezidenta republiky pro pořad TV Barrandov „Týden s prezidentem“

18.10.2019
  Dobrý večer, dobrý čtvrteční večer, vážení diváci televize Barrandov,...

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

Projev prezidenta republiky při setkání u příležitosti 100. výročí vzniku Generálního štábu

15.10.2019
  Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Senátu, vážený pane ministře...